Plasty se využívají prakticky ve všech oblastech lidské činnosti a jsou díky jejich vlastnostem v mnoha ohledech nenahraditelné. Podle vědecké platformy Phys.org dosáhlo v roce 2022 celkové množství celosvětově vyprodukovaných plastů 400 milionů metrických tun. Odhaduje se, že 3 až 5 % tohoto množství končí v životním prostředí, kde představuje významné hrozby pro ekosystémy a biologickou rozmanitost.
Vědci z Agronomické fakulty MENDELU upozorňují, že přestože je téma plastů spojováno převážně s oceány a vodním prostředím, problém se týká i půdy. „Výzkum odhaluje, jak daleko se plastové částice ve své mikroskopické a nanoskopické podobě mohou dostat, a že jsou dnes již prakticky všudypřítomné.
Plastový odpad zůstává v životním prostředí po desetiletí i déle a nerozkládá se, nanejvýš se rozpadá na mikro- nebo nanoplasty, což má vážné důsledky zejména pro mořské ekosystémy. Plasty se nerozloží, rozpadnou se na mikroplasty - drobné plastové úlomky, které se doslova přelévají do životního prostředí. Jsou úplně všude, od Mount Everestu po Mariánský příkop.
Kontaminace mikroplasty se tedy netýká pouze oceánů, lze je najít i ve vzduchu, v pitné vodě a potravinách, v půdě i rostlinách, a proto se také snadno dostávají do lidského organismu, kde patrně způsobují určité zdravotní problémy. O dopadu mikroplastů na zdraví se spekuluje. Nacházejí se v naší krvi i tkáních, dokonce pronikají i do mozku. Vědci je objevili i v placentách těhotných žen a v kojeneckém mléku. Zvyšovat mohou i rizika rakoviny a panuje podezření i na negativní dopad na plodnost.
Tým zkoumal komplexní sadu údajů o účincích plastového odpadu na životní prostředí a zdraví a pohodu lidí. Tím myslí životní dráhu plastu od těžby surovin, výroby a použití a jeho uvolňování do životního prostředí a vliv na životní prostředí. Dopady na životní prostředí a zdraví jsou mnohem složitější, než si myslíme. Plastový odpad zhoršuje klimatické změny, ztrátu biodiverzity a okyselování oceánů tím, že uvolňuje do životního prostředí toxické chemikálie.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Dopady plastu na životní prostředí a zdraví jsou složité a vzájemně propojené a musíme k nim přistupovat jinak, upozorňují odborníci. Znečištění plasty nelze brát jen jako riziko pro lidské zdraví. Mění procesy v celém zemském systému. Ještě zhoršuje klimatické změny, ztrátu biodiverzity, okyselování oceánů a kontaminuje jak sladkou, tak slanou vodu. Autoři nové studie upozorňují, že plastové znečištění nesmíme považovat jen za problém s odpadem.
Jednou ze slibných alternativ v boji proti znečištění konvenčními plasty, jejichž rozklad v přírodě může trvat několik desítek až stovek let, jsou takzvané biologicky rozložitelné plasty, u kterých je předpokládaná doba rozkladu v řádu měsíců až jednotek let. Vědci ale upozorňují, že ani tyto plasty nemusí být zcela bezproblémové. „Přestože jsou biologicky rozložitelné plasty v některých aplikacích zajímavou alternativou konvenčních plastů, studie z posledních několika let poukazují na určitá rizika. Podle týmu z MENDELU biologicky rozložitelné plasty v půdě mohou ovlivnit vodní režim, měnit druhové složení mikrobiálních společenstev s možnou preferencí patogenních organismů, změnit koloběh půdního uhlíku i dusíku a v neposlední řadě také negativně ovlivnit růst rostlin.
„S nárůstem používání biologicky rozložitelných plastů lze očekávat i zvýšený vstup do půdy, a proto je třeba detailně prozkoumat, za jakých podmínek lze tyto plasty v půdě rozložit bez rizika. Znečištění zemědělské půdy plasty vnímáme jako velké téma nejenom pro nás, ale také pro budoucí generace. Problematice plastů se věnujeme již několik let a provádíme různé experimenty s cílem zjistit, jaký vliv mají nejen biologicky rozložitelné ale i konvenční mikroplasty na půdní mikroorganismy, půdní organickou hmotu a zemědělské plodiny.
Vědci z Leibnizova centra pro výzkum tropického moře (ZMT) se zaměřují na inovativní, „třetí generaci“ biologicky rozložitelných plastů, které mají být vyvinuty na základě konceptu EU „Bezpečné a udržitelné designem“ (SSbD) . Tyto plasty mohou hrát doplňkovou strategii k řešení problému mořského odpadu .
Nedávná studie britské iniciativy BB-REG-NET (Bio-based and Biodegradable Materials Regulatory Network) ukazuje, že chování lidí při odhazování odpadků ovlivňují jiné faktory, nikoli údajná biodegradabilita materiálu. Zpráva „Do Biodegradable Plastics Encourage Littering? A Critical Review: Unpacking the Paradox“ se systematicky zabývala vnímanou souvislostí mezi biologicky rozložitelnými materiály a chováním při odhazování odpadků . Dlouhodobé obavy, že by biologicky rozložitelné plasty mohly podporovat odhazování odpadků tím, že vyvolávají falešný pocit ekologické bezpečnosti, se ukázaly jako nepodložené.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Analýza vzorců odhazování odpadků ukázala, že papír a karton - široce uznávané jako biologicky rozložitelné materiály - nejsou odhazovány ve vyšší míře než nerozložitelné materiály, jako jsou plasty nebo kovy . Klíčovým faktorem, který ovlivňuje odhazování odpadků, je naopak velikost předmětu. Menší předměty se odhazují častěji, bez ohledu na jejich materiálové složení . Neopodstatněné vnímání, že biologicky rozložitelné plasty vedou k většímu znečištění, působí podle studie jako bariéra pro rozvoj růstu bioekonomiky . Ta má podle dat iniciativy potenciál generovat roční příjmy jen ve Velké Británii ve výši 204 miliard liber a zároveň přispívat k cílům „Net Zero“. Novější výzkum, včetně studie organizace Zero Waste Scotland, naznačuje, že vnímání rychlé rozložitelnosti produktů hraje minimální roli v chování při odhazování odpadků.
Smrt mořských živočichů v důsledku pozření plastu je smutnou realitou dnešní doby a nová studie ukazuje, že k fatálním následkům stačí překvapivě málo. Podle výzkumu organizace Ocean Conservancy, zveřejněného v prestižním Proceedings of the National Academy of Sciences, může například papuchalka severního (Fratercula arctica) a podobně velké mořské ptáky zabít množství plastu menší než tři kostky cukru.
Vědci zanalyzovali data z více než 10 000 pitev mořských zvířat z celého světa, u nichž byla známá příčina smrti i množství pozřeného plastu. Na základě těchto dat vytvořili model, který ukazuje, kolik a jaký druh plastového odpadu je vzhledem k velikosti jejich trávicího traktu pro různá zvířata smrtící. Studie ukázala, že kritické množství plastu se liší podle druhu i typu materiálu. Mořští ptáci jsou mimořádně citliví na tvrdé plastové kousky a pryž. Mořské želvy jsou zase nejvíce ohroženy měkkými plasty, zejména taškami, které snadno uvíznou v jejich trávicím traktu. Na měkké plasty doplácejí také mořští savci, které navíc ohrožuje také ztracené rybářské vybavení.
Autoři studie doufají, že jejich výsledky pomohou zpřesnit monitoring plastového znečištění i vytvořit efektivnější regulační opatření. Výzkum se přitom zaměřil pouze na akutní úhyny způsobené poškozením trávicího traktu. Nezahrnuje dlouhodobé chemické účinky mikroplastů ani riziko zamotání do velkých kusů odpadu.
Na konci listopadu se nepodařilo v rámci konference v jihokorejském Busanu vyjednat Globální plastovou úmluvu, která by směřovala nejen k omezení plastového odpadu, regulaci škodlivých látek v plastech a zlepšení systémů nakládání s odpady. Další jednání proto budou pokračovat v následujícím roce.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
| Zdroj | Množství (tun) |
|---|---|
| OECD (2019) | 6 milionů |
tags: #znečištění #plasty #studie