Znečištění plasty: Globální problém s dalekosáhlými dopady

15.03.2026

Plasty se využívají prakticky ve všech oblastech lidské činnosti a jsou díky jejich vlastnostem v mnoha ohledech nenahraditelné. Podle vědecké platformy Phys.org dosáhlo v roce 2022 celkové množství celosvětově vyprodukovaných plastů 400 milionů metrických tun. Odhaduje se, že 3 až 5 % tohoto množství končí v životním prostředí, kde představuje významné hrozby pro ekosystémy a biologickou rozmanitost.

Problém se týká i půdy

Vědci z Agronomické fakulty MENDELU upozorňují, že přestože je téma plastů spojováno převážně s oceány a vodním prostředím, problém se týká i půdy. „Výzkum odhaluje, jak daleko se plastové částice ve své mikroskopické a nanoskopické podobě mohou dostat, a že jsou dnes již prakticky všudypřítomné.

Mikroplasty a jejich dopady

Plastový odpad zůstává v životním prostředí po desetiletí i déle a nerozkládá se, nanejvýš se rozpadá na mikro- nebo nanoplasty, což má vážné důsledky zejména pro mořské ekosystémy. Plasty se nerozloží, rozpadnou se na mikroplasty - drobné plastové úlomky, které se doslova přelévají do životního prostředí. Jsou úplně všude, od Mount Everestu po Mariánský příkop.

Kontaminace mikroplasty se tedy netýká pouze oceánů, lze je najít i ve vzduchu, v pitné vodě a potravinách, v půdě i rostlinách, a proto se také snadno dostávají do lidského organismu, kde patrně způsobují určité zdravotní problémy. O dopadu mikroplastů na zdraví se spekuluje. Nacházejí se v naší krvi i tkáních, dokonce pronikají i do mozku. Vědci je objevili i v placentách těhotných žen a v kojeneckém mléku. Zvyšovat mohou i rizika rakoviny a panuje podezření i na negativní dopad na plodnost.

Dopady na životní prostředí a zdraví

Tým zkoumal komplexní sadu údajů o účincích plastového odpadu na životní prostředí a zdraví a pohodu lidí. Tím myslí životní dráhu plastu od těžby surovin, výroby a použití a jeho uvolňování do životního prostředí a vliv na životní prostředí. Dopady na životní prostředí a zdraví jsou mnohem složitější, než si myslíme. Plastový odpad zhoršuje klimatické změny, ztrátu biodiverzity a okyselování oceánů tím, že uvolňuje do životního prostředí toxické chemikálie.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Dopady plastu na životní prostředí a zdraví jsou složité a vzájemně propojené a musíme k nim přistupovat jinak, upozorňují odborníci. Znečištění plasty nelze brát jen jako riziko pro lidské zdraví. Mění procesy v celém zemském systému. Ještě zhoršuje klimatické změny, ztrátu biodiverzity, okyselování oceánů a kontaminuje jak sladkou, tak slanou vodu. Autoři nové studie upozorňují, že plastové znečištění nesmíme považovat jen za problém s odpadem.

Biologicky rozložitelné plasty

Jednou ze slibných alternativ v boji proti znečištění konvenčními plasty, jejichž rozklad v přírodě může trvat několik desítek až stovek let, jsou takzvané biologicky rozložitelné plasty, u kterých je předpokládaná doba rozkladu v řádu měsíců až jednotek let. Vědci ale upozorňují, že ani tyto plasty nemusí být zcela bezproblémové. „Přestože jsou biologicky rozložitelné plasty v některých aplikacích zajímavou alternativou konvenčních plastů, studie z posledních několika let poukazují na určitá rizika. Podle týmu z MENDELU biologicky rozložitelné plasty v půdě mohou ovlivnit vodní režim, měnit druhové složení mikrobiálních společenstev s možnou preferencí patogenních organismů, změnit koloběh půdního uhlíku i dusíku a v neposlední řadě také negativně ovlivnit růst rostlin.

„S nárůstem používání biologicky rozložitelných plastů lze očekávat i zvýšený vstup do půdy, a proto je třeba detailně prozkoumat, za jakých podmínek lze tyto plasty v půdě rozložit bez rizika. Znečištění zemědělské půdy plasty vnímáme jako velké téma nejenom pro nás, ale také pro budoucí generace. Problematice plastů se věnujeme již několik let a provádíme různé experimenty s cílem zjistit, jaký vliv mají nejen biologicky rozložitelné ale i konvenční mikroplasty na půdní mikroorganismy, půdní organickou hmotu a zemědělské plodiny.

Vědci z Leibnizova centra pro výzkum tropického moře (ZMT) se zaměřují na inovativní, „třetí generaci“ biologicky rozložitelných plastů, které mají být vyvinuty na základě konceptu EU „Bezpečné a udržitelné designem“ (SSbD) . Tyto plasty mohou hrát doplňkovou strategii k řešení problému mořského odpadu .

Biologicky rozložitelné plasty nevedou k většímu litteringu

Nedávná studie britské iniciativy BB-REG-NET (Bio-based and Biodegradable Materials Regulatory Network) ukazuje, že chování lidí při odhazování odpadků ovlivňují jiné faktory, nikoli údajná biodegradabilita materiálu. Zpráva „Do Biodegradable Plastics Encourage Littering? A Critical Review: Unpacking the Paradox“ se systematicky zabývala vnímanou souvislostí mezi biologicky rozložitelnými materiály a chováním při odhazování odpadků . Dlouhodobé obavy, že by biologicky rozložitelné plasty mohly podporovat odhazování odpadků tím, že vyvolávají falešný pocit ekologické bezpečnosti, se ukázaly jako nepodložené.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Analýza vzorců odhazování odpadků ukázala, že papír a karton - široce uznávané jako biologicky rozložitelné materiály - nejsou odhazovány ve vyšší míře než nerozložitelné materiály, jako jsou plasty nebo kovy . Klíčovým faktorem, který ovlivňuje odhazování odpadků, je naopak velikost předmětu. Menší předměty se odhazují častěji, bez ohledu na jejich materiálové složení . Neopodstatněné vnímání, že biologicky rozložitelné plasty vedou k většímu znečištění, působí podle studie jako bariéra pro rozvoj růstu bioekonomiky . Ta má podle dat iniciativy potenciál generovat roční příjmy jen ve Velké Británii ve výši 204 miliard liber a zároveň přispívat k cílům „Net Zero“. Novější výzkum, včetně studie organizace Zero Waste Scotland, naznačuje, že vnímání rychlé rozložitelnosti produktů hraje minimální roli v chování při odhazování odpadků.

Smrtící dávka plastu

Smrt mořských živočichů v důsledku pozření plastu je smutnou realitou dnešní doby a nová studie ukazuje, že k fatálním následkům stačí překvapivě málo. Podle výzkumu organizace Ocean Conservancy, zveřejněného v prestižním Proceedings of the National Academy of Sciences, může například papuchalka severního (Fratercula arctica) a podobně velké mořské ptáky zabít množství plastu menší než tři kostky cukru.

Vědci zanalyzovali data z více než 10 000 pitev mořských zvířat z celého světa, u nichž byla známá příčina smrti i množství pozřeného plastu. Na základě těchto dat vytvořili model, který ukazuje, kolik a jaký druh plastového odpadu je vzhledem k velikosti jejich trávicího traktu pro různá zvířata smrtící. Studie ukázala, že kritické množství plastu se liší podle druhu i typu materiálu. Mořští ptáci jsou mimořádně citliví na tvrdé plastové kousky a pryž. Mořské želvy jsou zase nejvíce ohroženy měkkými plasty, zejména taškami, které snadno uvíznou v jejich trávicím traktu. Na měkké plasty doplácejí také mořští savci, které navíc ohrožuje také ztracené rybářské vybavení.

Autoři studie doufají, že jejich výsledky pomohou zpřesnit monitoring plastového znečištění i vytvořit efektivnější regulační opatření. Výzkum se přitom zaměřil pouze na akutní úhyny způsobené poškozením trávicího traktu. Nezahrnuje dlouhodobé chemické účinky mikroplastů ani riziko zamotání do velkých kusů odpadu.

Globální úmluva o plastech

Na konci listopadu se nepodařilo v rámci konference v jihokorejském Busanu vyjednat Globální plastovou úmluvu, která by směřovala nejen k omezení plastového odpadu, regulaci škodlivých látek v plastech a zlepšení systémů nakládání s odpady. Další jednání proto budou pokračovat v následujícím roce.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby