Rekultivace Uhelných Lomů v Sokolovsku: Obnova Krajiny a Nové Biotopy

Ochrana, rozvoj i obnova lesního fondu jsou jednou ze stěžejních částí programu tvorby nové krajiny v rámci zahlazování vlivů hornické činnosti na Sokolovsku. Vedle velkých a veřejnosti obecně známých rekultivačních projektů jako je Michal, Silvestr nebo Medard, realizuje Sokolovská uhelná i řadu menších projektů zaměřených na obnovu krajiny.

Samotná tvorba nových lesních porostů přitom v maximální možné míře respektuje složení původních biotopů s přihlédnutím na vlastnosti rekultivovaných území. Město Sokolov, které je sídlem společnosti Sokolovská uhelná, je dnes považováno za nejzelenější aglomeraci regionu. V důsledku systematické výsadby lesních porostů a práce specialistů firmy při tvorbě kulturní krajiny, bude už několik desetiletí po úplném ukončení těžby hnědého uhlí zelené nejen město, ale také celý region.

Na úpravu krajiny, která byla narušená těžbou, stát i soukromé firmy vydávají řádově miliardy korun. Jak ale uvádějí biologové, kteří se obnovou krajiny a přírody dlouhodobě zabývají, nemalá část těchto financí jsou vlastně vyhozené peníze. Příroda podle nich totiž poničenou krajinu obnoví líp, než to svedou technické rekultivace. A navíc skoro zadarmo.

„Mluvit o zničené krajině je škodlivé, protože ji pak vnímáme, jako by už byla odepsaná, a máme dojem, že si s ní můžeme dělat cokoli,“ říká k tomu ředitel Geologického ústavu AV ČR Václav Cílek. „Mám rád výhled do budoucnosti a vždycky zdůrazňuji, že tato krajina má obrovský potenciál. Ponechat krajinu samu sobě je ovšem těžká představa pro zastánce technických rekultivací. Podle nich jsme krajině ublížili a teď máme povinnost ji zase pomoci. Tento pohled přitom v současné praxi, zejména v pánevní oblasti severozápadních Čech, výrazně převládá.

Na Sokolovsku se zase na členitějších výsypkách ve srovnání s Mosteckem lépe uchycují dřeviny (bříza, jíva, osika). Nejstarší, přibližně padesátileté porosty na Sokolovsku dnes představují rozvolněný les s převahou břízy a s bohatým bylinným podrostem. I tady je spousta cenných mokřadů. A i tady vykazují spontánně zarostlé plochy větší biodiverzitu než místa, která byla třeba lesnicky zrekultivována.

Čtěte také: Černé skládky v českých lesích

Podobně je přirozená sukcese úspěšná i na Ostravsku, kde většina výsypek rychle zarůstá břízou, topoly a vrbami. K tomu došlo i na haldách na Kladensku, kde dokonce biologové navrhují, aby byla na některá místa směřována zábava typu motokrosu nebo paintballu, jež by bránila jejich zarůstání a tím i mizení vzácných druhů.

Podle přírodovědců je rekultivace zbytečná i v případě lomů, ať už jde o čedič, vápenec, silikáty atd. Igor Němec, náměstek pro útlum ve státním podniku Palivový kombinát Ústí (jde o podnik, který se zabývá revitalizací krajiny dotčené těžbou), však upozorňuje, že v případě přirozené sukcese trvá zapojení lesních dřevin do lesního porostu déle než při technické lesní rekultivaci.

Důvodů je hned několik. Jednak jsou rekultivace pro některé firmy dobrý kšeft. Česká vláda v letech 2002 a 2003 rozhodla, že se stát musí podílet na řešení ekologických škod, jež vznikly kvůli těžbě uhlí, a na tyto účely postupně vyčleňuje částku 20 miliard Kč pro Moravskoslezský kraj, 15 miliard Kč pro Ústecký a Karlovarský kraj a přibližně 1,5 miliardy Kč pro Kladensko.

Například plánovaná, i několikakilometrová jezera jsou vesměs přijímána kladně a souhlasí s nimi i přírodovědci. Sami těžaři totiž v mnoha případech nevidí v přirozené sukcesi problém a aktivně se o ni pokoušejí. Jejich oborové sdružení Těžební unie dokonce už třetím rokem pořádá soutěž Zelený most o nejlepší rekultivační projekt těžebních prostor v ČR.

Pavel Žlebek navíc připomíná, že rekultivaci přirozenou sukcesí může scházet jakási oficiální koncovka. V současnosti proto úředníci v mnoha případech musejí přirozenou sukcesi jaksi strpět. Na Sokolovsku je podle Iva Přikryla výhoda v tom, že dnes si tam těžební organizace rozsáhlé rekultivované plochy ponechávají.

Čtěte také: Přírodní fotografie: Les jako oáza klidu

Společnost Sokolovská uhelná vloni vynaložila na obnovu krajiny 44 milionů korun. Společnost minulý rok prováděla rekultivační práce na souhrnné ploše 312,34 hektaru. Dělaly se na celkové ploše přes 210 hektarů a soustředily se na Podkrušnohorskou výsypku a na bývalý lom Medard - Libík, shrnul Hrazdira. Lesnické rekultivace se loni dělaly na už rozpracovaných plochách jako je VI. etapa Medard - Libík, druhá část III. etapy Smolnické výsypky nebo území bývalého kamenolomu v Dasnicích.

Těžební firmy musí navíc ze zákona vytvářet rezervu na sanace a rekultivace, tj. ukládat část svého zisku na vázané účty, a z těchto peněz pak hradit povinné rekultivace. „Už dva roky máme dotvořenou rezervu na sanace a rekultivace v rozsahu zákonné povinnosti. Na vázaném účtu je 2,2 miliardy korun a na analytickém účtu, což jsou prostředky, které evidujeme účetně, je 562 milionů. V roce 2022 jsme naplánovali vynaložit na zkulturnění míst zasažených v minulosti těžbou částku 142 milionů korun,“ vysvětluje finanční stránku Jiří Pöpperl, předseda představenstva Sokolovské uhelné.

Rekultivace lokality pro nás dle zákonné povinnosti končí, když je obnovena funkce krajiny a následky po těžbě jsou zde téměř k nepoznání. Z toho důvodu komunikujeme s odborníky, abychom využili plný potenciál vybraných míst.

Finalizaci projektu předcházelo jeho představení zástupcům dotčených obcí v okolí jezera, jako je město Sokolov, Habartov, městys Svatava, obce Bukovany a Citice. V případě úspěšného získání dotace chce Sokolovská uhelná v letošním druhém pololetí vybrat zpracovatele projektové dokumentace. Celkové náklady dosáhnou 658 milionů korun, z toho by podpora v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace měla činit 559 milionů korun.

Plošný rozsah rekultivací na Sokolovsku je značný. Poznatky získané při těžbě a při rozsáhlých rekultivačních pracích jsou z hlediska odborného a vědeckého bez nadsázky ojedinělé.

Čtěte také: Obnova přírody v Černobylu

Těžbou uhlí, ale i těžbou jiných nerostných surovin je výrazně přetvářena stávající krajina Sokolovska. Dlouhodobou těžbou je ovlivněno i životní prostředí regionu. Předpokládaná těžba hnědého uhlí na Sokolovsku má trvat do roku 2036.

Přetvářením stávající krajiny těžbou je tedy tvořena nová krajina na Sokolovsku. Jednu část tvoří výsypky a druhou vyuhlené lomy. Podstatnou a neoddělitelnou součástí všech výsypek je úprava vodního režimu, a to již od jejich zakládání.

Výsypkový materiál je dobře propustný a vyplavují se z něho ve zvýšené míře lehce vyluhovatelné sloučeniny. Na odvodněné podloží nutně navazují i další úpravy v hydrografické síti, a to i mimo vlastní těleso výsypky. Regulace povrchových vod na výsypkách není také jednoduchá. Představuje vytvoření nové hydrologické sítě, která má několik funkcí.

V sokolovském revíru jsou prováděny rekultivace zemědělské, lesnické, vodní a ostatní. V rámci terénních úprav jsou výsypky vytvarovány do požadovaných ploch a svahů při dodržení stabilitních poměrů. Následně je realizována nová hydrografická síť tak, jak bylo uvedeno výše.

Lesnická rekultivace je tvořena pětiletým biologickým cyklem, který zahrnuje výsadbu, ožínání, okopání, vylepšování sazenic a jejich ochranu proti okusu zvěří. Zemědělská rekultivace se využívá buď ornice ve vrstvě cca 350 mm, které byly sejmuty při záborech půdy lomu či výsypky, nebo bez ornic, přímo na výsypkových ?cyprisových jílech?, ze kterých je tvořena většina zdejších výsypek.

Cyprisové souvrství patří do tercierní sedimentace mocné nejčastěji 120 m. Jílovce lze díky jejich mineralogickému složení a obsahu organických složek rekultivovat přímou biologickou rekultivací bez použití ornic.

Nové vodní plochy se liší velikostí, hloubkou vody a ovladatelným prostorem. Přilehlé pozemky nad hladinou zátopy jsou rekultivovány stejným způsobem a postupy jako na výsypkách. Ostatní rekultivace představují rekultivace, které jsou specifické svým funkčním využitím.

V jihozápadní části Podkrušnohorské výsypky, nad obcí Lomnice, byla v roce 1995 vybudována tzv. Ježkova naučná stezka. V těsné blízkosti Sokolova (u nového gymnázia) bylo vytvořeno na výsypce Antonín rozsáhlé arboretum, které je možné navštěvovat.

Uspokojivé zazvěření výsypek vytváří i dobré podmínky pro provozování myslivosti. Mimořádně cenná jsou velká jezera ve zbytkových jámách lomů, která umožní širokou škálu rekreačních aktivit.

U obou těchto velkých vodních děl se uvažuje o napuštění vodou z řeky Ohře. Dvě menší vodní plochy o rozloze 15 ha vznikly na lomu Boden, cca 300 m od města Habartova, která je po vodní rekultivaci části zbytkové jámy.

Ve východní části lokality Silvestr, u obce Dolní Rychnov, bylo vybudováno golfové hřiště s 18 jamkami o výměře necelých 100 ha. V další etapě plánovaných rekultivačních prací, mezi městem Březová a Dolním Rychnovem, je realizována rekultivace výsypky Silvestr II. A o výměře též necelých 100 ha.

V příštích letech bude možné některé hospodárnice napojit na páteřní cyklostezku podél řeky Ohře.

Přehled vybraných lokalit rekultivovaných ploch

Poznámka: Tabulka obsahuje výběr z mnoha lokalit rekultivovaných ploch v Sokolovském revíru.

tags: #lesy #sokolovske #uhelne #rekultivace

Oblíbené příspěvky:

• Proč lidé migrují kvůli životnímu prostředí?
• Podíl obnovitelných zdrojů energie
• Efektivní provoz skladu
• Udržitelnost ve Vizovicích
• Udržitelná budoucnost Třebechovic