Znečištění půdy: Komplexní pohled na problematiku

Ochrana životního prostředí je klíčová pro udržitelnost naší planety. Životní prostředí je důležitou součástí našich životů a je na nás, abychom se snažili o jeho ochranu a udržení. Klimatické změny jsou jedním z hlavních problémů, kterým čelíme. Celkové oteplování planety má vliv na počasí a způsobuje extrémní podmínky, jako jsou silné bouře, povodně a sucha. Dalším problémem jsou znečištění ovzduší, vody a půdy.

Půda je nedílnou součástí životního prostředí člověka. Znečištění půdy má oproti znečištění vody a ovzduší také to specifikum, že není zpozorováno okamžitě, není vnímáno smyslovými orgány, ale projevuje se v mnoha případech skrytě. Počáteční stadia znečištění půdy jsou proto těžko kontrolovatelná.

Zdroje znečištění půdy

Největší kontaminanty pocházejí z městských aglomerací, hlavně průmyslových, kde dochází ke kumulaci negativních faktorů (doprava, průmysl, lokální topeniště). Kontaminace je i v oblasti zahrádkářských kolonií, v městských aglomeracích je závažná kontaminace rekreačních ploch patogenními mikroorganismy a parazity. Znečištění pitné vody může pocházet z nejrůznějších zdrojů. Nejvíce se na něm podílí zemědělství, doprava, průmyslová výroba, těžba, služby, ale také přirozené zdroje. Konkrétně se znečišťování vod děje cestou vypouštění odpadních vod z továren a domácností nebo při zemědělské produkci.

Přirozený ráz krajiny a vodních toků, které se využívají jako zdroje zavlažování, podmínky pro dopravu a další jsou ohroženy důlní činností a nadměrným využíváním těchto vodních zdrojů. Například zástavba, kácení lesů způsobují menší vsak dešťové vody, což může být příčinou či zhoršení průběhu povodní. Proto hrozí nebezpečí jeho kumulace v sedimentech a na nerozpuštěných látkách.

Kontaminanty půdy

Mezi nejdůležitější kontaminanty patří:

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

• Těžké kovy: Cd, Pb, Hg, Zn, Cu, Se, Ni, dále Cr, V, As, Tl, Be. U řady z nich je znám karcinogenní efekt.
• Perzistentní chlorované organické látky: Polychlorované bifenyly (PCB), jejichž akutní toxicita je nízká, ale výrazně nebezpečnější je chronické vystavení nízkým dávkám, vhledem k jejich schopnosti perzistence a bioakumulace hlavně v tkáních s vyšším obsahem tuku.
• Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU): Z 97 % původem z emisí při nedokonalém spalování nebo pyrolýze fosilních paliv.
• Pesticidy: Jejich vliv na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je většinou nepříznivý. Laboratorní studie naznačují, že mnoho pesticidů používaných v dnešní době v rámci EU může působit toxicky na vývoj nervové soustavy, přičemž poškození vývoje mozku může být vážné a nezvratné. Vystavení pesticidům může také zvyšovat riziko vzniku leukémie u dětí.
• Dusičnany (nitráty): Jsou schopné vyvolat alimentární methemoglobinémii u kojenců a mohou být prekurzorem nitrosaminů a nitrosamidů u ostatních populačních skupin.

Příklad: Chlordan

Chlordan je toxický perzistentní pesticid, který se může kumulovat v tělech organismů. Technický chlordan představuje směs minimálně 26 různých složek. Vzhledem k aplikaci jako pesticidu a lipofilní povaze se chlordan může vyskytovat především v půdě. Silně se váže na půdní částice na povrchu a vzhledem k nízké rozpustnosti ve vodě se příliš nevyluhuje do podzemních vod. V půdě se rozkládá velmi pomalu (jedná se o perzistentní látku), může zde setrvat přes 20 let. Z půdy se může dostávat do ovzduší odpařením nebo větrnou erozí ve formě navázané na půdní částice, avšak v ovzduší může být obsažen i jako plynná fáze (bez sorpce). Může se kumulovat ve tkáních ryb, ptáků, savců i vodních rostlin a vstupuje do potravních řetězců. Chlordan se vstřebává gastrointestinálním traktem, plícemi nebo kůží. Nejvýznamnějším vstupem je však konzumace kontaminovaných potravin. Expozice chlordanu narušuje přenos nervových impulzů, vyvolává křeče, poškozuje játra a ledviny a ovlivňuje i dýchání. Běžné symptomy otravy chlordanem zahrnují bolesti hlavy, rozmazané vidění, zmatenost, zvracení a svalový třes. Chronická expozice může vyvolat poruchy paměti, učení a spánku, změny osobnosti, deprese, sníženou citlivost končetin a poruchy krve. Chlordan je zařazen mezi možné lidské karcinogeny a teratogeny (může poškodit plod v těle matky).

Úniky chlordanu, jakožto i jiných zakázaných pesticidů, lze jen velmi obtížně kvantifikovat bez využití analytických metod, protože se jedná o úniky ze stávajících zátěží. Stanovení technického chlordanu je složité, protože obsahuje velké množství komponentů a každý se může rozkládat samostatně a tím dochází ke změně jejich poměrů. Nejvhodnější metodou pro stanovení je chromatografie v kombinaci s detektorem elektronového záchytu, případně s hmotnostní spektrometrií.

Dopady znečištění půdy

Přísun toxických látek do těla je buď přímý, nebo pomocí potravinových řetězců. Citlivější k působení toxických kovů je dětská populace, hlavně předškolní. Zvýšená kumulace toxických kovů byla prokázána v jejich krvi, moči a vlasech. Významnou část expozice zde tvoří potrava a voda znečištěná prachem. U půdy je nutno zvažovat expoziční cestu orální, inhalační i dermální. U dospělých jedinců je příjem z půdy menší, přibližně 50-100 mg za den.

Prevence a řešení

Předcházet nadměrnému užívání vody a jejímu znečištění lze různým způsobem. Na mikroúrovni je třeba zavádět ekologicky šetrnější způsoby využívání vody, ne tak náročné na její spotřebu, šetřit s výrobky, k jejichž výrobě vodu využíváme, nepoužívat kvalitní vody tam, kde lze sáhnout k využití vody méně kvalitní, používat různorodé zdroje vody (např. zákon č. 254/2001 Sb. zákon č. 274/2001 Sb. Některá z řešení zahrnují využití obnovitelných zdrojů energie, snížení spotřeby energie a vody, recyklaci odpadu a podporu ochrany přírodních zdrojů. Každý z nás může přispět k ochraně životního prostředí. Například můžeme snížit svou spotřebu energie a vody, používat recyklovatelné produkty a podporovat výrobky a služby, které jsou šetrné k životnímu prostředí.

Jako předúpravu vody označujeme opatření, které vodu upraví a lépe připraví na úpravu vody v úpravně. Předúprava může probíhat přímo na místě vzniku znečištění. Využívá se tzv. bioeliminátorů, což jsou organismy spotřebovávající nadbytečné živiny ve vodě, čímž snižují obsah přebytečného dusíku a fosforu. Úprava vody probíhá v úpravnách pitné vody na principu mechanickém, biologickém, chemickém nebo fyzikálně-chemickém.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

• Sorpce: Je možné z vody odstranit nízkomolekulární přirozené organické látky, nízkomolekulární ropné látky, tenzidy, pesticidy, fenoly, chlorované uhlovodíky atd. Probíhá v aktivních materiálech (záchyt zbytků na aktivním uhlí).
• Oxidace a dezinfekce: Je postup použitelný pro částečné rozrušení přítomných organických látek oxidací některých anorganických složek (NH4, NO2, Fe2+, Mn 2+ atp.).
• Provzdušňování: Slouží k nasycení vody kyslíkem a odstraňování zapáchajících látek (amoniaku a sulfanu).

Mikroorganismy v půdě

Díky množství organických látek a většinou i dostatku makrobiotických a stopových prvků, kyslíku i vlhkosti, jsou v půdě příznivé podmínky pro růst a existenci mikroorganismů. V případě, že v půdě nejsou extrémní podmínky (teplota, pH, redox potenciál, solnost), mají mikroorganismy téměř ideální prostředí pro svoji existenci. Jakákoliv změna podmínek v prostředí půdy ale může vyvolat významné změny ve struktuře mikrobiální populace. Toho se využívá k hodnocení kvality půdy, kontaminace půdy, podmínek v půdě, stresových faktorů a podobně.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

tags: #znečištění #půdy #wikipedie

Oblíbené příspěvky:

• Jak správně třídit odpad?
• Otázky z environmentální chemie
• Dopady klimatické změny
• Výhody kompostu
• Historie Valašského muzea