V řekách po celém světě plave nebezpečně velké množství antibiotik, varují odborníci. V některých případech je znečištění až třísetkrát vyšší, než je doporučená hranice. Na nová čísla upozorňuje studie vědců z britské Univerzity v Yorku, kterou autoři představili na konferenci v Helsinkách.
Uvádí to první globální studie tohoto druhu na světě, které si všímá vědecký server Phys.org. Právě ve vodě si bakterie umí snadněji vyvinout odolnost vůči antibiotikům, a proto je výzkum tak alarmující.
Podle Johna Wilkinsona, který se na Univerzitě v Yorku zabývá životním prostředím a geografií, až doteď nevznikla žádná studie tak rozsáhlého významu. "Dosud se většina podobných studií soustřeďovala na Evropu, Severní Ameriku a Čínu. Stejný tým, který stojí za nynější prací, chce v budoucnu zkoumat také dopady antibiotik v řekách na ryby, bezobratlé nebo vodní řasy.
Vědci prozkoumali celkem 711 lokalit v 72 zemích světa. Studie zkoumala nejen vodní plochy v Evropě, ale také v Severní a Jižní Americe, v Asii a Africe. Odborníci měřili koncentraci léčiv i ve francouzské Seině, italské Tibeře, největší řece Thajska Menam-Čao-Praja nebo v Tigridu v Asii. Autoři v rámci studie, která patří k nejrozsáhlejším výzkumům v celosvětovém měřítku, odebrali vzorky vody z více než 1000 testovacích míst v nejméně stovce zemí.
Britští badatelé odebrali vzorky vody z více než 700 řek v celkem 72 zemích světa. V těchto vzorcích zjišťovali výskyt a také množství 14 běžných antibiotik. Ukázalo se, že antibiotik není v řekách zrovna málo. V 65 procentech všech vzorků byla alespoň nějaká antibiotika. V těch nejhorších případech překračovala koncentrace antibiotik v říční vodě limity bezpečného množství až 300×.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Podle koordinátora výzkumu doktora Johna Wilkinsona nebyla ještě nikdy předtím žádná podobná studie provedena v takovém rozsahu. „Monitorování antibiotik v přírodě se většinou provádělo jen v Evropě, Severní Americe nebo Číně a často se zkoumala jen hrstka konkrétních léčiv. O celosvětovém rozsahu tohoto problému víme jen velmi málo,“ zdůraznil Wilkinson.
Právě poslední zmiňovaný světadíl vyšel z analýzy nejhůře. Nejhorší je situace v Bangladéši, Keni, Ghaně, Pákistánu a Nigérii. Z Evropy je na tom nejhůř jedno místo v Rakousku.
Mezi nejvíce znečištěné patřily řeky v Pákistánu, Bolívii a Etiopii, ovšem nelichotivé prvenství si připisuje hongkonský tok Kai Tak, který měl, jak výzkumný tým zjistil, v jednom místě 34 různých aktivních farmaceutických složek, což je nejvyšší zaznamenaný počet, píše The Guardian. Naopak nejlépe dopadly řeky na Islandu, v Norsku a v amazonském deštném pralese.
Studie ukázala, že riziková místa se většinou nacházejí nedaleko čističek odpadních vod, septiků nebo tam, kde dochází k politickým střetům, jako například na izraelsko-palestinských hranicích.
Bezpečnou úroveň nejvíc překročil lék metronidazol, který se používá k léčbě bakteriální infekce včetně kožní a ústní. Na jednom místě v Bangladéši jeho koncentrace přesáhla bezpečnou hladinu třistakrát. Nejčastěji se objevovala látka trimethoprim, která byla zjištěna na 307 ze 711 zkoumaných míst. Používá se k léčení infekcí močového traktu. Třeba lék ciproflaxacin, který léčí bakteriální infekce, tuto hranici překračoval na 51 místech.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Ve všech řekách zahrnutých do výzkumu se pak nejvíce vyskytuje trimethoprim, který experti našli na 307 místech. Používá se k léčení infekcí močového traktu.
Dvěma nejčastěji detekovanými léčivy byly karbamazepin, který se používá k léčbě epilepsie a nervových bolestí, a metformin používaný k léčbě cukrovky. Badatelé v řekách odhalili také vysoké koncentrace kofeinu a nikotinu či léku proti bolesti paracetamolu.
Analýza ukázala, že v Temži na britských ostrovech plave směsice pěti typů antibiotik. V londýnské Temži objevili celkem 5 různých antibiotik.
Více než třetina vzorků z 258 řek obsahovala tzv. aktivní farmaceutické látky v množství, které odborníci považují za nebezpečné pro vodní organismy. Vliv mnoha běžných farmaceutických sloučenin v řekách je zatím z velké části neznámý. Některé studie však již prokázaly, že např. rozpuštěná antikoncepce může ovlivnit vývoj a reprodukci ryb. Například hormonální antikoncepce je známá tím, že vyvolává u ryb a obojživelníků změny pohlaví.
Vědci se rovněž obávají, že zvýšený výskyt antibiotik v řekách by mohl omezit jejich účinnost - to dokonce pokládají za jednu z největších hrozeb pro lidstvo. Zvýšené množství antibiotik v řekách by mohlo v budoucnu omezit jejich léčivou účinnost - čím častěji se budou mikroorganismy s antibiotiky setkávat, tím snadněji a rychleji se naučí vybudovat si proti nim nějakou formu odolnosti. A tím hůře pak budou antibiotika v důsledku léčit lidi.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Před nárůstem množství rezistentních bakterií, se kterými si běžná antibiotika nedokážou poradit, varovala i OSN. Kvůli bakteriím odolným vůči antibiotikům zemře už teď až 700 tisíc lidí ročně.
Výsledky jsou velmi znepokojivé, protože ukazují, že říční systémy jsou antibiotiky znečištěné víc, než se myslelo. Léčiva a další biologicky aktivní sloučeniny používané lidmi navíc mohou ohrožovat volně žijící živočichy.
„Můžeme říci, že dopad těchto léčiv v řekách je pravděpodobně negativní, ale je třeba provést individuální testy s každým z nich - a studií je poměrně málo,“ upozorňuje ekoložka Veronica Edmondsová-Brownová z britské University of Hertfordshire. „Situace se bude jen zhoršovat, protože stále častěji používáme farmakologická řešení jakýchkoli nemocí, ať už fyzických nebo duševních.“
Kvůli vypouštění odpadních vod, špatnému nakládání s odpadními vodami a výrobě léčiv dopadly celkově nejhůře země s nízkými a středními příjmy. V Nigérii a v Jihoafrické republice byly zaznamenány kontaminované řeky s velmi vysokou koncentrací léčiv, což je způsobeno nedostatečnou infrastrukturou v oblasti čištění odpadních vod.
„To je nejvíce znepokojující, protože jsou tomu vystaveny nejzranitelnější skupiny obyvatel s nejmenším přístupem ke zdravotní péči,“ prohlásil podle zpravodajské stanice BBC výzkumník Mohamed Abdallah z Birminghamské univerzity.
Řešením je podle vědců větší investice do infrastruktury pro čištění odpadních vod. Nová zpráva vědců z University of York varuje, že znečištění světových řek léky a farmaceutickými výrobky představuje „hrozbu pro životní prostředí i globální zdraví“.
Hlavní autor zprávy, profesor Wilkinson, se obává, že jakékoliv řešení bude nejen těžké, ale dokonce spíše nemožné. „K řešení problému bude zapotřebí mnoha lidí, kteří jsou mnohem chytřejší než já,“ řekl. „Jednou z mála věcí, které by mohly mít vliv již nyní, je správné užívání léků.“
To by znamenalo ztížit dostupnost léků, jako jsou antibiotika, a zpřísnit omezení dávek.
Česká republika se umístila v žebříčku nejvíce znečištěných řek přesně v průměru - je na tom velmi podobně jako sousední státy, jako třeba Maďarsko nebo Německo. Vědci ve studii analyzovali vodu v Berounce a Vltavě.
tags: #znečištění #řek #antibiotiky #studie