Podíl obnovitelných zdrojů energie v České republice

Tato analýza zkoumá možnosti rozvoje obnovitelné energie v Česku. Ten je jednak klíčový pro dekarbonizaci naší společnosti a jednak snižuje naši závislost na fosilních palivech a tím posiluje naši energetickou bezpečnost a chrání nás před budoucími výkyvy v cenách energií.

Současný stav obnovitelných zdrojů v ČR

Česko má velmi málo obnovitelných zdrojů. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se v Česku podle Eurostatu pohyboval v roce 2021 na 15 procentech a ČR tak byla třetí nejhorší z celé EU a hluboko pod průměrnou hodnotou celé sedmadvacítky na úrovni 38 procent. A zatím se stalo velmi málo, aby ČR tuto nelichotivou pozici zlepšila.

Podle aktuálních čísel se může jednat o zhruba 16 procent (po přičtení biomasy zahrnuté v parních elektrárnách a bez přečerpávacích elektráren). Prvenství mezi nimi drží solární elektrárny, které od počátku roku zajistily skoro šest procent celkové výroby elektřiny. Okrajový význam v české energetice zatím mají plynové a paroplynové elektrárny, jejichž využití je limitováno relativně vysokou cenou zemního plynu.

V roce 2023 činil podíl hrubé konečné spotřeby energie z OZE na celkové hrubé konečné spotřebě energií v ČR podle mezinárodní metodiky výpočtu EUROSTAT - SHARES 18,59 %.

Obnovitelné zdroje energie (OZE) loni v Česku vyrobily 9,3 gigawatthodiny (GWh) elektřiny. To je o 11,5 procenta meziročně více. Nejvíce energie vyprodukovaly fotovoltaické elektrárny. I přes nárůst výroby je ovšem podle oborových zástupců rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku velmi pomalý, výrazněji přibývají pouze soláry a ostatní zdroje spíše stagnují. Vyplývá to z informací Komory OZE pro ČTK. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny činí kolem 16,5 procenta.

Čtěte také: Česká energetika: Přechod na OZE

Výroba elektřiny podle typu elektrárny (leden - polovina července)

Pro lepší ilustraci uvádíme tabulku s podílem jednotlivých typů elektráren na výrobě elektřiny:

Zdroj: propočet ED na základě dat spol. ČEPS

Možnosti rozvoje obnovitelné energie

Zcela klíčový je pro Česko rozvoj solární a větrné energetiky, která je dnes celosvětově nejlevnějším zdrojem elektřiny a kromě toho má u nás mnohonásobně větší potenciál, než jaký dosud využíváme. Výroba elektřiny ze slunce a větru může i v českých podmínkách pokrýt podstatnou část spotřeby. Do roku 2030 lze takto zvýšit výrobu obnovitelné elektřiny až o 20 TWh ročně, aniž by to ohrožovalo bezpečnost dodávek elektřiny. Proměnlivou výrobu z OZE mohou zpočátku jako dosud doplňovat řiditelné uhelné a plynové elektrárny.

Rozvoj obnovitelné energetiky v Česku nyní táhnou především nové fotovoltaiky. Soláry v ČR loni vyprodukovaly téměř 3,6 GWh elektřiny. Meziročně tak jejich výroba stoupla o 24 procent. "Čtyři pětiny nových fotovoltaik jsou instalace určené pro pokrytí vlastní či lokální spotřeby, které se staví zpravidla na střechách. To je výhodné pro jejich majitele i stabilitu sítě," uvedl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Více energie oproti předloňsku vyrobily také vodní zdroje, kterým pomohl zejména vyšší objem srážek. Z vodních elektráren šlo do sítě přes 2,65 GWh, což bylo meziročně o 12,4 procenta více. Přibližně o půl procenta stoupla produkce větrných elektráren na 705 MWh. Naopak bioplynové stanice meziročně snížily výrobu o 1,4 procenta na 2,38 GWh.

Čtěte také: Česká energetika a OZE

„Svaz měst a obcí České republiky chce být součástí řešení. Rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je obrovskou příležitostí pro Česko a jeho tradičně vysoce kvalifikované průmyslové obory. Je to zároveň i šance pro města, obce a celé regiony, které mohou díky inovativním energetickým projektům posilovat svou lokální ekonomiku, zaměstnanost a energetickou soběstačnost. Mohlo by jít také o důležitý impulz o pro rozvoj venkova, kam bychom přitáhli tolik důležité investice,“ říká předseda Komise pro životní prostředí a energetiku SMO ČR Dan Jiránek.

Ekonomické benefity rozvoje OZE

Výstavba obnovitelných zdrojů může podle studie Deloitte dále vylepšit příjmy domácností o 145 mld. Kč, navýšit výrobu v ČR o 721 mld. Kč a vytvořit 34 000 pracovních míst. Každá investovaná koruna do výstavby obnovitelných zdrojů se tak vrátí několikanásobně. Naopak nedostatek bezemisní elektřiny v ČR by mohl stovky tisíc míst v průmyslu v budoucnu ohrozit.

Pokud Česko využije potenciál současných dotačních titulů, vznikne cca 34 000 nových pracovních míst, příjmy domácností se zvýší o 145 miliard korun, příjmy veřejných rozpočtů o 119 miliard korun a výroba v Česku se zvedne o 721 miliard korun. Studie tak zjistila, že každá investovaná 1 Kč z evropských dotačních fondů mezi roky 2023-2030 využitá na výstavbu FVE a VTE se několikanásobně vrátí.

„Akcelerace výstavby obnovitelných zdrojů by přinesla České republice významné benefity. Během příštích sedmi let bychom navýšili HDP o 4,7 % a příjmů centrální vlády o 4,1 %. Stoupnou i příjmy obecních rozpočtů, protože právě v regionech se budou fotovoltaické a větrné elektrárny budovat.

Bariéry rozvoje OZE

Zásadní bariérou výstavby obnovitelných zdrojů energie v Česku je nejednotnost podmínek, na jejichž základě obecní a stavební úřady umožňují jejich výstavbu. Obce a stavební úřady stanovují podmínky pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie na svých územích na základě nejednotných, často subjektivních důvodů. Rozhodovací praxe u obdobných projektů v jiných částech země tak může být zcela rozdílná. Kvůli legislativě v ČR je v současnosti povolovací proces a výstavba větrných elektráren otázkou 10 let i více, u velkých solárních elektráren běžně přes 5 let. Zvláště u větrných elektráren tak jejich povolovací procesy výrazně přesahují horizont, po který jsou pro Česko k dispozici finance z Modernizačního fondu a dalších dotačních titulů.

Čtěte také: Vývoj solární energie

1. Bez strategie vše včetně legislativy stagnuje.

2. Povolovací procesy pro stavbu větrných elektráren v ČR dnes mohou trvat i víc než 7 let.

3. Současná infrastruktura v ČR není na potřebný nárůst podílu obnovitelných zdrojů připravena.

4. Česká energetika je založena na velkých zdrojích a silné centralizaci.

Změny a plány

„Naše vláda chce tuhle nelichotivou bilanci změnit. Pro naše občany a podniky potřebujeme elektřinu levnou a ekologickou. Modernizační fond čeká letos řada změn, například se rozroste o další oblasti podpory. Dosud jsme schválili podporu pro fotovoltaické elektrárny o výkonu 2 GW, které jsou schopny vyrobit elektřinu pro 750 tisíc domácností. Musíme jít ale dál.

Česko má nyní jedinečnou možnost transformovat svou energetiku a podpořit tak konkurenceschopnost svého průmyslu i energetickou soběstačnost domácností. Podle nové studie poradenské společnosti Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky je možné do roku 2030 postavit z evropských peněz přes 17 GW nového výkonu v obnovitelných zdrojích, pak už nemusí být tyto zdroje k dispozici a evropská dekarbonizační podpora může být přesměrována do jiných sektorů ekonomiky.

V rámci posílení energetické bezpečnosti se nyní v Evropě masivně odstraňují překážky pro výstavbu obnovitelných zdrojů a zavádějí se takzvané go-to zóny, které urychlují proces povolování nových solárních a větrných. Povolovací procesy by v těchto zónách neměly přesáhnout jeden rok, mimo zóny dva roky.

Větrné elektrárny vyrábějí i v noci a více v zimě, a dobře tak doplňují fotovoltaiku, která dodává přes den a v letních měsících. Nutnost výstavby obnovitelných zdrojů a zjednodušení povolování si uvědomuje i Svaz měst a obcí České republiky (SMOČR).

Stát do budoucna počítá s obnovitelnými zdroji jako se součástí českého energetického mixu, kdy by měly doplňovat jaderné zdroje. V portfoliu energetických zdrojů, které využívá Skupina ČEZ, mají své nezastupitelné místo i obnovitelné zdroje šetrné k životnímu prostředí. Z hlediska výroby elektrické energie sice zatím nehrají rozhodující roli, jejich význam však do budoucna výrazně poroste. ČEZ si v rámci strategie Čistá energie zítřka vytyčil cíl investovat do roku 2030 za příhodných podmínek legislativy a regulace v ČR až 40 miliard korun do nových obnovitelných zdrojů. Jde především o projekty fotovoltaických elektráren umístěných primárně na brownfieldech, znehodnocených průmyslových plochách, na výsypkách dolů. Největším provozovatelem ekologických elektráren na bázi obnovitelných zdrojů je v rámci Skupiny ČEZ společnost ČEZ Obnovitelné zdroje.

Srovnání s Evropou

Podle nejnovějších analýz představoval rok 2024 pro evropskou energetiku zlom. Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů poprvé dosáhl 47 % celkové výroby v EU. Jádro se na produkci elektřiny podílelo téměř 24 %, uhlí necelými 10 % a plyn 15 %. Mírně vzrostla také celková spotřeba, jak ukazují data think tanku EMBER. V meziročním srovnání nejvíce ze všech zdrojů narost výkon solárních elektráren a sice o téměř 22 % oproti roku 2023, z obnovitelných zdrojů si ale největší podíl na výrobě v Evropě drží vítr.

Data platformy Wind Europe ukazují, že v roce 2023 došlo k rekordnímu nárůstu instalovaného výkonu větrných elektráren napříč EU. Celkově bylo instalováno 16,2 GW nového výkonu za rok 2023 a 6,4 GW za první polovinu roku 2024, za kterou jsou aktuálně dostupná data. Ačkoli rychle roste počet tzv. offshore elektráren, tedy větrných turbín na moři, absolutní většina nových instalací vzniká stále na pevnině.

Česká republika se mezi evropskými státy propadla v prvním čtvrtletí letošního roku na poslední pozici v podílu elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celkové čisté výrobě elektřiny. Kvůli nízké výrobě vodních a větrných elektráren došlo v EU jako celku k poklesu uvedeného ukazatele meziročně o 4,3 procentních bodů. Informoval o tom statistický úřad EU Eurostat.

Státy Evropské unie měly v prvním čtvrtletí letošního roku dohromady 42,5% podíl elektřiny z OZE na celkové čisté výrobě elektřiny. Ve srovnání s prvním kvartálem roku 2024 se jedná o pokles o 4,3 p.b."Významný nárůst výroby elektřiny ze solárních elektráren (ze 40,9 TWh v prvním čtvrtletí 2024 na 55 TWh v prvním čtvrtletí 2025) nebyl dostatečný, aby vykompenzoval pokles výroby z vodních a větrných elektráren (z 260,5 TWh na 218,5 TWh za stejné období)," uvedl Eurostat.

Nejvyšší podíl OZE na čisté výrobě elektřiny v EU mělo loni Dánsko (88,5 %), následované Portugalskem (86,6 %) a Chorvatskem (77,3 %). Naopak nejnižší podíl zaznamenaly Česká republika (13,4 %), Malta (14,4 %) a Slovensko (15,1 %)."V 19 zemích EU poklesl v prvním čtvrtletí roku 2025 podíl obnovitelných zdrojů energie na čisté výrobě elektřiny ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2024, což vedlo k významným změnám v pořadí jednotlivých zemí. Způsobeno to bylo zejména poklesem výroby elektřiny z vodních a větrných elektráren. Největší propad tak měly Řecko (-12,4 p.b.), Litva (-12,0 p.b.) a Slovensko (-10,6 p.b.)," dodal Eurostat.

Ze zveřejněných statistik dále vyplývá, že vítr zůstal i přes uvedený významný pokles suverénně největším zdrojem elektřiny z OZE, když měl na celkové výrobě elektřiny z OZE v EU 42,5% podíl. Vodní elektrárny měly 29,2% podíl, solární 18,1% podíl, elektrárny spalující obnovitelná paliva 9,8% podíl a geotermální elektrárny 0,5% podíl.

Závěr

Česká republika má značný potenciál pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména solární a větrné energetiky. Využití tohoto potenciálu by přineslo ekonomické benefity, zvýšilo energetickou bezpečnost a přispělo k dekarbonizaci společnosti. Je však nutné překonat legislativní a administrativní bariéry a investovat do modernizace infrastruktury.

tags: #podíl #obnovitelné #zdroje #energie #v #české

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana Arktidy a Antarktidy
• Kontrola znečištění Jičín
• Dekontaminace osob a vybavení
• Přehled sifonů Alcadrain
• Pánské zimní boty do přírody