Znečištění řeky Moravy: Zdroje a řešení

21.11.2025

Řeka Morava, podobně jako mnoho jiných vodních toků, čelí problémům se znečištěním, které ohrožuje její ekosystém a kvalitu vody. Miliardový projekt na vyčištění řeky i Brněnské přehrady Čistá Svratka zřejmě nebude tak účinný, jak se doposud tvrdilo.

Projekt Čistá Svratka a jeho limity

I když investice za osm set milionů korun přinesly výrazné zlepšení kvality vody v brněnské nádrži, k ideálnímu stavu má řeka Svratka ještě daleko. Podle Povodí Moravy by ani další investice za zhruba dvě miliardy korun kýžený výsledek nepřinesly. Řekou Svratkou ročně proteče více než 32 tun fosforu. Od roku 2009, kdy se naplno rozběhla péče o řeku i Brněnskou přehradu, se podařilo snížit objem fosforu ve vodě o 2,2 tuny ročně. Ideálem by podle pracovníků Povodí Moravy byl objem méně než 21 tun. K tomu by ovšem nepomohly ani miliardové investice.

„Dokonce jsme zjistili, že kdyby se dobudovalo všech 120 čističek, tak bychom docílili snížení fosforu asi o 7,7 tuny ročně. Tím se dostáváme na 24 tun, což ale stále není to, co bychom potřebovali,“ popsala mluvčí Povodí Moravy Veronika Slámová.

Čistírny se ale budou stavět dál. „Neplánujeme žádnou změnu v projektu Čistá Svratka. Čistírny odpadních vod, byť by neměly stoprocentní efekt, určitě opodstatnění mají,“ řekl náměstek hejtmana Ivo Polák (ČSSD). Od roku 2004 bylo do výstavby a rekonstrukce kanalizací, čistíren odpadních vod, retenčních nádrží a dalších ekologických opatření v povodí Svratky investováno z krajských i státních dotací asi 840 milionů korun. „Celkem 28 nových čistíren už je před zahájením stavby, dalších 45 už má potřebná povolení,“ uvedla další postup Slámová. „Předpokládáme, že do nějakých 10 let by mohly být hotové,“ dodala mluvčí.

Zemědělství jako významný zdroj znečištění

Teď se ukazuje, že nejdražší opatření nemusí být to nejúčinnější. Za přebytečný fosfor v řece totiž nemůže jen chybějící kanalizace, ale také zemědělci hospodařící v povodí. „Nadále apelujeme na dodržování správné zemědělské praxe. Doporučujeme taková “stará sedlácká řešení„, tedy znovu budovat remízky na polích, zajistit břehy koryta toků tak, aby se do nich nesplachovala hnojiva, orat pole po vrstevnici a ne po spádnici,“ vyjmenovala opatření Slámová. S jejími slovy souhlasí i náměstek Polák. „Součástí našeho postupu i po skončení projektu bude jednání o pozemkových úpravách, protože je pravda, že zemědělství je také významným zdrojem znečištění,“ doplnil Polák.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Agrární komora zdůvodnění odmítá. „Zemědělci na tom nemohou mít takový podíl. Už proto, že hnojiva jsou drahá a oni musí šetřit. Větší vinu nesou domácnosti a automatické pračky,“ uvedl ředitel Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Jaromír Musil.

Historie projektu Čistá Svratka

Rok 2003: Politici z Vysočiny, Jihomoravského a Pardubického kraje se shodli na tom, že je potřeba řeku Svratku zbavit fosforu a dusíku. Startuje projekt Čistá Svratka.
Srpen 2004: Jihomoravský kraj vyčíslil úpravy v okolí řeky Svratky - odstranit nejvážnější zdroje znečištění má přijít na miliardu korun. Jednou ze snah politiků je i prosazení legislativní změn, které povedou k omezení používaní fosfátových pracích prášků.
Červen 2005: Vyčištění vodních nádrží Vír a Brněnská přehrada od sinic bude podle vodohospodářů stát asi 10 miliard korun. Ideální by bylo vystavět v povodí Svratky zhruba pět desítek čistíren odpadních vod.
Srpen 2005: Podnikatelé z okolí přehrady postupně zavírají své provozovny. Doby, kdy letní víkend přilákal k vodě 80 tisíc lidí, jsou dávno pryč, úbytek turistů je kvůli znečištění přehrady sinicemi zhruba dvacetinásobný. Téměř polovinu prázdnin je v nádrži vyhlášen zákaz koupání.
Duben 2007: Projekt naráží na problémy, peníze na čističky se zpožďují. Navíc fosfátů, kvůli kterým se přehrada každoročně potýká se sinicemi, v řece neubývá. V povodí Svratky je z plánované padesátky čističek zatím hotová jen desítka, dalších pět se dokončuje. Sinice má zlikvidovat provzdušnění bahna.
Říjen 2007: Vodohospodáři částečně vypustili Brněnskou přehradu. Hladina je o 6 metrů nižší, pod hrází je hloubka jen osm metrů, místo běžných dvaceti, vodní plocha se zmenšila z 260 na 100 hektarů. Obnažené bahnité břehy přehrady se vápní.
Prosinec 2007: První kolo vápnění brněnské přehrady zřejmě pomohlo. Podle předběžných laboratorních výsledků z bahna zmizela velká část organických látek, kterými se sinice živí.
Květen 2008: Starostové asi třiceti obcí ležících v povodí řeky Svratky se sešli se zástupci kraje. Chtěli se dohodnout na možnosti vybudovat čističky a kanalizaci i v menších obcích. Jen v Jihomoravském kraji je v tocích nad přehradou 118 měst a obcí. Na evropské dotace pro obce nad 2 tisíce obyvatel jich dosáhne jen 15. Kraj pro menší obce vyčlenil 8 a půl milionu.
Červen 2009: Hladina přehrady dále klesá, po 70 letech klesla voda v nádrži na své historické minimum.
Léto 2010: Poprvé po dlouhé době zažila přehrada úspěšnou sezonu, nádrž byla téměř bez sinic. Odborníci se ale stále nemohou shodnout, jak velkou zásluhu na zlepšení kvality vody má samotné čištění přehrady, které přišlo zhruba na 200 milionů korun.
Prosinec 2010: Vodohospodáři a kraj se shodují - projekt má své mouchy. Například aerační věže za 50 milionů korun nefungovaly ideálně. Také se ukázalo, že čističky odpadních vod, které se proti proudu nad přehradou vystavěly, nemají takový efekt, jak se očekávalo. Do Svratky stále přitéká 34 tun fosforu ročně. Všechna opatření přitom stála od roku 2004 takřka jednu miliardu korun.
Září 2011: Po osmi letech fungování projektu Čistá Svratka stále více než 40 tisíc obyvatel vypouští odpadní vody přímo do řeky. V řekách bude v následujících dnech téměř jistě nedostatek kyslíku pro ryby, předpokládá Povodí Moravy.

Doporučení a opatření

Dodržování správné zemědělské praxe.
Znovu budování remízků na polích.
Zajištění břehů koryta toků tak, aby se do nich nesplachovala hnojiva.
Orání pole po vrstevnici a ne po spádnici.

Zdroje:

ŠTAFFOVÁ, Klára; Ivan HOLOUBEK and Jiří KOHOUTEK. Zdroje znečištění ovzduší polycyklickými aromatickými uhlovodíky v povodí řeky Moravy (PAHs air pollution sources in the catchment area of the Morava river). Ochrana ovzduší. Praha, 1998, vol. 1998, No 1, p. 2-16.

ŠTAFFOVÁ, Klára; Ivan HOLOUBEK and Jiří KOHOUTEK. Zdroje znečištění ovzduší polycyklickými aromatickými uhlovodíky v povodí řeky Moravy (PAHs air pollution sources in the catchment area of the Morava river). \textit{Ochrana ovzduší}. Praha, 1998, vol.~1998, No~1, p.~2-16.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

tags: #znečištění #řeky #Moravy #zdroje