Vodní plochy přírodě blízké typy v České republice

Mezi významné krajinné prvky podle zákona o ochraně přírody a krajiny patří také rybník. Pojem „rybník“ ve smyslu významného krajinného prvku není zákonem o ochraně přírody a krajiny samostatně definován.

Rybníkem se podle zákona o rybářství rozumí „vodní dílo, které je vodní nádrží určenou především k chovu ryb, ve kterém lze regulovat vodní hladinu, včetně možnosti jeho vypouštění a slovení; rybník je tvořen hrází, nádrží a dalšími technickými zařízeními.“ Tato definice popisuje pouze funkčně technické vlastnosti rybníků jako specifických vodních děl, nikoliv jeho ekologické či hydrologické funkce, resp. rybniční ekosystém, proto je pro potřeby ochrany rybníků jako významných krajinných prvků ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny nevyhovující.

Charakter, složení a dynamika rybničního ekosystému, od něhož jsou odvozeny ekologicko-stabilizační funkce rybníka jako významného krajinného prvku závisí na mnoha faktorech; k těm podstatným patří zdroj vody (nejčastěji vodní tok, zřídka i dešťová voda nebo pramen), pozice rybníka ve vztahu k vodnímu toku, proporční parametry rybníka (plocha, tvar, hloubka, svažitost břehů a dna) a charakter rybničního hospodaření (druhové složení rybí obsádky, intenzita a technologie chovu).

Pod pojem rybník ve smyslu významného krajinného prvku je třeba vedle nádrží splňujících definici dle zákona o rybářství navíc zahrnovat také malé vodní nádrže, které plní ekologicko-stabilizační funkce rybníku v krajině (např.

Významné krajinné prvky jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Do kategorie otevřené vodní plochy ve městě řadíme především jezírka, retenční nádrže nebo tzv. vodní náměstí.

Čtěte také: Základní pojmy environmentální chemie

Otevřené vodní plochy posilují retenci vody ve městě a plní funkci přírodě blízké protipovodňové ochrany. Poskytují útočiště pro mnohé druhy fauny a flóry, čímž podporují zachování městské biodiverzity.

Otevřené vodní plochy pozitivně ovlivňují klimatické podmínky v okolí díky zvýšenému odpařování vody, čímž snižují teplotu prostředí a efekt tepelného ostrova města. Regulací rychlosti povrchového odtoku přispívají otevřené vodní plochy ke snížení rizika lokálních záplav.

V městském kontextu mají otevřené vodní plochy významnou estetickou a rekreační funkci.

Investiční náklady na vybudování jezírek se pohybují v širokém rozpětí. Závisí na velikosti, lokalitě, podloží, zajištění zdroje vody, dalších prvků jako je například lávka, zábradlí, mobiliář apod. Investiční náklady na vybudování se tak pohybují u menších jezírek s objemem do 1 000 m3 od 1 850 Kč/m3 (bez nákladů na výkup pozemku), s růstem objemu pak jednotková cena klesá.

Provozní náklady zahrnují sekání trávy a náletů na břehu/hrázi, údržbu objektů (vpusť, výpusť, přepad apod.), technicko-bezpečnostní dohled nad vodním dílem a odbahňování a odstraňování sedimentu. Sekání trávy vychází přibližně na 10 Kč/m2 hráze.

Čtěte také: Přehrady a Bezpečnost

Otevřené vodní plochy ve městě poskytují z hlediska ekosystémových služeb celou řadu užitků, které přispívají ke kvalitě života ve městech. Zachycováním srážkové vody přispívají otevřené vodní plochy k zadržování vody v krajině, která může být eventuálně dále využita např. pro zavlažování.

Otevřené vodní plochy ve městě mohou přispět ke snížení spotřeby energie (úspory energie snížením objemu vod v čistírnách odpadních vod).

Příklady vodních ploch v České republice

Jezero v Parku pod Plachtami, Brno - Nový Lískovec

Jezírko v Parku pod Plachtami vzniklo v rámci kultivace veřejného prostranství mezi panelovými domy na sídlišti v městské části Nový Lískovec v Brně a stalo se zároveň pilotním projektem zkoumající možnosti využití srážkové vody. Retenční jezírko je situováno v centru parku a je napájeno dešťovou vodou svedenou ze střech tří panelových domů v blízkém okolí, které mají plochu přibližně 1 600 m2.

Objem vody v jezírku při provozní hladině, která v maximu činí 1,2 m, je 630 m3. Maximální objem nádrže pak činí 890 m3, to znamená, že retenční schopnost jezírka je 260 m3. Kromě retenční schopnosti působí jezírko pozitivně na místní mikroklima a díky vysazení a chovu ryb a různých druhů živočichů funguje jako přírodní biotop a plní vzdělávací funkci, rovněž má sloužit k duševní relaxaci.

Realizace jezírka byla součástí budování Parku pod Plachtami. Celkové přímé investiční náklady projektu na vybudování parku vyšly dle podkladů ÚMČ Brno - Nový Lískovec na 10 274 915 Kč včetně DPH ve výši 21 %. Náklady na vybudování samotného jezírka spolu se svedením vody z okolních střech byly ve výši 6,1 mil. Kč. Zbylou část tvořily náklady na park. Provozní náklady na údržbu parku jsou dle evidence úřadu MČ Brno - Nový Lískovec ve výši přibližně 10 Kč/m2/rok. V případě jezírka je nutné počítat jednak s náklady na pravidelnou údržbu jezírka a prvků s ním souvisejících jako je lávka, dále pak s méně pravidelnými náklady na odbahnění jezírka (cca.

Čtěte také: Kompost a zahrada

Předmětem ekonomického hodnocení je v tomto případě samotné jezírko včetně kanálů přivádějících vodu ze tří střech panelových domů. Jezírko umístěné v Parku pod Plachtami poskytuje celou řadu užitků. V rámci ekonomického hodnocení byly do peněžní hodnoty převedeny užitky spojené s retencí vody (významnou roli zde hraje odvod vody ze střech 3 panelových domů), rekreační a estetickou funkcí, nárůstem hodnot přilehlých nemovitostí, zvyšováním kvality vody a tvorbou biotopů a podporou biodiverzity.

Pomocí cost-benefit analýzy byly popsané kategorie nákladů a užitků vyjádřeny v podobě čisté současné hodnoty. Čistá současná hodnota byla stanovena pro horizont 25 a 50 let od dokončení jezírka. Dále byla stanovena společenská návratnost investice. Hodnoty čistého současného společenského užitku jsou zachyceny v následující tabulce.

Stejně jako u samotného parku, i v případě jezírka je společenská návratnost opatření dosažena v rámci prvních 3 let od dokončení. Diskontní míra nemá na návratnost významný vliv, v jednotlivých scénářích se liší pouze v řádech měsíců.

Další příklady vodních ploch

• Máchovo jezero: Založeno ve 14. století, rozloha 284 hektarů. Centrum rekreace a turistiky v Máchově kraji.
• Černé jezero: Největší přírodní jezero v ČR, nachází se na Šumavě. Tmavá barva hladiny díky okolním lesům a vrstvě kalu.
• Vranovská přehrada: Desátá největší přehrada v ČR, důležitá pro energetiku a rekreaci.
• Jezero Lhota: Přírodní koupaliště ve Středočeském kraji, vzniklé zatopením pískovny.
• Rybník Rožmberk: Největší rybník v ČR i na světě, vybudován v 16. století.
• Jezero Moravská Nová Ves: Pozůstatek po těžbě štěrkopísku, oblíbené místo k odpočinku.

Tyto vodní plochy hrají klíčovou roli v ekosystému a nabízejí široké spektrum rekreačních aktivit.

tags: #vodní #plochy #přírodě #blízké #typy

Oblíbené příspěvky:

• Všichni lidé jsou si rovni
• Správné třídění nápojových kartonů
• Čistota Rakovník
• Techniky římských fresek
• Aktivity v pražské Michli