Znečištění Veřejného Prostranství Psími Výkaly: Prevence a Řešení

Znečištění veřejného prostranství psími výkaly je palčivý problém, který trápí mnohá města a obce v České republice. Neuklizené exkrementy nejenže znečišťují životní prostředí a narušují vzhled obce, ale také představují potenciální zdravotní riziko pro občany, zejména pro malé děti, a pro samotné psy jiných majitelů. Podívejme se na situaci podrobněji a prozkoumejme možnosti prevence a řešení tohoto problému.

Situace v Ostravě a Plzni

V Ostravě-Jihu žije bezmála 6 tisíc pejskařů. Travnaté plochy v Ostravě-Jihu jsou po oblevě plné psích exkrementů. Ne všichni jsou ale zodpovědní a po svých čtyřnohých miláčcích uklízejí. Do jejich úklidu se pustily technické služby, které k tomuto účelu používají speciální vysavače a k ručnímu dočištění pak lopatku. Nejhorší situace je na sídlištích, kde jsou mnohdy znečištěná i dětská hřiště.

Někteří pejskaři si nedají říct i přesto, že jim za znečištění veřejného prostranství, nebo za volný pohyb psů hrozí pokuta až 10 tisíc korun. V uplynulém roce řešili ostravští strážníci v obvodu Ostrava-Jih celkem 366 případů porušení této obecně závazné vyhlášky. Volně pobíhat mohou psi pouze na místech k tomu určených a řádně označených. Takzvaných psích louček je v obvodu celkem 5 plus Agility park na Dubině.

Podobná situace panuje i v Plzni, kde povinnosti chovatelů psů jsou uvedeny ve Vyhlášce statutárního města Plzně č. 19/2006, která ale upravuje pouze pohyb psů na veřejném prostranství (používání vodítek, náhubků) a povinnost psa označit čipem. Ponechání, tedy neuklizení exkrementu po psu na veřejném prostranství je posuzováno jako přestupek proti veřejnému pořádku (znečištění veřejného prostranství), který je uveden v přestupkovém zákoně č. 200/1990 Sb.

Za tento přestupek hrozí průvodci psa sankce v podobě blokové pokuty do výše až 5.000,- Kč, ve správním řízení až 20.000,- Kč a při opakovaném spáchání v době dvanácti měsíců až 30.000,- Kč. Kontroly průvodců psů ze strany strážníků Městské policie Plzeň probíhají jak během běžného výkonu služby, tak během mimořádných opatření, které již v tomto roce také proběhly.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Prakticky se opakuje každoroční situace následující po roztání sněhu, kdy jsou exkrementy najednou vidět jaksi více. Úklid veřejného prostranství zajišťuje ÚMO Plzeň 2 - Slovany. Znečištění veřejného prostranství psími exkrementy se budeme zabývat i nadále a že mimořádná opatření zaměřená jen tímto směrem v nejbližší době opět proběhnou.

Průzkum Potřeb Ostravských Rodin

Dotazníkové šetření provedla na zadání města Ostravské univerzita. Z výsledků vyplývá, že respondenti jsou spokojeni s úrovní služeb - vysokého hodnocení dosáhla veřejná doprava, zdravotnictví, školství, kulturní a volnočasové aktivity. Pozornost by podle nich měla směřovat také k otázkám slaďování práce a rodiny - zajištění dostatečné nabídky jeslí, vhodných pracovních příležitostí či poradenství pro rodiny. O něco méně dobře byla rodinami hodnocena oblast bezpečnosti, životního prostředí a dostupnost adekvátního bydlení.

V souvislosti s veřejným prostranstvím respondenti nejčastěji poukazovali na chybějící veřejné toalety a přebalovací koutky, neudržované chodníky, nevhodně navržené podchody a cyklostezky a celkově nepřívětivé prostředí pro chodce i maminky s kočárky. Narůstajícím problémem, souvisejícím s přibývající počtem pejskařů, je neukázněnost mnohých majitelů - ať už se jedná o znečištění prostranství psími výkaly či nechtěnou interakci s volně puštěnými zvířaty.

Legislativa a Sankce

Povinnosti majitelů psů upravuje řada právních předpisů. Kromě již zmíněných vyhlášek měst a obcí, které se zaměřují na pohyb psů na veřejném prostranství a povinnost úklidu exkrementů, je nutné zmínit i další zákony. V § 127 občanského zákoníku se uvádí, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou obtěžoval jiného, nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí obtěžovat sousedy hlukem, plyny, prachem, pachy, pevnými a tekutými odpady. Znečišťování životního prostředí řeší svým způsobem i zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, v platném znění. Na nakládání s organickým odpadem včetně psích exkrementů pamatuje i vyhláška č. 381/2001, Katalog odpadů, ve znění pozdějších předpisů.

Pro neukázněné majitele, kteří se rádi ohánějí v argumentaci Listinou základních práv a svobod, platí čl. 11 odst. 3, který stanoví, že "vlastnictví zavazuje". "Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecními zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem."

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Rádi bychom touto cestou rovněž připomněli, že pokud po pejskovi ten, který jej venčí, neuklidí, dopouští se přestupku podle ustanovení § 47 odst. (1) písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění, a bude-li přistižen, může mu být za znečištění veřejného prostranství uložena pokuta do výše 20.000,- Kč.

Zdravotní Rizika

Psí exkrementy nepředstavují jen estetický problém, ale také určité zdravotní riziko. Často se hovoří o možném přenosu psích parazitů na člověka, a psí paraziti ohrožující naše zdraví pak slouží jako argument tvůrcům městských vyhlášek. Je však nebezpečí nákazy parazity z psích výkalů reálné?

Pozitivní nálezy hygienické služby při pravidelném vyšetřování dětských hřišť a pískovišť na přítomnost vajíček škrkavek Toxocara canis (pozitivita do 21 %) jsou varující. Při vyšetřování obyvatelstva ELISA testem bylo na toxokarózu pozitivních 20 %. Promoření škrkavkami řádu Toxocara například v Praze dosahuje 8 % u psů a 16 % u koček. Úroveň záchytů salmonel u psů je v hlavním městě kolem 2 %, u koček pod 4 %. V současné době se revidují názory na významnost výskytu rodu Campylobacter u domácích masožravců. Ve světové literatuře se totiž konstatuje úroveň nosičství u dospělých psů kolem 50 % populace a podíl psa na infekci člověka 5 %.

Z uvedených údajů vyplývá značné zdravotní a epizootologické riziko životního prostředí znečištěného psími výkaly. Rovněž prach suchých výkalů vířený například při sekání zelených ploch, znečištěné travnaté plochy parků, vody a podobně mohou být rizikovým faktorem jak pro lidi, tak pro samotné psy. Zvláště když řada původců onemocnění člověka nebo psů přežívá v těchto prostředích i několik měsíců.

Střevní Paraziti Psů Přenosní na Člověka

Pes i člověk jsou hostiteli střevních kokcidií rodu Cryptosporidium a střevního bičíkovce Giardia intestinalis. Nákaza člověka kryptosporidiemi ze zvířat je možná a je výrazně ovlivněna stavem imunitního systému člověka. Zatímco u lidí s běžnou odolností (imunokompetentních) je popisován druh C. hominis, u pacientů s odolností sníženou (imunodeficitních) bylo popsáno několik zvířecích druhů kryptosporidií. Jedním z nich je i druh „psí“.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Poslední poznatky o giardiích tedy zcela nevylučují možnost infekce člověka giardiemi ze psů, přesto je třeba na lidskou giardiózu pohlížet jako na infekční onemocnění, které se šíří přímo mezi lidmi, bez účasti psů. U imunodeficitních pacientů a štěňat může E. cuniculi způsobovat systémové infekce, ale nejčastěji se projevuje jako encefalitida a chronické onemocnění ledvin.

Střevní Helminti Psů Přenosní na Člověka

Ze psích tasemnic jsou významnými původci zoonóz dva zástupci rodu Echinococcus, což jsou poměrně malé tasemnice, jejichž tělo je tvořeno pouze 3 až 5 články a měří maximálně 2-7 mm. Pes je typickým hostitelem měchožila zhoubného (E. granulosus). Měchožil bublinatý neboli větvený (E. multilocularis), jehož typickým definitivním hostitelem je liška a příležitostně pes, způsobuje u mezihostitelů alveolární echinokokózu (alveokokózu).

Nejčastějším střevním parazitem psů je škrkavka psí (Toxocara canis). Napadá až 80 % štěňat a většina chovatelů psů má zkušenosti s dehelmintizací („odčervováním“). Pro člověka jsou infekční zralá vajíčka škrkavek nebo nedostatečně tepelně zpracované maso s opouzdřenými larvami. Onemocnění lidí způsobené larvami T. canis se nazývá larvální toxokaróza nebo larva migrans visceralis. Rozšíření larvální toxokarózy u obyvatel České republiky je značné. Sérologická vyšetření prokázala protilátky proti antigenům škrkavek u 18,4 % dospělých.

Pouze dva druhy psích měchovců, A. ceylanicum a A. caninum, jsou schopné dokončit vývoj ve střevě člověka a vyvolat onemocnění. Druh A. braziliense je původcem syndromu larva migrans cutanea. Dalším hlístem psů, jehož hostitelem může být také člověk, je hádě střevní (Strongyloides stercoralis).

Zkušenosti z Evropských Měst

Co s tunami psích výkalů a hrozícím nebezpečím? V řadě francouzských, belgických a nizozemských měst je možné vidět tzv. psí záchodky. Jsou umísťovány v příslušných okrscích vždy ve spolupráci s majiteli psů. Jejich povrch tvoří směs písku a cementu, což umožňuje psům "hrabat" a na druhé straně zabraňuje vnikání písku do zařízení vysávajícího výkaly. Výhodou je, že je lze postavit i v místech hustší zástavby - na ploše mezi silnicí a chodníkem. Vykonávat psům toaletu na jiných místech je zakázáno.

Osvětou a represí prováděnou policií u zvlášť neukázněných majitelů psů bylo dosaženo velmi dobrých výsledků. Výhodou psích záchodků je, že se výkaly soustřeďují do stanovených míst, aniž by byla znečišťována plošně ostatní veřejná prostranství. Předpokladem je jejich pravidelné čištění, a to jednou až dvakrát denně pojízdným zařízením.

Méně vyhovujícím řešením mohou být i zřetelně označené a ohraničené části výběhových luk a travnatých prostor v málo zastavěné části města. Tyto plochy je rovněž potřebné pravidelně asanovat, což bývá značně obtížné. Problémy mohou nastat s malými dětmi, které nerespektují nebo nepoznají, že jde o prostory určené k psí toaletě.

Kombinace dvojkošů, jeden na běžný odpad (papír, slupky banánů apod. ) a druhý na exkrementy je velmi výhodná jak v hustě zastavěných místech, tak v jiných částech extra a intravilánu (výběhové louky, části travnatých ploch značené a určené pro vykonání potřeby psa ).

Záleží na osvětě, možnostech obcí a obecní policie, zda je vhodnější sáčky, lopatičky či jiná zařízení ke sběru výkalů umístit u košů, nebo přidělovat jejich určitý počet například při vybírání poplatků z chovu psů. V každém případě tato zařízení musí být z biologicky degradovatelného materiálu a koše na výkaly opatřeny víky s těsněním zabraňujícím vnikání hmyzu, který může být mechanickým přenašečem některých onemocnění, nehledě na zabránění zápachu, zejména v letním období. Koše se musí pravidelně vyprazdňovat a čistit po dohodě s hygienikem. Tento způsob se využívá například v severských zemích.

Psí výkaly lze odstranit i speciálním vysavačem umístěným na motorce nebo kole, pomocí kterého se výkaly sbírají, umísťují do určených košů. Tato zařízení nejlépe v kombinaci s koši a psími záchodky poslouží velmi dobře při čistění v hustě zastavěných intravilánech.

Hygienická stanice hl. města Prahy však doporučuje obsah košů neukládat na běžné skládky, nýbrž kompostovat. Na skládkách totiž tuny psích výkalů mohou být zdrojem šíření endoparazitů a jiných onemocnění, přinejmenším mechanickou cestou. Kompostování s jiným vhodným organickým materiálem pomáhá překonat malou samo- zahřívací schopnost psích výkalů a je předpokladem pro produkci nezávadného materiálu.

Nejvhodnější Způsoby Odstraňování Psích Výkalů

O nejvhodnějším způsobu odstraňování psích výkalů rozhoduje urbanistická situace, zastavěnost, volné plochy, finanční možnosti obcí, ale také osvěta a represe neodpovědných majitelů psů. Nejméně vhodné až nevhodné je pouhé umístění značky na travnaté ploše oznamující, že tato plocha je určená pro vykonávání potřeb psů. Rovněž se nedoporučuje pouhý sběr výkalů do nekrytých, netěsnících košů s použitím nedegradovatelných plastů, nebo přímý sběr exkrementů do komunálních kontejnerů.

Z hygienického a epizootologického hlediska je nejlepší kombinace ostatních výše popsaných způsobů, tj. vhodné umístění speciálních košů s biologicky degradovatelnými prostředky na sběr výkalů (sáčky, lopatky), pravidelně čištěné psí záchodky a pojízdné sběrače výkalů.

Osvěta a Prevence

Přes veškerou snahu města eliminovat tento druh znečištění veřejného prostranství se bohužel setkáváme s minimálním efektem. Je potřeba změnit přístup některých spoluobčanů - s touto změnou však musí začít každý u sebe, na to jsou veškerá nařízení krátká... Děkujeme držitelům pejsků, kteří již poctivě uklízí a rovněž děkujeme těm, kteří poctivě uklízet začnou. Cílem je tak mj. motivovat držitele, aby nezapomínali po svých pejscích uklízet. Pevně věříme, že dostane-li držitel pejska tzv. „první impuls“, bude pak už i nadále odpovědně přistupovat k úklidu po svém pejskovi a pomáhat tak zlepšovat životní prostředí v našem městě.

Držitelé pejsků, kteří místní poplatek na rok 2017 již zaplatili, si mohou sáčky na psí exkrementy od 1. 6. 2017 vyzvednout na Magistrátu města Teplice, nám. Svobody 2 - v informační kanceláři - odd. pro styk s veřejností (přízemí). Držitelé pejsků, kteří budou místní poplatek v souladu s Vyhláškou teprve platit, obdrží od 1. 6. 2017 sáčky automaticky při platbě na Magistrátu města Teplice, nám. Svobody 2 - v informační kanceláři - odd.

Soužití se psy má ale i své méně příjemné stránky. Znečištění veřejných ploch psími exkrementy je závažným problémem především ve velkých městech. Obecní vyhlášky ukládají každému povinnost neprodleně odstranit znečištění veřejného prostranství, které způsobil. Jde tedy o obecnou povinnost, ale lze z ní dovodit odpovědnost za neodkladné odklizení psího exkrementu z veřejného prostranství.

Statistika

V Teplicích bylo za rok 2016 evidováno bezmála 4 000 pejsků. Pokud každý držitel pejska neuklidí „jen 1 x denně“, můžeme si spočítat, jakou geometrickou řadou „znečištění narůstá“.V roce 2016 bylo na poplatcích za psy vybráno cca 720.000,- Kč. Za úklid psích exkrementů na veřejné zeleni, který je prováděn technikou (čtyřkolka s vysavačem), je ročně, za období od 15. 3. do 15. 11., vynaloženo cca 860.000,- Kč. Úklid je ve smluvním období prováděn na všech veřejně přístupných prostranstvích městské zeleně (180 hektarů), a to na základě schváleného harmonogramu: v centru města 1 x týdně, na sídlištních plochách 1 x za 14 dní. Úklid psích exkrementů ze zpevněných ploch (zejména chodníků a některých komunikací) je prováděn a hrazen v rámci zimní údržby komunikací a letního čištění komunikací.

tags: #znecisteni #verejneho #prostranstvi #psimi #vykaly #prevence

Oblíbené příspěvky:

• Výroba elektřiny v CS OTE
• Stopování v přírodě: Průvodce
• Recyklace šedé vody
• Dopady malých vodních elektráren
• Výhody dřevěné podlahy