Znečištění vodního toku jako přestupek podle zákona o vodách v České republice

Zajištění účinného a ekonomicky únosného zneškodňování odpadních vod je v současné době jedním z nejpalčivějších problémů ochrany vod a vodního hospodářství.

Pojem "odpadní vody" je vedle "závadných látek" základní právní kategorií, se kterou spojuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, řadu povinností, a to s prioritním cílem chránit povrchové a podzemní vody.

Definice odpadních vod

Podle § 38 odst. 1 vodního zákona jsou odpadními vodami vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, jestliže mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, mohou-li ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.

Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu.

Obecně lze říci, že odpadními vodami jsou všechny vody, které byly nějakým způsobem užity při lidské činnosti (výroba, domácnosti) a v důsledku této činnosti mají takové jakosti, které mohou ohrozit jakost vod přirozeně se vyskytujících v přírodě - vod povrchových nebo podzemních. Specifické postavení v této souvislosti zaujímají znečištěné srážkové vody.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Základní povinnosti při zneškodňování odpadních vod

Základní povinnosti při zacházení s odpadními vodami stanoví vodní zákon pro stavebníky při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání. Podle § 5 odst. 3 vodního zákona jsou stavebníci povinni stavby zabezpečit odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem.

Vodní zákon přitom ve svých dalších ustanoveních neupravuje jiné způsoby zneškodňování odpadních vod než jejich vypouštěním. Z klíčového ustanovení § 38 vodního zákona vyplývá, že zneškodňováním se rozumí vypouštění vyčištěných odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních v souladu s limity a podmínkami stanovenými k jejich vypouštění vodoprávním úřadem.

Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních je jedním z druhů nakládání s vodami (§ 2 odst. 9 vodního zákona) a podle § 8 odst. 1 písm. c vodního zákona je k němu třeba povolení vodoprávního úřadu.

Každá právnická či fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinna zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění, vydávaným vodoprávním úřadem podle § 8 odst. 1 písm. c vodního zákona.

Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal a příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Tyto základní právní povinnosti stanovené vodním zákonem znečišťovatelům - vyjádření konkrétní podoby zákonných povinností je výsledkem správního řízení vedeného vodoprávním úřadem po podání žádosti znečišťovatele o vydání povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových, popřípadě i podzemních. Potřebné náležitosti žádosti jsou uvedeny ve vyhlášce č.

Ustanovení § 38 vodního zákona dále vymezuje zákonné meze pro rozhodování vodoprávního úřadu o povolení k vypouštění. Při stanovování podmínek v rozhodnutí vodoprávní úřad předně přihlíží k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.

Vodoprávní úřad tedy není oprávněn povolit jiný způsob zneškodňování, než umožňují na trhu dostupné moderní technologie čištění odpadních vod. Nezbytnou součástí rozhodnutí vodoprávního úřadu je stanovení místa a způsobu měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnosti předkládání výsledků těchto měření.

Vypouštění odpadních vod do vod povrchových

Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových (zde je konečně třeba zdůraznit výjimečnost zneškodňování odpadních vod jejich vypouštěním do vod podzemních) stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění.

Přitom je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, které stanovila vláda nařízením č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Zmiňované nařízení vlády určuje vodoprávnímu úřadu způsob, kterým dojde ke stanovení emisních limitů v každém konkrétním případě zamýšleného vypouštění. Koncepce nařízení je založena na tradičním emisně-imisním principu s tím, že v současné době stanoví vodoprávní úřad emisní limity s přihlédnutím k limitům imisním, od 1. ledna 2008 bude vodoprávní úřad povinen zajistit, aby i imisní limity byly při daném vypouštění dodrženy.

Povoluje-li vodoprávní úřad vypouštění odpadních vod z jednotlivých rodinných domků a staveb pro individuální rekreaci, přihlíží při tom k ustanovením citovaného nařízení. V této souvislosti je namístě připomenout skutečnost, že platnost dosavadních povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových (ale i podzemních) zaniká podle čl. II bod 2 novely vodního zákona č. 20/2004 Sb. dnem 1. ledna 2008.

Vypouštění odpadních vod do vod podzemních

Co se týče možnosti vodoprávního úřadu povolit vypouštění odpadních vod do vod podzemních, lze s ohledem na zákonné promítnutí veřejného zájmu na maximálně možné ochraně podzemních vod jakožto přednostního zdroje pro zásobování pitnou vodou hovořit o možnosti zcela výjimečné.

Povolení přímého vypouštění odpadních vod do podzemních vod vodní zákon v ustanovení § 38 odst. 4 výslovně zakazuje. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky do půdních vrstev, z nichž by mohly do vod podzemních vniknout (tedy tzv. nepřímé vypouštění), lze povolit jen výjimečně z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci na základě posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod.

Vodní zákon nepřipouští žádné další výjimky pro možnost vydání povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních a jedinými možnými zdroji znečišťování, pro které je možné povolení vydat, jsou tedy pouze jednotlivé rodinné domy a stavby k individuální rekreaci.

Aktuální problémy vyvstávají u větších zdrojů znečišťování (zejména horských hotelů s kapacitou desítek lůžek), ze kterých jsou vypouštěny odpadní vody do vod podzemních v souladu s dosud platným povolením vydaným podle předchozího vodního zákona č. 138/1973 Sb., a kdy je obtížné zvolit jiný způsob zneškodňování odpadních vod. Platnost takového rozhodnutí nelze podle vodního zákona prodloužit a samozřejmě ani nelze vydat s ohledem na jednoznačnou dikci ustanovení § 38 odst. 4 vodního zákona povolení nové.

V každém konkrétním případě je na místě zpracování hydrogeologického posudku. Je-li závěrem tohoto posudku, že v přilehlých půdních vrstvách se podzemní vody nevyskytují, respektive že nemůže dojít k jejich bezprostřednímu ohrožení, lze (předčištěné) odpadní vody na terén vypouštět. Tato činnost nepodléhá povolení vodoprávního úřadu.

Další možností je podle okolností daného případu povolit vypouštění odpadních vod do vod povrchových - vodních toků (§ 43 vodního zákona). V dalších případech (menší objekty) připadá v úvahu výstavba jímky s dostatečnou kapacitou, ve které by byly odpadní vody v zimním období akumulovány, v letním období z ní pak vyváženy.

V současné době jsou již na trhu technologie umožňující shromažďování a zahušťování kalů na čistírně odpadních vod vhodné i pro extrémní klimatické podmínky (s dobou shromažďování a zdržení kalů až 120 dní a s možností podle požadavku kapacitu jímky zvětšit a snížit tak potřebnou frekvenci vyvážení kalů až na jedenkrát za rok).

Zneškodňování odpadních vod zálivkou na pozemek lze kvalifikovat jako vypouštění odpadních vod do vod podzemních pouze v případě, kdy vypouštěné odpadní vody vniknou do podzemních vod nebo kdy by do nich vniknout mohly (tj. musí být prokázáno alespoň jejich ohrožení). Je-li vodoprávním úřadem na základě posouzení místních hydrologických poměrů konstatováno, že se o vypouštění odpadních vod do vod podzemních v daném případě nejedná, je vylévání odpadních vod na pozemek činností, která nepodléhá regulaci podle vodního zákona (tzn. tato činnost nepodléhá povolení vodoprávního úřadu).

Ve vazbě na způsob zneškodňování odpadních vod přísluší vodoprávnímu úřadu kompetence k vydání povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních; vodoprávní úřad není oprávněn povolit jiný způsob likvidace odpadních vod.

Nelze-li v daném případě povolit vypouštění odpadních vod do vod podzemních či nelze-li z jiných důvodů zneškodňovat odpadní vody jejich vyléváním na terén, lze je likvidovat jejich vyvážením na čistírnu odpadních vod (tzv. systém prodloužené kanalizace), a to na základě dohody s provozovatelem čistírny odpadních vod, který je přitom povinen řídit se schváleným provozním řádem čistírny odpadních vod a povolením k vypouštění odpadních vod do vod povrchových z této čistírny.

Nakládání s obsahy žump a septiků

Septiky a žumpy jsou stavby, do kterých jsou i v současné době odváděny (splaškové) odpadní vody z řady obytných staveb. Septiky jsou na rozdíl od žump vodními díly podle § 55 odst. 1 písm. c) vodního zákona, neboť jde o stavby, které slouží k nakládání s vodami (k vypouštění odpadních vod do vod povrchových, respektive podzemních).

Technická norma ČSN 75 6402 Čistírny odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel zařazuje septik mezi objekty předčištění. Obsah septiku se skládá ze dvou složek - splaškové odpadní vody a kalu usazeného na dně komor septiku. Odpadní voda je buď přímo, nebo přes další čisticí zařízení vypouštěna do vod povrchových či podzemních v souladu s podmínkami stanovenými v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod. Kal usazený na dně septiku je odpadem a nakládat s ním lze pouze za podmínek stanovených zákonem č.

Žumpa není vodním dílem, ale "obecnou" stavbou povolovanou stavebním úřadem podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a podle vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Splaškové odpadní vody se v žumpě akumulují, po naplnění akumulačního prostoru musí být žumpa vyprázdněna a její obsah zneškodněn.

Jelikož žumpa není zařízením způsobilým snížit znečištění akumulovaných odpadních vod (není čisticím zařízením), nelze z ní odpadní vody přímo vypouštět do vod povrchových či podzemních. K vypouštění nečištěných odpadních vod není vodoprávní úřad oprávněn vydat povolení. S ohledem na to umožňuje ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 137/1998 Sb. budovat žumpy pouze tam, kde splaškové odpadní vody nelze odvádět do stokové sítě nebo kde by čištění odpadních vod v malé čistírně nedopovídalo konkrétním potřebám v místě. Žumpy se nesmí opatřovat odtokem. Technické podrobnosti pro stavby žump stanoví ČSN 75 60 81 Žumpy.

Vody akumulované v žumpě jsou vodami odpadními ve smyslu § 38 vodního zákona a nakládat s nimi lze pouze za podmínek vodním zákonem stanovených, tedy především je lze vypouštět pouze na základě povolení. Jak je již výše uvedeno, za vypouštění odpadních vod do vod podzemních se přitom nepovažuje pouze jejich přímé vypouštění do těchto vod, ale i vypouštění odpadních vod do půdních vrstev, ze kterých mohou do podzemních vod vniknout a zhoršit nebo ohrozit jejich jakost.

V každém konkrétním případě je proto třeba zkoumat, zda se v oblasti, kam je zamýšleno vypouštět odpadní vody, vyskytují podzemní vody a zda při vypouštění může dojít ke styku odpadních vod s vodami podzemními.

Co se týká možnosti vodoprávního úřadu požadovat předložení dokladů o vyvážení odpadních vod ze žumpy, vodní zákon ani jiný právní předpis neukládá vlastníku žumpy povinnost tyto doklady uchovávat za účelem předložení příslušným kontrolním orgánům. Jestliže je tedy vlastník kontrolnímu úřadu nepředloží, nelze to bez dalšího považovat za porušení povinností stanovených vodním zákonem pro nakládání s odpadními vodami.

Přetékání žumpy naplňuje skutkovou podstatu správního deliktu "nedovolené vypouštění vod" podle § 116 odst. 1 písm. b vodního zákona (jde-li o vypouštění v rámci podnikatelské činnosti) nebo skutkovou podstatu přestupku (jde-li o činnost fyzických osob-nepodnikatelů) "nedovolené vypouštění odpadních vod" podle § 34 odst. 1 písm. b přestupkového zákona. Analogicky jde o nedovolené vypouštění odpadních vod v případě, když odpadní vody prokazatelně ze žumpy unikají v důsledku její netěsnosti nebo různými záměrně proraženými otvory.

Příslušnost vodoprávních úřadů k vydávání povolení

Vodoprávními úřady příslušnými k rozhodování o povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních jsou zásadně obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Krajské úřady povolují vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více a vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných látek do vod povrchových.

Několik poznámek k problematice používání kalů

Používání kalů z čistíren odpadních vod, ze septiků a jiných zařízení na zemědělské půdě je upraveno ustanoveními § 32 a 33 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Podle § 33 odst. Zákon o odpadech pracuje s pojmem "upravený kal", kterým je podle § 32 písm. b tohoto zákona kal, jenž byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů v kalech a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací.

Kaly bývají upravovány především kompostováním na zakládkách nebo v biofermentorech a vápněním. Dalším způsobem úpravy kalů pro zemědělské využití může být dlouhodobé skladování odvodněných kalů na vodohospodářsky zabezpečeném složišti a sušením kalů spojeným zpravidla s peletizací.

Vzhledem k tomu, že kaly ze žump a septiků nelze pokládat za upravené kaly, nelze vypouštět obsahy žump přímo bez úpravy na zemědělské pozemky. Obsah domovních jímek nelze považovat ani za hnojivo podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona musí být před eventuální aplikací obsahů domovních jímek na zemědělské pozemky prov...

Přestupky na úseku vodního hospodářství

Zcela nově jsou formulovány přestupky na úseku vodního hospodářství. Přestupku se tak dopustí ten, kdo odebere povrchovou vodu nebo podzemní vodu bez potřebného povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním, nebo vypustí odpadní nebo důlní vody v rozporu s vodním zákonem do vod povrchových nebo podzemních, popřípadě do kanalizace, dále ten, kdo znečistí povrchovou vodu nebo podzemní vodu nebo ohrozí její jakost nebo zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním se závadnými látkami, popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do kanalizace v rozporu s vodním zákonem, také ten, kdo poruší povinnosti týkající se vodních děl založené stavebními předpisy či poruší jiné povinnosti stanovené vodním zákonem nebo povinnosti na základě něho uložené.

Jako přestupek na úseku vodního hospodářství bude hodnoceno i jednání toho, kdo neoprávněně odebírá vodu z vodovodu bez uzavřené smlouvy o dodávce vody nebo odebírá vodu z vodovodu před vodoměrem nebo přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší než skutečný, nebo za vodoměrem, na němž bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci.

Postižen za spáchání přestupku bude i ten, kdo neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizace bez uzavřené smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní nebo s podmínkami stanovenými kanalizačním řádem, ten, kdo řádně neprovozuje vodovodní nebo kanalizační přípojku či odebírá vodu z vodovodu pro jiné účely než sjednané ve smlouvě o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod.

Za přestupek se považuje i provádění zemních prací, provádění stavby v ochranném pásmu vodovodu nebo kanalizace bez písemného souhlasu jeho vlastníka nebo provozovatele či vodoprávního úřadu nebo i jiné omezování přístupu k vodovodu nebo kanalizaci či ohrožování jejich technického stavu nebo vysazování trvalých porostů, provádění skládky nebo terénních úprav.

Sankce bude udělena i tomu, kdo poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství, neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací, provozuje vodovod nebo kanalizaci a není provozovatelem podle zákona o vodovodech a kanalizacích. Za všechny tyto přestupky může být uložena pokuta do 15.000 Kč.

Přestupky fyzické osoby podle vodního zákona

• Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 1.
• Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neučiní bezprostřední opatření ke zneškodňování havárie nebo se při zneškodňování havárie neřídí schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo Hasičského záchranného sboru České republiky podle § 41 odst. 2.
• Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření ke zneškodňování havárie podle § 41 odst. 2.

Za tyto přestupky hrozí pokuta:

• do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
• do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),
• do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).

Přestupky právnické nebo podnikající fyzické osoby podle vodního zákona

• Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako oprávněný dopustí přestupku tím, že nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s povolením k nakládání s vodami.
• Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako oprávněný dopustí přestupku tím, že nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1 nebo 2, anebo nepředá údaje příslušnému správci povodí podle § 22 odst. 2.
• Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako oprávněný dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 38 odst. 6 nezměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu.

Za tyto přestupky hrozí pokuta:

• do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c),
• do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
• do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypuštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,
• do 25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypuštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek, s výjimkou nebezpečných závadných látek podle části II bodů 3 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, do vod povrchových.

Výše pokut za vybrané přestupky dle vodního zákona

tags: #znečištění #vodního #toku #přestupek #zákon

Oblíbené příspěvky:

• Nebezpečný odpad a co s ním
• Chov Agamy Vousaté
• Průvodce výběrem nášlapných košů
• Kam volat, když je dítě v nebezpečí?
• Informace o nádraží v Příboře