Znečištění vodovodního řadu: Příčiny a prevence

Pitná voda (PV) je nezbytná pro náš život. Její konzumace je zdraví prospěšná, zajišťuje hydrataci organismu a dodává rozpuštěné minerální látky, vápník, hořčík, fluoridy, jod a další prvky, které se z vody vstřebávají lépe než z potravy.

Rizika spojená s pitnou vodou

Pitná voda může být kontaminována různými faktory, které představují zdravotní rizika. Mezi hlavní rizika patří:

• Mikrobiologická rizika
• Chemická rizika
• Radiologická rizika

Mikrobiologická rizika

Mikrobiologické příčiny onemocnění jsou nejběžnějším zdravotním rizikem spojeným s pitnou vodou. I přes pokrok v úpravě a hygienickém zabezpečení vody se opakovaně vyskytují případy i epidemie nejen v rozvojových, ale i vyspělých zemích, včetně ČR.

Původci infekčních onemocnění jsou mikroorganismy:

• Patogenní: Vždy způsobí onemocnění, pokud je požita dostatečná dávka.
• Podmíněně (oportunně) patogenní: Vznik onemocnění je ovlivněn dalšími faktory (např. snížená imunita, věk, stávající zdravotní stav).
• Nepatogenní (saprofytické): Způsobí onemocnění jen zcela výjimečně a v mimořádně vysokých dávkách, které jsou u pitné vody nepravděpodobné.

Člověk se může nakazit, pokud dojde k mikrobiologickému znečištění pitné vody v jakékoli části systému zásobování od zdroje po kohoutek. U podzemních vod, především u malých zdrojů (studní), jsou nejčastější příčinou kontaminace nesprávně odváděné domovní odpadní vody (septiky) a nesprávně ukládané odpady z chovu hospodářských zvířat (hnojiště v blízkosti studní). U vod povrchových se jedná o znečištění odpadními vodami ze živočišné výroby, z netěsnících žump a septiků, splachy z pastvin a komunálními odpadními vody včetně odpadních vod ze zdravotnických zařízení.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Cesta nákazy, kterou se původce infekce dostane k hostiteli, je různá:

• Fekálně-orální - ingesce (požití)
• Vzduchem - inhalace (vdechnutí aerosolu ve sprchách či z klimatizačních zařízení) či aspirace (vdechnutí kapénky)
• Přímým kontaktem (styk s pokožkou či sliznicí)
• Perkutánní (při zranění)

Mikroorganismy způsobující onemocnění (infekční agens) pak rozlišujeme podle původu na:

• Fekální: Jsou vylučovány do vnějšího prostředí ve stolici lidí (nemocných nebo tzv. bacilonosičů) a zvířat a způsobují především akutní průjmová onemocnění. Např. salmonely, shigely, patogenní E. coli, viry (rotaviry, noroviry), parazitické prvoky (Cryptosporidium, Giardia).
• Nefekální: Běžně se vyskytují v okolním prostředí a označujeme je jako patogeny oportunní. Např. bakterie Legionella sp., Pseudomonas aeruginosa, netuberkulózní mykobakteria.

Chemická rizika

Pitná voda může být kontaminována i chemicky. Znečištění zdroje může mít na svědomí člověk (antropogenní znečištění - dusičnany, pesticidní látky, olovo ad.), ale i geologické podloží (přírodní výskyt - arzen, fluoridy, železo, mangan ad.). Do vody mohou být vneseny nežádoucí látky také při její úpravě, ať už jde o samotné chemické látky používané k úpravě vody (například hliník z použitého koagulantu), nebo především o tzv. vedlejší produkty dezinfekce.

Teoreticky se v pitné vodě mohou vyskytnout stovky různých látek, prakticky se však jedná o okruh cca 10 - 15 těch nejvíce problematických (např. dusičnany a dusitany, olovo, arzen, vedlejší produkty dezinfekce, pesticidní látky, železo, mangan ad.). Zdravotní riziko však představují tyto látky pouze v případě, že se v pitné vodě vyskytují v koncentracích nesplňujících stanovené hygienické požadavky na pitnou vodu.

• Dusičnany a dusitany: Způsobují methemoglobinémii (zejména u kojenců) a vznik karcinogenních sloučenin.
• Olovo: Poškozuje vyvíjející se nervovou tkáň, riziko pro těhotné ženy a malé děti.
• Arzen: Způsobuje poškození kůže, cév a oběhového systému, zvyšuje riziko některých druhů rakoviny.
• Vedlejší produkty dezinfekce (VPD): Trihalogenmethany (THM), halooctové kyseliny, chlorečnany. U THM byl prokázán karcinogenní účinek na člověka.
• Pesticidní látky: Různorodá toxicita, poškození jater, ledvin nebo krvetvorby, karcinogenní účinky, narušení hormonálního a reprodukčního systému.

Radiologická rizika

V ČR bývá nejčastější příčinou radiologického rizika v souvislosti s vodou přírodní radioaktivní plyn radon. Ve vodě se dobře rozpouští a je z ní uvolňován především při sprchování a koupání, takže největší riziko představuje vdechování (inhalace), nikoliv požití. Rozpadové produkty radonu mohou mít ve vysokých koncentracích a při dlouhodobém působení karcinogenní účinek na dýchací systém.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Akutní a chronické účinky

Účinek agens obsažených v pitné vodě se může projevit po různě dlouhé době jejich působení. Onemocnění můžeme očekávat buď velmi rychle (akutní účinek) nebo až za dlouhou dobu (účinek chronický) - podle toho, jaké agens a v jaké koncentraci (resp. počtu/dávce) je ve vodě přítomno.

Ve většině případů platí, že mikroorganismy způsobují účinek akutní, kdežto chemické látky účinek chronický. Toto rozdělení však nelze aplikovat vždy.

Úniky vody a jejich rizika

Úniky vody mohou být zdrojem značných finančních ztrát a potíží, které mohou ovlivnit jak soukromé domácnosti, tak i komerční podniky. Kromě toho mohou také představovat zdravotní riziko, pokud jsou zdrojem kontaminace pitné vody.

Mezi nejčastější příčiny úniků vody patří:

1. Stará nebo poškozená vodovodní potrubí.
2. Poruchy spojů mezi vodovodními trubkami.
3. Problémy s ventily a kohoutky.
4. Poškozené vodovodní přístroje (kotle, pračky, myčky nádobí).
5. Poškození střech, oken nebo dveří.

Prevence znečištění vodovodního řadu

Celkově je pravidelná údržba a kontrola vodovodního systému klíčová pro prevenci úniků vody a znečištění.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Legislativa a opatření

Základním dokumentem stanovujícím rámec pro oblast vodního hospodářství na úrovni evropské legislativy je Směrnice ES a Rady 2000/60/ES, tzv. Rámcová směrnice o vodě. Prostřednictvím stanovení a zavedení navržených programů opatření se usiluje o dosažení dobrého stavu vod.

Mezi základní opatření patří:

• Směrnice 96/61/ES o IPPC (o integrované prevenci a omezování znečištění)
• Směrnice 91/271/EHS se vztahuje k problematice odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod a čištění a vypouštění odpadních vod z určitých průmyslových odvětví.
• Nitrátová směrnice (Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů).
• Směrnice Rady 76/160/EHS je od 31. prosince 2014 plně nahrazena směrnicí 2006/7/ES, o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Opatření přijatá v programu opatření je nutno uskutečnit do 3 let od schválení plánů dílčích povodí (§ 26 odst. 1 vodního zákona).

Pro účely zpracování návrhu opatření pro III. plánovací cyklus byla připravena Aktualizace Katalogu opatření (VRV, prosinec 2019), která reaguje na potřeby nového WFD Reporting Guidance Document z roku 2016 a průběžný Screening Assessment návrhů plánu povodí ze strany Evropské komise z roku 2015.

tags: #znečištění #vodovodního #řadu #příčiny #a #prevence

Oblíbené příspěvky:

• Barokní fara ve Vidžíně
• Zamoření v Pardubicích
• Význam krtka obecného v ekosystému
• Podzemní vyrovnávací nádrž na dešťovou vodu: Instalace
• Civilizace a životní prostředí