Postup při hlášení znečištění vody v České republice

Tento článek se zabývá postupem hlášení znečištění vody v České republice. Ministerstvo životního prostředí stanovuje postupy a požadavky v souladu s § 89n odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 113/2018 Sb.

Legislativní rámec a metodické pokyny

• Zákon č. 254/2001 Sb. (vodní zákon): Stanovuje základní povinnosti a práva v oblasti vodního hospodářství.
• Vyhláška č. 328/2018 Sb.: Upřesňuje postup pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových.
• Nařízení vlády č. 401/2015 Sb.: Definuje ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

Kromě zákonů a vyhlášek existují i metodické pokyny Ministerstva životního prostředí, které upřesňují výklad některých ustanovení a sjednocují postupy správních úřadů. Mezi ně patří:

• Metodický pokyn k výkladu některých ustanovení vyhlášky č. 328/2018 Sb.
• Metodický pokyn k působnosti správních úřadů vydávat výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu do ochranného pásma vodního zdroje I. stupně.
• Metodický pokyn k problematice nelegálního nakládání s odpadními vodami z bezodtokých jímek.
• Metodický pokyn k vypouštění odpadních vod do vod podzemních (k nařízení vlády č. 416/2010 Sb.).
• Společná metodika Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí pro tvorbu plánů pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody.
• Metodický pokyn ke stanovení omezujících podmínek mimo aktivní zónu v záplavovém území podle § 67 odst. 3 vodního zákona.

Postup při zjištění znečištění

Pokud zjistíte znečištění vody, je důležité neprodleně jednat. Níže jsou uvedeny kroky, které byste měli podniknout:

1. Upozorněte příslušný úřad: Vodoprávním úřadem je obecní úřad obce s rozšířenou působností a zároveň i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).
2. Podání podnětu: K zahájení šetření je třeba úřad na problém upozornit podáním podnětu k prošetření vodoprávnímu úřadu. Správní orgány jsou povinny přijímat podněty k tomu, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední.
3. Popis znečištění: V podnětu vylíčíte, k jakému znečištění a na jakém místě došlo. Skutečnost, že nevíte, kdo je původcem znečištění, neznamená, že se případem úřad nebude zabývat.
4. Odběr vzorků: Odběr vzorků je důležitý z hlediska určení druhu znečištění a případného následného vymáhání škody. Odběry je nutno provádět za přítomnosti úřední osoby, jako jsou orgány Policie ČR nebo zástupci OÚ.
5. Protokol o šetření: O události a místním šetření se sepíše protokol, v kterém bude zaznamenáno: datum a hodina zjištění havárie, seznam účastníků místního šetření, odhad velikosti postiženého úseku, druhy a věkové kategorie postižených ryb, odhad počtu uhynulých a zasažených kusů, výsledky rozboru vody na místě.

Povinnosti původce znečištění

Zákon stanovuje, že původce znečištění má povinnost nahradit škodu tomu, u koho došlo ke ztrátě podzemní vody či zhoršení její jakosti, a zároveň má povoleno odebírat podzemní vodu z toho zdroje. Podle zákona náhrada spočívá v opatření náhradního zdroje vody. Pokud to není možné nebo účelné, škůdce musí poskytnout jednorázovou finanční náhradu.

Informační systém ISPOP

Systém ISPOP (Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností) slouží k elektronickému podávání hlášení v oblasti životního prostředí. Pro agendu vod jsou relevantní Místa užívaní vody (MUV) spojená s ohlašovacími povinnostmi Odběr povrchové vody, Odběr podzemní vody, Vypouštěné vody, Vzdouvání nebo akumulace povrchové vody.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Postup při hlášení přes ISPOP:

1. Registrace uživatele prostřednictvím CRŽP.
2. Vyplnění hlášení elektronicky v platném datovém standardu.
3. Podání hlášení přes webové služby, online formulář nebo datovou schránku ISPOP.
4. Kontrola datového standardu a logických validací.

Možnosti obrany proti znečištění

K obraně před znečištěním vody vedou v českém právu dvě cesty:

• Cesta veřejnoprávní: Snaha docílit toho, aby příslušný úřad ovlivnil jednání původce. Podáte podnět k příslušenému úřadu a budete požadovat, aby situaci prošetřil a zjednal nápravu.
• Cesta soukromoprávní: Zahrnuje vztahy mezi vámi a původcem znečištění. Může být realizována uzavřením smlouvy nebo podáním žaloby k soudu.

Odběr a rozbor vzorků

Odběry a rozbory vzorků zabezpečuje u všech zdrojů znečištění, které jsou předmětem poplatku, oprávněná laboratoř podle § 103a odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. Vzorky se odebírají v místě, které stanovil vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod. Odběr vzorků se dokumentuje. Základem dokumentace je zpracování programu odběru vzorků a standardního pracovního postupu pro odběr vzorků, které se sestavují s využitím statistických metod a technických norem uvedených v příloze č. 1 k vyhlášce č. 328/2018 Sb.

Minimální četnost odběru vzorků

Pokud v povolení k vypouštění odpadních vod nejsou minimální četnost odběru vzorků a typ odebíraného vzorku určeny, postupuje se podle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 328/2018 Sb. Minimální četnost odběrů vzorků u podzemních vod je 4 prosté vzorky v kalendářním roce a u povrchových vod 12 prostých vzorků v kalendářním roce.

Ukazatele znečištění a analytické metody

Ukazatele znečištění a analytické metody pro stanovení koncentrace znečištění, které jsou pro účely poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových závazné pro oprávněné a kontrolní laboratoře, jsou uvedeny v příloze č. 2 k vyhlášce č. 328/2018 Sb.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Kontrolní odběry a rozbory

Kontrolní laboratoř vyrozumí poplatníka o kontrole před jejím započetím. Při odběrech vzorků umožní kontrolní laboratoř poplatníkovi účast. Na jeho žádost mu předá předem dohodnutou část odebraného vzorku, a to po úpravě vzorku podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 328/2018 Sb. Kontrolní laboratoř oznámí poplatníkovi počátek a konec odběru vzorku a vyhotoví protokol o odběru vzorku.

Pokud má poplatník pochybnost o reprezentativnosti odběru vzorku v daném čase, zejména z důvodu výskytu nestandardní situace v navazující výrobě, extrémních klimatických podmínek nebo nahlášeného havarijního stavu na čistírně odpadních vod, uvede tuto skutečnost do protokolu o odběru vzorků. Kontrolní laboratoř tuto informaci předá současně s výsledky analýz odebraného vzorku správci poplatku.

Řešení sporů o výsledky rozborů

Pokud je odebraný kontrolní vzorek analyzován současně oprávněnou laboratoří i kontrolní laboratoří a jsou-li poplatníkem zjištěny rozdíly ve výsledcích přesahující 30 %, které by zároveň mohly mít vliv na výši poplatku, může poplatník v období 10 pracovních dní od doručení výsledků vyvolat jednání s kontrolní laboratoří za účelem objasnění a odstranění příčin rozdílných výsledků.

Vyvolá-li poplatník jednání podle odstavce 1, má se za to, že souhlasí s tím, aby oprávněná laboratoř poskytla kontrolní laboratoři veškerou potřebnou součinnost a předala jí výsledky za účelem zjištění objektivního stavu věci. Označí-li kontrolní laboratoř ve svém stanovisku výsledky jí provedené analýzy za chybné, výsledky analýzy tohoto vzorku se do souboru dat pro výpočet poplatku pro daný ukazatel nezahrnují.

Havárie

Ten, kdo způsobil havárii (dále jen „původce havárie“), je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie. Výše uvedený zákon stanoví povinnost ohlásit havárii Hasičskému záchrannému sboru ČR a České inspekci životního prostředí. Informaci o havárii by měly dostat také další instituce jako je Policie ČR, příslušný krajský úřad, správce toku.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Sanace studní po povodních

Při postižení individuálního zdroje pitné vody (studny) je možné k jeho sanaci (tj. vyčištění a znovuuvedení do použitelného stavu) přistoupit až tehdy, kdy to nejenom dovolí vnější podmínky (odpadnutí povodňové vlny, odstranění nánosů atd.), ale až dojde i k poklesu zvýšené hladiny spodních vod.

Postup při sanaci kopané studně:

1. Odstraňujeme-li následky záplav, je možné se sanací začít až po opadnutí povodňové vlny a poklesu hladiny podzemních vod.
2. Mechanicky očistíme vnější stěny studny a čerpací zařízení (ruční pumpa - pokud je přítomna) od nánosů bahna a nečistot a opravíme poškozené části vnějšího krytu studně.
3. Důkladně opláchneme čistou vodou, nejlépe tlakovou. Odstraníme zákrytovou desku a otevřeme studnu.
4. Pokud je studna vybavena elektrickým čerpadlem, odpojíme přívod elektrické energie. Vytáhneme instalované čerpadlo (pokud bychom ho použili k čerpání zakalené vody, mohlo by se zničit) a uložíme ho k pozdějšímu očištění.

Postup při sanaci vrtané studně:

1. Odstraňujeme-li následky záplav, je možné se sanací začít až po opadnutí povodňové vlny a poklesu hladiny podzemních vod.
2. Mechanicky očistíme vnější stěny studny od nánosů bahna a nečistot a opravíme poškozené části vnějšího krytu studně.
3. Důkladně opláchneme čistou vodou, nejlépe tlakovou. Odstraníme zákrytovou desku zhlaví studny a otevřeme studnu.
4. Před otevřením studny odpojíme přívod elektrické energie do studny. Nejprve vyčistíme zhlaví studny, lze použít podobný postup jako pro studny kopané - viz kroky 6 až 8 výše.

tags: #znečištění #vody #hlášení #postup

Oblíbené příspěvky:

• Normy pro emise letadel
• Povolení pro napojení drenáže
• Značení produktů
• Charakteristika klimatu západní Evropy
• Prvoci v pitné vodě jako indikátory