Stav českých vod je alarmující. Podzemní i povrchové vody jsou znečištěny pesticidy. Na zhoršující se situaci upozorňuje koalice Pirátů a Starostů opakovaně. Připravila proto plán na zajištění kvalitní pitné vody pro každého.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byly v roce 2020 nalezeny pesticidy a jejich metabolity v ohromujících 82 % všech odebraných vzorků, konkrétně ve 4059 vzorcích. U podzemních vod zpráva uvádí, že limit alespoň jednoho ze sledovaných ukazatelů kvality vody byl překročen v 82,4 % pozorovaných pramenů nebo vrtů.
Zdroje podzemních a povrchových vod přitom mají zásadní význam pro zásobování obyvatel pitnou vodou. Podle Pirátů je proto hlavní součástí adaptačních opatření ochrana zdrojů vody a jejich okolí. Zcela zásadní je pro nás zajištění zásobování občanů pitnou vodou dobudováním infrastruktury vodovodů a kanalizací a systematické vyhledávání nových zdrojů pitné vody.
Znečištění způsobují jak chemické látky a pesticidy, průmysl, tak i města a obce a působení klimatické změny.
V lese mezi duby a borovicemi, na okraji vsi Dvorce u Lysé nad Labem, působí trochu nepatřičně. Z objektu ve Dvorcích dobré zprávy nepřicházejí. Přestože okolní krajina s poli a záhony zeleniny, sevřenými mezi Labe a Jizeru, vypadá malebně, voda ve vrtu je znečištěná koktejlem nejrůznějších pesticidů. Tedy chemikálií používaných na ochranu plodin před nejrůznějšími živočišnými či rostlinnými škůdci a plísněmi. Látky, které vylepšují úrodu, se spolu s dešťovou vodou postupně dostávají i do podzemních vod. Přesně to se stalo i ve Dvorcích.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Laboratoře ve vodě z vrtu skutečně odhalily jak pesticidy používané na brambory, tak i chemikálie, kterými zemědělci ošetřují cukrovou řepu, řepku či kukuřici. Ty se přitom nyní v blízkém okolí nepěstují. Nalezené látky jsou většinou takzvané metabolity pesticidů, tedy produkty jejich rozpadu. "V podzemní vodě vydrží dlouho. Nejspíš se do ní dostaly před řadou let.
Rekordmanem ve znečištění mezi mělkými vrty je objekt ve Skaličce severně od Hradce Králové, kde v laboratoři zjistili 29 pesticidů a jejich metabolitů. Lépe jsou na tom hluboké zdroje podzemní vody. Tedy ty dosahující až do prvohorních, druhohorních a na Moravě i třetihorních vrstev hornin schopných vázat vodu. Pesticidy však už pronikly i sem.
Z hodnocení všech skoro sedmi stovek objektů za rok 2019 podle Kodeše vyplývá, že pesticidy se vyskytují ve více než polovině sond do podzemních vod. A ve čtyřech z deseti vrtů jich bylo víc, než připouští norma. Ještě vážnější varování přichází z vrtů, odkud se pitná voda běžně odebírá. Mezi sedmi sty pozorovacími je jich padesát. Více, než připouští norma pro podzemní vody, je pesticidy znečištěna skoro polovina − 48 procent.
Ministerstva životního prostředí a zemědělství ČR proto pečlivě monitorují stav a příčiny znečištění vody přímo u nás v Česku.
Česká republika se může pochlubit 14. místem v rámci EU ve srovnání nejčistších vodních ploch v přírodě určených ke koupání, vyplývá to z nově zveřejněných dat Evropské agentury pro životní prostředí. Nejlepší vodu nabízí Kypr následovaný Řeckem a Chorvatskem, zatímco nejhorší podmínky panují v Albánii. V EU lze zcela bezpečně plavat v 85 % vodních ploch, jakkoliv mnohé z nich stále trápí různé formy znečištění.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Podle dat EEA má Česko druhé nejčistší řeky v rámci evropské sedmadvacítky, lépe na tom jsou už jen v Rakousku. Nicméně celkově si české řeky v posledních třech dekádách prošly výraznou proměnou k lepšímu.
I v současnosti však více než čtvrtina říčních vod podléhá silnému znečištění (třída 4) a 42 % vodních profilů pak hydrologové označují za znečištěné (třída 3). Zbytek pak tvoří nejlépe hodnocené mírně znečištěné a neznečištěné vodní toky (třída 2 a 1), přičemž jde zejména o horské a pramenné části řek a úseky vodních toků pod přehradami, které celoročně odpouštějí studenou spodní vodu.
Česko dokonce letos v New Yorku na Politickém fóru získalo uznání OSN za výrazné zlepšení ochrany vod, hospodaření s vodou v obcích a městech právě za snížení znečištění řek.
Mikrobiologické příčiny onemocnění jsou nejběžnějším a nejrozšířenějším zdravotním rizikem asociovaným s pitnou vodou, jelikož i přes výrazný pokrok v oblasti úpravy a hygienického zabezpečení pitné vody opakovaně zaznamenáváme výskyt jednotlivých případů i epidemií nejen v rozvojových, ale i vyspělých zemích, ČR nevyjímaje.
Pitná voda může být stejně jako mikrobiologicky kontaminována v systému zásobování i chemicky. Znečištění zdroje může mít na svědomí člověk (antropogenní znečištění - dusičnany, pesticidní látky, olovo ad.), ale i geologické podloží (přírodní výskyt - arzen, fluoridy, železo, mangan ad.).
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Největší množství látek nebezpečných pro vodní organismy vypustila Lovochemie následovaná Sokolovskou uhelnou. Největší podíl na celkových emisích, vypuštěných do vod v povodí Labe dle IRZ má zinek. Více než polovinu z celkového množství (5 z 9,4 tuny) vypuštěného do vod v povodí Labe má na svědomí právě Lovochemie. Zinek přitom patří mezi látky toxické pro ryby.
Celkem se do vod v povodí Labe dostalo v roce 2009 více než 18 tun emisí nebezpečných látek. Jednalo se o zinek, arsen, měď, chrom, nikl, kyanidy, olovo, kadmium a rtuť (pořadí od nejčastěji se vyskytující látky k nejméně časté).
V Česku v posledních letech vznikly i nové koupací lokality, a to například jezera Milada, Barbora či Most v Ústeckém kraji, které dosahují vysoké čistoty vody.
Na celorepublikové úrovni je nutno všemi dostupnými prostředky vyvolávat celospolečenskou poptávku po změně hospodaření na zemědělské a lesnické půdě jako, mimo jiné, prevenci vstupu přípravků na ochranu rostlin do podzemních a povrchových vod.
tags: #znecisteni #vody #kde #jsou #na #tom