Znečištění vody: Fakta, která byste měli znát

Znečištění vod je jedním z nejvážnějších rizik, které s sebou přinášejí toxické látky. České potoky a řeky jsou dnes na první pohled čistější, než tomu bylo například v 90. letech minulého století, kdy z barev vody v řece Bílině až zrak přecházel. Přesto nemůžeme říci, že s čistotou vod nemáme v České republice problémy.

Vedle trvalého vypouštění látek, které nejsou vidět, ale škodí, máme problémy i s nárazovými haváriemi, kdy například únik kyanidů vytráví několik desítek kilometrů řeky, jako se to stalo v září 2020 na Bečvě pod Valašským Meziříčím. A pak jsou to podpovrchové vody.

Přestože jsou některé chemické látky zakázány nebo je regulována jejich výroba a použití, stále mohou představovat rizika pro vodu a setkáváme se s nimi ve zvýšených koncentracích například v rybách z našich vod. To je řeč hlavně o dávno zakázaných pesticidech DDT anebo lindan, ale také o rtuti. Ty všechny unikají do vod z kontaminovaných míst. Ryby v přehradě Skalka u Chebu jsou například kontaminované rtutí, která se tam uvolňuje z kontaminovaných sedimentů pod německým Marktredwitz, kde byla od 18.

Nejde však jen o „historické látky“. Chemický průmysl vyvíjí stále nové látky a celá řada z nich má takové vlastnosti, že se v podstatě nerozkládají a kumulují se právě v řekách. Pesticidy DDT a lindan a perflouorované látky (PFASs) jsou jen pár příklady tzv. perzistentních organických látek (POPs), které dlouho přetrvávají v životním prostředí, ale ve vodě je bez podrobné chemické analýzy neuvidíme. Jsou dodnes používány v některém spotřebním zboží, ale nakumulovaly se i v místech kontaminovaných průmyslovou či ve skladech a přípravnách pesticidů činností.

Stávají se součástí těl rostlin i živočichů. Hromadí se v říčních sedimentech a rybách. Již ze své podstaty nezná chemické znečištění vody státní hranice, a proto se mu v Arnice věnujeme nejen v České republice. Snažíme se ho pomoci zmapovat a řešit také v dalších zemích světa a zapojujeme se do přípravy mezinárodních úmluv, které ho řeší na globální úrovni, například Stockholmské, Minamatské anebo Basilejské úmluvy.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Hlavní znečišťující látky a jejich zdroje

• Kyanidy: Uvolňují se během spalovacích procesů, ze strojírenských a chemických provozů i z nezabezpečených skládek a starých ekologických zátěží. Jsou nebezpečné pro všechny kyslík dýchající organismy.
• Rtuť: Do vody přichází z průmyslových provozů anebo míst kontaminovaných rtutí. Zvýšené koncentrace jsou například v okolí Spolany Neratovice nebo Spolchemie v Ústí nad Labem. Dalším zdrojem jsou zubní ordinace a uhelné elektrárny.
• Zinek a jeho sloučeniny: Toxické pro vodní organismy, přispívají k decimování života ve vodách.
• Pesticidy: Používají se na ošetření rostlin proti hmyzu, plísním nebo bakteriím. Do vodního prostředí se nejčastěji dostávají splachy z polí.
• Bromované zpomalovače hoření: Dostávají se do vod jak z našich domácností prostřednictvím čistíren odpadních vod, tak z průmyslu.
• Perfluorované a polyfluorované látky (PFAS): Do přírody se dostávají z odpadu, omývání ošetřených výrobků nebo praní textilu. Velkým zdrojem jsou však i hasicí pěny.

Vody znečišťuje celá škála dalších látek, například těžkými kovy, alifatickými uhlovodíky anebo perzistentními organickými látkami, o nichž jsme se v předchozím textu nezmínili (např. hexachlorbenzen, dioxiny anebo polychlorované bifenyly). Kontaminace některými je řešitelná například formou membránového čištění, zatímco jiné jsou odolnější a kumulují se v sedimentech a vodních organismech.

Bez vody se nedá žít. A protože doby, kdy voda byla tak čistá, že se každý pocestný mohl bez obavy napít z potůčku, jsou už minulostí, musíme si dávat pozor, co pijeme. Ministerstva životního prostředí a zemědělství ČR proto pečlivě monitorují stav a příčiny znečištění vody přímo u nás v Česku.

Úroveň ochrany vod před znečištěním se nejčastěji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštěného znečištění. Důležité je, že pokud v těchto ukazatelích došlo k poklesu znečištění o tak výrazné procento, jsme na dobré cestě a voda je znečištěná méně, než bývala.

Zdroje znečištění vody

1. Města a obce, průmyslové závody, objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby: Nejčastější zdroje tohoto znečištění jsou především čistírny odpadních vod, odpad z domácností a továren.
2. Zemědělské hospodaření, atmosférické látky a erozní splachy z povrchu: Výrazným zdrojem kontaminace vody u plošného znečištění jsou látky obsazené v hnojivech, které se běžně používají při zemědělství.
3. Havarijní znečištění: Únik závadných látek do vody při nějaké havárii (jako například tanker, ze kterého unikne ropa do moře). Nejčastěji unikají ropné látky, odpadní vody, a chemické látky.

Doba se stále mění. Někdy úspěšněji a někdy méně. Voda v ČR na tom byla nejhůře v 70. Dnes jsme na tom s kvalitou vody podstatně lépe. European Enviroment Agenci píše, že 75 % pozemní vody v Evropě je „v dobrém chemickém stavu“. Nesmíme však usnout na vavřínech. Protože znečištěná voda, zvláště pokud se konzumuje pravidelně, může mít velmi vážné důsledky pro naše zdraví.

Pokud se i vy podílíte na snižování znečištění a provozujete domovní čistírnu odpadní vody, měli byste pravidelně dokládat její rozbor. S ním vám moc rádi pomůžeme.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Potůčky, potoky, řeky, přehrady, rybníky, jezera (povrchovou vodu) znečišťují různé průmyslové odpadní vody, látky vyplavené z polí i nečistoty z dopravy. Jedovaté látky ničí život ve vodě a narušují, až znemožňují samočisticí procesy ve vodě.

Splavování zbytků hnojiv z polí vede k přemnožení řas a vodní hladina jimi zarůstá. Tím se znemožní výměna plynů mezi vodou a ovzduším. Přitom ve vodě ubývá kyslík, protože se spotřebovává na hnilobné procesy. Voda se stává mrtvou.

Velmi nebezpečné je znečišťování podzemních vod, které má velmi dlouhodobé následky. Dochází k němu zejména při přehnojování polí, při ropných haváriích.

Ke znečišťování moří a oceánů dochází jednak námořní dopravou (zejména při haváriích ropných tankerů), jednak znečištěnými vodními toky. V takto znečištěných mořích a oceánech se snižuje odolnost a zdravotní stav organismů, často je znemožněno koupání, narušena výměna kyslíku a oxidu uhličitého mezi vodou a ovzduším, což může mít dalekosáhlé důsledky i pro život na souši a tedy i na celé Zemi.

Co můžeme udělat pro ochranu vody?

Mnoho lidí na celém světě si uvědomuje velké problémy s vodou. S její ochranou by měl ale začít především každý sám u sebe:

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

• Vlhčené ubrousky, vlhčený toaletní papír, hygienické potřeby, dětské pleny, separační pleny, vatové tyčinky a jiné čistící textilní materiály nepatří do záchodové mísy.
• Lehkomyslná likvidace olejů, tuků, barev, ředidel, čističů a jiných chemikálií z domácností vyléváním do záchodů a odpadů může způsobit rozsáhlé škody v čistírnách odpadních vod a v našich vodních tocích.
• 50 % chemikálií, které jsou určeny našim trávníkům, zahradám a úrodě na ochranu před hmyzem a škůdci nebo na zvýšení růstu, končí v podzemních a povrchových vodách.
• Nezapomeňte, že používání solí na sypání chodníků a cest v zimě, může znečistit podzemní i povrchové vody.

V důsledku lidské činnosti se ve vodě vedle přirozených příměsí vyskytují i další látky nebo se obsah jinak přirozených látek neúměrně zvyšuje. Nejčastější příčinou znečištění vod jsou průsaky z půdy, vypouštění odpadních vod z průmyslu nebo havárie nádrží s nebezpečnými kapalinami. Znečištěná voda působí nepříznivě na zdraví člověka a také na skladbu a životaschopnost společenstev organismů.

Toxické látky obsažené ve vodě nemusí vždy působit akutní otravy člověka. Mohou se v tělech rostlin a živočichů kumulovat a postupně v potravním řetězci vedoucím k člověku zvyšovat svou koncentraci. Následky se projeví až za delší čas (Minamata). Vodou se šíří i řada nakažlivých chorob a parazitů.

Některé vody trpí nadměrným přísunem živin, látek potřebných pro růst rostlin. Jde většinou o rozpustné soli - dusičnany a fosforečnany, které vznikají jako produkt rozkladu organických zbytků těl rostlin a živočichů a jsou součástí zemědělských hnojiv. Tyto látky se dostávají do vod v podobě smyvů z polí a pastvin. Významným zdrojem látek obsahujících fosfor a dusík jsou i splaškové vody z lidských sídel.

Dusičnany mají svůj původ v odpadu ze septiků a hnojišť, významným zdrojem látek obsahujících fosfor jsou mycí a prací prostředky. Proces, při němž se obohacuje voda o nadměrné množství živin, se označuje jako eutrofizace.

Ve vodách s nadměrným obsahem živin postupně narůstá spotřeba kyslíku potřebného jak k dýchání organismů, tak i k bakteriálnímu rozkladu odumírajících těl těchto organismů. V takto znečištěných vodách dochází ke vzniku anaerobních (= bezkyslíkatých) podmínek a k omezení života ve vodě. Přebytečné množství jinak potřebných živin tak může přivodit díky nedostatku kyslíku i zhroucení původních ekosystémů.

Lidé přímo využívají zejména pitnou vodu, která je zbavená mikroorganismů a většiny znečišťujících látek. V zemědělství či průmyslu může mít uplatnění voda užitková. Sladká voda tvoří asi 3 % hydrosféry. Podíl pitné vody v hydrosféře celkově činí asi 0,007 %.

Biologické znečištění vody spočívá v přítomnosti mikroorganismů (bakterií, protistů). Voda může být chemicky znečištěna např. pesticidy, těžkými kovy, ropnými produkty, zbytky léčiv či hnojivy. Nadbytek solí fosforu a dusíku se označuje jako eutrofizace, ta potom vede k nadměrnému růstu sinic a řas.

Změny krajiny mohou mít různé důsledky pro životní prostředí. Například meliorace luk potrubím během socialismu (50.-90. léta 20. století) na území Česka vedla na mnohých místech k úbytku ohrožených biotopů (podmáčených luk). Narovnávání vodních toků a jejich svádění pod zem obecně vede ke snižování biodiverzity.

Negativní vliv na krajinu může mít zejména průmyslové, intenzivní zemědělství využívající nadmíru pesticidů a hnojiv. Nevhodná zemědělská činnost tak může vést ke znečištění životního prostředí, ale např. Odlesňování krajiny se označuje jako deforestace.

Produkce potravin je závislá na existenci úrodné půdy, pro zemědělství je využíváno asi 50 % plochy obyvatelné souše na Zemi. 57 % plochy pro pěstování plodin je využito přímo k produkci potravy pro lidi, zbylých 43 % pak slouží k získávání krmiva pro dobytek.

Klimatická změna a proměny krajiny mohou znesnadnit produkci zemědělských plodin, možným řešením je např. jejich genetická modifikace vedoucí k větší efektivitě či odolnosti.

Rak říční je částečným indikátorem toho, že voda není silně kontaminovaná. Mírné organické znečištění povrchové vody raci krátkodobě tolerují. Rozdíl je u invazivních druhů raků, např. rak pruhovaný toleruje i velmi znečištěnou vodu. Na druhou stranu raci dokážou rychle analyzovat změny v kvalitě vody a jejich reakce na přítomnost toxické látky jsou monitorovány a testovány pro využití k monitoringu kvality vody např. v potravinářských provozech.

Není tomu tak, zejména pokud se jedná o tzv. mikropolutanty (látky vyskytující se ve velmi malých koncentracích, kdy i v těchto malých koncentracích mohou pro člověka představovat zdravotní riziko). Tyto mikropolutanty totiž svou přítomností nijak neovlivňují ani barvu, ani zákal vody. Obdobně specifickým problémem je i mikrobiální znečištění, které se na průhlednosti a barvě vody nijak neprojevuje. Naopak vody zbarvené přírodními látkami, jako jsou například látky huminové (pocházející z rašelinišť a barvící vody do hněda), za vody znečištěné považovat nelze.

Pokud je míněno období před 20-30 lety, nezměnil se stav vod, nýbrž jen stav našeho poznání. Tehdy se běžně používaly přípravky na ochranu rostlin, ovšem v té době nebyly dostupné analytické metody, které umožňují analýzu širokého spektra pesticidů. S nástupem nových analytických technik v posledních letech jsme však už schopni identifikovat široké spektrum pesticidů, a tím se zvýšil i počet nalézaných látek.

Hodnota koncentrací látek ve vodě studánky, pramene či studny není stálá a více či méně se v čase mění. Přirozený stav může být kdykoliv ovlivněn umělým zásahem v podobě antropogenního znečištění. Neodborným zacházením může být po vsaku některých chemických látek do země (např. barvy, hnojiva, pohonné hmoty atd.) podzemní voda kontaminována.

tags: #znečištění #vody #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Lavičky, koše a stojany na kola
• Harmonogram svozu odpadu Střekov
• Ochrana přírody v Evropě
• Více o kombinačních klozetech
• 4-košový systém pro třídění odpadu: Recenze