Snížení emisí ve městech: Strategie a opatření

Znečišťování ovzduší je významným problémem napříč Evropou, a to nejen kvůli dopadům na lidské zdraví. Výrazně negativně se na zdraví člověka podepisují především emise jemných částic o průměru menším nebo rovném 2,5 mikrometru (PM2,5). Podle EEA jsou emise PM2,5 spolu s emisemi oxidů dusíku NO2 a přízemního ozónu O3 zodpovědné za více než 480 000 předčasných úmrtí ročně.

Většina prachových částic a dalších znečišťujících látek vzniká spalováním fosilních paliv při různých hospodářských činnostech včetně dopravy. Emise z městské silniční dopravy jsou obzvláště škodlivé, protože postihují oblasti s větší koncentrací obyvatelstva, které je tak látkám znečišťujícím ovzduší více vystaveno.

Doprava a emise

Doprava je navíc jediným odvětvím, kde ve srovnání s rokem 1990 nebyl zaznamenán žádný pokles emisí CO2. Podle EEA emise skleníkových plynů v odvětví dopravy v EU mezi lety 1990 a 2017 vzrostly o 28 %.

Kromě emisí znečišťujících látek je odvětví dopravy odpovědné také za emise skleníkových plynů, které jsou jednou z příčin změny klimatu. V roce 2016 doprava vyprodukovala 27 % z celkových emisí skleníkových plynů v EU. A konkrétně silniční doprava je zodpovědná za 72 % emisí skleníkových plynů v celém odvětví dopravy.

Vzhledem k tomu, že tyto emise jsou produktem fosilních paliv, je hlavní příčinou znečištění používání vozidel s konvenčním pohonem, konkrétně s motorem na benzin a naftu, která se používají pro osobní a nákladní dopravu. Jako zvlášť škodlivá pro lidské zdraví jsou označována vozidla s dieselovým motorem, která jsou ve výše uvedených zemích zodpovědná za dvě třetiny úmrtí souvisejících s dopravou.

Čtěte také: Emise benzinu a biopaliva: Analýza

Evropská unie v této souvislosti přijala legislativní texty ke snížení emisí znečišťujících látek. Směrnice 2008/50/ES o kvalitě venkovního ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu stanovuje cíle týkající se maximálních koncentrací látek znečišťujících ovzduší, včetně např. částic PM2,5, NO2 a O3. Směrnice (EU) 2016/2284 o snižování národních emisí určitých látek znečišťujících ovzduší navíc vyžaduje, aby všechny členské státy vypracovaly a přijaly své národní programy pro kontrolu znečištění ovzduší a pravidelně monitorovaly a vykazovaly emise těchto látek.

Strategie pro snížení emisí

Přechod na vozidla s nulovými emisemi

Strategie Cesta k nule / Road to zero je jasně vytyčenou cestou k budoucnosti s nulovými emisemi výfukových plynů. Vozidla s nulovými emisemi neprodukují žádné emise skleníkových plynů ani znečišťujících látek. I při výrobě vozidel s nulovými emisemi vznikají škodlivé emise. Vláda provedla hodnocení množství emisí skleníkových plynů, které vznikají při výrobě baterií, což je energeticky velmi náročný proces.

Kromě lepší kvality ovzduší by přechod na vozidla s nulovými emisemi měl přinést do měst i větší klid a pohodu bydlení těch, kdo žijí v blízkosti rušných silnic a center měst.

Vzhledem k tomu, že množství emisí částic z výfuků se podařilo snížit, největším zdrojem emisí částic ze silniční dopravy je opotřebení brzd, pneumatik a povrchu vozovky, a podle všech předpokladů se jejich množství bude stále zvyšovat. V roce 2018 jsme vydali výzvu k předložení důkazů, která nám pomůže pochopit, a především kvantifikovat rozsah tohoto problému.

Modernizace a optimalizace dopravy

Již v současné době využíváme technologie pro maximalizaci kapacity stávající sítě dopravních komunikací. Např. systém SCOOT (Split Cycle Offset Optimisation Technique) využívá data z detektorů vozidel a optimalizuje nastavení dopravní signalizace tak, aby docházelo k minimálním přestávkám a zpoždění v dopravním toku.

Čtěte také: Udržitelnost v McDonald's Česká Republika

Efektivněji řízená vozidla: Autonomně řízená vozidla s propojenou technologií by mohla přinést plynulejší provoz, méně dopravních zácp vznikajících v důsledku nehod a celkově lepší management dopravních sítí. Cílem programu StreetWise je vytvořit a ukázat technologii, metody hodnocení bezpečnosti, modely pojištění a modely služby pro systém samořízených sdílených vozidel, který by mohl nahradit osobní auta, používaná v městském prostředí především pro účely dojíždění. Zkušební provoz bude zahájen v ulicích Londýna během roku 2019. Projektové konsorcium, spolufinancované vládou, vede společnost FiveAI, specializující se na technologie vnímání a umělou inteligenci.

Podpora alternativních způsobů dopravy

Nové technologie nabízejí možnosti, jak obyvatele měst přesměrovat k takovým způsobům dopravy, které budou mnohem efektivněji využívat prostor. Především jde o lepší dostupnost aktivní dopravy a zkvalitnění služeb veřejné dopravy.

Nové druhy dopravy mají silný potenciál nahradit tradiční vozidla především v městském prostoru. Díky tomu by mohlo dojít ke zmírnění problémů s dopravními zácpami, hlukem a škodlivými emisemi, a ke zvýšení plynulosti dopravního provozu.

Například testování nákladních elektrokol prokázalo, že ve srovnání s doručovacími dodávkami, používanými ve městech, mohou zvýšit rychlost provozu na ucpaných silnicích i snížit množství emisí v dané oblasti, stejně jako snížit náklady a délku doručovací doby. V květnu 2018 společnost e-Cargobikes.com s finanční podporou fondu ministerstva dopravy Innovation Challenge Fund a ve spolupráci s obchodním řetězcem Sainsbury’s testovala využití nákladních elektrokol pro doručování potravin. Pět elektrokol bylo umístěno do obchodu Streatham Common.

Pokud jde o potenciál komerčního využití a efektivity nákladních elektrokol, výsledky testování ještě předčily očekávání. Prokázalo se, že 96,7 % objednávek lze doručit v rámci jedné cesty. Doba jízdy i délka trasy se zkrátily a plynulost dopravy v dané oblasti zvýšila, protože nákladní elektrokolo může využívat jak cyklopruhy, tak vyhrazené pruhy pro autobusy.

Čtěte také: Příklady z knih: Snížení emisí

Klimatický plán Prahy

Klimatický plán Prahy, vlajková loď uhlíkově neutrální metropole, má přinést 900 nízkoemisních a bezemisních autobusů a o 150 milionů více přepravených osob v MHD.

Rada hl. m. Prahy schválila návrh Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030. Ambiciózní dokument se má stát vlajkovou lodí úsilí o uhlíkově neutrální metropoli v roce 2050. Jeho realizace během následujících deseti let počítá se snížením objemu produkovaných emisí oxidu uhličitého o 45 % oproti roku 2010. Toho se má dosáhnout realizací 69 konkrétních opatření, které jsou v plánu rozděleny do čtyř sekcí - Udržitelná energetika a budovy, Udržitelná mobilita, Cirkulární ekonomika a Adaptační opatření.

Klimatický plán obsahuje konkrétní kroky k dosažení stanovených cílů, které mají vést ke snížení emisí CO2, ale také zdravotně škodlivých oxidů dusíku a dalších emisí ve městě. Praha už v červenci 2019 přijala Klimatický závazek pro rok 2030, ve kterém se zavázala k takové politice ochrany životního prostředí, která povede k co nejrychlejšímu snižování uhlíkové stopy města.

Jedním z důležitých cílů je proměna dieselové autobusové flotily Dopravního podniku hlavního města Prahy, aby většina dopravních prostředků byla bezemisní nebo alespoň nízkoemisní. Vede to nejen ke snížení znečištění ovzduší, ale také k zásadnímu snížení hluku pro okolí. Taková vozidla jsou komfortnější i pro samotné cestující a zvyšují atraktivitu městské hromadné dopravy jako takové.

Praha se přihlásila k Zelené dohodě pro Evropu (European Green Deal).

Cirkulární ekonomika

Rada hl. m. Prahy odsouhlasila klíčovou strategii, která má za cíl výrazné snížení spotřeby primárních surovin, produkce odpadů a emisí skleníkových plynů v hlavním městě. Strategie cirkulární ekonomiky, tedy oběhového hospodářství, navazuje na Klimatický plán Prahy do roku 2030.

Principy oběhového hospodářství chce metropole zavést především v oblasti stavebnictví, nakládání s odpady, nakládání s vodou, v oblasti zemědělství a potravin.

Schválená strategie představuje rámec pro aktivity, kterými může Praha principy oběhového hospodářství zavést do každodenního života města a podpořit jejich rozvoj. Hlavním cílem je minimalizace odpadu, proto chceme klást velký důraz na prevenci samotného vzniku odpadu a co nejdelší udržení surovin a výrobků v oběhu.

Strategie se zaměřuje na 7 tematických cílů a opatření ve 4 sektorech s největším potenciálem materiálových i emisních úspor. Konkrétně cílí na sektory stavebnictví, vodu, zemědělství a potraviny a odpady. Celkem se jedná o návrhy 73 opatření a 34 konkrétních projektů.

Nejvíce materiálu a primárních surovin spotřebovává sektor stavebnictví, který generuje více než 70 procent odpadu v metropoli. Odpovědným zadáváním, kde budou stanoveny požadavky na demoliční postupy či využití recyklovaných materiálů, tak může město množství odpadu významně snižovat.

Z hlediska odpadu v domácnostech je největší výzvou třídění biologicky rozložitelných odpadů a jejich další využití jako certifikovaný kompost nebo digestát. Ke snížení množství odpadů, zejména toho objemného z domácností, může přispět intenzivnější využívání sítě re-use služeb, tedy služeb upřednostňující principy opětovného využití věcí a výrobků, jejich oprav a následného sdílení. Jsou to kupříkladu opravárny, swapy, re-use pointy či komunitní akce typu „železné neděle“.

Novými tématy oběhového hospodářství, se kterými strategie pracuje, jsou zemědělství a potraviny. Příkladem projektů zde mohou být komunitní zahrady či komunitní kompostování, rozvoj městského zemědělství či předcházení vzniku potravinového odpadu města.

Největším chystaným infrastrukturním projektem je bioplynová stanice připravovaná společností Pražské služby, která představuje koncovou technologii pro využití biologicky rozložitelného odpadu, který není vhodný ke kompostování. Vedle toho připravují Pražské služby také technologii na úpravu škváry, aby se 60 tisíc tun tohoto materiálu odváženého na skládku mohlo využít ve stavebnictví.

Doprava, hluk a kvalita života

Kromě výše popsaných emisí do ovzduší je silniční doprava také zdrojem hluku. Podle odhadů EEA je škodlivým hladinám hluku (tj. nad 55 dB) vystaveno více než 100 milionů Evropanů. Hluk emitovaný městskou silniční dopravou závisí nejen na typu motorů, ale také na povrchu vozovky, intenzitě dopravy nebo rychlosti jízdy. V městských oblastech, kde je průměrná rychlost obecně nízká a vozidla často nejsou v pohybu, tvoří hluk vydávaný motory značnou část celkového hluku způsobeného dopravou.

Hluková zátěž má negativní dopad na kvalitu života ve městech, a to jak na obyvatele, tak na osoby v tomto prostředí pracující a turisty.

tags: #snížení #emisí #ve #městech #strategie

Oblíbené příspěvky:

• Legislativa skládek odpadů
• Proces vzniku glukózy
• Studijní materiály k Výchově v přírodě
• Ohrožení a ochrana plšíka lískového
• Variabilita ekosystémů a její projevy