Znečištění z cigaretových nedopalků: Toxické látky a dopady na životní prostředí

Ročně se vykouří 6 000 miliard cigaret. Z toho 4 500 miliard nedopalků skončí na ulicích, plážích a v přírodě. Cigaretový filtr je zdaleka nejvíce vyhazovaným plastovým odpadem na světě.

“Na cigaretě není opravdu nic pozitivního,” říká Cindy Zipfová, výkonná ředitelka organizace Clean Ocean Action a dlouholetá ekologická aktivistka.

Filtr je v historii cigaret poměrně novým prvkem; tento trend se rozšířil v 50. a 60. letech 20. století, kdy studie začaly dávat kouření do souvislosti s rakovinou plic. Navzdory tomu, co si možná myslíte, filtry nejsou vyrobeny z bavlny: ve skutečnosti se jedná o hustě zabalená vlákna acetátu celulózy, což je druh plastu, který se rozkládá více než deset let.

Během této doby plast proniká do okolního prostředí, než se rozloží na extrémně škodlivé plastové mikročástice. Nehledě na toxické prvky, které filtr zachytil ze zapálené cigarety, k čemuž je vlastně i navržen.

Stejně jako hliníkové plechovky a další druhy odpadu se cigaretové nedopalky dostávají do oceánů prostřednictvím kanalizace, řek a dalších vodních cest. Zaprvé proto, že se z nich do vody uvolňují nebezpečné chemické látky.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Podle amerického Národního institutu pro výzkum rakoviny obsahují cigarety více než 7000 chemických látek, z nichž 69 bylo označeno za karcinogeny.

Jeden rozšířený lidský zlozvyk situaci spíše zhoršuje: odhazování špačků na ulici. “Na cigaretách je něco jedinečného,” říká Cindy Zipfová. “Lidé nemají pocit, že znečišťují životní prostředí, když odhazují nedopalky z okna auta nebo na chodník. Zapomínají, že filtr je vyroben z vysoce znečištěných syntetických vláken.

“Odhozené filtry mají ničivý dopad,” vysvětluje. “Kdybyste sečetli všechny nedopalky, které skončí v životním prostředí, vyšlo by vám číslo v bilionech.“ Přesněji řečeno více než 4 500 miliard filtrů ročně.

Dopad nedopalků na životní prostředí

Nedopalky jsou na počet kusů nejčastějším odpadem na pobřeží, ve vodních tocích a na souši - tvoří až 30 % celkového litteringu. Tvrdí to pořadatelé každoroční mezinárodní akce Ocean Conservancy International Coastal Cleanup. Podle italské vládní agentury ENEA tvoří nedopalky na kusy až 40 procent odpadků ve Středozemním moři (následují je plastové láhve a igelitové pytlíky, oboje zhruba 8 %). V Itálii bylo na 100 metrech pláže nalezeno až 1600 nedopalků, v některých městech našli 130 nedopalků na metr čtvereční. Tento vliv má nepříjemně dvojakou podobu fyzického i chemického znečištění, doplněného ještě estetickým hlediskem.

Fyzikální hledisko se soustřeďuje hlavně na filtry cigaret. Ty se - na rozdíl od dosti rozšířeného přesvědčení - rozkládají v přírodě pomalu. Jsou totiž vyrobeny z velmi tenkých vláken plastu (ve filtru je jich až 15 tisíc), která jsou nasycena pojivy, aby držela pohromadě. Filtry v přírodě přetrvávají až patnáct let, takže odhozený nedopalek „zdobí“ své okolí velmi dlouhou dobu.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Při tom se pomalinku rozpadá, ale pouze mechanicky, fyzikálně. Plast, z něhož jsou filtry vyrobeny, se rozpadá na mikročástice, které pak přetrvávají v prostředí. Tyto mikroplasty našli vědci v poslední době snad úplně všude, včetně lidského těla.

Druhá stránka znečištění, tedy ta chemická, je propojena hlavně se zbytky po kouření tabáku. Filtry vykouřených cigaret obsahují vedle plastových mikrovláken ještě nejméně čtyři tisíce různých chemikálií (polyaromatické uhlovodíky, ftaláty, nikotin, těkavé látky, formaldehyd, benzen a řadu dalších).

Ve filtrech také zůstávají zbytky látek, které výrobci přidávají do cigaret, aby byly zajímavější pro spotřebitele. Uvádí se, že se používá až 600 přísad. Je to třeba ethylfenol, používaný jako aromatické činidlo, dále cukry, mentol a zvlhčující látky, které činí kouř jemnějším ( je to například glycerol nebo diethylenglykol).

Vliv odhozených nedopalků cigaret na vnější prostředí je proto v posledních letech předmětem intenzivního zájmu vědců. Většinou se testovaly výluhy z nedopalků. První studie proběhla už v roce 2011. Ukázalo se, že pro některé druhy ryb je toxický jeden cigaretový nedopalek (filtr + zbytek tabáku) na litr vody. Řada studií zjišťovala v dalších letech také škodlivost pro drobné vodní organismy, jako jsou třeba dafnie nebo mořské bakterie.

Potvrdilo se, že chemické látky ve výluhu z cigaretových nedopalků mohou být pro vodní organismy akutně toxické. U nedopalků odhozených do přírody se zjišťoval vliv na rostliny a živočichy. Podle studie, kterou vedla Anglia Ruskin University ve Velké Británii, snižuje jejich přítomnost šanci na vyklíčení a růst jetele a trav až o třicet procent. Výluh má negativní vliv na růst kořenů i celkovou výšku a váhu rostliny.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Výsledky výzkumných studií jsou jednoznačné a varovné. Testy na organismech se ve většině studií prováděly s koncentrovaným výluhem z nedopalků, v laboratorní uspořádání a byly krátkodobé. Když totiž nalijete do uzavřeného akvária s perloočkami (korýši, rybami, obojživelníky) koncentrovaný výluh s nedokouřených cigaret, je velmi pravděpodobné, že vcelku rychle všechno v akváriu otrávíte.

Nehovoří však o možném hromadění látek z výluhů v živých organismech (bioakumulace), ani o tom, že vlivem vnějších podmínek se mohou tyto znečišťující látky dále přeměňovat a případně se stát ještě toxičtějšími. Výzkum se obvykle zaměřuje na růst, reprodukci a chování jednotlivých organismů, ale říká málo o vlivu na úrovni společenstev nebo celých ekosystémů.

V některých městech světa jich na zemi napočítáte 130 ks do metru čtverečního, na kilometr silnic jich připadá až 150 ks, na 100 metrech pláže jich sesbíráte až 1600.

Iniciativy a řešení

Již se objevují různé iniciativy, které se snaží tento problém vyřešit nebo alespoň zmírnit jeho dopady. Organizace Clean Ocean Action každoročně pořádá dva velké úklidy pláží.

Společnost TerraCycle vyzývá kuřáky, podniky nebo obce, aby sbírali nedopalky cigaret a zdarma je posílali do jejich třídicího centra. V Indii, kde je přibližně 120 milionů kuřáků, se do recyklace použitých filtrů zapojil podnikatel Naman Gupta. Zrodila se společnost Code Effort Private Limited. Podnikatel nyní zaměstnává po celé zemi týmy, které od kuřáků sbírají použité cigaretové filtry a ukládají je do sběrných nádob.

Naman Gupta tvrdí, že jeho proces recykluje 99,9 % sebraných nedopalků. Společnost má tři hlavní produkty. Zpětně získává tabák ke kompostování, který prodává místním školkám. Dále rozkládá cigaretový papír, mísí jej s éterickými oleji a z buničiny vyrábí papírové listy, které lze pálit a odpuzovat tak komáry.

Inovativním způsobem si s nimi zkouší poradit indická organizace Swachh Association. Strategie organizace vychází z toho, že cigaretové nedopalky sice nejsou rozložitelné, ale obsahují řadu složek, které se dají recyklovat. K tomu je však nutné cigaretový odpad důsledně oddělovat.Swachh Association v čele s ženou jménem Anasuya Kale Chhabrani proto začala umísťovat speciální koše na nedopalky k barům, hotelům a dalším místům, s nimiž se nezisková organizace dohodla.

V Nágpuru jsou nyní dvě stovky takových košů, které pět spolupracovníků organizace vybírá jedenkrát měsíčně anebo když je koš plný. Jeden takový popelník pojme kilo nedopalků, což odpovídá více než tisíci vykouřených cigaret. Podle Chhabrani jich asociace Swachh sesbírá v průměru 150 kilogramů za měsíc. Organizace má v plánu v co nejbližší době rozmístit dalších 250 košů.Swachh Association pak posílá sesbírané nedopalky do asi 130 km vzdáleného města Yavyatmal, kde společnost Vandan Patel vyvinula systém k oddělení jednotlivých částí: papír, acetát celulózy, zbytky tabáku, popel. Z těch pak bude start-up Code Effort vyrábět produkty, které půjdou do prodeje.

Tím by se měly vyrovnat náklady na celý proces recyklace filtru.Ze zbytků tabáku a papíru bude podle Chhabrani start-up Code Effort schopen vyrobit například repelenty nebo hnojiva. Malé množství popela, které v nedopalku zbude, by se zase mělo přidávat do pálených cihel. Purifikovaná forma acetátu celulózy se zase použije k výrobě náplní do polštářů, hraček, klíčenek a podobně.

Například v newyorském Long Islandu funguje od roku 2016 filtrační systém Gutter Bin, který zabraňuje nedopalkům, aby se dostávaly do kanalizace, a tím i do vody. Nápad pochází od Briana Deurlooa, který s ním vyhrál start-upovou soutěž, a nyní už funguje i v Kalifornii a Coloradu.

Podobně jako indická organizace pak pracuje americká společnost Terracycle z New Jersey, která se přímo specializuje na využívání obtížně recyklovatelných materiálů. Speciální koše na nedopalky už rozmístila v několika amerických městech, například v pobřežním Ocean City nebo Wrightsville Beah. Terracycle vyrábí z cigaretového papíru, tabáku a popela průmyslová hnojiva, ze samotného filtru pak třeba plastové palety nebo lavičky. Na jednu takovou lavičku prý postačí 60 tisíc vykouřených cigaret.

České iniciativy

Vystudovaný strojař Petr Kukla si předsevzal, že ulice měst zbaví cigaretových nedopalků. Nejprve začal prodávat kapesní popelníčky, pak do hospod, kaváren nebo horských chat dostal Boudu na špačka a nyní přes crowdfundingovou sbírku vybral sto tisíc na popelníky v podobě obřích vajglů.

Prvním nápadem, kterým se pokusil vyčistit veřejný prostor od cigaretových nedopalků, byly kapesní popelníčky. Posléze si z ciziny objednal první větší dodávku, v níž byly tři prototypy, které nabízí dodnes - kapsička, toulec a kulatý přívěsek připomínající kapesní hodinky. Po čtyřech letech si ale vystudovaný strojař, který se živí prodejem dopravníků, uvědomil, že většina kuřáků se popelníček v kapse nosit nenaučí, a tak přišel s dalším nápadem - Boudou na špačka.

Nechal si od kamarádů svařit ocelovou boudu se sedlovou střechou, která vypadala jako velká ptačí budka, ale zároveň v ní byl jenom mrňavý otvor na vhazování nedopalků. Doteď jsme jich do veřejného prostoru dostali 120.

Když tedy později uvažoval nad designem popelníků, které by mohly fungovat i v městských ulicích, parcích nebo na zastávkách hromadné dopravy, rozhodl se pro jednoznačně rozpoznatelnou podobu. A tak se zrodil projekt popelníků, které vypadají jako obří vajgly. Základ obřího oranžového vajglu má tvořit odpadová trubka, jejíž horní a spodní díl Kukla vytvořil pomocí 3D tiskárny.

Úspěch crowdfundingové kampaně bere jako signál, že se veřejnosti jeho nápad líbí, a tak ho chce za čtvrt roku, až na navrhovaném prototypu vychytá poslední nedostatky, otestovat přímo ve městech. "Mým cílem je, aby si radní v Praze, Ostravě nebo Brně řekli, že popelníky chtějí, věnovali na ně část rozpočtu, který mají vyhrazený na ochranu životního prostředí, a rozmístili první sérii v ulicích. Ideálně tak, aby popelníky stály ve vzdálenosti pár set metrů od sebe, a kuřáci věděli, že když s dokouřenou cigaretou trochu popojdou, najdou brzy místo, kde ji vyhodit.

Přemýšlel už i nad tím, kdo bude nashromážděné nedopalky vyvážet a co s nimi bude dál. "Nabízí se dvě možnosti. Jedna z nich je, že se města o vyprazdňování vajglů budou starat sama, stejně jako si obstarávají koše se směsným odpadem. Druhá varianta spočívá v tom, že na údržbu najmeme například lidi bez domova, nebo brigádníky z řad studentů. V takovém případě bychom vysbírané nedopalky neposílali do spalovny, jako to dělají technické služby, ale zajistili bychom jejich recyklaci, která už dneska není ničím nemožným. Jsme v kontaktu se slovenskou firmou EcoButt, která granulát z vajglů přimíchává do asfaltových směsí.

Recyklace nedopalků

Zdá se, že zatím neexistují jednoduché mechanismy nebo postupy, které by zajistily účinnou a ekonomickou separaci nedopalků nebo vhodné zpracování zachycených chemických látek. To však neznamená, že by se na tomto poli nic nedělo. Existuje řada prací, v nichž vědci takové využití hledají, často již s povzbudivými výsledky v praxi. Nejčastěji se zaměřují na zpětné získávání celulózových vláken z filtrů, zejména ve formě nanovláken/nanokrystalické celulózy (NCC). Jde o velmi univerzální materiál se širokým použitím, o který je v poslední době velký zájem na poli technologických inovací.

Perspektivní se také jeví využití pouze mírně upravených nebo neupravených nedopalků jako přísady do asfaltu nebo stavebních hmot.

Ve svém provoze zpracovávají cigaretové filtry na granulát, použitelný při výrobě asfaltových směsí. Materiál z nedopalků může nahradit běžně používaný celulózový granulát, vyráběný ze dřeva, který se přidává do asfaltu, aby se omezila jeho stékavost. Proto nabízejí městům, obcím i firmám zřízení sběrného systému na nedopalky. Na vytipovaná místa, kde se shromažďují kuřáci, nainstalují vlastní uzamykatelné sběrné kontejnery s originálním designem, odolávající počasí. Společnost zabezpečuje pravidelné vyprazdňování jednou až dvakrát měsíčně a následnou recyklaci sebraných nedopalků.

O pokusech s využitím nedopalků jako přísady do asfaltu referovali již před pěti lety vědci z RMIT University v australském Melbourne. Bez větší předběžné úpravy je přidávali do asfaltu. Ten nedopalky perfektně obalil a uzavřel tak jejich znečišťující látky uvnitř hmoty, takže podle analýz nedocházelo k únikům znečišťujících látek do okolního prostředí. Vedle asfaltu zkoušeli v Austrálii využití nedopalků jako plniva také při výrobě pálených cihel, do kterých bylo přidáváno až 10 % nedopalků.

Jeden britský vědec si například všiml, že nedopalky používají ptáci při stavbě hnízd, zřejmě jako tepelnou izolaci. Navrhnul proto výrobu izolačních polštářů, které by byly plněny sterilizovanými a rozdrobenými nedopalky.

Společnost TerraCycle, která se proslavila tím, že hledá využití pro obtížně recyklovatelné materiály, má také program na recyklaci nedopalků. Sbírali je dobrovolníci z celého světa a zasílali na adresu firmy. Ta z nich po vyčistění získávala čistý acetát celulózy, v něhož byl pak vyroben nábytek. Na plastové zahradní křeslo bylo potřeba přes 200 tisíc nedopalků.

Na počátku recyklace však musí být kvalitní čištění, které zbaví filtry znečisťujících látek. Obvykle jde o procesy promývání vodou nebo různými organickými rozpouštědly. V laboratorních podmínkách se tak dá získat čistý a kvalitní materiál, který se může dále využívat pro výrobu plastů nebo žádané nanocelulózy. Výzkum v této oblasti běží i u nás.

V Centru polymerních systémů zlínské Univerzity Tomáše Bati zkoumají využití cigaretových nedopalků při odstraňování hormonů z odpadních vod.Hormony se do vod dostávají z léků a antikoncepce a jejich přítomnost ve vodě škodí rybám a dalším vodním živočichům. Odstranit se dají zachycením na filtrech, které obsahují nanovlákna z acetátu celulózy - tedy ze stejného materiálu, z jakého se vyrábějí cigaretové filtry. To přivedlo vědce na myšlenku využít právě tento typ odpadu a vyrábět polymerní nanovlákna z nedopalků.

Přehled iniciativ a společností zabývajících se recyklací nedopalků:

Je možné, že postup bude možné použít i pro řadu jiných látek ve vodě.

tags: #znečištění #z #nedopalků #cigaret #toxické #látky

Oblíbené příspěvky:

• Umění z odpadu
• Zákon č. 114/1992 Sb. - podrobný výklad
• Praktické využití chromových košů
• Odstranění plísně z odpadu krok za krokem
• Databáze knih