Biodiverzita na Slovensku: Výzvy a ochranářské snahy

Film prístupnou formou, napodobujúc počítačové hry, približuje obsah a kvalitu biodiverzity na Slovensku v rámci druhov, biotopov, mikroskopických organizmov, kultúrnej a krajinnej diverzity. Predvádza obrovský počet živočíchov a rastlín, ktoré sa na Slovensku vyskytujú a prekvapujú práve aj rôznorodosťou druhov.

Česko-slovenský projekt na posílení biodiverzity

Na zlepšení životního prostředí je zaměřený přeshraniční projekt „Společně za posílení a ochranu biodiverzity v Strážovských vrších v Bilých Karpatech". Oživení horských luk a sledování významných lučních a lesních biotopů je cílem společného československého projektu, na kterém se ve Strážovských vrších v Bílých Karpatech podílí státní podniky Lesy České republiky a Lesy Slovenskej republiky.

Obnovou, zachováním a ochranou biologické rozmanitosti neboli biodiverzity se zabývají na Lesní správě v Luhačovicích a na Slovensku kolegové z Odštěpného závodu Trenčín. Jde jim o zachování druhů a biotopů v oblasti Vlárského průsmyku na území Zlínského a Trenčianského kraje a dále také v Strážovských vrších v katastrálních územích Kšinná, Uhrovec a Omastiná.

Projekt dostal pracovní název Biodiverzita SK-CZ. Celkové výdaje projektu jsou rozpočtovány ve výši 775 239,66 EUR, z toho v poměru vedoucí partner 60% (Lesy SR) a Lesy ČR 40%. Celková finanční podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj činí 658 953,70 EUR, což je 85% z celkového rozpočtu projektu. Spolufinancování ze zdrojů státního rozpočtu je možné pouze u slovenských partnerů v celkové výši 23 200,99 EUR a vlastní zdroje žadatelů činí celkem 93 084,97 EUR (46 402,01 EUR Lesy SR a 46 682,96 EUR Lesy ČR). Projekt je realizován z programu INTERREG V-A Slovenská republika - Česká republika, spolufinancovaný fondem regionálního rozvoje, prioritní osy Kvalitní životní prostředí, investiční priority č.

Aktivity v rámci projektu

„Vysadíme jedli a dub a změníme tak druhovou skladbu lesních porostů. Společně obnovujeme a zachováváme horské luční biotopy a odstraňujeme nevhodnou vegetaci," uvedl Martin Hromádka, specialista ochrany přírody Lesů ČR. Lesníci vysadí také plodonosné, ovocné i méně časté nehospodářské dřeviny. Mladé lesní porosty, zejména dřeviny přimíšené a vtroušené, například javory, jilmy, jedle, ale i buky, lesníci chrání proti ohryzu a loupání zvěří.

Čtěte také: Vzájemné vazby ekosystémů a biodiverzity

„Vybudují se také nádrže, které zadrží vodu v krajině, a postaví se přikrmovací zařízení pro zvěř," uvedl Martin Pavlíček, ředitel krajského ředitelství Lesů ČR ve Zlíně. Projekt je spojený i s monitoringem savců a lučních společenstev.

Slovensko proti jedům v krajině

Slovenský ministr zemědělství a rozvoje venkova Ján Mičovský ukončil povolení hubit hraboše jedem STUTOX II. Stalo se tak po velké kritice ekologů a ochranářů. Slovensko je tak další země, která se vyslovila proti jedům v krajině.

„Příklad ze Slovenska ukazuje, že má smysl se ozvat. Slovensko má nyní ministra zemědělství, kterému záleží na přírodě. Je nutné, aby český ministr zemědělství Toman udělal stejný krok,“ uvedla Magdalena Davis, spolupředsedkyně Zelených. Povolení, které slovenské ministerstvo původně vydalo, mělo platit do 30. června letošního roku a mělo umožnit plošné využívání jedu tam, kde je potvrzený výskyt hraboše polního.

Rizikem je zejména to, že právě teď, v období hnízdění, mnohé ptačí druhy vyvádí mláďata a jsou velmi zranitelní. Zelení spolu se senátory Petrem Orlem a Přemyslem Rabasem spustili petici, která na problematiku jedů upozorňuje. Podepsalo ji již více než 13 tisíc lidí.

Úbytek drobné zvěře a zpěvného ptactva

Situace drobné zvěře je v celé Evropě až na malé výjimky velmi špatná a mnohde dokonce kritická. V dnešní zemědělské krajině však nejde jen o zajíce, bažanty a koroptve. Tyto druhy drobné zvěře jsou nedílnou součástí ekosystému, jehož biologická rozmanitost již po desítky let neustále klesá.

Čtěte také: Závislost biodiverzity na zeměpisné šířce

V poslední době jsou také zveřejňovány alarmující údaje o úbytku mnoha druhů zpěvného ptactva, který se týká právě těch druhů, které žijí v zemědělsky obhospodařované krajině. Tak například podle jedné francouzské studie poklesl celkový počet hnízdících párů v agrárních ekosystémech v období 1980 až 2010 v celé Evropě o 300 milionů. A tento trend dále pokračuje.

Jako hlavní důvody pro úbytek ptactva jsou uváděny zhoršování životního prostředí a nedostatečná nabídka vhodné potravy. Z tohoto hlediska existuje přímá spojitost mezi zpěvným ptactvem a bažanty či koroptvemi, protože pro naprostou většinu druhů zpěvného ptactva stejně jako pro bažanty a koroptve je přinejmenším v době reprodukce jako potrava absolutně nepostradatelný hmyz, který je však v zemědělské krajině stále vzácnější.

U určitých druhů hmyzu poklesl stav o 90 procent a některé jeho druhy již zmizely úplně. Ve funkčním ekosystému je úzká provázanost mezi rostlinnými a živočišnými společenstvími, která jsou přes potravinové řetězce vzájemně na sobě závislá. Hmyz potřebuje k životu určité rostliny a sám je existenčně nezbytný pro mnoho vyšších živočichů. Bažanti a koroptve stejně jako zpěvné ptactvo jsou součástí tohoto potravního řetězce a představují tak indikátory pro funkčnost a diverzitu ekosystému.

Důležitost biodiverzity pro myslivost a zemědělskou politiku

Myslivost, která stejně jako zemědělství a lesnictví představuje primární formu hospodaření v přírodě, funkčně spočívá na principu trvalého využívání přírodních zdrojů a je úzce spojena s biodiverzitou životního prostředí. Zároveň zdůrazňují svou ochotu a připravenost k co nejvyššímu úsilí k ochraně a zvyšování biologické rozmanitosti myslivecky využívaných zemědělských a lesních ploch.

Opatření pro zajišťování a zvyšování biodiverzity

1. Opatření pro zajišťování a zvyšování biodiverzity životního prostoru je nutné ještě více než dosud zohledňovat v legislativě i v koncepcích obhospodařování půdy a přírody.
2. Opatření pro zajišťování a zvyšování biodiverzity životního prostředí musí být ještě více než dosud významnou součástí nové společné zemědělské politiky (GAP).

Legislativní zakotvení a ekologická opatření

Podpora biodiverzity představující předpoklad pro zajištění kvality našeho života by měla být více než dosud legislativně zakotvena, neboť jen tak je možné ji účinně a v potřebném rozsahu prosazovat v praxi. Zkušenosti z praxe ukazují, že dosavadní ekologická opatření na podporu biologické rozmanitosti v zemědělství nejsou ve výsledném efektu dostatečně účinná. Jejich realizace není vázána na rovnoměrné plošné rozdělení, takže různými programy podporovaná opatření přinášejí nanejvýš jen částečné a lokálně omezené ekologicky relevantní výsledky. Tak se například nepodařilo zastavit po desítky let trvající úbytek populací mnohých druhů zpěvných ptáků v agrární krajině.

Čtěte také: O biodiverzitě štěrkopískovny Hulín

Invazivní druhy

Je třeba věnovat zvláštní pozornost šíření invazívních nepůvodních zvířecích a rostlinných druhů se zvláštním zřetelem na vyhlášku (EU) 1143/2014 a s ní spojené národní legislativy, neboť z něj vychází velké nebezpečí pro biodiverzitu a stabilitu stávajících ekosystémů. Přirozená imigrace původně rozšířených druhů volně žijících zvířat by neměla vést k dodatečnému narušování stávajících, již tak dosti labilních ekosystémů.

Účastníci konference se shodují na tom, že zemědělská politika má a v budoucnu bude mít zásadní význam pro myslivost, neboť ta nemůže bez biodiverzity v krajině existovat. Biodiverzita je ale také velmi důležitá i pro všechny ostatní uživatele přírody a její maximální podpora je ve veřejném zájmu. Proto z konference vychází naléhavá výzva, aby udržování a zvyšování biodiverzity v krajině byla v budoucí zemědělské politice věnována mnohem větší pozornost než dosud.

tags: #biodiverzita #slovensko

Oblíbené příspěvky:

• Obnovitelné zdroje
• Ztrátové mazání s ekologickými oleji
• Zákon o ekologické újmě - osobní působnost
• Užitečné tipy pro STK Otrokovice
• Elektrárna Prunéřov