Uprostřed jižní strany areálu, na mírně vyvýšené hraně svahu nad řekou, se nachází torzo palácových budov bývalého hradního jádra. Dnes tato část, nesmyslně nazývaná Hradní pevnost, působí velmi jednotvárně a monoliticky, avšak právě zde se nacházel původní členitý středověký hrad a pozdější zámek.
Prvotní středověký hrad měl tvar lichoběžníku s délkou severní strany asi 25 m, západní 20 m, jižní nad řekou 31 m a vstupní východní kolem 18 m. Hrad, původně na výraznějším návrší, byl na východě a severu obehnán až 2,5 m silnou a několik metrů vysokou kamennou hradbou (doložená výška 4 m byla patrně ještě vyšší). Díky chráněnější poloze od západu, kde se stékala Ostravice s Lučinou, a od jihu, nemusela být hradba na těchto stranách tak silná.
Do jihovýchodního nároží hradu podél jižní strany nad řekou byl k obvodové hradbě přiložen dvouprostorový třípatrový palácový objekt a do protějšího severovýchodního nároží nejméně třípodlažní věžovitý objekt (v půdoryse hradu i zámku se dochoval dodnes). Mezi tyto dva věžovité objekty byla vložena vstupní brána (snad pouze jednoduchý průjezd v hradbě). Zbylý vnitřní obvod nádvoří byl obestavěn snad dřevěnými provozními objekty přízemního charakteru. Celý areál hradu byl, snad až na stranu nad řekou, obehnán mohutným příkopem. Jako je tomu i v jiných případech, je možno před příkopem předpokládat i vyhozený val.
O existenci či podobě předhradí neexistují žádné zprávy, ale je pravděpodobné jej předpokládat právě v místech dnešního prvního nádvoří. Z této fáze se do dnešní doby (lépe řečeno do doby po devastující přestavbě v 80. letech 20. století, která původní hrad zcela setřela) viditelně dochovalo půdorysné rozložení obvodu hradu, přízemní část severní obvodové hradby, celé přízemí a severní zeď severovýchodního věžovitého objektu až do výše druhého patra se dvěma zachovalými pozdějšími okenními otvory (západní část této zdi je zvenčí viditelně přistavěná novodobě s nesmyslným použitím kamenných ostění z interiérů původních paláců), ve vnitřní hmotě jádra lze v přízemí vysledovat i část hradby s původním portálem mezi věžovitými objekty a torzovité úseky zdiva v prostoru jihovýchodního nároží někdejšího hradu.
V minulosti tímto vnitřním prostorem vedlo schodiště do pater a dnes tímto prostorem vede schodiště na vyhlídkový ochoz. Malé okénko patrné od řeky je původní. U většího okna je jeho původnost nejistá. Dle vyobrazení na dobových pohlednicích, zde původně okno patrně bylo, avšak po sesutí velké části palácového křídla na jihu bylo zřejmě zazděno. Původní výška budov byla dle starých vyobrazení hradu ještě o 2 - 3 m vyšší.
Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO
V pozdějším středověku byl areál hradu dotvořen do podoby trojkřídlé palácové dispozice dostavěním palácových a provozních budov ke zbytku jižní a k západní straně. Otevřená zůstala s největší pravděpodobností pouze severní strana. Proluka mezi oběma staršími věžovitými objekty na východě byla stále zřejmá a snad v této době byla vně obvodu hradu do prostoru parkánu přistavěna branská budova.
V literatuře často zmiňovaná kaple a rytířský sál, byly povětšinou umísťovány jen schématicky a velmi chaoticky. Druhá možnost sálu je naprosto nesmyslná, protože vnitřní členění severovýchodní části hradu, respektive východní je známo a sálu nenapovídá, a dále fakt, že kolem roku 1844 se sál zbortil. V té době se zbortilo a bylo následně až do přízemí zbořeno celé západní a západní část jižního křídla.
Celý obvod hradu byl patrně lemován parkánovou zdí, z níž se dochoval krátký úsek na jihu pod střepem palácové zdi. V jihozápadním a snad i na severozápadním nároží byly do parkánové zdi začleněny polookrouhlé bašty. Podoba předhradí ani jeho opevnění není známa. Z této přestavby se do současnosti zachovala nádvorní zeď západního a jižního křídla v úrovni suterénních prostorů a krátký úsek parkánové zdi na jihu.
V roce 1548 vrcholí přestavba hradu Sedlickými z Choltic na renesanční zámek, čímž se ze studeného gotického hradu stal poměrně pohodlný reprezentativní zámek. Vojenská a obranná složka hradu však nebyla potlačena, naopak bylo opevnění ponecháno a zlepšeno. Půdorysně se přestavba na zámek jádra hradu moc nedotkla.
Pouze přístavby po obou stranách branské budovy na východě doplnily jádro hradu čímž na východě vznikl na půdoryse mohutný celistvý obdélný celek. Je však pravděpodobné, že stále mohla existovat proluka mezi staršími věžovitými budovami. Přestavba Sedlických se soustřeďovala především na zvelebení interiéru jádra hradu čemuž odpovídá i rozbor Gardavského fotodokumentace provedená v 70. letech 20. stol, a na předzámčí, kde podél hradeb na jižní straně nad řekou a kolmo na něj na východ byla vystavěna budova na půdoryse písmene L, na západě napojená na jihovýchodní část jádra hradu.
Čtěte také: Rozhodnutí soudů v oblasti ovzduší
V severovýchodním nároží hradeb byla postavena čtyřpatrová branská věž se vstupním patrovým přístavkem a prostorou při levé i pravé straně věže. Dle historického vyobrazení byla věž zakončena kamennou nástavbou a zakončena štíhlou stanovou střechou. Do areálu se vstupovalo stejně jako dnes hlavním portálem mírně asymetricky umístěným, vedle něhož byl situován i samostatný vstup pro pěší. Na západní straně bylo opevnění zvýrazněno dvojicí mohutných (větší severozápadní) dělových bašt.
Z renesanční přestavby hradu se nám do dnešní doby zachovalo především půdorysné rozčleněné předzámčí a částečně i hradu. Do areálu se vstupuje stejně jako v minulosti od severovýchodu nejzachovalejší stavbou celého hradu, vstupní čtyřpatrovou branskou věží s čelním vstupním patrovým přístavkem s mírně asymetricky umístěnou branou (původně byl vpravo ještě samostatný vstup pro pěší). Věž je ukončena mansardovou střechou, jíž dostala až v dobách pozdního baroka a empíru. Na nádvorní straně se nad portálem průjezdu nacházela pavlač, dnes nahrazena lodžií.
Napravo od brány se nacházela severní fronta budov předzámčí přistavěných na gotickou obvodovou hradbu se střílnami. Na západě tuto severní frontu ukončovala mohutná dělostřelecká bašta, velmi cenná stavba hradu zbouraná v roce 1982. V tomtéž roce byly zbourány i budovy předzámčí na severu a z celé této části hradu zůstala jen velká část ohradní hradby se střílnami. Budovy předzámčí byly původně patrové, kryté sedlovou střechou, v jihovýchodním nároží se nacházel schodišťový přístavek.
Tato východní část hradu byla sice také zbourána, ale z cihel vystavěna „znovu“, avšak bez přímého napojení na jádro hradu, čímž vznikla dnes nad řekou proluka. V této znovu vybudované části hradu se měly nacházet pokoje budovaného hotelu, čemuž odpovídalo i vnitřní členění. Dostavěno však nebylo patro, takže dnes kryje tuto část sedlová střecha již nad přízemím. Z původního předzámčí se zachovaly jen místy použité úseky vnější obvodové kamenné hradby.
Její vnější část byla jako na mnoha jiných místech hradu doplněna nově požitým původním kamenným zdivem hradu. Na této východní fasádě lze dodnes nalézt několik původních okének s kamenným ostěním. Část těchto budov předzámčí od strany řeky vypadá na 1. pohled velmi autenticky, avšak z původních budov je použito zdivo jen velmi torzovitě, většinou ve spodní části, a většina vrchních konstrukcí je dílem novodobým, i když za požití původního kamení. Původní jsou taktéž dvě malá kamenná okénka s ostěním v dolní polovině stavby.
Čtěte také: Ochrana ovzduší a čištění plynů
Na přestavbu Sedlických upomínaly dva kamenné znaky: jeden s nápisem J.S.Z.G 1548 na vstupní branské věži (upomínajícího na Jana Sedlického z Choltic) a druhý v podobě kamenné desky s nápisem a datem 1560 nad vstupem do jádra hradu (upomínající na jeho syna Jiřího Sedlického z Choltic). Oba znaky byly při demolici hradu přeneseny do ostravského muzea, ale dnes již opět dominují expozici uvnitř hradu.
Zajímavostí v osudu hradu byla skutečnost, že v době tureckých výpadů do střední Evropy bylo vojenskými činiteli uvažováno o přeměně hradu ve Slezské Ostravě ve vojenskou pevnost posláním podobnou blízkým jablunkovským šancím. Bohužel k tomu však nedošlo. Od té doby 30. letou válkou zpustošený zámek již nikdy nenabyl svého původního lesku šlechtického sídla ze 16. století. Za nových majitelů Wilczků (od r. 1714) zámek byl jen provizorně udržován.
Jedinou jejich stavební akcí na zámku byla barokizace a pozdější empírové úpravy vstupní věže. V roce 1804 je zámek uváděn téměř pustý. Obydleny a užívány jsou pouze budovy předzámčí a v menší míře i chátrající jádro hradu. Snad právě za Wilczků byla příčkou zastavěna proluka mezi středověkými konstrukcemi paláců. Do západního prostoru areálu zámku byl vestavěn panský pivovar. I stabilní katastr z roku 1843 uvádí, že starý zámek se podobá spíše zřícenině.
Již v průběhu 19. století se začaly výrazněji projevovat důsledky těžby černého uhlí, které bylo v blízkosti zámku na konci 18. století objeveno. Na stěnách zámku se začaly nenápadně objevovat první výraznější trhliny, které signalizovaly pohyb terénu pod zámkem.
Ve svých pamětech vzpomíná majitel panství a dolů Jan Nepomuk Maria Josef hrabě Wilczek (1837 - 1922) na návštěvu hradu v roce 1843: „…velký sál s gotickými pilíři, žebrovím a oblouky, ale ten byl tak chatrný, že se do něj nesmělo vstoupit. V následujícím roce se také propadl a prostor , který zaujímal, byl použit k rozšíření zámeckého pivovaru….“
Dochovaná část jižního křídla (obsahující patrně nejstarší palác) byla v místech, kde se odtrhla zborcená část jižního křídla, zakonzervována, patrně musela být upravena i poničená střecha. Z celého komplexu vnitřního hradu se tak zachovala vlastně pouze jeho východní polovina, tvořená tehdy už jednotvárným blokem východních budov (obsahoval jak severovýchodní věžovitou stavbu, tak vstupní bránu i pozdější přístavby) krytý valbovou střechou a část křídla na jihu, kryté k prvně jmenovanému bloku kolmou střechou. Zborcené západní a jižní křídlo byly v úrovni přízemí zakonzervovány a sloužily jen jako kůlny.
V nezměněné podobě se hrad zachoval až do období 1. republiky, kdy se na něm začaly výrazně projevovat následky poddolování a nezájmu o údržbu. Hrad do té doby poklesl o 8 - 11 m. Do té doby ještě obydlené jádro hradu bylo pro nebezpečí destrukce vyklizeno. Obvodové zdivo se začalo rychle trhat a ve stěnách a klenbách projevovat výrazné trhliny, způsobené nestejnorodým sedáním poddolovaného terénu.
tags: #zoo #ochrany #prirody #tlusta #vez #vez