Otázky z ekologie a související témata

07.03.2026

Státní závěrečná zkouška (SZZ) je samostatnou částí a koná se nejpozději v den obhajoby diplomové práce. V termínu, který je stanoven harmonogramem akademického roku, podá student na studijní oddělení písemnou přihlášku na SZ s ohledem na termíny SZ, které jsou pro daný semestr vypsány v KOS. Z termínu, na který se student přihlásí, se lze odhlásit jen ze závažných důvodů.

Státní závěrečná zkouška je písemná a skládá se ze dvou částí. První část (předmět SZZ „Společenskovědní a přírodovědné aspekty environmentálních otázek“) je tvořena testem s otevřenými otázkami i otázkami multiple choice. Druhá část (předmět SZZ „Společenskovědní a humanitní aspekty environmentální problematiky“) je tvořena esejem. Esej ověřuje kompetence studujících pro analýzu vybraných fenoménů souvisejících se současnými environmentálními problémy, jejich příčinami, projevy a možnými řešeními.

Okruhy otázek

Základy vědeckého myšlení a sociologie

Základy vědeckého myšlení - filosofie vědy v 19. a 20. století.
Základní epistemologické přístupy v sociálních vědách.
Charakter kvantitativního výzkumu v sociálních vědách a jeho využití v environmentalistice.
Charakter kvalitativního výzkumu v sociálních vědách - hlavní přístupy a jejich specifika.
Výzkumná etika.
Dotazníkové šetření.
Konstrukce výzkumného vzorku - srovnání kvali a kvanti postupů.

Ekologie

Biocenóza, abiotické prostředí - sluneční energie, vzduch, voda a půda.
Producenti - konzumenti - dekompozitoři.
Populace, limity růstu, ekologická valence, gradace, migrace.
Společenstvo, biodiverzita, sukcese a její formy, vztahy mezi organismy (konkurence, predace).
Evoluce, přírodní výběr, konvergence, divergence, životní strategie, efekt Červené královny, biogeografické oblasti, biomy.

Krajinná ekologie

Krajinná ekologie, Struktura krajiny.
Krajinná složka, koridory, matrice.
Přirozená dynamika krajiny, vývoj krajiny.
Krajina měněná člověkem.
Historie využívání krajiny a dnešní narušení krajiny.
Fragmentace krajiny a posuzování ekologické stability.
Využití krajinné ekologie.

Biologie a genetika

Jedinečnost buňky a její metabolismus.
Různé typy metabolismů.
Život na souši a ve vodách.
Biologická teorie stresu.
Základní principy genetiky a dědičnosti, rozdíl mezi přirozeným a umělým výběrem, klasickým šlechtěním a metodami genetického inženýrství.

Právo životního prostředí

Subjekty práva životního prostředí.
Organizace a formy činnosti veřejné správy v oblasti životního prostředí.
Mezinárodněprávní závazky České republiky.
Základy správního práva procesního a správního soudnictví.
Právo na informace o životním prostředí.
Posuzování vlivů koncepcí a záměrů na životní prostředí se zaměřením na účast veřejnosti (SEA/EIA).
Účast veřejnosti v procesních postupech veřejného stavebního práva a práva životního prostředí.

Globální environmentální problémy

Globální environmentální problémy.
Dynamika růstu lidské populace.
Environmentální a sociální souvislosti spotřeby.
Potravinové zdroje, hlad, plýtvání potravinami.
Vodní zdroje, spotřeba a využití vody, znečištění vody.
Anorganické zdroje a jejich environmentální aspekty.
Energetika, neobnovitelné a obnovitelné zdroje energie.
Znečištění ovzduší ve světě a jeho dopady.
Změna klimatu.
Současné trendy biodiverzity.
Environmentální rizika, průmyslové a zemědělské hospodaření, možnosti a meze technologických řešení.
Riziko, percepce rizika.
Lokální vlivy průmyslu a zemědělství na prostředí - voda, ovzduší, půda.
Doprava a životní prostředí.
Životní prostředí v ČR.
Biochemické cykly.

Ekonomie a filosofie

Příklady heterodoxních ekonomických směrů, různé konceptualizace (zobrazení) ekonomiky, ekologická vs. environmentální ekonomie.
2. termodynamický zákon a jeho důsledky pro ekonomický proces, možnosti a limity decouplingu.
Mechanismy vzniku peněz, implikace pro přírodu a společnost.
Základní vhledy feministické ekonomie - problematika péče a neplacené práce, sociální a environmentální externality v rámci mainstreamové ekonomie.
Ekonomická globalizace a její důsledky, environmentální konflikty, environmentalismus chudých.
Vznik antické filosofie, pojem přírody v antice, Presokratikové, Sókratés.
Platón (teorie idejí, její důsledky pro pojetí přírody, etiky, politiky).
Aristotelés (základy aristotelské ontologie, etiky a vědy).
Aristotelés jako zakladatel biologického myšlení.
Helénistické filosofické školy (epikurejci, stoici, skepse, Plotínos, novoplatonismus).
Raně a vrcholně středověká filosofie, základní charakteristika a problémy (zejm. sv. Augustin x sv. Tomáš).
Renesanční a raně novověká filosofie (základní charakteristika zlomu v novověké filosofii, dvojkolejnost novověké filosofie - empirismus a racionalismus.
René Descartes, jeho pojetí organismu jako mechanismu, ontologie a její význam.
Osvícenství (základní charakteristika osvícenství, principy rozumu ve společenských vědách, problém rozumu a emocí), Nové pohledy na vztah přírody a civilizace - J. J. Rousseau, I. Kant.
Vybrané směry filosofie 19.-20. století - Marxismus, Existencionalismus.
Vybrané směry filosofie 20.

Environmentální etika a historie ochrany přírody

Základní mravní pojmy a postoje.
Environmentální etika.
Typologie environmentální etiky - teocentrická environmentální etika, biocentrická environmentální etika, systémové pojetí environmentální etiky, hlubinná ekologie v pojetí Arne Naesse, hlubinná ekologie v pojetí Naessových následovníků, shrnutí typologie environmentálně příznivých postojů.
Vztah k přírodě a životnímu prostředí a její "ochrana" v historii Evropy do raného novověku.
Mechanistický x vitalistický přístup k přírodě a organismům v raně novověké vědě.
Preromantický (J. J. Rousseau aj.) a romantický vztah k přírodě a první akce směřující k její ochraně; A. von Humboldt jako zakladatel environmentálního myšlení, Nástup vědeckého založení ochrany přírody; 19. století a ochrana přírody.
Vznik chráněných území, Národních parků a prvních společností na ochranu přírody druhé půle 19. stol. a začátku 20. stol. v Evropě a USA.
Conservation x preservation přístup.
Vztah k přírodě a její ochrana ve Třetí říši a komunistických zemích.
Nové vlny environmentalismu - Rachel Carson, Silent Spring, a nástup environmentálního hnutí.
Sedmdesátá a osmdesátá léta v Evropě i ve světě; Historie reflexe klimatické změny; „Zelené“ politické strany.
Dálně-východní vztah k přírodě a její ochraně; Indie: „Environmentalismus chudých“ a odkaz Mahátma Gándhího.
Devadesátá léta (kongres v Riu 1992 atd.) a první dekády 21.

Environmentální výchova

Environmentální výchova.
Trendy v současném pojetí environmentálního a udržitelného vzdělávání (EVVO): celoškolní, pluralitní, participativní přístup k výuce.
Emancipační versus instrumentální přístup.
Hlubší analýza libovolného konkrétního směru (např. místně zakotvené učení, klimatické vzdělávání).
Vztah k přírodě a jeho reflexe v rámci environmentální výchovy.
EVVO jako výchova posilující aktivní občanské zapojování do řešení problémů životního prostředí v komunitách.

Čtěte také: Více o kakau a životním prostředí

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Čtěte také: Udržitelné hospodaření v Česku

tags: #zpracovane #otazky #sbz #ekologie