Zpráva Evropského účetního dvora o znečištěném ovzduší

Evropský účetní dvůr (EÚD) vydal zprávu o účinnosti opatření na ochranu lidského zdraví před znečištěním ovzduší v České republice a dalších členských státech.

Vlády zemí Evropské unie nedodržují unijní limity pro kvalitu ovzduší, které jsou už tak slabší než doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Respirační choroby v důsledku znečištění ovzduší jsou každoročně příčinou asi 400 000 předčasných úmrtí. "Tyto významné lidské a ekonomické ztráty se dosud nepromítly do adekvátních kroků po celé unii," varují auditoři. Ohroženi jsou zejména lidé ve městech.

Brusel na zprávu reagoval prohlášením, že zintenzivňuje opatření směřující ke snížení znečištění a poukázal na to, že v některých oblastech nastal pokrok. V květnu komise oznámila, že pošle před Soudní dvůr Evropské unie šest zemí, které nesplnily požadované limity ohledně kvality ovzduší.

ČR vykazuje jedny z nejvyšších koncentrací PM10 i PM2,5 v EU. V České republice jsou překračovány denní i roční koncentrace PM10 dokonce i na pozaďových měřicích stanicích. To je v rámci EU unikátní. Obyvatelé ČR jsou zároveň na pátém místě v intenzitě vystavení znečištění PM2,5, což zásadně nepříznivě ovlivňuje jejich zdravotní stav. Jen kvůli znečištění prachem předčasně zemřelo v roce 2017 v ČR 5 700 lidí, celkový počet předčasných úmrtí kvůli špinavému vzduchu je 11 000 ročně.

Česká republika dlouhodobě překračuje imisní limity pro nejvýznamnější znečišťující látky, a proto je pod zvýšeným dohledem Evropské komise. Ta proti České republice vede řízení pro nesplnění povinnosti, tzv. Infringement. Řízení vede kvůli dlouhodobě překročeným imisním limitům prachových částic frakce PM10 (mikroskopický prach do velikosti zrn 10 mikrometrů), které je ve fázi odůvodněného stanoviska, a dále kvůli dlouhodobě překročeným limitům oxidů dusíku (NOx); tam je řízení prozatím v první fázi tzv.

Čtěte také: Příčiny a Důsledky Klimatické Změny

Pokud Česká republika nesníží znečištění prachovými částicemi nebo neprokáže, že činí všechny účelné kroky pro toto snížení v co nejkratším čase, hrozí jí žaloba ze strany Komise a s tím spojené vysoké finanční postihy.

„Pro Českou republiku je podstatné zejména zjištění o neúčinnosti programů zlepšování kvality ovzduší (PZKO).“

Auditoři Evropského účetního dvora ve svém hodnocení vycházeli ze směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší z roku 2008, která stanovuje limity znečištění a ukládá povinnost přijmout PZKO tam, kde jsou limity dlouhodobě překračovány.

Jejich hodnocení je kritické: Přestože směrnice stanovuje mírnější limity, než jaké doporučuje Světová zdravotnická organizace, většina států ji neprovádí dostatečně účinně.

Vážný ekologický problém přijede do Prahy řešit samotný eurokomisař pro životní prostředí Karmenu Vella.

Čtěte také: Podrobnosti o ovzduší v ČR

Eurokomisař Vella nepřijíždí náhodou.

Petra Andrášik, právnička Frank Bold, řekla: “Česká republika dlouhodobě nebyla schopna vytvořit nástroje dostatečně účinné pro snížení nadlimitního znečištění alespoň za zákonnou úroveň v co nejkratším čase, což ukazují i zrušené programy zlepšování kvality ovzduší pro Prahu, Brno, ostravské aglomerace a zónu Severozápad. Nejvyšší správní soud výslovně uvedl, že programy v této podobě nemohou snížení znečištění zajistit.

Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, řekl:“Navzdory tragickým důsledkům znečištění ovzduší přední čeští politici brání zpřísnění norem pro znečištění z aut, elektráren či průmyslových podniků nebo místo rychlého rozvoje železnice prosazují utápění státních dotací ve vodních kanálech. Zastupitelstva českých měst a obcí nedokázala připravit pravidla pro regulaci zdrojů znečištění v době smogových situací ani šest let poté, co jim to uložil zákon.

Další kroky Evropské komise

Evropská komise ve svém pravidelném balíčku rozhodnutí o porušení právních předpisů podniká právní kroky proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Tato rozhodnutí se týkají různých oblastí politik EU a jejich účelem je zajistit řádné uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků. Hlavní rozhodnutí přijatá Komisí jsou uvedena níže podle jednotlivých oblastí politiky. Komise rovněž uzavírá 84 případů, u nichž byly problémy s dotčenými členskými státy vyřešeny. V těchto případech nemusí Komise pokračovat v řízení o nesplnění povinnosti. Činnosti Komise v oblasti prosazování práva a dodržování právních předpisů EU ze strany členských států lze sledovat prostřednictvím interaktivních map a přizpůsobitelných grafů. Další podrobnosti o historii případu nebo přístup k úplné databázi rozhodnutí o nesplnění povinnosti je k dispozici pro nahlížení v rejstříku rozhodnutí o nesplnění povinnosti.

Příklady řízení o nesplnění povinnosti

• Belgie: Komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Belgii (INFR(2025)2179), jelikož správně neprovedla směrnici o pitné vodě (směrnice (EU) 2020/2184), jejímž cílem je zlepšení vodohospodářské odolnosti v celé EU a dosažení cíle nulového znečištění EU.

  Čtěte také: Zpráva o ochraně přírody

• Německo: Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Německu (INFR(2025)2183), jelikož správně neprovedlo směrnici o skládkách odpadů (směrnice 1999/31/ES ve znění směrnice (EU) 2018/850).

• Itálie: Komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním formálního upozornění Itálii (INFR(2025)2187), protože neplní své povinnosti podle směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší (směrnice 2008/50/ES). Aglomerace Neapol a Palermo překračují mezní hodnoty pro NO2 již několik let a přijaté plány kvality ovzduší nejsou vhodné k dosažení souladu v krátkém časovém rámci.

• Bulharsko: Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Bulharsku (INFR(2021)2167) kvůli nesprávnému uplatňování směrnice o skládkách odpadů (směrnice 1999/31/ES ve znění směrnice (EU) 2018/850) a rámcové směrnice o odpadech (směrnice 2008/98/ES ve znění směrnice (EU) 2018/851).

• Kypr: Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Kypru (INFR(2024)2227), protože nedodržuje rámcovou směrnici o vodě a povinnost provádět pravidelný přezkum povolení k vypouštění vody.

• Finsko: Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Finsku (INFR(2020)2218), jelikož své vnitrostátní právní předpisy neuvedlo plně do souladu se směrnicí Seveso III (směrnice 2012/18/EU).

• Chorvatsko: Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Chorvatsku (INFR(2019)2022), jelikož správně neprovedlo směrnici o o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) (směrnice 2011/92/EU ve znění směrnice 2014/52/EU).

• Itálie: Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Itálii (INFR(2023)2181), jelikož nezavedla opatření požadovaná podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť (směrnice Rady 92/43/EHS), aby sledovala vedlejší úlovky kytovců, mořských želv a mořských ptáků při rybolovu a zabraňovala jim.

• Itálie: Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Itálii (INFR(2024)2097), jelikož ve vnitrostátních právních předpisech správně neprovedla rámcovou směrnici o odpadech (směrnice 2008/98/ES ve znění směrnice 2018/851/EU).

• Rumunsko: Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Rumunsku (INFR(2022)2079), jelikož nedodržuje ...

Legislativa EU a ochrana ovzduší

Právní předpisy Unie a členských států v posledních třech desetiletích trvale snižovaly emise škodlivých látek znečišťujících ovzduší a odpovídajícím způsobem zlepšovaly kvalitu ovzduší. Při přijímání příslušných opatření na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni za účelem dosažení cíle nulového znečištění ovzduší by se členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise měly řídit zásadou předběžné opatrnosti a zásadami, že by měla být přijata preventivní opatření, že by poškození životního prostředí mělo být přednostně řešeno u zdroje a že by měl platit znečišťovatel, stanovenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zásadou „neškodit“ stanovenou v Zelené dohodě pro Evropu a rovněž uznáním lidského práva na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí, jak je uznává rezoluce 76/300, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 28. července 2022.

Všeobecný akční program Unie pro životní prostředí do roku 2030 stanovený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 (7) (8. akční program pro životní prostředí) stanoví mimo jiné cíl dosáhnout životního prostředí bez toxických látek a ochrany zdraví a dobrých životních podmínek lidí, zvířat a ekosystémů proti rizikům a negativním dopadům souvisejícím se životním prostředím a za tímto účelem mimo jiné stanoví, že je třeba další zlepšování metod monitorování, lepší mezinárodní spolupráce, lepší informovanost veřejnosti a přístup ke spravedlnosti.

Komise by měla pravidelně přezkoumávat vědecké důkazy týkající se znečišťujících látek, jejich účinků na lidské zdraví a životní prostředí, a mimo jiné přímých a nepřímých nákladů na zdravotní péči spojených se znečištěním ovzduší, socioekonomických dopadů, nákladů na životní prostředí a vývoje v behaviorální, fiskální a technologické oblasti. Na základě přezkumu by Komise měla posoudit, zda jsou použitelné normy kvality ovzduší stále vhodné k dosažení cílů této směrnice. Komise by měla provést první přezkum do 31. prosince 2030. Při provádění přezkumu by Komise měla posoudit možnosti a lhůty pro sladění norem kvality ovzduší s nejnovějšími pokyny WHO pro kvalitu ovzduší, zda je třeba aktualizovat normy kvality ovzduší na základě nejnovějších vědeckých informací, zda by měly být zahrnuty další látky znečišťující ovzduší a zda by měla být změněna ustanovení o prodloužení lhůt pro dosažení příslušných norem a o přeshraničním znečišťování ovzduší. Na základě přezkumu by měla Komise předložit v případě potřeby návrh na revizi norem kvality ovzduší nebo na zahrnutí dalších látek znečišťujících ovzduší.

Měření a posuzování kvality ovzduší

Měl by být uplatňován společný přístup k posuzování kvality vnějšího ovzduší pomocí společných kritérií posuzování. Při posuzování kvality vnějšího ovzduší by měl být brán ohled na velikost skupin obyvatel a ekosystémů, které jsou znečištění ovzduší vystaveny. V zónách, v nichž jsou překračovány prahy posuzování, by měla být povinná stacionární měření. Modelovací aplikace a orientační měření, kterými se doplní informace ze stacionárních měření, umožní zpracovat údaje z jednotlivých míst z hlediska geografického rozložení koncentrace. Použití těchto doplňkových metod posuzování by rovněž mělo umožnit snížení minimálního požadovaného počtu míst odběru vzorků pro stacionární měření v zónách, kde je dosaženo mezních hodnot nebo cílových hodnot, ale je překračován práh posuzování. V zónách, kde jsou mezní hodnoty nebo cílové hodnoty překračovány, by od dvou let po přijetí prováděcích aktů týkajících se modelovacích aplikací a stanovení prostorové reprezentativnosti míst odběru vzorků měly být kromě povinných stacionárních měření k posouzení kvality vnějšího ovzduší použity modelovací aplikace nebo orientační měření.

S cílem umožnit interpretovat údaje z jednotlivých míst z hlediska geografického rozložení koncentrace znečišťujících látek by se měly případně použít modelovací aplikace, jež mohou pomoci odhalit porušení norem kvality ovzduší a zajistit podkladové údaje pro plány kvality ovzduší a plány postupu v oblasti kvality ovzduší a umístění míst odběru vzorků.

Je důležité, aby nové znečišťující látky, jako jsou ultrajemné částice, černý uhlík a elementární uhlík, jakož i amoniak a oxidační potenciál částic znečišťující látky byly měřeny na monitorovacích superlokalitách, a to na venkovských pozaďových lokalitách i na městských pozaďových lokalitách, s cílem podpořit získávání vědeckých poznatků o jejich účincích na lidské zdraví a životní prostředí, jak doporučuje WHO. Měla by být provedena podrobná měření jemných částic (PM2,5), aby bylo možné lépe pochopit dopady této znečišťující látky a vypracovat vhodné politiky.

S cílem zajistit, aby shromážděné informace o znečištění ovzduší byly dostatečně reprezentativní a srovnatelné v rámci Unie, je nezbytné používat při posuzování kvality vnějšího ovzduší standardizované metody měření a společná kritéria pro počet a polohu míst odběru vzorků. Jako důležitý bod je uznáváno stanovení referenčních měřicích metod. S cílem rychlého vypracování a přijetí norem EN pro měření polycyklických aromatických uhlovodíků a pro hodnocení výkonnosti snímacích systémů pro určení koncentrací plynných znečišťujících látek a částic (PM10 a PM2,5) ve vnějším ovzduší již Komise zadala práce na přípravě těchto norem.

Opatření ke snížení emisí

Za účelem ochrany lidského zdraví a životního prostředí jako celku je zvláště důležité bojovat proti emisím znečišťujících látek u zdroje a stanovit a provádět co nejúčinnější opatření ke snížení emisí na místní a celostátní úrovni a na úrovni Unie, zejména pokud jde o emise ze zemědělství, průmyslu, dopravy, systémů vytápění a chlazení a výroby energie.

Bylo vědecky prokázáno, že oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, částice (PM10 a PM2,5), benzen, oxid uhelnatý, arsen, kadmium, olovo, nikl, některé polycyklické aromatické uhlovodíky a ozon jsou odpovědné za řadu výrazných nepříznivých účinků na lidské zdraví a jsou spojeny s několika nepřenosnými chorobami, nepříznivými zdravotními podmínkami a zvýšenou úmrtností.

Kontrola účelnosti směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší, zahrnující směrnici 2004/107/ES a 2008/50/ES, ukázala, že mezní hodnoty jsou při snižování koncentrací znečišťujících látek účinnější než jiné druhy norem kvality ovzduší, například cílové hodnoty. S cílem minimalizace škodlivých účinků na lidské zdraví, se zvláštním ohledem na zranitelné skupiny a citlivé skupiny obyvatel, a škodlivých účinků na životní prostředí by měly být stanoveny mezní hodnoty pro koncentraci oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, částic (PM10 a PM2,5), benzenu, oxidu uhelnatého, arsenu, kadmia, olova, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší.

Ozon je znečišťující látka přesahující hranice států, která vzniká v atmosféře z emisí primárních znečišťujících látek. Některými z těchto látek znečisťujících ovzduší se zabývá směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (9). Přízemní ozon nepříznivě ovlivňuje nejen lidské zdraví, ale i vegetaci a ekosystémy. Na ochranu před krátkými expozicemi zvýšeným koncentracím znečišťujících látek by měla být pro obyvatelstvo obecně, a zejména citlivého obyvatelstva a zranitelných skupin, stanovena varovná prahová hodnota a informativní prahová hodnota oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, částic (PM10 a PM2,5) a ozonu.

Je-li stav kvality ovzduší již dobrý, měl by být zachován či zlepšen.

Rtuť je látkou velmi nebezpečnou pro lidské zdraví a životní prostředí. Je přítomna v celém životním prostředí a ve formě methylrtuti má schopnost akumulace v organismech, a zejména koncentrace v organismech, jež jsou v potravinovém řetězci umístěny výše. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 (10) se zaměřuje na ochranu lidského zdraví a životního prostředí před uvolňováním rtuti, založenou na principu životního cyklu a beroucí v úvahu produkci, použití, nakládání s odpady a emise.

Rizika ohrožení vegetace a přírodních ekosystémů vlivem znečištění ovzduší jsou nejzávažnější v místech vzdálených od městských oblastí. Posuzování takových rizik a dodržování kritických úrovní pro ochranu vegetace by se proto mělo zaměřit na místa vzdálená od zastavěných oblastí. Příspěvky z přírodních zdrojů lze posuzovat, ale nikoliv regulovat. Pokud tedy lze s dostatečnou přesností určit příspěvky ke znečišťujícím látkám ve vnějším ovzduší z přírodních zdrojů a pokud jsou překročení zcela nebo částečně způsobena těmito přírodními zdroji, mělo by být možno tyto příspěvky v souladu s podmínkami stanovenými v této směrnici při posuzování dodržování mezních hodnot pro vnější ovzduší a povinných hodnot snížení průměrné expozice odečíst. Překročení mezních hodnot částic (PM10), která lze přičíst zimnímu posypu silnic pískem nebo solí, by rovněž mělo být možno při posuzování dodržování mezních hodnot pro kvalitu ovzduší odečíst za podmínky, že byla přijata vhodná opatření ke snížení koncentrací.

Je zásadně důležité systematicky monitorovat kvalitu ovzduší v hotspotech znečištění ovzduší, včetně míst, kde je úroveň znečištění výrazně ovlivňována emisemi ze zdrojů silného znečištění, jež může vystavovat jednotlivce a skupiny obyvatel zvýšenému riziku nepříznivých zdravotních účinků.

Plány kvality ovzduší a akční plány

Pro zóny nebo územní jednotky pro stanovení průměrné expozice, v nichž koncentrace znečišťujících látek ve vnějším ovzduší překračují příslušné mezní hodnoty kvality ovzduší, cílové hodnoty nebo povinné hodnoty snížení průměrné expozice, by měly být vytvořeny a aktualizovány plány kvality ovzduší. Látky znečišťující ovzduší produkuje řada různých zdrojů a činností. Plány postupu v oblasti kvality ovzduší by měly být vypracovány před rokem 2030, pokud existuje riziko, že členské státy do uvedeného data nedosáhnou mezních hodnot nebo případně cílových hodnot, s cílem zajistit odpovídající snížení úrovní znečišťujících látek. Plán postupu v oblasti kvality ovzduší by měl stanovit politiky a opatření pro dosažení souladu s těmito mezními hodnotami a případně cílovými hodnotami do lhůty pro dosažení hodnot.

Měly by být zavedeny krátkodobé akční plány určující opatření, která se mají přijmout v krátkodobém horizontu, pokud hrozí riziko překročení jedné nebo více varovných prahových hodnot, s cílem snížit toto riziko a zkrátit délku jeho trvání.

Znečištění ovzduší nemá žádné hranice a je sdíleno v celé Unii. Ve většině členských států vzniká významný podíl znečištění mimo jejich území. Pokud následkem významného znečištění pocházejícího z jednoho členského státu úroveň znečišťující látky překročí nebo pravděpodobně překročí jakoukoli mezní hodnotu, cílovou hodnotu, povinnou hodnotu snížení průměrné expozice nebo varovnou prahovou hodnotu, měly by členské státy ve vhodných případech vzájemně spolupracovat. Přeshraniční povaha konkrétních znečišťujících látek, jako je ozon a částice (PM10 a PM2,5), vyžaduje, aby dotčené členské státy vzájemně spolupracovaly s cílem určit zdroje znečištění ovzduší a opatření, která je třeba přijmout k řešení těchto zdrojů, a vypracovat koordinované činnosti, jako je koordinace plánů kvality ovzduší a krátkodobých akčních plánů, v nichž by se každý členský stát měl zabývat zdroji znečištění na svém území, s cílem tato překročení odstranit, a aby informovaly veřejnost. Členské státy by měly ve vhodných případech spolupracovat se třetími zeměmi se zvláštním důrazem na rychlé zapojení kandidátských zemí.

Dopady na zdraví a zranitelné skupiny

Ačkoli je znečištění ovzduší všeobecným zdravotním problémem, rizika nejsou rovnoměrně rozložena mezi obyvatelstvo, přičemž citlivé obyvatelstvo a zranitelné skupiny jsou vystaveny většímu riziku újmy než jiní. Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí č. 22/2018 nazvané „Nerovnoměrná expozice a nerovnoměrné dopady: sociální zranitelnost vůči znečištění ovzduší, hluku a extrémním teplotám v Evropě“ se uvádí, že zdraví lidí s nižším socioekonomickým statusem bývá znečištěním ovzduší ovlivněno více než zdraví obyvatelstva obecně, a to v důsledku jejich větší expozice i vyšší zranitelnosti. K účinkům arsenu, kadmia, olova, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků na lidské zdraví, včetně prostřednictvím potravinového řetězce, a na životní prostředí dochází i prostřednictvím depozice.

Průměrná expozice obyvatelstva znečišťujícím látkám s největším doloženým dopadem na lidské zdraví, tj. jemným částicím (PM2,5) a oxidu dusičitému, by měla být snížena na základě nejaktuálnějších doporučení WHO.

Znečištění ovzduší v číslech

V roce 2013 měl oxid dusičitý (NO2), který je převážně produkován dopravou, v celé Evropské unii na svědomí 68 000 předčasných úmrtí. Jemné částice (PM2,5) podle závěrů komise vedly ve stejném období k 436 000 předčasným úmrtím.

Evropský zákon o kvalitě ovzduší je porušován ve více než 130 městech ve 23 z 28 členských států EU. Plyne to z vyjádření Evropské komise.

V posledních dvou letech Komise zahájila právní kroky proti 12 členským státům kvůli selhání při prosazování normy kvality ovzduší pro oxid dusičitý (NO2). Ekologičtí aktivisté v Británii vyhráli u vrchního soudu spor s britskou vládou, kvůli jejímu selhání při plnění evropských standardů. Komise zahájila další řízení pro porušení limitů v rámci částic PM10, právním krokům čelí Belgie, Bulharsko, Česká republika, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Portugalsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko, Slovensko a Slovinsko.

Dále směrnice č. 2001/81/ES o národních emisních stropech stanovuje limity některých látek znečisťujících ovzduší včetně pevných částic (PM) a oxidů dusíku (NOx) na národní úrovni.

tags: #zprava #evropskeho #ucetniho #dvora #znecistene #ovzdusi

Oblíbené příspěvky:

• Podmanění přírody
• Počet ohrožených osob
• Vliv skleníků na světelné znečištění
• Kompostér silo konstrukce – otevřený typ
• Odpadkový koš 1000l