Dopady klimatické změny: Zpráva o situaci v Evropě a České republice

Evropská unie zveřejnila svou první zprávu o tom, jak změny klimatu ovlivní kontinent. Žádný jiný světadíl se neotepluje tak rychle jako Evropa. Může za to lidmi způsobená změna klimatu - rizika spojená s tímto procesem ohrožují energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční stabilitu i zdraví lidí.

„Extrémní horka, sucha, lesní požáry a záplavy, které jsme zažili v posledních letech, se v Evropě zhorší i při optimistických scénářích globálního oteplování a ovlivní životní podmínky na celém kontinentu,“ uvádí zpráva.

Podle dokumentu nestačí přijatá opatření držet krok s rychle rostoucími riziky. Některé evropské regiony jsou podle autorů zprávy ohnisky rovnou více klimatických rizik současně. Místem, kde mají změny nejsilnější dopady, je Jižní Evropa. Právě ta je obzvláště ohrožena požáry, dopady horka a nedostatku vody na zemědělskou produkci, práci venku i lidské zdraví.

Extrémní projevy počasí a jejich dopady

Podle nové analýzy organizace World Weather Attribution zvýšily klimatické změny způsobené člověkem intenzitu přívalových dešťů, které letos vedly k rozsáhlým povodním v západní části Středomoří. Silné bouřky přinesly do této oblasti jednak vítr o síle hurikánu, ale především obrovské množství srážek.

Velká voda připravila ve Španělsku, Portugalsku a Maroku o život nejméně padesát lidí a způsobila škody v řádu miliard eur. Jen Portugalce stály letošní lednové a únorové deště asi jedno procento HDP. V Grazalemě na jihu Španělska spadlo během několika dní více než celoroční očekávané množství srážek. Podobně v některých částech Maroka a Portugalska byly během bouře Leonardo zaznamenány denní srážky, které jsou tak extrémní, že by se daly očekávat nanejvýš jednou za sto let.

Čtěte také: AllatRa a klimatická kontroverze

Vědci v takzvané atribuční studii zkoumali pravděpodobnost a intenzitu nejintenzivnějších srážek ve dvou regionech, které pokrývaly nejvíce postižené oblasti všech tří zemí. Obor, který se anglicky jmenuje Climate Attribution a česky se někdy označuje jako „přisuzování vlivu klimatu“, se zabývá zkoumáním toho, do jaké míry za konkrétní jev nebo událost může změna klimatu způsobená člověkem.

Vědci například sledují extrémní počasí - vlny veder, sucha, povodně či hurikány - a snaží se zjistit, jestli a jak moc se pravděpodobnost nebo intenzita takové události zvýšila kvůli globálnímu oteplování. Prakticky se to dělá pomocí klimatických modelů a statistiky.

Pokud je například vlna veder desetkrát častější v „našem“ světě, pak se dá říct, že změna klimatu významně zvýšila její pravděpodobnost. Climate Attribution tak pomáhá lépe chápat rizika, informovat veřejnost i politiky a ukázat, že dopady klimatické změny jsou patrné už dnes a nejsou tedy jen věcí vzdálené budoucnosti.

Podle klimatologů a meteorologů data ukazují jasný nárůst intenzity těch nejextrémnějších jednodenních srážek - o 36 procent v jižní studované oblasti a o 29 procent v severní studované oblasti. To znamená, že nejdeštivější dny jsou nyní asi o třetinu deštivější než v době před oteplením planety o 1,3 stupně Celsia.

Aby určili lidský vliv na tuto změnu, vědci zkombinovali tyto pozorované nárůsty se simulacemi klimatických modelů a zjistili nárůst intenzity srážek v severní studované oblasti o přibližně 11 procent, který lze přímo připsat emisím uhlíku. V jižní oblasti ale klimatické modely tento pozorovaný trend nijak neodrážely.

Čtěte také: Příčiny a Důsledky Klimatické Změny

Jako příčinu těchto extrémních srážek vědci určili systém vysokého tlaku vzduchu nad Skandinávií a Grónskem, který působil jako fyzická bariéra v atmosféře. Kvůli této „zdi“ se jedna bouře za druhou mohla vydávat jen jedním, stále tím stejným směrem - k západní Evropě. Stejný vzorec vedl k neobvykle vlhkým podmínkám také v některých částech Velké Británie, Francie a Irska.

Dopady v České republice

Dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, vydatné srážky, růst průměrné roční teploty i extrémně vysoké teploty, extrémní vítr a požáry vegetace - tak se projevují změny klimatu v Česku. A především, v porovnání s hodnocením z roku 2017 jsou změny klimatu intenzivnější a jejich dopady na společnost, ekonomiku a ekosystémy vyšší.

„Změny klimatu se projevují v celé řadě oblastí od lesního hospodářství, zemědělství, vodního hospodářství, přes živou přírodu až po průmysl a energetiku nebo dopravu. Zásadní ale je, že dopadají stále více na obyvatele. A to nejen během letních tropických dní v rozpálených městech, která ještě zesilují růst teplot, ale i během extrémních projevů počasí, jako jsme zažili v loňském září během povodní.

Adaptace krajiny na změny klimatu v ČR

Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace krajiny na projevy klimatické změny. Drtivá většina občanů České republiky si dle výzkumů veřejného mínění uvědomuje probíhající změnu klimatu. Navzdory tomu však téměř polovina respondentů našeho výzkumu spíše nebo vůbec nezaznamenala v uplynulém roce v okolí svého bydliště konkrétní projevy změny klimatu.

Stejný podíl lidí se domnívá, že si krajina s dopady klimatické změny poradí sama, bez zásahů člověka. Podle Copernicus Climate Change Service a Českého hydrometeorologického ústavu bylo letošní léto, vzhledem ke globální průměrné teplotě vzduchu z let 1991-2020, vůbec nejteplejší. Rovněž letošní začátek září byl nejteplejší v historii měření na území České republiky.

Čtěte také: Podrobnosti o ovzduší v ČR

V důsledku teplého počasí a nedostatku srážek tak na začátku září panovalo podle portálu Intersucho na více jak dvou třetinách území Česka sucho. Po tomto horkém létě a tropickém začátku září přišly podprůměrné teploty a přívalové srážky, které způsobily ničivé povodně. Podle rozsáhlé studie mezinárodního týmu klimatologů byly čtyřdenní srážky, způsobené tlakovou níží Boris, nejsilnější, jaké kdy byly ve střední Evropě zaznamenány.

Tatáž studie dokládá, že klimatická změna zdvojnásobila pravděpodobnost výskytu nebezpečných povodní ve střední Evropě. Tyto okolnosti znovu naléhavěji zaměřují pozornost na adaptaci krajiny na důsledky změny klimatu v České republice. Těmito důsledky rozumíme zvyšování teplot, sucho, přívalové srážky, povodně, extrémní vítr či požáry vegetace.

Na rozdíl od mitigačních opatření, jejichž cílem je snížení zdrojů emisí skleníkových plynů a zpomalení či zastavení oteplování planety, jsou adaptační opatření úpravami vedoucími ke snižování zranitelnosti vůči dopadům klimatické změny.

V rámci programu Strategie AV21 Záchrana a obnova krajiny byl proveden výzkum postojů k adaptačním opatřením v krajině, jehož cílem bylo zmapovat postoje veřejnosti k různým typům opatření v různých oblastech krajiny. Sběr dat pro dotazníkové šetření probíhal 17. až 28. května 2024 kombinací metod CAPI (osobní dotazování) a CAWI (online dotazování) prostřednictvím Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Z dřívějších výzkumů víme, že drtivá většina lidí v Česku si uvědomuje existenci změny klimatu a domnívá se, že k ní více či méně přispívá lidská činnost. (Např. podle tiskové zprávy CVVM Postoje české veřejnosti ke změně klimatu na Zemi - srpen/září 2023 se 90 % české veřejnosti domnívá, že v posledních 100 letech dochází ke změně klimatu na Zemi, a pouze 3 % dotázaných zastávají názor, že lidská činnost ke změně klimatu „vůbec nepřispívá“.)

Navzdory tomu náš výzkum z května 2024 ukázal, že téměř polovina respondentů nezaznamenala v uplynulém roce v okolí svého bydliště projevy změny klimatu. Česká veřejnost je v této otázce rozdělená téměř přesně na dvě poloviny, z nichž první spíše nebo určitě zaznamenala projevy změny klimatu ve svém okolí (47,9 %) a druhá je spíše nebo určitě nezaznamenala (49,7 %; zbytek do 100 % neví nebo nechce odpovědět).

Navíc je česká veřejnost podobně rozdělená i co se týče otázky schopnosti české krajiny vyrovnat se s dopady klimatické změny bez pomoci člověka. Nadpoloviční většina (50,8 %) respondentů se domnívá, že krajina si s dopady klimatické změny poradí sama, bez zásahů člověka.

Postoje veřejnosti k adaptačním opatřením

Výzkum byl zaměřen na adaptační opatření v oblasti lesů, zemědělské půdy, vody v krajině a ekosystémů. Lidé se pozitivně staví k obnově mokřadů; s tím, aby jejich obnovu stát podporoval, spíše nebo určitě souhlasí 87,8 % respondentů. 83,5 % respondentů se klaní ke zvýšení podílu suchu odolných dřevin a 75,5 % k ponechávání zbytků po těžbě k zetlení a k příspěvkům státu na ekosystémové funkce lesů.

Na druhou stranu, dlouhodobý a zásadní problém českých lesů - přemnožená spárkatá zvěř - není veřejností chápán jako problém tak jednoznačně: 58,5 % respondentů souhlasí s vyšším odlovem. Nejmenší podíl respondentů (48,7 %) souhlasí se zákonným omezením umělé výsadby sazenic.

Adaptační opatření na zemědělské půdě jsou vesměs přijímána pozitivně. Stejně jako v lesích mokřady jsou u respondentů nejvíce populární zelené biopásy; s povinností vlastníků je vytvářet souhlasí 87,4 % respondentů. Téměř stejný podíl (86,4 %) respondentů se staví za omezení výstavby hal ve volné krajině, s tím že je zde výrazně vyšší podíl těch, kteří s tímto opatřením rozhodně souhlasí (55,2 %).

Podobné míře podpory se těší šlechtění odolných odrůd a vysazování stromořadí na zemědělské půdě (82,7 % a 81 %). Zvýhodnění ekologického zemědělství podporuje 73,8 % respondentů. Nejnižší podporu z představených adaptačních opatření pro zemědělství mají vyšší tresty za nesprávným hospodařením způsobenou erozi na polích; s nimi souhlasí 68,4 % respondentů.

O nutnosti revitalizace vodních toků se ve veřejném mediálním prostoru dozvídáme dlouho a je to opatření, které se těší v této skupině zdaleka nejvyšší podpoře; souhlasí s ním 87,5 % respondentů, z toho 40,2 % souhlasí rozhodně. Stejně jako mokřady v lesích mohou podle veřejnosti mokřady na zemědělských pozemcích plnit svoji adaptační funkci; s jejich obnovením souhlasí 79,5 % respondentů.

Zákonná povinnost nakládání s dešťovou vodou u nových staveb se jako potřebná jeví 73,4 % respondentů. Omezení spotřeby pitné vody v období sucha vnímá jako prospěšné už jen 62 % lidí. Rovněž intenzivní chov ryb v rybnících, který podle odborníků výrazně zhoršuje kvalitu vody v krajině, není vnímán palčivě. K jeho omezení se přiklání 57,1 % respondentů.

Co se týče výstavby přehrad, je česká veřejnost rozdělená tak, že 42,1 % respondentů s podporou výstavby nesouhlasí a naopak 40,2 % se k ní přiklání. Státní podpora obnovy poškozených ekosystémů se podle očekávání těší drtivé podpoře veřejnosti (91,4 %). Propojení krajiny, tak aby byla prostupná pro biologické druhy, je rovněž většinově podporováno stejně jako zvýšení počtu státem chráněných mokřadů (88 % a 80,7 %). Významné podpoře se těší rovněž vyhlašování nových chráněných území (80,4 %). S finančními náhradami vlastníkům pozemků za mýcení invazních druhů rostlin souhlasí 63,6 % respondentů.

Česká veřejnost v prezentovaném výzkumu vyjádřila vysoké preference přírodním adaptačním opatřením v lesní a zemědělské krajině, stejně jako v oblasti vodního režimu a ekosystémů. Významným faktorem, prolínajícím se odpověďmi respondentů, je role státu v podpoře zavádění adaptačních opatření, ať už tuto podporu představovalo zavádění nových zákonů, či finanční pobídky.

S obecně popsanými opatřeními přírodní povahy panuje vysoký souhlas (revitalizace toků, mokřady v lesích a na polích, vyhlašování nových chráněných území, obnova ekosystémů, konektivita krajiny atp.). Naopak konkrétní opatření, která odborníci prosazují jako klíčová - omezení umělé výsadby v lesích, snížení stavů spárkaté zvěře, omezení intenzivního chovu ryb, podpora likvidace invazních rostlinných druhům - jsou přijímána o něco vlažněji.

Zdravotní rizika spojená s klimatickou změnou

Většina české veřejnosti je přesvědčena, že klimatická změna může zvyšovat zdravotní rizika, například kvůli častějším vlnám veder, zhoršujícímu se ovzduší či výskytu alergií. Významná část lidí už také zaznamenala dopady i na svoje vlastní zdraví. Zdravotní rozměr klimatické změny pak akcentují častěji ženy než muži.

Průzkum ukazuje, že až dvě třetiny (65 %) veřejnosti se domnívají, že klimatická změna může mít dopad na lidské zdraví. Zároveň ale pouze třetina (34 %) lidí uvedla, že si myslí, že klimatická změna má vliv na jejich vlastní zdraví.

Kolem 58 % populace souhlasí s tvrzením, že pasivita u řešení klimatické změny zvyšuje zdravotní rizika i v Česku. Takovými se rozumí vlny veder, nižší kvalita pitné vody nebo znečištění ovzduší. V tomto případě tento názor zastávají výrazně častěji ženy, u této skupiny souhlasí 66 % (oproti 42 % mužů).

Argument, že snižování emisí je důležité kvůli ochraně zdraví, obdržel větší podíl souhlasu (66 %) než argument, že je to důležité kvůli zastavení klimatické změny (58 %).

Ekonomické dopady

Všechny tyto různorodé důsledky se projevují tím, že řada druhů zboží i služeb zdražuje. Klimatické extrémy mohou například zvýšit pojistné, ohrozit majetek a hypotéky a zvýšit vládní výdaje a náklady na půjčky.

Autoři uvádějí jako příklad povodně, které zasáhly před třemi roky Německo, Belgii a Nizozemsko a odhadem tam způsobily škody ve výši 44 miliard eur (asi 1,1 bilionu korun). Povodně ve Slovinsku v srpnu 2023 zase připravily tuto zemi o 16 procent národního HDP.

Podle zprávy by vysoká úroveň globálního oteplování mohla do konce století způsobit ekonomické škody spojené s povodněmi za více než jeden bilion eur (25 bilionů korun) ročně.

Nové ekonomické modely

Ekonomické modely systematicky podceňují, jak globální oteplování v budoucnu ovlivní bohatství lidí. Nová studie australských vědců z Univerzity Nového Jižního Walesu zjistila, že oteplení o čtyři stupně udělá průměrného člověka o 40 procent chudším. To je podle některých odhadů až čtyřnásobný nárůst poklesu bohatství oproti předchozím hodnocením.

Výzkum australských vědců naznačuje, že průměrné HDP na osobu se globálně sníží o 16 procent, pokud se lidstvu podaří udržet oteplení pod hranicí dvou stupňů ve srovnání s předindustriální dobou. Jedná se o mnohem větší snížení míry bohatství, než předpokládaly předchozí modely. Ty počítaly s tím, že lidé zchudnou jen o zhruba jeden a půl procenta.

Vědci nyní odhadují, že globální teplota vzroste o 2,1 stupně, a to i v případě, že budou splněny krátkodobé i dlouhodobé klimatické cíle.

Hlavní autor výzkumu, Timothy Neal z australského Institutu pro klimatická rizika Univerzity Nového Jižního Walesu uvedl, že nová studie se zabývala pravděpodobným dopadem globálního oteplení o čtyři stupně, které mnozí odborníci na klima považují za katastrofální.

Závěrem je právě zjištění, že v takovém případě by průměrný člověk zchudnul o 40 procent, což je asi o 11 procent horší výsledek ve srovnání s použitím nevylepšených modelů.

Spoluautor výzkumu, klimatický vědec Andy Pitman řekl, že jsou to právě extrémy, které mají rozhodující vliv, nikoli průměrná teplota. „Přizpůsobení ekonomických modelů tak, aby zohledňovaly extrémní počasí ve větší části světa a jejich dopad na dodavatelské řetězce, se zdá být velmi naléhavou záležitostí. A to proto, aby státy mohly vyčíslit svou zranitelnost vůči klimatickým změnám a vyvodit závěry, tedy snížit emise,“ vysvětluje Pitman.

Mark Lawrence zkoumá klimatická rizika na Univerzitě v Adelaide a dříve pracoval v oblasti řízení finančních rizik ve velkých finančních institucích. Podle jeho názoru jsou výsledky nového výzkumu věrohodné. „Pokud v něco věřím, tak v to, že ekonomické dopady klimatické změny by mohly být ještě horší, než se doposud předpokládalo,“ cituje odborníka Lawrence britský deník Guardian.

Povědomí veřejnosti o klimatické změně

Praha - Klima na Zemi se mění, myslí si 94 procent lidí v Česku. Šest z deseti lidí v tom vidí výrazný vliv lidské činnosti a má ze změn obavy, zjistil červnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Osobní zodpovědnost za změny klimatu cítí necelá třetina populace. Špatné dopady na Česko předpokládá téměř polovina dotázaných.

O změny klimatu se zajímá 51 procent lidí, čtyři procenta velmi, naopak nezájem vyjádřilo 48 procent. Devět procent změny klimatu vůbec nezajímají. Zájem roste se vzděláním lidí, z věkových skupin nejmenší zájem o změny klimatu mají lidé mezi 30 a 39 lety. Naopak nadpoloviční zájem byl mezi nejmladšími lidmi od 15 do 19 let a nejstaršími nad 65 let.

O tom, že klima se na zemi v posledních 100 letech mění, je přesvědčeno 59 procent lidí, pravděpodobně se mění podle 35 procent. Jen dvě procenta dotázaných uvedla, že se klima určitě nemění. Změn klimatu se velmi obává devět procent lidí v Česku a spíše z nich má strach 52 procent. Obavy naopak nemá 35 procent.

Zásadně lidská činnost ke změnám přispívá podle 23 procent a velmi podle 41 procent. Žádný vliv lidské činnosti na klima nevidí dvě procenta, podle 32 procent lidé ke změnám přispívají trochu. Osobní zodpovědnost za změnu klimatu cítí 32 procent, zodpovědnost spíše nepociťuje 46 procent a rozhodně necítí 18 procent.

Pokud by lidé změnili své chování, může to změnu klimatu zpomalit podle 78 procent dotázaných a úplně zastavit podle tří procent. Podle 14 procent změna lidského chování nemůže mít žádný vliv.

Špatný dopad změn klimatu na Českou republiku očekává 48 procent mužů a 46 procent žen. Dobré důsledky naopak předpokládá 39 procent mužů a 42 procent žen. Bez dopadů na Česko budou změny klimatu podle osmi procent mužů a tří procent žen.

tags: #zprava #o #zmene #klimatu #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění řek a jeho důsledky
• Biodiverzita vysvětlená kresleně
• Krásy přírody ve Vendryni
• Znečištění ovzduší: Srovnání letadel a aut
• Proč je důležitý audit BOZP?