Ekologie a ochrana životního prostředí už dávno nejsou jen doménou nadšenců a vědců. Stále více lidí si klade otázku: Jak mohu ve své práci přispět ke zdravější a udržitelnější planetě?
Jak souvisí biodiverzita u hmyzu a rostlin? V Jeseníku a jeho okolí třetí červnový týden pracovalo šest skupin mladých lidí od 13 do 18 let. „Tento program je unikátní v tom, že nadané děti si týmy samy vedou a organizují. Neposunují se jen po stránce odborné, ale i lidské. Řeší konfikty v týmu, domlouvají si experty na univerzitách.
„Celý týden jsme byli v terénu, určovali jsme hmyz v Hraničkách, na Bobrovníku a na louce za Pentagonem. Teď dáváme výsledky dohromady s botaniky. Vždycky jsme byli na stejných lokalitách a pracovali jsme vedle sebe. Předpokládáme, že když je někde vyšší biodiverzita rostlin, je tam i větší biodiverzita hmyzu.
Vlny veder můžou broukům poškozovat spermie a být tak jednou z příčin vymírání druhů. Pokud jsou brouci vystavení extrémním teplotám opakovaně, může jim hrozit i neplodnost. Změna klimatu má negativní dopad na biodiverzitu, bezprostřední příčiny ale podle autorů výzkumu zůstávají nejasné. Cílem studie bylo proto zjistit, jaký mají vlny veder vliv na rozmnožovací schopnost hmyzu.
Konkrétně se vědci zaměřili na rozšířený druh brouků - na potemníky hnědé. Brouci jsou totiž jedním z nejrozmanitějších řádů hmyzu, který zahrnuje asi 400 tisíc popsaných druhů. Představují tedy přibližně čtvrtinu veškerých živočišných druhů na Zemi, poukázal Independent.
Čtěte také: Česká republika a Green Deal
Podle vědců ale studie ukázala, že horka poškozují spermie inseminované v samičím reprodukčním systému. Autoři výzkumu se domnívají, že jejich objev může pomoct vysvětlit, proč má změna klimatu tak velký dopad na populaci druhů a na vyhynutí některých z nich.
„Chtěli jsme vědět, proč se to děje, a jedna z odpovědí by se mohla pojit právě se spermiemi,“ řekl podle serveru Phys.org jeden z autorů studie profesor Matt Gage.
Většina Čechů vnímá negativní dopady klimatických změn, za šetrnější zdroje energie však připlácet nechce. Omezit svůj komfort či platit více za udržitelnější produkty je ochotno 12 procent z nich.
Ač klimatická změna negativně působí na lidskou populaci obecně, je známým faktem, že některé skupiny obyvatel jsou vůči jejím důsledkům náchylnější. Mezi takové skupiny patří i osoby se zdravotním postižením, jejichž specifické potřeby v některých případech komplikují jejich adaptaci na měnící se podmínky.
Na větrném západním pobřeží Irska létají po nebi obrovští draci. Nepouštějí je děti, ale vědci. A nejsou pro zábavu, nýbrž pro výrobu obnovitelné elektřiny. "Používáme draka, který zachycuje vítr.
Čtěte také: Odmítnutí klimatických cílů EU?
ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit větrný park o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW). Výstavbu větrného parku o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW) připravuje společnost ČEZ PV & Wind v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Projekt, který je v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), by se tak stal největším větrným parkem v zemi, uvedly Hospodářské noviny (HN).
Ke stavbě větrných elektráren v Ralsku žádá Liberecký kraj tzv. Zpracování posudku dopadů na životní prostředí, tzv. velkou EIA, žádá Liberecký kraj v souvislosti s plánovanou výstavbou větrných elektráren v Ralsku na Českolipsku. Proces posouzení vlivu na životní prostředí řeší Krajský úřad Libereckého kraje, který k záměru dostal zhruba 160 vyjádření.
Investor chce na Jesenicku postavit větrný park. Větrný park s až deseti turbínami plánuje v u obcí Bernartice, Kobylá nad Vidnavkou a Velká Kraš na Jesenicku postavit společnost VTE Jeseník ze skupiny First Wind. O osudu investičního záměru rozhodnou na podzim místní obyvatelé v referendech, která se budou v Bernarticích a Kobylé konat souběžně s volbami do Poslanecké sněmovny.
Největší fotovoltaickou elektrárnu ve stotisícovém Liberci chce do tří let postavit místní radnice na rekultivované skládce Zlaté návrší v průmyslové zóně Sever v Růžodole. Vyrůst by měla na ploše sedmi hektarů a ročně by mohla vyrobit kolem 8,6 gigawatthodin elektrické energie. Náklady na výstavbu radnice odhaduje na 290 milionů korun, pokusí se na ni získat evropskou dotaci, uvedl náměstek primátora Vojtěch Prachař (ANO).
Tábor osadí na střechách 12 objektů fotovoltaické elektrárny. Jde o domy, v nichž působí město nebo radnicí zřizované organizace. Pardubice se připravují na sdílení elektřiny z fotovoltaických panelů na střechách městských objektů. Přebytečnou energii budou využívat i v budovách, kde elektrárny instalované nejsou.
Čtěte také: Změna klimatu v ČR
U Břeclavi letos vznikne jedno z největších bateriových úložišť v Česku. Mělo by přispět ke stabilitě sítě, kapacitu bude mít 31 megawatthodin, uvedli zástupci firmy MND. Jeho provoz začne na začátku příštího roku.
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) v mnoha opatřeních týkajících se ochrany klimatu a životního prostředí podle oslovených ekologických organizací zaostala za původními sliby. Ve vyjádřeních pro ČTK ale ekologičtí aktivisté pozitivně zhodnotili omezení vydávání emisních výjimek nebo kroky v ochraně krajiny.
Česko nyní nemá podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) sílu prosadit v Evropské unii odklad zavedení emisních povolenek pro vytápění domácností a pro dopravu. Hladík v nedělní Partii Plus na CNN Prima News uvedl, že mnoho zemí systém implementovalo a podporuje. S poslancem opozičního ANO Radkem Vondráčkem se ministr přel o to, kdo za schválení systému ETS 2 může.
Ceny energií jsou celoevropským problémem, který se česká vláda snaží aktivně řešit. Se zástupci průmyslu o tom jedná pravidelně. V reakci na otevřený dopis svazů zastupujících podniky z energeticky náročných odvětví to ČTK řekla mluvčí vlády Lucie Ješátková.
Evropa je výrazně závislá na dovozu kritických surovin z Číny, které mohou být zásadní pro přechod na bezemisní energetiku a zelenou transformaci. Řekly to expertky, které oslovila ČTK. Jde o vzácné zeminy, lithium, kobalt, nikl, ale také třeba solární panely.
Téměř v každé druhé obci v Česku je alespoň jeden projekt podpořený z evropských dotací programu Životní prostředí (OPŽP). Od roku 2007 podpořil program více než 32 000 projektů zaměřených na ochranu přírody, hospodaření s vodou, snižování energetické náročnosti budov či zlepšování kvality ovzduší, uvedlo Ministerstvo životního prostředí (MŽP). V aktuálním období od roku 2021 do roku 2027 je pro program vyčleněno 53,9 miliardy korun.
V pátek 1. srpna vstoupí v účinnost dvě novely energetického zákona. První z nich, přezdívaná lex OZE III, upravuje hlavně ukládání elektřiny, což má pomoci stabilizovat přenosovou síť. Druhá z novel, přezdívaná lex plyn, má urychlit výstavbu paroplynových zdrojů elektřiny a zlepšit energetickou bezpečnost Česka. Na návrh Senátu ruší individuální kontroly výnosnosti a přiměřenosti podpory u solárních elektráren z let 2009 a 2010, které naopak první z novel přinesla.
Česká Republika dodržela k roku 2020 národní závazky ke snížení emisí u všech stanovených znečišťujících látek. Významně klesly emisní hodnoty NOx a SO2, a to mezi lety 2005-2020. Oproti tomu emise NH3 a PM2,5 v posledních dvou letech stagnují a hodnoty NOx se v roce 2021 oproti roku 2020 zvýšily.
První plynová kotelna v areálu hnědouhelné elektrárny v Prunéřově začala vyrábět teplo pro Chomutov, Jirkov a Klášterec nad Ohří. Současně s ní zahájila výrobu tepla také záložní plynová kotelna v nedalekých Tušimicích. Zajišťuje dodávku pro Kadaň a pro oblast Tušimic. Po najetí dalších zdrojů skončí elektrárna na uhlí. ČTK to řekl mluvčí Skupiny ČEZ Ota Schnepp.
Německo čeká jeden z největších silničních transportů jaderného odpadu za několik posledních desetiletí, spolkový úřad pro bezpečnost nakládání s nukleárním odpadem (BASE) vydal souhlas s přepravou 152 kontejnerů s vyhořelým palivem do meziskladu v Ahausu v Severním Porýní-Vestfálsku, informovala agentura DPA.
| Období | Kumulovaná inflace |
|---|---|
| 2009-2021 | 27,96 % |
| 2022-2024 (Fialova vláda) | 30,47 % |
tags: #babis #biodiverzita #kreslene #vysvetleni