Způsoby nakládání s odpady: Recyklace a Odstranění

Odpadové hospodářství je propracovaný systém, který má svá pravidla. V rámci tohoto systému je dána hierarchie správného nakládání s odpady. Odpady, které vzniknou, se nejdříve vytřídí a využije se vše, co je potřeba. Až zbytek, který nelze recyklovat, putuje do zařízení na energetické využití odpadů nebo na skládky. Odpad, jehož vznik můžeme sami ovlivnit, se nazývá domovní odpad.

Hierarchie způsobů nakládání s odpady

• Předcházení vzniku odpadů
• Opětovné využití
• Třídění a recyklace
• Energetické využití
• Odstranění

Co jednotlivé způsoby nakládání s odpady znamenají?

Předcházení vzniku odpadů - už při nákupu můžeme ovlivnit množství odpadů například tím, že koupíme větší balení, nebo že nekupujeme věci jen na jedno použití. Nákup si můžeme také odnést ve vlastní tašce.

Opětovné využití - ne vše je nutné hned vyhazovat, některé věci můžeme v domácnosti rovnou znovu využít (například zavařovací sklenice). Věci, které již nepotřebujeme, a jsou stále funkční, můžeme prodat buď přes internet, nebo do bazaru, anebo je věnovat nějaké charitativní organizaci.

Třídění a recyklace - recyklace znamená opětovné využití materiálů získaných z vytříděných odpadů. Pouze správně vytříděné odpady mohou být dále zpracovány. Z vytříděného odpadu vznikají druhotné suroviny a materiál z nich se stává součástí nových výrobků.

Energetické využití - odpady, které nejsou vhodné pro recyklaci, je možné využít pro získání energie, která se v nich skrývá. Z takových odpadů se tedy vyrobí elektřina a teplo.

Čtěte také: Tipy pro ekologický život

Odstranění - i přes naši veškerou snahu odpady třídit, nám zbyde odpad, který není možné už nijak dále využít. Takový odpad končí na skládkách.

Legislativa nakládání s odpady

Nakládání s odpady upravuje zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, který je účinný od 1. 1. 2021. Zákon stanovuje práva a povinnosti osobám v oblasti odpadového hospodářství a prosazuje základní principy oběhového hospodářství, ochrany životního prostředí a zdraví lidí při nakládání s odpady.

Nakládání s výrobky s ukončenou životností upravuje zákon č. 542/2020 Sb., účinný od 1. 1. 2021. Nakládání s odpady z obalů upravuje zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů.

Kódy nakládání s odpady pro evidenci a hlášení odpadů od 2025

Od 1. ledna 2025 dochází k nabytí účinnosti části zákona o odpadech číslo 541/2020 Sb., která řeší evidenční kódy v průběžné evidenci dle Přílohy č.5 a 6 a dle Vyhlášky č. 273/2021 Sb. v Příloze č. 13, tabulka č. 1. V níže uvedené tabulce je propojení mezi typem zařízení / činností a způsoby nakládání. V další tabulce jsou uvedeny všechny evidenční kódy s popisem použití.

Evidenční kódy nakládání:

• Tabulka č. 1 přílohy č. 13 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

Způsoby využití odpadu a úpravy a skladování odpadu před jeho využitím:

• Příloha č. 5 k zákonu č. 541/2020 Sb.

Způsoby odstranění odpadu a úpravy a skladování odpadu před jeho odstraněním:

• Příloha č. 6 k zákonu č. 541/2020 Sb.

V průběžné evidenci odpadů a ročním hlášení o odpadech se používají výše uvedené evidenční kódy odpadů.

Čtěte také: Doprava a životní prostředí

Produkce odpadů v území je dána součtem evidenčních kódů: A00 + A10 + A20 + A30 + A60

Produkce odpadů původce odpadů je dána součtem evidenčních kódů: A00 + A60.

V případě, že je v evidenčním kódu uvedeno X, pak je možno X = A pro vlastní odpad, X = B pro odpad převzatý, X = C pro odpad odebraný ze zásob z předchozího roku.

Dále platí pro používání evidenčních kódů pro způsoby využití, odstranění, úpravy a skladování odpadu následující: XY, kde X = A pro vlastní odpad, X = B pro odpad převzatý, X = C pro odpad odebraný ze zásob z předchozího roku. Y = kód způsobu využití, odstranění, úpravy a skladování odpadu podle přílohy č. 5 a 6 k zákonu a evidenční kód podle přílohy č.

Evidenční kódy nakládání s odpady od 2025 (příloha č. 13 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady)

Nakládání s odpady v EU

V roce 2022 bylo v EU nakládáno s přibližně 1 992 miliony tun odpadu. To nezahrnuje odpad vyvezený mimo EU, ale naopak je započítáno nakládání s od­padem do EU dovezeným. Stejně tak není zahrnut odpad uskladněný pro nakládání v dalších letech, ale je započítán i odpad, který byl pro účely nakládání ve sledovaném roce vyskladněn. Vykazovaná množ­ství proto nejsou přímo srovnatelná s množstvím vy­produkovaných odpadů. Dalším důvodem rozdílného množství produkce a nakládání jsou hmotnostní ztráty, typicky odpaření vlhkosti mezi vážením při produkci a vážením při finálním nakládání.

Čtěte také: Chrastavec a komunální odpad

V rámci nakládání s odpady se sledují dvě hlavní kategorie - využití a odstranění. Do využití se řadí recyklace, která zahrnuje jak materiálovou recyklaci, tak kompostování, dále zasypávání, tedy využití od­padu při terénních úpravách a nakonec energetické využití. Množství využitého odpadu v roce 2022 dosáhlo 1 223 milionů tun a podíl využití na celko­vém nakládání s odpady byl 61,4 %. Množství od­padů určených k odstranění činilo 769 milionů tun. Jedná se o odpady uložené na skládky, spálené bez energetického využití či odstraněné jiným způsobem (např. hlubinná injektáž nebo ukládání do povrcho­vých nádrží).

Nakládání s odpady v Česku

Česko dosáhlo v recyklaci nadprůměrných vý­sledků (pokud tedy preferujeme využití odpadů před jejich odstraněním), neboť podíl využití odpadů zde činil 86,5 %. Recyklace se na tom podílela 54,3 p. b., zasypávání 28,3 p. b. a energetické využití 3,9 p. b. Z celkových 13,5 % odstraněných odpadů tvořilo 13,3 p. b. skládkování a jen 0,2 p. b. připadlo na spalování bez energetického využití. Jiné způsoby odstranění nejsou v tuzemsku relevantní.

Češi se tedy ve využití odpadu umístili na šesté příčce v EU. První pozice patřila Slovinsku s 96,6 %, na tomto výsledku ovšem mělo hlavní podíl zasy­pávání (69,1 p. b.), recyklace se podílela na využití odpadu „jen“ čtvrtinou (26,4 p. b.). Naproti tomu nej­menší podíl využití z celkového nakládání s odpady vykázalo Rumunsko (6,1 %). Jedinou kategorií vy užití odpadů, v níž dosáhlo Česko podprůměrného výsledku (3,9 %), je energetické využití, tedy upotřebení odpadu jakožto paliva pro výrobu energie. Nejvíce je tato kategorie zastoupena v Litvě (19,6 %), oproti tomu na Maltě se takto nevyužívá žádný odpad. Pokud je odpad spalován bez energetického využití, jedná se o formu odstranění odpadu. Nejvíce tento způsob nakládání v rámci evropské sedmadvacítky aplikovali ve Francii (1,1 %), zatímco v Chorvatsku a na Kypru nebyla takto spálena ani tuna odpadu.

Nebezpečné odpady

Speciální kategorii odpadů tvoří nebezpečné odpady, mezi které patří odpady vykazující alespoň jednu z patnácti nebezpečných vlastností (toxicita, karcinogenita, mutagenita, infekčnost, ekotoxicita a další). Nebezpečné odpady mohou poškozovat lidské zdraví nebo životní prostředí, a proto jim je potřeba věnovat zvýšenou pozornost. K negativnímu působení může docházet na místě jejich vzniku, při přepravě nebo v místě jejich zpracování.

V roce 2022 bylo v EU nakládáno s celkem 99,6 milionu tun nebezpečného odpadu, přičemž více než 70 % z toho bylo vykázáno pouze ve čtyřech zemích EU, a sice ve Finsku (29,3 mil. tun), v Německu (21,4 mil. tun), v Bulharsku (13,7 mil. tun) a ve Francii (7,5 mil. tun). Česká republika se na celkovém množství nebezpečných odpadů, s nimiž bylo na území EU nakládáno, podílela necelými 0,6 %. Hlavní způsoby nakládání s nebezpečnými odpady v EU byly skládkování (41,0 %), recyklace (27,2 %) a ostatní formy odstranění (18,5 %).

Nebezpečné odpady se musí důkladně vytřídit podle jednotlivých nebezpečných vlastností už při samotném sběru. Řadu nebezpečných odpadů je možné regenerovat, tzn. obnovit jejich původní vlastnosti a znovu používat. Tato metoda se používá např. Hořlavé odpady, např. infekční odpad z nemocnic, léky, ropné produkty, barvy a laky se obvykle spalují ve spalovnách nebezpečného odpadu. Další metodou je dekontaminace, kdy se odstraňují nebezpečné látky z různých povrchů, např. se odborně vyplachují obaly od nebezpečných látek, umývají kovové součástky apod. Složitější výrobky se rozebírají na jednotlivé součásti. Ty, které obsahují nebezpečné látky, se předávají specializovaným firmám k bezpečné likvidaci, případně využití (např. Velká část nebezpečných odpadů se skládkuje, ale před uložením na skládku nebezpečných odpadů musí projít odpad úpravou, při které je dosaženo limitů pro uložení na skládku.

tags: #způsoby #nakládání #s #odpady #recyklace #odstranění

Oblíbené příspěvky:

• Recenze ubytování Proseč pod Ještědem
• Rizika v ochraně spotřebitele
• Škola v Přírodě s environmentálními programy
• Analýza odpadu BPS v Evropě
• Podnebí v Písku: Analýza