Skladba krovu požáru: Bezpečnostní hlediska a požadavky v České republice

Každá stavba v České republice musí být provedena v souladu s veřejným zájmem, zejména s územně plánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování, obecnými technickými požadavky na výstavbu, technickými požadavky na stavby a zájmy chráněnými zvláštními předpisy.

Legislativní rámec požární ochrany staveb

Požadavky požární ochrany na stavby jsou zakotveny v zákoně o požární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a jeho prováděcích předpisech. V návaznosti na zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 186/2006 Sb., nabyla 1. července 2008 účinnosti vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb a nyní platí i její změna - vyhláška č.

V posledních letech došlo k několika změnám právních předpisů, které ovlivňují řešení a zajišťování požární bezpečnosti staveb. Jedná se hlavně o rozsáhlou novelizaci zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

Prováděcím předpisem k zákonu o požární ochraně ve vztahu k navrhování jednoduchých staveb je především vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci a vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č.

Na základě změnového zákona připravilo MV ČR prováděcí vyhlášku č. 23/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., která stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání staveb.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Základní požadavky na stavby z hlediska požární ochrany

Všechny základní požadavky na stavby a stavební výrobky vyjadřující obecný zájem jsou v ČR zapracovány do stavebního zákona (§ 156 odst. Tomuto požadavku je třeba přizpůsobit dispoziční řešení především vhodným návrhem komunikací v budově. Opatření spočívají v dělení budovy na menší celky - požární úseky, popř. v jejich vybavování aktivními zařízeními požární ochrany. Zohlednění požadavku se odráží v urbanistickém řešení.

• zaručit po určitou dobu únosnost a stabilitu nosných a celistvost a izolaci požárně dělicích konstrukcí
• zajistit bezpečný únik osob, popř. evakuaci zvířat a majetku
• zamezit šíření požáru uvnitř budovy
• zabránit přenesení požáru z hořící budovy na sousední (protilehlou nebo přilehlou) budovu vkládáním dostatečných odstupů
• umožnit zasahujícím jednotkám požární ochrany účinný protipožární zásah

Zajištění požární bezpečnosti stavby se děje jednak pasivní požární ochranou, tj. vhodným situačním umístěním, dispozičním řešením a správně navrženými stavebními konstrukcemi, jednak tzv. aktivními prostředky požární ochrany, jimiž se rozumí technická požárně bezpečnostní zařízení. Jedná se o zařízení elektrické požární signalizace, samočinné hasicí zařízení a zařízení pro odvod kouře a tepla.

Dřevostavby a požární bezpečnost

Dřevostavby jsou často spojovány s představou, že možnost požáru je u nich mnohem pravděpodobnější než u zděných domů. Přestože je neošetřené dřevo hořlavým materiálem, neznamená to, že by byly dřevostavby k požárům náchylnější. Jde o to, jakým způsobem se materiál během požáru chová.

Lidé používají dřevo ke stavbě již tisíce let. Pevnost, pružnost, dobrá izolace, odolnost vůči horku či zimě, ale i schopnost vydržet tlak, to vše dělá ze dřeva jeden z nejideálnějších stavebních materiálů až do dnešní doby, přičemž jako takový musí splňovat zcela jiné požadavky než dřevo palivové a jiný má také stupeň hořlavosti. Případné hořlavější části se obkládají speciálními, těžce hořlavými materiály například v podobě izolace.

Je důležité si uvědomit, kde požáry domů vznikají a že se primárně nejedná o samovolné vzplanutí materiálu. „Nejčastější příčinou je závada na elektroinstalaci anebo nedbalost uživatelů domu,“ říká ředitelka Asociace dodavatelů montovaných domů Lenka Trandová s tím, že ani jeden z těchto důvodů se nepojí s nosnou konstrukcí domu. Požár tak může postihnout dům jakéhokoliv typu, nehledě na materiál, ze kterého je jeho konstrukce vytvořena.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Pokud k požáru dojde, dřevo má podle odborníků tu výhodu, že se na rozdíl například od oceli chová předvídatelně. „Dle norem je přesně dáno, kolik milimetrů dřeva odhoří za časovou jednotku. Tuto předvídatelnost využíváme při navrhování nosných prvků na viditelných průvlacích či krovu,“ uvádí technický ředitel z firmy ATRIUM dřevostavby, Václav Brejcha.

Požární odolnost dřevostaveb

Právě chování materiálu během požáru, které ovlivňuje požární odolnost budov, je podle odborníků zásadní. „Požární odolnost definuje schopnost konkrétní konstrukce určité skladby odolat požáru co nejdéle od doby vzplanutí až po její zkolabování. Zjednodušeně řečeno se jedná o kritérium pro dobu evakuace budovy od vzplanutí až po její zřícení,“ říká Zdeněk Nestrojil, manažer prodeje pro střední Evropu z firmy STEICO s vysvětlením, že po dobu požární odolnosti musí konstrukce odolávat účinkům požáru, respektive musí plnit požadovaný mezní stav.

Dostatečně dimenzované konstrukce přitom zachovávají stabilitu a únosnost dokonce několikanásobně déle než ocelové prvky, a nečekané zhroucení budovy tak mnohem spíše hrozí u budovy s ocelovou konstrukci než u dřevostavby. „Dřevo navíc při odhořívání tvoří zuhelnatělou vrstvu, která brání přístupu kyslíku a tím brání šíření ohně hlouběji do průřezu dřevěného prvku, který může nadále plnit nosnou funkci,“ dodává k tématu Václav Brejcha.

Co se tedy týče využití dřeva ve stavbě, rozhodně se nedá říct, že by se jednalo o riskantnější materiál než jakýkoliv jiný.

Odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor

Odstupové vzdálenosti vymezující kolem hořící budovy požárně nebezpečný prostor se určují pro 2 základní hlediska, a to sálání tepla z tzv. požárně otevřených ploch a odpadávání hořících konstrukčních částí DP3; rozhodující pro posouzení je větší ze stanovených hodnot.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Hlavními důvody proč určovat odstupy jsou, že odstupovými vzdálenostmi vymezený požárně nebezpečný prostor „nesmí“ zasahovat na sousední objekty (bez eventuálních dalších úprav) a „nemá“ zasahovat na sousední pozemek.

Nevykazuje-li obvodová stěna nebo její část požadovanou požární odolnost, jedná se o tzv. požárně otevřené plochy (nejčastěji jde o prosklené výplně otvorů - okna, dveře, výkladce). Požární odolnost obvodové stěny stále ještě není vždy zárukou malých odstupů, a to především pro dřevěné stěny druhu DP3.

Opadávání konstrukcí druhu DP3, někdy též označované jako „torzní (troskový) stín“ budovy, je nezbytné ověřit zejména u dřevostaveb, ale např. i u staveb zděných s dřevěným krovem. U obvodové stěny se předpokládá pád pod úhlem 20° od svislice z nejvyšší možné výškové polohy na terén.

Závěr

Dřevostavby mají velký potenciál pro stále širší uplatnění, a to nejen v oblasti staveb pro bydlení. Snahou zastánců dřevostaveb bude po vzoru např. skandinávských zemí, ale též Rakouska, Anglie nebo Kanady stavět dřevostavby vyšší než dovoluje dnes maximální požární výška 12 m v České republice.

tags: #skladba #krovu #požáru

Oblíbené příspěvky:

• Specifika ekologického chovu
• Legislativa pro firmy ohledně žump
• Čistička odpadních vod pro domácnost
• Zlepšení ovzduší v Moravskoslezském kraji
• Harmonogram svozu odpadu