Ekologicky šetrné způsoby sekání trávy

S požadavkem na založení nejrůznějších typů travobylinných společenstev ve veřejné i soukromé zeleni se v současnosti setkáváme stále častěji, a to především díky trendu, kterým je zakládání společenstev rostlin navrhovaných na ekologických principech, hledajících inspiraci v přírodě, a také díky snahám hledat finančně méně nákladné typy vegetačních prvků, které by v praxi nahradily zahradnicky zaužívané výsadby.

Travobylinná společenstva je možné obecně charakterizovat jako společenstva jednoděložných a dvouděložných rostlin s jejich různým zastoupením.

S rozvojem civilizace, se zvyšováním ploch orné půdy a s používáním hnojiv se rozloha přirozených a polopřirozených luk v krajině začala snižovat a v současnosti se původní louky vyskytují většinou nad horní hranicí lesa, na těžko přístupných místech s mnohdy extrémními stanovištními podmínkami. V nižších polohách pak mají tyto biotopy obvykle charakter polopřirozených luk, které ke své existenci a podpoře druhové diverzity vyžadují značný podíl lidské práce, často s využitím pastevního hospodářství. Tato forma hospodaření je ale dnes využívána čím dál méně a druhová rozmanitost lučních porostů se proto snižuje.

Louky se vyznačují vysokou produkcí zelené hmoty a jsou zpravidla využívány k zemědělským účelům, zároveň jsou ale také výrazným krajinotvorným prvkem, dotvářejícím kompozici krajiny a krajinný ráz.

Obecně je označujeme jako přírodě blízké vegetační prvky a v praxi mohou mít velmi různorodou podobu. Jednou z jejich podob mohou být luční trávníky, které jsou na rozdíl od kobercových či parkových trávníků charakteristické určitým podílem dvouděložných rostlin a menší náročností na péči. Luční trávníky s cíleným vysokým zastoupením dvouděložných rostlin, vyznačující se bohatou druhovou diverzitou a pestrostí, bývají také označovány jako kvetoucí luční trávníky.

Čtěte také: Problémy životního prostředí v ČR

Vedle nich to mohou být ale i další typy druhově pestrých bylinných společenstev se zastoupením jedno- a dvouděložných rostlin, jako jsou např. Druhově pestré porosty bylin s převládající neprodukční funkcí (např. sportovně- rekreační, krajinotvornou, estetickou, ekologickou, výchovně-vzdělávací apod.) mají velmi široké spektrum použití podle účelu a stanoviště.

Stávají se důležitým estetickým a kompozičním prvkem v zahradní a krajinářské tvorbě, přispívají ke zvýšení biodiverzity a ekologických vazeb prostředí (např. lákají opylovače, poskytují útočiště pro drobný hmyz), mohou zvyšovat retenční schopnosti území apod.

Zatímco kobercový a parkový trávník působí spíše klidným, někdy až sterilním dojmem, zcela kopíruje terénní dispozice řešené plochy a sjednocuje jednotlivé kompoziční prvky, mají travobylinné, druhově pestré směsi jiné vlastnosti a funkce. Na jejich použití a estetické vnímání má společnost nejednotný názor.

Charakteristickou, avšak laickou veřejností často negativně vnímanou vlastností těchto společenstev je pomalý vývoj a zapojení porostu, související s nízkým podílem trav ve směsi a s doporučovaným nízkým výsevkem, tzn. v počátečním období vývoje porostu je jeho struktura řídká a mezernatá.

Květnatý trávník je v zahradní a krajinářské architektuře někdy ne zcela výstižně označován jako „květnatá louka“, což je dle ČSN 83 9001 původní přirozený, záměrně založený nebo přísevem upravený travní porost s výrazným podílem dvouděložných bylin.

Čtěte také: Emise a jejich redukce

Zakládání květnatého trávníku

Pro založení druhově bohatého porostu bylin je nutné vytvořit dostatečně prokypřený půdní profil, charakteristický jemně hrudkovitou půdní strukturou. Důležité je také urovnání povrchu půdy, které později usnadní péči, tzn. Nejběžnějším způsobem zakládání květnatého trávníku ve veřejné zeleni je přímý výsev. Vytváří nejlepší předpoklady pro vývoj rostlin a je navíc poměrně rychlý.

Směsi je možné vysévat po celý rok. V normálních půdních podmínkách se ale doporučuje vysévat na jaře (duben-červen), kdy mohou rostliny ke svému růstu využít zimní vláhy, stoupajících teplot a jarních dešťů. Na menších plochách se výsevek (2-5 g/m2) provádí ručně, vzcházení semen zde navíc můžeme urychlit natažením netkané textilie. Při osévání větších ploch je vhodné použít secí stroj, který sází semena do hloubky 0,5-1 cm a výsevek je vhodné snížit na 1-2 g/m2.

Květnatý trávník lze zakládat i dalšími způsoby, které jsou využívány především v extravilánu a podstatně méně často než přímý výsev semen.

• Mulčování semen - Jedná se o přenos části nadzemní hmoty s diasporami (tj. zralými semeny) rostlin na vybranou lokalitu, kde se nadzemní hmota pomocí řezačky rozřeže a rozptýlí. Tento způsob se používá na lokalitách, kde zůstaly zachovány původní druhově bohaté louky, tzn.
• Hydroosev - Používá se k rychlému založení porostů na těžce přístupných místech (např.
• Kombinace výsevu a výsadby využijeme zejména na specifických realizacích (např. střešní ozelenění).

Péče o květnaté trávníky

Důležité je zahuštění porostu, a proto ho sekáme 2-3krát ročně na výšku 3-5 cm. První seč provádíme v době po odkvětu kopretin, druhou na přelomu července a srpna, poslední seč by měla být provedena na podzim, tj. V dalších letech jsou květnaté louky sečeny 1-2krát ročně.

První seč květnatých trávníků plnících estetickou funkci je potřeba provést po odkvětu bylin kvetoucích na jaře, tzn. v červnu, nebo na začátku července.

Čtěte také: Definice přírodě blízkého hospodaření

V případě podzimního výsevu květnaté louky může dojít přes zimu, vlivem promrznutí půdy k povytažení semenáčků, a je proto vhodné květnaté trávníky na jaře převálet. Válením přitlačíme rostliny zpět do půdy a současně podpoříme odnožování trávníku. Je vhodné provádět zejména u starších porostů před začátkem vegetace (tj. březen až polovina dubna).

Vláčení slouží nejen k odstranění stařiny, zároveň ale také k provzdušnění porostů a provádí se lučními, popř. Pevnými kramfleky.

Využití druhově pestrých směsí bylin

Jedním ze způsobů, jak využít druhově pestré směsi bylin v intravilánu, je použití směsí vytrvalých bylin obohacených o letničky. Může se jednat o komerčně zakoupené směsi, nabízené většinou pod označením květnaté louky, do kterých je možné přidat směsi letniček, nebo pro dané stanoviště speciálně vytvořené směsi vytrvalých bylin - trvalek (s nebo bez zastoupení trav) s podílem letniček.

Letničky ve směsi využijí v prvním roce dostatek světla na stanovišti a díky svému rychlému vývoji zakvetou již v roce výsevu, čehož není většina vytrvalých bylin ve směsi (až na výjimky) schopna. Ve druhém roce po výsevu se letničky na ploše samovolně přesévají, ale v důsledku kompetičních bojů s vytrvalými bylinami o světlo se ze směsi pomalu vytrácejí a začínají v ní převládat krátkověké, rychle se vyvíjející trvalky.

S přibývajícím procentuálním zastoupením dvouděložných rostlin ve směsi (letničky, trvalky) roste cena osiva, zvyšuje se barevnost a atraktivita.

Takto sestavené směsi je možné použít na exponovaná, pohledově významná místa v parcích a parkově upravených plochách ve městech či obcích, kde mohou být alternativou k intenzivně ošetřovaným záhonům nebo parkovým trávníkům s vysokou četností sečí, na zbytkových plochách či na plochách s momentálně neujasněným kompozičním řešením, na kruhových objezdech a dopravních ostrůvcích ve městech, ale také na plochách na rozhraní intravilánu a extravilánu, např.

Výhodou takto sestavené směsi je skutečnost, že jsou zde v počátečním vývoji porostu vedle rašících jednoletých plevelů také barevně kvetoucí letničky, přičemž v dalších letech se na ploše postupně prosadí vytrvalé byliny a porost dostane charakter květnatého trávníku.

Letničky v porostu začínají kvést přibližně 8. týden po výsevu, v závislosti na průběhu počasí v daném roce, a porost je poprvé sečen až na konci prvního vegetačního období, po samovolném vysemenění letniček.

Na rozdíl od květnatého trávníku vyžadují květnaté trávníky obohacené o letničky v počátečním stadiu vývoje zálivku, bez které nejsou v době extrémního sucha letničky schopné růstu.

Složením nejrůznějších typů směsí květnatých luk (květnatých trávníků) se u nás zabývá např. firma Planta naturalis se sídlem v Markvarticích u Sobotky nebo firma Agrostis Trávníky, s.r.o., v Rousínově, se kterou v roce 2011 navázala spolupráci Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Lednici.

Pracoviště fakulty se již od roku 2003 zabývá principy navrhování různých typů směsí, především však letničkových, jejich optimálními výsevky a technologiemi zakládání a údržby vegetačních prvků z nich navržených.

Výsledkem jsou firmou Agrostis Trávníky, s.r.o., se kterou fakulta spolupracovala, komerčně nabízené vytrvalé směsi s podílem letniček. Taxonomická skladba a procentuální zastoupení jednotlivých letniček přimíchaných do vytrvalých bylin, jsou výsledkem dlouholetých experimentů na Zahradnické fakultě v Lednici. V současnosti je rozpracováno pět nových směsí s možností jejich uvedení na trh v roce 2016.

Štěrkové trávníky

V dnešní době stoupá zájem o ozelenění ploch v intravilánu města na místech, kde se původně se zelení nepočítalo. Štěrkové trávníky jsou obvykle navrženy v místech, kde se běžně používá pouze asfalt nebo beton, a zajišťují proto nejen ozelenění těchto ploch, ale díky své pórovitosti a propustnosti zároveň zaručují retenci daného stanoviště.

Vhodnost jednotlivých taxonů do směsi pro štěrkový trávník se liší, a to především na základě předpokládaného zatížení dané plochy. V současné době jsou do směsí pro štěrkové trávníky často používány kromě rozmanitých druhů trav také některé kvetoucí rostliny, jako je např.

Mozaikové sečení

Vedle běžné údržby však město cíleně uplatňuje i jiný způsob péče o zeleň - tzv. mozaikové sečení. Na vhodně vytipovaných plochách je ponechán travní porost k přirozenému vývoji až do vykvetení.

Tento postup má řadu výhod: poskytuje potravu opylovačům a dalším druhům hmyzu, podporuje jejich rozmnožování a přispívá k udržení městské biodiverzity. Neudržovaný porost rovněž zlepšuje mikroklima ve městě - lépe zadržuje vlhkost, snižuje prašnost i přehřívání prostoru během horkých dní. Na některých těchto plochách byly navíc zaznamenány vzácnější druhy rostlin, jejichž semena mohou při pozdějším sečení dozrát a šířit se dál. To napomáhá zachování a přirozenému rozmnožování ohrožených nebo méně častých druhů i v městském prostředí.

Na rozsáhlejších travnatých plochách, zejména mezi panelovými domy, je přístup kombinovaný: tráva se udržuje kolem okrajů, aby nezasahovala do chodníků a veřejných prostor, zatímco střední část porostu se ponechává do fáze kvetení. Tento kompromis umožňuje zároveň zajistit estetiku a funkčnost prostoru, aniž by se zcela upustilo od ekologicky šetrného přístupu.

Definice pojmů

• Louka - Dle oborové normy ČSN 83 9001 se jedná o „bylinný porost složený převážně z trav, s menším nebo větším zastoupením jiných bylin s vysokou produkcí zelené hmoty, zpravidla zemědělsky využívaný“.
• Květnatá louka - HRABĚ et al. (2003) definuje květnatou louku jako druhově velmi bohatou louku, kde se vyskytuje 30 až více než 100 druhů travin, bylin a jiných vikvovitých rostlin. Dle ČSN 83 9001 je to původní přirozený, záměrně založený nebo přísevem upravený travní porost s výrazným podílem dvouděložných bylin.
• Trávník - Rostlinné společenstvo složené převážně z trav, pevně srostlé kořeny a odnožemi s vegetační vrstvou půdy. Luční trávník podle ČSN DIN 18 917 je chápán jako „směs travních druhů s dvouděložnými rostlinami, často s velkým podílem i plevelných druhů“. Květnatý luční trávník je cíleně založená směs travních druhů s vysokým zastoupením kvetoucích dvouděložných rostlin. Vyznačuje se větší pestrostí, barevností a biodiverzitou než trávník parkový.
• Přírodě blízký vegetační prvek se svým charakterem (druhová, prostorová a případně i věková struktura) významně blíží jak rostlinným společenstvům přirozeného a polopřirozeného charakteru, tak i spontánně vzniklým společenstvím rostlin přírodě vzdáleným. Vykazuje tedy z praktického hlediska již nezanedbatelný stupeň autoregulace, resp. spontaneity, ale dlouhodoběji se bez cílené péče neobejde. Jeho vlastnosti a/nebo širší kontext jsou též výsledkem kompozičního záměru.
• Letničkový záhon z přímého výsevu je vegetační prvek založený přímým výsevem směsí semen letniček. Na rozdíl od květnatého lučního trávníku se jedná o krátkodobý vegetační prvek cíleně založený pro jedno vegetační období a většinou bez přítomnosti trav. Podle zastoupení taxonů ve směsi může být jednodruhový a vícedruhový.
• Travní porosty jsou vícedruhová společenstva tvořená trávami, vikvovitými a dvouděložnými druhy krátkodobějšího nebo dlouhodobějšího, resp.

tags: #způsoby #ekologicky #šetrného #sekání #trávy

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace nebezpečného odpadu v obci
• Dopad hormonálních disruptorů
• Jak správně sázet stromy
• Životní prostředí a diesely
• Druhá příroda: Politizace přírody v recenzi