Zrzavé Vlasy od Přírody: Genetika a Zajímavosti

Na planetě s více než osmi miliardami obyvatel se může zdát, že už neexistuje nic opravdu jedinečného. Přesto genetika dokáže vytvořit výjimky, které jsou nesmírně vzácné. Jednou z nich je spojení zrzavých vlasů a modrých očí. Touto kombinací se může pochlubit jen 0,17 procenta lidí, což odpovídá přibližně jednomu člověku z 600. Jinak řečeno, pokud máte tento vzhled, patříte mezi skutečné rarity.

Světlovlasí a modroocí lidé se mezi námi objevili v historicky nedávné době. Dědičné dispozice ke světlému zbarvení pleti a vlasů se totiž mohly prosadit až po odchodu člověka z horkého afrického kontinentu do chladnější Evropy.

Genetika Zrzavých Vlasů

Pro pochopení, jak je utvořena naše barva vlasů, jsou nutné základy genetiky. Náš genetický kód je tvořen tisíci a tisíci geny, které určují naši jedinečnou osobnost. A to nejen po vzhledové stránce, ale také po stránce našeho chování. Genetický koktejl, který formuje osobnost člověka, je namíchán už v momentě, kdy se spermie setká s vajíčkem. Už v tuto chvíli je utvořeno stádium plodu zvané zygota, které má 46 chromozomů, právě 23 od každého z rodičů.

Nyní je důležité si objasnit pojem alela. To je konkrétní forma genu. Gen je odpovědný za znak (například barvu očí) a alela pak za projev znaku (modré, zelené nebo hnědé oči). Každý gen se skládá ze dvou alel - jedna je od matky, druhá od otce. Pokud jsou obě alely totožné, je projev znaku jasně daný. Pokud je každá jiná, projeví se jen jedna z nich. Z hlediska genetiky obecně platí, že tmavé barvy jsou dominantnější proti světlejším.

Zrzavé vlasy jsou výsledkem odlišné funkce genu MC1R na 16. chromozomu. Pokud nepracuje tak, jak by měl, produkují pigmentové buňky více červeného feomelaninu místo tmavšího eumelaninu. Díky tomu vznikají ohnivě zbarvené vlasy, světlá pleť a často i pihy. Modré oči souvisejí především s genem OCA2 na 15. chromozomu, který řídí množství melaninu v duhovce. Pokud jsou obě kopie genu nefunkční, duhovka obsahuje minimum pigmentu a světlo se rozptyluje tak, že oči vypadají modré. Protože jde o recesivní znak, musí být přítomen od obou rodičů.

Čtěte také: Jak se rozkládají vlasy?

Lipský biolog Michael Hofreiter prokázal, že rusovlasí jedinci žili i mezi neandertálci. Zkratka MC1R označuje receptor pro melanokortin-1 - molekulu, která na povrchu kožních pigmentových buněk a ve vlasových cibulkách řídí produkci tmavého pigmentu eumelaninu. Při poškození příslušného genu se receptory MC1R vytvářejí jen omezeně nebo vůbec a důsledkem je absence eumelaninu v kůži a ve vlasech. Pokud má příslušný jedinec dostatek druhého z obou pigmentů, feomelaninu, prosadí se u něj rusovlasost.

Vědci zatím objevili 70 různých variant příslušného genu. Pět z nich přivodí natolik závažné změny, že zcela zablokují funkci receptoru MC1R. Pokud takovou dispozici zdědí dítě po jednom z rodičů, potom se pravděpodobnost, že bude rusovlasé, značně zvyšuje. Předání vlohy od obou rodičů prakticky zaručuje, že bude mít potomek stejně zrzavé vlasy jako oni.

Spojit oba tyto znaky dohromady je tedy mimořádně nepravděpodobné. Důležitou roli hraje i gen HERC2, který ovlivňuje činnost OCA2 i MC1R. Dokáže zrzavý gen potlačit a místo něj podpořit projevení modrých očí v kombinaci s blond nebo hnědými vlasy. To vysvětluje, proč se zrzavé vlasy a modré oči potkávají tak zřídka. Navíc většina zrzavých lidí má oči zelené, oříškové nebo hnědé. Čistě zelené oči se vyskytují také vzácně, ale ve skutečnosti jsou častěji směsí více odstínů - zelené, hnědé nebo šedé. Barva očí je výsledkem působení více než deseti genů, a proto se odstíny velmi prolínají.

Profesor evoluční biologie Mark Elgar z Melbournské univerzity shrnuje, že právě kombinace zrzavých vlasů a modrých očí je tou nejvzácnější na světě. Jen 0,17 procenta lidí se s ní narodí. Ve velkoměstě o milionu obyvatel byste takového člověka našli sotva jednoho. Vaše genetická výbava je tedy doslova unikátní. Nejde o lichotku, ale o potvrzený vědecký fakt.

Rozšíření zrzavých vlasů

Úplně nejvyšší podíl rusovlasých lidí najdeme ve Skotsku (13 % populace) a v Irsku (10 % populace). Vysvětlení zní prostě: Zatímco v Africe je světlé zbarvení pleti životu nebezpečné, v oblastech s nízkým slunečním svitem může být naopak prospěšné. Lidské tělo potřebuje určité množství slunečního záření, aby mohlo vytvářet nezbytný vitamin D3. Jeho nedostatek zvyšuje riziko rachitidy, vývojové poruchy kostí a svalů.

Čtěte také: Čistota v barber shopech

Na planetě je zrzků jen 1 až 2 procenta lidí, ovšem v Evropě je jejich výskyt nepatrně vyšší. U nás, v Německu a ve Skandinávii jsou jich až 3 % a v Anglii dokonce 5 až 7 %. Nejvíce barvou veverčího ohonu září vlasy Skotů, Irů a Welšanů - až 10 %. K těmto národům se přidávají ještě Udmurtové žijící v centrálním Rusku.

Mýty a fakta o zrzavých lidech

O zrzavých lidech se toho napsalo a namluvilo spoustu. Hodně se kupříkladu zažilo tvrzení, že zrzci nemají duši, které však vychází z komediálního seriálu Městečko South Park a rozhodně se nezakládá na žádném věrohodnějším zdroji. Lidé s tímto odstínem vlasů si však prošli diskriminací napříč celými dějinami, a to především z jednoduchého důvodu - jedná se o nejvzácnější barvu vlasů na světě, kterou se může pochlubit pouze zhruba jedno procento světové populace.

Většina zrzků je také levorukých a oproti zbytku populace výrazně náchylnějších na bolest spjatou s tepelnými změnami, zároveň však zrzavé ženy lépe snášejí mechanickou bolest například po píchnutí špendlíkem.

Historické Perzekuce Zrzavých

• Ve starém Egyptě dokonce zrzavé lidi obětovali a pohřbívali zaživa, aby se vyhnuli smůle, ve středověku byli zrzaví lidé upalováni za čarodějnictví.
• Španělská inkvizice v dobách vrcholné slávy zrzky jednotně považovala za Židy. Byli obáváni a tvrdilo se, že se po smrti vrátí jako noční tvorové s tesáky. Proto se jejich těla pálila. Ve středověku to měli zrzci skutečně nejobtížnější.

Zdravotní rizika spojená s barvou vlasů

Přirozeně zrzavé vlasy jsou relativně vzácné, nosí je jen jedno až dvě procenta světové populace. Tento odstín vlasů způsobuje specifická mutace v genu MC1R. Tato genová mutace je bohužel spojena s vyšším rizikem vzniku rakoviny kůže. Pro představu je srovnatelná s 21 lety slunečního záření navíc u lidí bez této varianty.

Gen MC1R ovlivňuje mnoho jiných procesů v těle, včetně vnímání bolesti a reakce na léky. Zrzky jsou podle vědců nejen citlivější na bolest, ale také mohou reagovat odlišně na anestezii. Kromě toho se u zrzek zvyšuje riziko vzniku některých autoimunitních onemocnění, jako je revmatoidní artritida nebo roztroušená skleróza.

Čtěte také: Kategorie odpadu

Je u nich bohužel prokázán i vyšší výskyt Parkinsonovy choroby.

Ačkoliv barva vlasů může napovědět o určitých zdravotních rizicích, není jediným faktorem ovlivňujícím naše zdraví. Genetika, životní styl a vliv prostředí hrají mnohem větší roli.

Zrzaví lidé napříč kulturami a historií

Lidé, jejichž vzhled by mohl být klidně nazýván ohnivý a svůdný, byli naopak často nežádoucí. Například v židovské mytologii byla zrzavá démonka Lilith, kráska, která v rajské zahradě způsobila smyslnou spoušť a snažila se svést Adama. Nakonec jej odmítla uznat jako autoritu a opustila ho, proto byla označena za hříšnici a zároveň oslavována jako osvoboditelka žen.

Na druhou stranu krásní zrzci a perfektní zrzavé ženy s modrýma očima byly například Thráky, indoevropskými kmeny, zbožňovány. Uctívali je jako bohy a mnozí Thrákové měli sami zrzavé vlasy, což pak bylo považováno dokonce za symbol cti a odvahy. Thrákové a Skythové byli považováni za necivilizované, ale ve skutečnosti měli vyspělé umění a literaturu, ale bez politické konsolidace nikdy nevybudovali říši, a nakonec byli podrobeni a zotročeni Peršany.

V severní Evropě se spekuluje, že mutace zrzavých vlasů na pevninu byla přenesena vikingskými nájezdníky z Norska, protože největší koncentrace zrzavých vlasů se nachází ve Skotsku a Irsku a na pobřeží, kde se Vikingové usadili. Právě pověst Vikingů se s barvou vlasů kloubila - byli považováni za násilníky. Ale zrzci neměli špatnou pověst jen v Evropě. Podobně tomu bylo i ve stepích střední Asie před 3 000 nebo 4 000 lety.

První zrzci měli genetickou výhodu, když se přestěhovali na sever, kde jejich bledá kůže syntetizovala více vitaminu D ze slabého slunečního světla.

tags: #zrzave #vlasy #od #prirody #genetika

Oblíbené příspěvky:

• Charakteristika jarní přírody
• Analýza environmentálního sucha v České republice
• Výběr koženého pásku podle druhu kůže
• Jak kompostovat efektivně
• Kompost Hulín: Úrodná zahrada