Co je recyklace odpadů? Recyklace je jakýkoliv způsob využití odpadů, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní, nebo jiné účely jejich použití. Zahrnuje i přepracování organických materiálů.
Recyklace odpadů nezahrnuje energetické využití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které se používají jako palivo nebo zásypový materiál. Recyklace odpadů šetří zdroje, energie a životní prostředí. Také zabraňuje tomu, aby odpad skončil na skládkách nebo v přírodě.
Pro správnou recyklaci je nutné jednotlivé druhy materiálů roztřídit. K tomu slouží kontejnery. Mezi recyklovatelné materiály patří:
Recyklovat lze různé druhy plastů, například PET, HDPE, PVC nebo polystyren. Recyklované plasty se používají k výrobě nových obalů, nábytku, stavebních materiálů nebo textilií.
Recyklovat lze různé druhy papíru, například noviny, časopisy, kancelářský papír, lepenku nebo obaly. Recyklovaný papír se používá například k výrobě novinového papíru, hygienických výrobků, lepenky nebo izolačních materiálů.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Recyklovat lze různé druhy skla, například lahve, nádoby, okna nebo zrcadla. Recyklované sklo se používá například k výrobě nových lahví, nádob, okenních tabulek nebo stavebních materiálů.
Plast je v dnešní době nedoceněný a často odsuzovaný materiál. Těžko si ale představit fungování každodenního života bez něj. Smysluplnou historii plastů datujeme od 19. století, hmoty podobné plastům však používali už neandrtálci. Benediktinský kněz W. Seidel v roce 1531 nenašel v sýru sílu, ale nový materiál. Zahříval ho totiž tak dlouho, až vznikla umělá rohovina. Jiná hmota mezitím našla obchodní využití už v roce 1843. Byla to gutaperča, pryskyřice z kůry stromů. Z té dělali malajští domorodci rukojeti bičů a nožů.
Kaučuk zpracovával také vynálezce A. Parks v roce 1860. Díky práci s nitrátem celulózy objevil novou hmotu. Ta byla využitelná v pevném, poddajném i tekutém skupenství. A hlavně byla považována za první opravdový plast.
Začátkem 20. století se začaly vyrábět plasty z uměle vyrobených surovin. V té době L. H. Baekeland testoval různé reakce fenolu s formaldehydem. Využití našel jako izolátor pro kabely vysokého napětí, patice pro žárovky nebo materiál pro zubní kartáčky. Nylon s prvním komerčním využitím v roce 1938 začal vytlačovat tradiční materiály jako hedvábí a bavlnu. V té době měl nylon bohaté armádní využití. Kvůli tomu vznikl nedostatek tohoto vlákna. Proto si v USA v roce 1942 vyzkoušeli povinnou recyklaci a veřejný sběr použitých punčoch.
Granule jsou nejběžnější formou průmyslově vyrobené plastické hmoty. Granule se tedy dostávají na naše zpracovatelské linky, kde se zahřívají nad teplotu tání, prohnětou a případně se promíchají s různými aditivy, barvivy či plnidly. Surovou ropu nejdříve musíme vyčistit a rozdělit její frakce tzv. rafinací.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Zapojení mechanické recyklace přímo v procesu výroby je u nás relativně na startu, ale postupně ji začínáme využívat. Jiným, pokročilejším směrem, je pak recyklace chemická. U tohoto procesu využíváme různé druhy odpadu (rostlinné, živočišné či průmyslové odpady), které přeměňujeme na olejovité substance. Ty jsou po rafinačních úpravách opět rozloženy na plyny C2 a C3, které již nemají omezení a slouží k výrobě polymerů HDPE či PP.
Schválně, kolik produktů ve vaší lednici není zabaleno v plastu? Plastové obaly už dlouhá léta chrání kvalitu a čerstvost velké řady potravin. Plasty pro oblast potravin ale stále procházejí vývojem. Mění se technologie, složení i funkce obalů.
Díky zdravotní nezávadnosti a sterilitě jsou plasty nenahraditelné v oblasti zdravotnictví, kde tvoří až 50 % celkově spotřebovaného materiálu. Sáčky, obaly, injekční stříkačky - to všechno je plast. Zdravotnické plasty musejí splňovat přísné normy, být chemicky odolné a sterilizovatelné různými postupy. Potřebují také dlouhou životnost, odolnost, nízkou hmotnost nebo průhlednost.
Oblast stavebnictví se může zdát plastům vzdálená, ale opak je pravdou. Vzpomeňme si třeba na zateplení domů, ochranu proti vlhkosti nebo zvukovou izolaci. Část zahrady bychom bez plastů také nevybavili, a co teprve bazén?
Obaly potřebujeme v podstatě pořád. Proto je zásadní, aby se nové vyráběly z těch starých, už použitých, materiál cirkuloval a nebylo nutné vyrábět další a další. Recyklované plasty podle výzkumů a statistik vytvoří až o 90 % méně emisí!
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Zřejmě nejrozšířenější zpracování je takové, že se pečlivě roztříděný plastový odpad rozdrtí nebo semele na maličké kousky, které se promývají ve vodě. Tím se zbaví různých nečistot, zbytků jídla či lepidel. Plast se dá recyklovat například také zvlákňováním. Roztříděný materiál z PET láhví je roztaven a zvlákňován (tzn. přeměnu tekuté látky na textilní).
Pro někoho je to možná překvapivé, ale skvěle! V třídění odpadu jsme mezi těmi nejlepšími v Evropě. Podle statistik z roku 2022 u nás třídí 72 % obyvatel, tedy skoro tři ze čtyř. Zřejmě nejlepší variantou je třídit všechen odpad rovnou doma do různých košů či kontejnerů, případně třeba krabic nebo tašek, zkrátka podle individuálních možností.
Ne vše, co se dostane na třídící linky se však skutečně zrecykluje (ve finále asi jen 30 %). Plasty třídíme ideálně v co nejčistší podobě. Do vytříděného plastu nedáváme mastné obaly nebo obaly znečištěné od zbytků potravin. PET láhve můžeme třídit i s etiketou a víčkem, stačí je jen sešlápnout či zmačkat, aby se jich do kontejneru vešlo co nejvíc.
Plánem do budoucna je využívat jako vstupní materiál co nejvíce odpadu a dále zahrnovat recyklaci do výrobních procesů, abychom dosáhli co největší cirkulace materiálu. Počítáme také s přidáváním co největšího poměru recyklátu do výrobků, čímž snížíme ohromné množství spotřebované energie.
Ročně se vyrobí přes 350 milionů tun plastů. Vstříc recyklaci.
tags: #recyklace #odpadu #liten #co #recyklovat