Co je to černá skládka a jaké jsou její dopady?

18.03.2026

Smyslem projektu Čistá Trojka je snaha zlepšit prostředí, ve kterém žijeme. Chceme žít ve městě, které bude oázou klidu, kde dobře udržované plochy zeleně, parků, ulic, veřejných prostranství bez odpadků, nedopalků, psích exkrementů, přeplněných kontejnerů, budou samozřejmostí. Všímejme si proto dobrých příkladů, jak žít v lepším prostředí a upozorňujme na ty špatné. My se o to snažíme prostřednictvím projektu Čistá Trojka!

Na skládkách končí některé odpady, které nepatří do kontejnerů na směsný či tříděný odpad. I skládka ovšem může mít negativní vliv na životní prostředí, a to zejména v případě, není-li v souladu se zákonem. Toto konstatování se tedy týká především černých skládek.

Skládkování odpadů pohledem zákona

Odpady mohou mít negativní vliv prakticky na všechny složky životního prostředí, neboť znečišťují ovzduší a kontaminují půdu, horniny i vodu. Jsou tedy rizikové pro všechny živé organismy, což samozřejmě platí především pro nebezpečné odpady. Proto je zásadně důležité, aby s nimi bylo nakládáno správně. Co se týče samotných skládek, ty musí splňovat řadu zákonem předepsaných požadavků. Už k výstavbě skládky může dojít až po celkově náročném procesu, přičemž roli hraje např. zákon č. 100/2001 Sb. o vlivech na životní prostředí či č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění.

Legislativní požadavky na skládky

Co konkrétně je legislativou vymezeno? Především se jedná o druhy odpadů, které je možné skládkovat (nesmějí se zde vyskytovat nejen nebezpečné odpady, ale také léčiva nebo nádoby a zařízení s obsahem plynu pod tlakem). Dále je určeno, kde je možné skládku vybudovat, a to především s ohledem na přítomnost podzemních vod či lidská sídliště. Podstatné je rovněž odplynění skládky. Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech potom vymezuje, jak zabezpečit skládku po ukončení jejího provozu. Zkrátka je učiněno vše proto, aby odpady měly co nejmenší dopad na životní prostředí. Problémem ovšem zůstávají tzv. černé skládky…

Problematika černých skládek

Jelikož jsou černé skládky nelegální, všechny výše zmíněné předpisy pro ně pochopitelně neplatí. Z toho vyplývá, že takové hromady odpadu jsou velice nebezpečné pro životní prostředí, tedy jak pro vodu, ovzduší a půdu, tak pro rostliny, zvířata a člověka. Černá skládka se může nacházet prakticky kdekoli (podél cest, v lese apod.), takže z ní může být kontaminována půda a ovzduší a nikdo pochopitelně nekontroluje, zda nejsou v nejbližším okolí přítomny spodní vody. Rovněž kategorie přítomných odpadů nejsou nijak řešeny. Na takových místech navíc často dochází k rozmnožení hlodavců, které může představovat další rizika.

Čtěte také: Špatná kvalita ovzduší a opatření

Tip na závěr: Nechcete ve svém okolí černou skládku?

Příklady černých skládek v České republice

Chrudim - Jak už jsme několikrát informovali, černé skládky ve městě bují a nemizí ani poté, co na ně Chrudimské noviny upozorní. Opět je tu s ohledem na složení odpadků zřejmé, kdo za vznikem této černé skládky stojí. Jde o to, že si tam bezdomovci nosí pytle s odpadky, aby si z nich v klidu vybrali, co se jim hodí. Strážníci černé skládky řeší a při pěších obchůzkách místa průběžně kontrolují. Není ovšem možné provádět kontroly každý den a všude.

Představte si, že vám na pozemek vyvážejí odpad bez vašeho souhlasu. Z černé skládky se stane hora, z níž by při troše fantazie mohla vést kratší sjezdovka. To je případ skládky demoličního odpadu mezi Chýní a Chrášťany u Prahy. Viník uniká trestu a majitelům, kteří proti haldám odpadu na svých polích bojují desítky let, se šance na odškodnění vzdaluje.

Zemina a stavební suť se sem vyvážely přes dvacet let. Jednu dobu se tady otočilo i 150 nákladních aut denně, ale dnes by nikdo nepoznal, že jde o černou skládku. Kopec je porostlý nálety, sem tam vzrostlejší stromek, na obloze krouží draví ptáci a místní sem chodí venčit psy nebo jezdit na čtyřkolkách.

Podnikatel ale místo revitalizace krajiny pouze přidával stavební odpad. Navzdory protestům majitelů, na jejichž pozemcích skládka rostla. Soudy ani stát majitelům pozemků dosud nepomohly. Černá skládka pokrývá více než 20 hektarů, její svahy nejsou zpevněné.

Čtěte také: Emise u Ford Ranger

Vedoucí stavebního úřadu v Hostivicích Vojtěch Budil dostal v roce 2019 tříletý podmíněný trest a zákaz činnosti na sedm let za nezákonné prodlužování skládky. Budil vydal v roce 2015 povolení k navážení odpadu na pozemky, přestože soud několik měsíců předtím jeho totožné dřívější rozhodnutí zrušil.

Frýdla shledal soud vinným z trestného činu poškození cizí věci. Dostal pokutu a také tři roky s podmínkou. Nejvyšší soud však v roce 2020 vydal usnesení, kterým rozsudek nižších soudů zrušil s odůvodněním, že nebylo dostatečně prokázáno, že jednáním podnikatele skutečně došlo k poškození dotčených pozemků. Nařídil nové projednání.

Frýdl dostal za černou skládku v roce 2018 pokutu pět milionů korun od České inspekce životního prostředí. Advokátní kancelář Frank Bold podala v roce 2019 žalobu na Frýdla o náhradu škody a bezdůvodné obohacení, řízení však bylo kvůli úpadku podnikatele přerušeno.

Že by se na řešení černé skládky měl podílet stát, si myslí také starostka Chýně Anna Chvojková. Vlastníci, na jejichž pozemcích skládka vyrostla, se podle ní nikdy nedočkali zastání úřadů.

Nelegální kopce ze suti nejsou jen problémem Chýně. Zřejmě nejznámější kauzou je černá skládka demoličního odpadu v pražském Motole. Tu má na svědomí rovněž Jindřich Frýdl, respektive jeho společnost EkoMotol. Scénář byl podobný jako v Chýni: Frýdlova firma dostala v roce 2004 do nájmu tehdejší skládku s tím, že ji revitalizuje, naveze zeminu a vybuduje sportovní areál. Ve skutečnosti tam ale provozovala skládku stavebního odpadu.

Čtěte také: Analýza Kritiky Odboru Ochrany Ovzduší

Nelegální skládku řešili také ve Vážanech nad Litavou v Jihomoravském kraji. Na místě, kde měla vzniknout motokrosová dráha, vyrostla na sedmi hektarech černá skládka. Sesuvy poškodily okolní pozemky a životní prostředí. V roce 2018 soud rozhodl o tom, že pozemky propadly státu.

Velké navážky stavebního odpadu ohrožují jak životní prostředí, tak bezpečnost lidí, kteří se v jejich okolí pohybují. Nezpevněné svahy snadněji podléhají erozi a navíc nikdo netuší, zda v hromadách suti nejsou nebezpečné látky.

Inspekce podle něj každoročně prošetřuje přibližně stovku případů, které se týkají neoprávněného nakládání se stavebními a demoličními odpady, včetně výkopových zemin. Jedná se o rozsáhlé terénní úpravy či zasypávání stejně jako drobné nepovolené navážky.

Každý rok inspekce prošetří okolo stovky případů, kdy jsou odpady ukládány v rozporu se zákonem, téměř ve dvou třetinách dochází na přestupkové řízení. V roce 2020 uložila za neoprávněné nakládání s odpady pokuty ve výši tří milionů korun.

Sběr a třídění odpadu v Praze

V roce 2002 vzniklo na území hl. m. Prahy 281,8 tis. tun KO. Tak stouplo o 9,6 % oproti množství KO v roce 2001. Na počátku roku 2002 kolem 108 tis. odpadů nastalo navýšení nádob na 111 119. I osoby bez trvalého pobytu v Praze. Jejich počet se odhaduje na cca 300 tisíc. To znamená, že tyto osoby vyprodukují více než 45 tis. tun tohoto odpadu. Zbývajících cca 327 tis.

Počet sběrných míst odpovídá počtu obyvatel a typu zástavby. Prostřednictvím základních škol je organizován doplňkový sběr papíru. ze škol tvoří až 10 % veškerého vytříděného papíru na území města. Ve školním roce 2001/2002 se zúčastnilo sběru 76 škol.

Hl. m. Praha hradí přistavení 8764 VOK ročně. svého uvážení další VOK. přistavení VOK dle vlastní potřeby na předem ohlášená místa. jsou mimo jiné uváděna na internetových stránkách městských částí. odpad mohou občané dále odevzdat ve sběrných dvorech provozovaných hl. m. správci nemovitostí.

Energetické využití odpadu

Směsného odpadu ve spalovně Malešice splněny. Hl. m. V roce 2001 se společnost Regios, a.s. společnosti A.S.A., spol. v Praze 10 - Malešicích, jejímž provozovatelem jsou Pražské služby, a.s. je tzv. studená záloha) s válcovými rošty. Pražská teplárenská, a.s. (pro ohřev odpadu v případě náběhu kotle ze studeného stavu). množství spáleného odpadu je 190 000 tun. spalovny je 310 000 tun komunálního odpadu. 207 tis. tun směsného odpadu v roce 2002 (z toho 4,7 tis. a cca 5,8 tis. účelem technického zabezpečení skládky v souladu s § 45 odst. o odpadech na skládce Ďáblice společnosti A.S.A., spol. s r.

Dotřiďovací linky

dotříďovací linka společnosti Středočeské sběrné suroviny, a.s. nad Vltavou, následně pak dotříďovací linka společnosti DDM Recycling, s.r.o. a.s. lisu. a.s., v rekonstruované účelové hale v Praze 9. a smíšeného papíru z tříděného sběru od obyvatel z území hl. m. Prahy. výkon linky je 45 t vytříděného papíru za den. (např. Eurowaste, a.s.). V roce 2001 byla společností Stabilplastik, s.r.o. do zkušebního provozu linka na zpracování směsných plastů. linka společnosti Sledge, s.r.o. Tato dotříďovací linka se nachází v Tuklatech. materiálem jsou směsné plasty. plastových pytlů (bigbagů), které jsou dále dodávány zpracovatelům. - lisování, tvrdé plasty HDPE, PS PP - lisování, papír - lisování. jsou shromažďovány volně v kontejneru a skládkovány. tun/měsíc při provozu 24 hod/den. na třídění skla z tříděného sběru od obyvatel z území hl. m. Prahy. aby nedocházelo k poškození suroviny. sklo předáváno společnosti AMT Příbram, s.r.o. Sběrné suroviny Praha, a.s. v Praze 9. výhodnější nabídka společnosti České sklo, s.r.o. společnosti Kovošrot, a.s. v Praze 10. Od konce roku 2002 je v provozu dotřiďovací centrum pro elektrošrot. centrum se nachází v areálu SD v Praze 9, ul. Pod Šancemi 444/1. se také nachází dotřiďovací linka na papír.

Sběr nebezpečného odpadu

a elektronické zařízení (dále jen „obrazovky“) - probíhá na území hl. m. Mobilní sběr je provozován v období od března do listopadu kalendářního roku. je v některých lokalitách prováděn také od 8.00 do 12.00 hodin. a obrazovek. ročně podle pevně stanoveného harmonogramu. počtu obyvatel příslušné městské části. kde mohou občané odevzdávat nebezpečný odpad kromě chladicích zařízení a obrazovek. shromažďovacího místa. Kromě toho uzavírá hl. m. do městského systému stará chladicí zařízení od občanů. při zakoupení nového chladicího zařízení výměnou staré chladicí zařízení odeberou. Hl. m. Sběr monočlánků byl zahájen v září roku 2001. Na Magistrátu hl. m. jsou zapojeny do systému organizovaného městem. lékárnu. Při realizaci tohoto způsobu sběru spolupracuje Magistrát hl. m. Prahy i s Českou lékárnickou komorou. vyřazená léčiva ve všech lékárnách na území hl. m. od diabetiků, na kterém participuje Svaz diabetiků ČR.

Sběrné dvory v Praze

Sběrný dvůr hl. m. Sběrný dvůr hl. m. * Šostakovičovo nám. Sběrný dvůr hl. m. Bubenské nábř. Sběrný dvůr hl. m. Sběrný dvůr hl. m. Sběrný dvůr hl. m. odpadů ve větším množství a v širokém výběru komodit. stavební odpad, odpad ze zeleně, elektrošrot, dřevo, kovy, papír, sklo a plasty. osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mají službu poskytovanou za úhradu. Provozní doba sběrných dvorů je: pondělí-pátek od 8.30 do 18.00 hod. V současné době provozuje hl. m. Za uplynulých 12 měsíců navštívilo sběrné dvory hl. m. Kromě stabilních sběrných dvorů byl zkušebně zahájen pilotní projekt tzv. Sběrné dvory provozují na území hl. m. 4, Praha 6 a Praha 10.

Povodně v Praze v roce 2002 a likvidace povodňových odpadů

V srpnu 2002 zažila Praha 500ti letou povodeň. 612 ha bylo zatopeno 5 % území, tzn. 2480 ha. Následkem povodně vzniklo na území hl. m. odstranění bylo ukončeno v červenci 2003. Po vyhlášení 2. chvíle, před uzavřením oblastí s očekávaným rozlivem kulminačního průtoku. Svoz kromě Pražských služeb, a.s. v postižených oblastech (Komwag, a.s. a dne 12. 8. 2002 se začal vyklízet sběrný dvůr hl. m. dopad na vzdutí hladiny. snížení možných škod na vlastním zařízení sběrného dvora. partnerem města - společností IMP servis, s.r.o. a.s. - Úholičky, REO RWE - Benátky nad Jizerou). provozovatel skládky Ďáblice (A.S.A. smlouvu o ukládání komunálních odpadů. s Pražskou teplárenskou, a.s. bylo pro odstávku odběru tepla mimo provoz. věci, chladící a mrazící zařízení,..), stavební odpady aj. Od 16. 8.

zajišťován mobilně společností IMP servis, s.r.o. rozkládajícími se zbytky potravin. Od 17. 8. jsou nasazovány v době krizové situace. uloženy do plastových pytlů. ze zatopených supermarketů (Delvita - Florenc, Libeň a J. skladů potravin (zejména masa), zatopených skladů krmiv pro zvířata (např. Období po povodni do 31. 7. tak byly zrušeny. a.s. spol. s r.o. MHMP prostřednictvím společnosti SEFIMOTA, a.s. Do 31. 1. odvezeno cca 94,8 tis. Praha - Velká Chuchle odstranila společnost HAVLSERVICE. jejíž část tvořil rovněž neorganizovaně odložený povodňový odpad. byla v rámci likvidace posledních mezideponií také odklizena. byla předána k 10. 7. 2003. A.S.A. kontaminace a případně návrh postupu dekontaminace. zdrojem zjištěné kontaminace nemuselo být přechodné uložení povodňových odpadů. V současnosti je prováděna rekultivace této plochy.

Na skládky bylo celkem uloženo cca 226 tis. na území hl. m. Prahy. K 31. 10. 2002 se energeticky využilo cca 4 tis. povodňového odpadu ve spalovně Malešice. bylo sebráno 106 tun nebezpečného odpadu, z toho cca 1,8 tis. k 31. 7. 2003 na základě doložených faktur činily 281,054 mil. Kč včetně DPH.

a do spalovny od 16. 8. 2002 do 20. 12. kterou pod záštitou Magistrátu hl. m. radnice předáním cen nejlepším účastníkům soutěže. jednoho žáka. 532/26, Praha 8 - Ďáblice se umístila ve II. kategorii na 3. 1, Prahy 6 a Prahy 9 (ZŠ Nám. ve sběru plastových víček z PET lahví a ve sběru hliníku. obdržely 1. místo ZŠ Mikulova 1594, Praha 4 v I. Glowackého 6/555, Praha 8 v II. kategorii (11,75 kg na žáka). se na 1.

Heřmanická halda jako ekologická zátěž

Heřmanická halda je ekologická zátěž a možná tikající ekologická bomba. I proto je od roku 2012 je stát pověřen problém vyřešit. „Vzdušná stěna je příliš mělká. Podle dokumentace, kterou máme k dispozici, by dno oddělovací stěny mělo být na úrovni 211,8 metru nad mořem. Na základě zjištění ze závěru expertní komise z roku 2021 i analýzy rizik z let 2010 a 2021 víme, že hranice podzemní vody a původního terénu je kolem 200 metrů nad mořem,“ zmiňuje klíčové výškové údaje Pavel Woznica, výkonný ředitel OKK Koksoven, kterým od poloviny loňského roku patří zhruba polovina pozemků na Heřmanické haldě a v jejím okolí.

Podle Boleslava Taraby, znalce na danou problematiku, který je i členem expertní komise pro hodnocení způsobu sanace a rekultivace úložných míst těžebního odpadu, je to běh na dlouhou trať. Státní podnik Diamo ale nesouhlasí s tím, že je s první OVS vůbec něco špatně. Podle mluvčího Tomáše Indreie došlo k záměně dvou údajů, lomového bodu, který je opravdu ve výšce přes 211 metrů, a skutečného dna stěny, která má být založena ve výšce 204 metrů.

„Je potřeba, aby Diamo začalo tím, že ten problém přizná a začne ho s námi řešit. V případě, že by byla OVS založena na hranici spodní vody či rostlého terénu, ve vrtech by se prý našla voda nebo původní terén. „Jádrový vrt bohužel potvrdil naše obavy, je tam vrstva nějakých deseti metrů pod OVS směrem k původnímu terénu. A co je horší, těch deset metrů tvoří hlušina,“ řekl k hmotě pod OVS Pavel Woznica.

„Na základě dvou vzorků, které jsme zanalyzovali, jsme zjistili, že obsah spalitelných látek je 23, respektive 26 procent. Přitom pokud materiál obsahuje víc než deset procent spalitelných látek, může přenášet termickou aktivitu,“ varoval výkonný ředitel OKK Koksoven. Podle Diama provedený vrt majitele pozemků, který má prokazovat nefunkčnost stěny, není důkaz. „Tento vrt byl realizován ve svahu výkopu nedokončené stěny, nikoli v její nejhlubší části. Je proto zcela logické, že zachytil hlušinu, a nelze jej vydávat za důkaz nekvalitního provedení oddělovací stěny,“ argumentuje Diamo.

Podle náměstka primátora Boháče je řešení až příliš prosté. „Mám za to, že by teď Diamo mělo umožnit vstup na pozemky a ukázat vrty. Přesvědčit nás fyzicky, teploměrem, metrem. V jaké jsou hloubce, jaká tam je teplota. Protože už k tomu všemu nemáme velkou důvěru a chceme uklidnit veřejnost, ať nevzniká panika. Chceme, aby nám to ukázali,“ vyzval Boháč státní podnik.

„V případě, že Obvodní báňský úřad v Ostravě nařídí kontrolu na odvalu Heřmanice, je Diamo připraveno poskytnout báňskému úřadu maximální součinnost,“ potvrdil Indrei, že bude Diamo konat na základě výzvy úřadů. „Diamo chce ve vzdušných stěnách pokračovat tam, kde je v roce 2010 malovali. Za ty roky se termická aktivita změnila tak, že s velkou pravděpodobností ty vzdušné stěny chtějí umístit do místa, kde už je termická aktivita po obou stranách,“ odkázal Boháč na rozšířené podzemní hoření, které dokládá termomapami z odvalu.

Zároveň je podle informací OKK Koksoven podzemní oheň stále zhruba asi sto metrů od jejich chemické skládky. Termickou aktivitu sledujeme nejen pomocí termosond a plynometrických sond, ale také speciálním dronem. Boleslav Taraba, ač by sám řešil spíše odvoz chemické skládky, je přesvědčen, že je třeba vynaložit maximální úsilí k ochraně lidí a životního prostředí.

Kdyby podle něj kvůli termické aktivitě z haldy došlo k porušení ochranného obalu chemického odpadu a kontaminaci vzduchu a spodních vod, škody by byly značné. „Je to potenciální nebezpečí, možnost, kterou nelze vyloučit. A na to bych apeloval v prvé řadě. Neříkám, že to nastane, ani si netroufám odhadovat kdy. Avšak to nebezpečí tady je.