Nelze říci, jak bude vypadat svět živočichů za několik desítek let. V tomto ohledu záleží jen na tom, kdy si lidé pořádně uvědomí, co může hubení živočichů způsobit. Biologové a ekologové během roku 2019 varovali mnohokrát před vymíráním řady živočišných i rostlinných druhů. Ale několik tvorů také vědci nově objevili či popsali a u několika zvířat se dokonce podařilo dát jim naději na záchranu před vyhubením.
Příčiny vymírání živočišných druhů
Za vyhynutím živočišného druhu nemusí stát pouze asteroid, jako to bylo v případě dinosaurů. Nebezpečný dopad má na zvířata totiž sám člověk. Lidé začali pozměňovat různé typy přírodního prostředí, biomy, od dob, kdy objevili, jak vznítit oheň; avšak rychlá destrukce biomů byla odstraňována vznikem zemědělství asi před 10 000 lety. Po odlesňování je hlavní hnací silou tohoto procesu zemědělství. To také nese zodpovědnost za ničení některých hlavních přirozených stepí, močálů, mokrých luk a jiných sladkovodních vlhkých biomů na světě.
Chemikálie nebo jiné látky vnikají do přírodních ekosystémů a rozrušují je. Znečišťování je někdy přírodního původu, ale ve většině případů je výsledkem lidské činnosti. Chemické účinky uvnitř těl živočichů nebo na jejich okolí jsou často velmi vážné. Nejproblematičtější chem. látky způsobující znečištění jsou syntetické organické sloučeniny jako rozpouštědla, pesticidy a herbicidy. Každý rok se objevují nové druhy těchto chemikálií. Tyto látky jsou postupně předávány dál, až je s kořistí zkonzumují predátoři. Živočichové jsou rovněž ohrožováni znečišťováním vzduchu, k němuž dochází hlavně při spalování paliv, kdy jsou do atmosféry vypouštěny jedovaté plyn. To vyvolává místní problémy, jako je kyselý déšť, který velice postihuje sladkovodní ryby.
Seznam druhů, které se stali obětí lovu, obsahuje africkou antilopu modravou, která vymřela kolem roku 1800 a severoamerického holuba stěhovavého, kdysi nejpočetnějšího ptáka světa. Tyto druhy byly původně zabíjeny pro maso, ale zvířata se nyní často loví z méně naléhavé potřeby. Sloni jsou zabíjeni kvůli klům a nosorožci kvůli rohům. Tygři jsou loveni pro kožešinu a některé tělesné části, za které se platí stále vyšší ceny. Mořské ryby se loví ve velké míře pro potravu. Pro obchod s domácími mazlíčky se odchytává mnoho živočichů.
Některé z vysazených živočichů způsobují problémy tím, že loví druhy místní zvířeny. Jiné škodí původním živočichům nepřímo, neboť jim kongurují při obsazování teritorií nebo ve sběru potravy. V Austrálii rozrušily introdukované (vysazené) druhy ekologii celého kontinentu. Klokani ještě prospívají, ale mnozí malí vačnatci nyní žijí jen v nepatrné části jejich původního areálu. Na povrchu planety dochází se značnou rychlostí k oteplování. Živočichové jsou dobře vybaveni k tomu, aby se vyrovnávali s postupnými změnami klimatu. Změny, které se očekávají během nastávajícího století jsou však pravděpodobně mnohem rychlejší než změny v minulosti.
Čtěte také: Vzdělávací DVD pro děti: Zvířata v přírodě
V mnohých případech bude docházet k potížím v důsledku změn vegetačních zón na souši a změn pozice vodní hladiny a mořských proudů. Některá horská zvířata se již přesunují do vyšších nadmořských výšek a rozmnožovací cyklus některých ptačích druhů začíná dříve na jaře. U některých zvířat bylo dosaženo úspěchu při ochraně, zatímco jiné druhy sotva přežívají a pohybují se na úzké hranici mezi přežitím a vyhynutím. Přežití mnoha těchto živočichů je zcela v lidských rukou, v rukou, které je tolik ohrozily.
Příklady ohrožených druhů
Všechny kontinenty mají své ohrožené šelmy kočkovité: v Jižní Americe je to jaguár, v Severní Americe puma. V Africe je to gepard, levhart, lev berberský a v Indii tygr. Pumy, které byly dříve hojně rozšířeny v Sev. Lev berberský je nejvzácnější ze všech lvů a ve volné přírodě vyhynul v roce 1920, kdy byl zastřelen poslední jedinec. Jaguár byl dlouho loven pro svou kožešinu a v součastnosti již v mnohých oblastech vyhynul. V Belize byla založena rezervace především pro tento druh.
Tygr kaspický, jávský a balijský už dávno vymizel. Z pěti zbývajících poddruhů na světě žije volně maximálně 80 tygrů čínských, přibližně 450-500 tygrů sibiřských, asi 1 500 tygrů indočínských, přibližně 600 tygrů sumaterských a více než 3 000 jedinců žijících ve volné přírodě nejméně ohroženého druhu. Medvědi jsou ohrožováni činností lidí, i když medvěd lední je hojně rozšířen. Medvěd grizzly je ohrožen a chráněn v Sev. Americe. Medvěd hnědý se v Evropě vyskytoval v mnoha oblastech, ale jeho počty klesají. Panda velká a červená budou brzy odkázány na život v zajetí.
Primáti jsou nejohroženějším řádem se 46 procenty druhů patřících mezi druhy ohrožené. Ze tří poddruhů goril je ohrožená jen gorila horská. Orangutan je op žijící na ostrovech Borneo a Sumatra. Kácení pralesů znamená, že jeho počty jsou také ohroženy. Nejvzácnějším druhem nosorožců je jednorohý nosorožec jávský. Nosorožec sumatérský je také ohrožen. Nosorožci indičtí žijí v sušších oblastech Indie. Jak bizon americký, tak zubr evropský jsou chráněni. Kůň Przewalského nejspíše z přírody vymizel v 60. letech, ale přibližně 1 200 kusů je chováno v zoo. Konečným cílem záchranné akce je návrat tohoto druhu do volné přírody v Mongolsku.
Antilopa bongo přichází o svůj domov v lesích a bambusových džunglích. Přímorožec arabský byl dalším ohroženým druhem. Požáry ropy a ropná jezera, která vznikla při úmyslném pálení ropných vrtů během války v Perském zálivu. Takové katastrofy způsobené lidmi mají velký vliv na život v moři. Lov, znečištění přírodního prostředí a nemoci zredukovaly počty mořských savců na celém světě. Vydra byla 200 let lovena pro svůj hustý, teplý kožich, a tak na počátku našeho století byla na pokraji vyhynutí. Díky legislativních opatření stoupl počet vyder v celém světě. Všechny vydry mořské jsou však citlivé na znečištění moř.
Čtěte také: Problém s plasty: Jak ovlivňuje nás všechny?
Kapustňáci byli loveni pro své maso, které se prodávalo do Evropy. V šedesátých letech se pět vlád arktických zemí dohodlo na plánu ochrany ledního medvěda. Těmto tvorům nyní nehrozí vyhynutí v důsledku nadměrného lovu, ale vlivem glob. Populace těchto živočichů byla stižena virem, který je podobný psince. V době, kdy epidemie vrcholila, záchranná střediska začala tuleně léčit. Bohužel většina tuleňů uhynula. Velryby byly lovem téměř vyhubeny. Nyní jsou chráněné. Plejtvák obrovský a Keporkak jsou tak vzácní, že mohou klidně vyhynout z přirozených příčin, nebo v důsledku problémů vyvolaných znečištěním živ.
V mnoha chudých zemích jsou ptáci chytáni ve velkém. Poté jsou exportováni ze země a prodáváni v Evropě a Severní Americe. Stejná otázka je i ničení životního prostředí, např. kácení lesů. Také klimatické změny mají na ptáky vliv. Dokonce i v ideálním prostředí se mohou vyskytovat problémy. Znečištění má také velký vliv na život ptáků. Zavinily to pesticidy, které se akumulovaly v těle zpěvných ptáků, holubů a divokého ptactva, které se živilo otráveným hmyzem. Tyto pesticidy se pak přenášely do těl sokolů, kteří zmíněné ptáky lovili. Následkem toho uhynulo mnoho sokolů.
Organizace IUNC uváděla v roce 1994 na svých seznamech v Červené knize ohrožených živočichů 1 000 druhů ryb. Tento počet odráží negativní vliv člověka na život v řekách, bystřinách, jezerech i oceánech. Mezi druhy uváděné v Červené knize patří především ty, které jsou ohroženy v důsledku úbytku životního prostředí, vlivem vyčerpání přírodních zdrojů a tlaku vyvolaného urbanizací. V řekách žije množství ohrožených druhů, jako je Jeseter velký. Životy mnoha ryb byly ohroženy stavbami přehrad a nádrží.
Globální pohled na problematiku
Jižní Amerika je světadílem bujných tropických pralesů, vysokých velehor i rozsáhlých travnatých plání. Středoamerickou krajinu tvoří především hory a tropické pralesy. Velká část krajiny byla vystavena vlivům zemědělství, průmyslu a lidského osídlení nebo znečištění. Těžba ropy je zdrojem silného znečištění. Příroda zde musí být přizpůsobena k přežití chladných období roku. Ve většině částí už neexistují nenarušené úseky přírody. Lidé zde krajinu zdevastovali a změnili k nepoznání. Většina půdy slouží zemědělské a průmyslové činnosti. Mnohé státy mají problémy se znečištěním jehož zdrojem je těžký průmysl.
Největší část zaujímá poušť. Rozsáhlé části jsou zemědělsky využívány, rozšířeny je také průmysl. To vše nepříznivě ovlivňuje životní prostředí. Většinu území zaujímá tropický prales, který je ohrožen kácením. Austrálie je snad nejpodivuhodnějším domovem všech savců - vačnatců. Na Novém Z. Toto území není trvale osídleno lidmi a nežijí zde ani žádná větší zvířata.
Čtěte také: Seznamka pro Milovníky Přírody a Zvířat
Ochrana přírody a záchranné programy
Ochránci přírody se snaží zlepšit osud kriticky ohrožených, málo početných populací živočichů jejich rozmnožováním v zajetí a následným vypouštěním do volné přírody. Ovšem bez neustálého a dlouhodobého sledování a výzkumu živočichů nebudeme moci obdobné problémy překonat. I když není zpětné vysazení druhů do volné přírody často z nejrůznějších důvodů možné, chov v lidské péči má velký význam. U mnoha druhů založili odborníci plemenné knihy a jednotlivé zoologické zahrady cíleně rozmnožují jen jedince, u nich se jejich vzájemným pářením zoologové doufají, že tímto způsobem udrží populaci při životě do té doby, dokud se nepopdaří překonat problémy s jejím vysazením, nebo v zajetí vznikne silná populace.
Příklady úspěšných záchranných programů
- Kondor kalifornský: Ještě na začátku osmdesátých let dvacátého století to vypadalo, že kondoři kalifornští jsou odsouzeni k vymření. Přežívalo posledních 22 exemplářů a vypadalo to, že brzy zmizí i oni. Roku 1987 byli všichni pochytáni a umístěni do záchranných stanic, kde se je biologové a ekologové pokoušeli rozmnožovat. Jejich úsilí se vyplatilo. Na začátku devadesátých let se tak začali zase velmi opatrně a kontrolovaně vypouštět do volné přírody. Nyní americké úřady oznámily, že letos na jaře počet narozených kondorů dosáhl tisícovky.
- Nosorožec severní bílý: Italská společnost Avantea oznámila přelomový úspěch v záchraně nosorožců severních bílých. Italové letos v polovině září oznámili, že dvě oplodněná embrya se vyvinula do stadia, aby mohla být zamražena a později vložena do náhradní matky.
Invazní druhy a jejich dopad
Nepůvodní ryby a další zvířata, která vytlačují původní druhy, rozšiřují různé choroby nebo likvidují domácí ekosystémy. Nežijí v Česku pouze ve volné přírodě, ale také u chovatelů v domácnostech. Podle evropského nařízení se s těmito invazními druhy nesmí obchodovat, převážet je, množit a především vypouštět do volné přírody. Mohou totiž rychle vytvořit životaschopnou populaci a dál ohrožovat původní přírodu. Například u raka mramorovaného stačí jediná samice k tomu, aby se tento druh rychle rozmnožil a přenosem račího moru decimoval české raky říční a kamenáče.
Ti, kteří mají doma nepůvodní druhy, ale mohou nechat tato zvířata dožít. Podmínkou je ovšem registrace pomocí jednoduchého on-line formuláře. Vedle zmiňovaného raka mramorového je to například krab čínský, želva nádherná, husice nilská, mýval severní, nutrie říční, ondatra pižmová nebo psík mývalovitý. U rostlin to je třeba známý bolševník obrovský, pajasan žláznatý nebo netýkavka žláznatá.
Instituce, jako jsou zoologické zahrady, akademická pracoviště nebo výzkumné ústavy, mohou tato zvířata dál chovat a dokonce je nechat rozmnožovat, ale potřebují k tomu příslušnou výjimku Ministerstva životního prostředí.
Finanční dopady invazních druhů
Nepůvodní invazní druhy nejsou pouze rizikem pro tuzemskou přírodu, ale způsobují také nemalé finanční škody, a v některých případech dokonce ohrožují i lidské zdraví. „Náklady na jejich účinnou regulaci se jen u nás odhadují na více než 250 milionů korun ročně,“ uvedla před časem tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). V celé Evropské unii je ale tato suma výrazně vyšší. Podle studie Akademie věd se ve státech EU vynaloží na boj s invazními druhy a likvidaci jimi způsobených škod v přepočtu okolo 300 miliard korun ročně.
Hlavačkovec Glenův - příklad invazního druhu v ČR
V Česku byla tato ryba objevena poprvé. Jejím původním domovem je povodí Amuru - severovýchodní Čína, ruský Dálný Východ a severní část Korejského poloostrova. Prvně byl dovezen do okolí Petrohradu v roce 1912 a následně také do Moskvy. Do střední Evropy se rozšířila v devadesátých letech, v Polsku byl poprvé objeven v roce 1993, v Maďarsku o čtyři roky později, na Slovensku v roce 1998, v Německu v roce 2013. Teď ho rybáři vylovili také v Česku. Nejprve ve zmiňovaném rybníku Karásek, následně i v níže položeném Lukotovském rybníku. Odborníci pak zjistili, že tento invazní druh žije v obou rybnících už přibližně 10 let.
„Hlavačkovci významně ohrožují biodiverzitu vodních ekosystémů - představují riziko pro bezobratlé, obojživelníky i jiné druhy ryb. V blízké době bude probíhat mapování tohoto druhu v širším okolí prokázaného výskytu a ve spolupráci s hospodáři budou podniknuta opatření k jeho likvidaci,“ sdělila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Osídluje zejména pomalu tekoucí a stojaté vody s dostatkem vegetace a bahnitým dnem. Jako potrava mu slouží drobné vodní organismy z řad bezobratlých i obratlovců včetně pulců žab nebo malých ryb. Není náročný na množství kyslíku ve vodě. Dožívá se sedmi až deseti let, ve volné přírodě to ovšem bývají tak čtyři roky. Jeho přirozenými nepřáteli jsou větší dravé ryby. Výrazněji omezovat výskyt hlavačkovců mohou zejména štiky a okouni.
tags: #zvířata #která #už #nežijí #ve #volné
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]