AGRO ZVOLE: Udržitelné hospodaření v srdci Vysočiny

Jak tomu mají čtenáři rozumět? Jste největší producenti mléka a máku, ale cítíte se být malí? Pokud vím, tak AGRO ZVOLE má 1 150 hektarů? Definice EU říká, že do 50 zaměstnanců a obratu 250 milionů korun jste malý podnik. Ale to není podstatné. Podstatné jsou z mého pohledu dvě věci. Za prvé, kolik rodin podnik živí a kolik na to potřebuje hektarů.

Historie je zajímavá, ale pojďme k současnosti. Jsem v podniku patnáctým rokem a od začátku jsem měl v hlavě být dobrým hospodářem. Moderně by se tomu dalo říct „podnikat udržitelně“. Abychom obhospodařované pole i majetek předali další generaci v lepším stavu, než jsme ho sami do správy přebírali.

Mák jako superpotravina

Začnu mákem. Mák je z pohledu výživy superpotravina (náš mák má v každých sto kilech 22 kilogramů bílkoviny). Zdůrazňuji mák modrý potravinářský s minimem morfinu - to si někdy lidé pletou s technickým mákem s vysokým obsahem morfinu, v lepším případě použitelným k výrobě léků…

Tedy máku vypěstujeme zhruba jednu tunu z hektaru. Kdybych to porovnal s pšenicí, prodal bych z pole společně se slámou až 14 krát více organické hmoty. Takže kdybych místo máku pěstoval pšenici, musel bych z podniku vyvést 85 kamionů zrna a slámy proti 6 kamionům máku.

Kráva jako součást cirkulační ekonomiky

Zaznamenal jsem, že kráva spíše životnímu prostředí škodí. Vypouští metan, spotřebuje strašně vody… Dříve mě tyto názory opravdu rozčílily doběla. Všichni se ohání selským rozumem, ale jako by ho používáním „chytrých“ mobilů a asociálních sítí zcela ztratili. Naše babičky a dědové dobře věděli, že když měli krávu, rodina vždy přežila (krásný film Kráva o tom natočil Kachyňa v roce 93, doporučuji). Kráva je jeden z nejúžasnějších tvorů v lidské historii. Umí přetvořit vlákninu na mléčnou a masnou bílkovinu. Přitom většinu organické hmoty vrátí zpět v podobě úžasného hnojiva do půdy. To stejné udělá s vodou.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Kráva, co nadojí až 65 litrů mléka denně, umí vypít až 200 litrů vody, ale také vyprodukuje 100 až 120 litrů kejdy (90 procent tvoří voda), kterou zachytíme v betonových jímkách a vracíme pomocí nejmodernějšího zapravovače zpět do půdy s organickým hnojivem. Tím udržujeme a zvyšujeme půdní úrodnost, ale také schopnosti zadržovat vodu. Pokud nebude v půdě organická hmota, zbyde v půdě písek - a ten, jak víme, moc vody nezadrží.

Emise metanu a CO2

Ale co ten metan a vůbec emise? Dám vám příklad, přijel jste za mnou autem z Jihlavy, fotograf dojel druhým autem - to už máme 200 kilometrů autem. Spálením benzínu jste vypustil spoustu CO2 a než se ten benzín vyrobil a dovezl, uniklo spoustu metanu při těžbě a zpracování. Uhlík, co se miliony let někde ukládal přes fotosyntézu do rostlin a živočichů. A vy jste jej nenávratně vypustili zpět do ovzduší.

Na rozdíl od krav. Ty sice nějaký metan vypustí (vliv na skleníkové plyny je v řádu jednotek procent), ten se do deseti let rozpadne na CO2 a vodu. CO2 fotosyntézou pojmou rostliny a ty zbaští naše krávy a většinu vrátí zpět do půdy. Opět: kráva je prototyp cirkulační ekonomiky. Dokonce může být v ukládání CO2 přebytková, pokud započítáte i CO2 uloženou v kořenech a posklizňových zbytcích rostlin, které se pro ně pěstují.

Věděl jste, že hektar kukuřice pojme fotosyntézou tolik CO2 pro svůj růst, jako vy vypustíte při ujetí 130 000 kilometrů autem? My té kukuřice pěstujeme na 150 hektarech.

A poslední perlička k přemýšlení o udržitelnosti chovu krav: před 15 lety nám jedna kráva nadojila 15 litrů mléka, dnes jsme našim šampionkám vytvořili takové podmínky, že dojí skoro 40 litrů. Tedy na litr vyprodukovaného mléka potřebujeme o 2,6 krávy méně.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Používání pesticidů

Další otázka, co mě dříve vytáčela. Dnes vám trpělivě vysvětlím, že naopak. Já mám rád fakta, ne dojmy. Německo používá (shodneme se, že je to vyspělá země) podle Eurostatu 4 kilogramy pesticidů na hektar. AGRO ZVOLE průměrně pod 1,5 kilogramů pesticidu na hektar. Právě na louky, ale i pěstování kukuřice je potřeba minimum pesticidů. Navíc používáme nejmodernější techniku. Náš postřikovač podle GPS signálu hlídá, aby nepřestřikoval rožky. Traktor jezdí v porostu s přesností na 2,5 centimetru sám. A když jede do zatáčky, tak vnitřní ramena stříkají automaticky méně. Při rozjezdu z nulové rychlosti stříká jedna tryska, pak druhá, třetí, čtvrtá, aby byla dávka rovnoměrná na každý kousek pole. To vše přispívá k minimalizaci používání pesticidů.

Produkce mléka a máku

Kolik mléka ročně vyprodukujete? Produkujeme skoro 8 milionů litrů, což uživí spotřebu mléka a mléčných výrobků pro celý region Bystřicka a Novoměstska se 40 tisíci lidmi. Pár tisíc litrů prodáme i našim spoluobčanům v automatu. Je to opravdu minorita naší produkce, spíše služba našim spoluobčanům z regionu.

Ano, už zmíněnou superpotravinu - mák. Balíme jej do průhledných půlkilových sáčků, aby si každý mohl zkontrolovat výbornou kvalitu našich modrých kuliček. S mákem máme větší plány. MÁK ZVOLÁK můžete koupit ve zdravěnkách po regionu nebo přímo u nás v podniku. To zní jako velké plány. Máte šance proti obchodním řetězcům?

Udržitelnost a podpora místních producentů

A vidíte, i tímto článkem se to musíme pokusit změnit. Udržitelnost nesmí být prázdné slovo pro nikoho z nás. Každý, kdo otevře ledničku nebo spižírnu, se musí zamyslet, jestli jeho jídlo neputovalo přes celou Evropu nebo se dokonce nedohoupalo z Jižní Ameriky, kde tedy kila pesticidů nebo antibiotika či růstové hormony opravdu nikdo neřeší - nemluvím o kácení pralesů pro palmový olej. Náš zabalený mák je kvalitnější a levnější, než ho najdete v řetězcích, kde koupíte menší balení nebo už rozemletý mák s velkým obsahem cukru, aby vydržel. My se musíme více snažit, aby o tom čeští spotřebitelé věděli. A oni by mohli více přemýšlet, jestli není lepší podpořit místní producenty, jak to ví každý Francouz nebo Rakušan.

Údajně nejbohatším Němcem je majitel Lidlu. Udržitelnost není jen produkce, ale i chování ke svému okolí, lidem a chování ke svému okolí, lidem a přírodě, kde žijete. Každý podnik, aby mohl něco udělat pro své okolí, musí nejdříve peníze vydělat. Nejen čekat s nataženou rukou na dotace.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Spolupráce s obcemi a investice do technologií

Podnik není součástí nějakého fondu či holdingu, vlastní ho místní lidé, co tu žijí, takže rozhodujeme o tom ve Zvoli, kam vydělané peníze použijeme. Jestli zaplatíme více našim spolupracovníkům, nájemníkům půdy, a když něco zbyde, rádi přispějeme i hasičům ve vesnicích, kde hospodaříme, třeba na super práci s dětmi v populární hasičské lize. Nebo našim drobnochovatelům zvířat na jejich výstavy a mladým rybářům na zvolskou soutěž také rádi přispějeme. Kdo navštíví místní ples s tombolou ve Zvoli, Blažkově nebo na zemědělské škole v Bystřici, určitě si jako výhru náš mák Zvolák také odnese.

Spolupráce s obcemi, kde hospodaříme, je velmi úzká. Výpomoc technikou je samozřejmostí. Prohrnujeme v zimě silnice. A letos jsme se pustili i do úprav polních obecních cest. Pořídili jsme silniční válec a stroj na rovnání nerovností.

Ano, do moderního chovu zvířat jsme investovali obrovské peníze a můžeme studentům ukázat nejmodernější robotizovanou dojírnu na světě. Chceme být nejlepším robotizovaným chovem v Evropě a to bez mladé generace nepůjde. Chceme jim ukázat, že zemědělství je jedno z nejsmysluplnějších (bez jídla a vody se žije těžko) a nejkrásnějších prací na světě. Největší dřina se může odevzdat strojům. Je to vysoce odborná práce - potřebujete spoustu praktických dovedností se zvířaty, ale i znalost technologií, zpracování dat. To chceme studentům ukázat, než přijdou do provozu. I my se učíme pracovat s novou generací a myslím, že se nám to daří. Spousta absolventů škol u nás začíná. Na začátku je to s nimi těžká práce, hlavně pro zkušenější kolegy, ale většina absolventů je šikovných a rychle se začlení do nejnáročnějších prací. Také pochopení, že u nás je pole a kráva na prvním místě, někdy bolí… Absolventy vítáme do všech pozic.

Plány do budoucna

Náš hlavní úkol je, abychom splatili všechny dluhy, co jsme investovali do nejnovějších technologií. Bez toho jsou všechny plány zbytečné. Dokončit rozdělanou práci. Být dobrými hospodáři, jak už jsem říkal. Také jsem pochopil, že to samo o sobě nestačí.

Díky úžasné efektivitě, vynalézavosti zemědělců, nasazení strojů, technologií i robotizace jsme se od roku 1900, kdy se narodil můj dědeček, dostali z 50 procent pracujících lidí, co živili národ, na 2,7 procent pracujících v zemědělské prvovýrobě. 47 procent lidí se nemusí dřít na to, aby uživili sebe a svoje sousedy za 125 let. To je úžasný posun a přispěl k obrovskému nárůstu kvality života všech.

Bohužel, my zemědělci jsme se stali obětí svého úspěchu. Hladomory skončily, vše si kdokoli koupí v supermarketu. A tak, bohužel, do svých plánů musím zařadit i vysvětlování okolí, že kvalitní jídlo nemusí být samozřejmost (sucho postupuje, zákazy od státu pro hospodaření narůstají, občas fatální epidemie ptačích chřipek nebo slintavky mohou být zničující). Vysvětlovat spoluobčanům, že jinde než na poli a v kravínech se jídlo dělat nedá. Bohužel při tom musíme vytahat nějaké bláto na silnice. Nebo zaprášit okna, když sklízíme kombajnem obilí. Překážet na silnici, když na pole jedeme. Nebo provonět ekologickým smradem vesnické ovzduší při vývozu hnoje od krav.

Vysvětlovat lidem i politikům, že jestli jim trochu vadí prach a smrad, co mají říkat moji spolupracovníci, kteří v tom náročném provozu pracují každý den, včetně svátků a nocí (krávy vypnout jako mašinu ve fabrice nejde).

Takže mým tajným plánem je připomínat lidem, že pro ně vyrábíme potraviny a chráníme vodu i krajinu. Znovu budovat u spoluobčanů hrdost na své zemědělce - tak, jak jsem to viděl v Rakousku nebo Švýcarsku. Zároveň učit sebe i své kolegy, že máme být pyšní na to, co děláme a kde to děláme. Že můžeme pracovat v srdci krásné Vysočiny na Bystřicku, v údolí řeky Bobrůvky od Branišova po Strážek.

tags: #emise #Rakusan #Havlickuv #Brod

Oblíbené příspěvky:

• Online objednávka nebezpečného odpadu
• Územní systém ekologické stability
• Komplexní pohled na krajinu
• Význam červeného světla
• Dopady znečištění