Bezpečnostní požadavky na osobní lodě ve vnitrostátní plavbě

18.04.2026

Oddíl 1 se vztahuje na nové a stávající osobní lodě, jejichž kýl byl položen nebo které byly v podobném stádiu stavby před dnem 19. září 2021.

Stávající lodě tříd C a D nemusejí vyhovět pravidlům kapitoly II-1 a II-2 tohoto oddílu, pokud správa státu vlajky, pod jehož vlajkou má loď právo plout, zajistí, aby odpovídaly vnitrostátním pravidlům státu vlajky a aby tato pravidla zaručovala úroveň bezpečnosti rovnocennou úrovni, která se vztahuje na nové lodě tříd C a D nebo stávající lodě třídy B.

Bez ohledu na ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nemusejí lodě třídy D, jejichž plavba nepřesahuje námořní oblast A 1, jak je vymezeno v pravidle IV/2.12 úmluvy SOLAS z roku 1974, vyhovovat požadavkům na přepravu kapitoly IV úmluvy SOLAS z roku 1974, ovšem musí alespoň vyhovovat ustanovením kapitoly IV této přílohy.

Pokud je to možné a přiměřené, ustanovení týkající se viditelnosti velitelského můstku pravidla V/22 úmluvy SOLAS z roku 1974 se použijí také na lodě, jejichž délka nepřesahuje 55 m, přičemž „délkou“ se rozumí délka vymezená pravidlem V/2 úmluvy SOLAS z roku 1974.

Pokud se v tomto oddíle vyžaduje uplatňování rezoluce IMO na stávajících lodích, lodích postavených do dvou let ode dne přijetí této rezoluce Mezinárodní námořní organizací, nemusejí tyto lodě odpovídat této rezoluci za předpokladu, že jsou v souladu s případnou předchozí platnou rezolucí (rezolucemi).

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Kapitola II-2: část A, pravidla II-2/A/1 a II-2/A/2, viz SOLAS včetně změn z let 1999/2000. Pravidlo II-2/A/1, odstavec 3, viz část F (Alternativní konstrukce a zařízení) revidované kapitoly II-2 (změny z roku 2000) SOLAS z roku 1974 pro nové lodě postavené 1. ledna 2003 nebo později.

Zaplavitelností prostoru se rozumí procento prostoru, které může být zaplaveno vodou.

Ovládacím systémem kormidelního zařízení se rozumí zařízení, kterým se přenášejí povely z velitelského můstku na hnací jednotky kormidelního zařízení.

Hlavním kormidelním zařízením se rozumí vlastní stroj, ovládač kormidla, hnací jednotky kormidelního stroje, přichází-li to v úvahu, a přídavné zařízení a prostředky přenosu točivého momentu na kormidelní peň (např.

Strojním pohonem systému řízení se rozumí hydraulické zařízení dodávající energii pro otáčení kormidelním pněm a sestávající z hnací jednotky nebo hnacích jednotek kormidelního zařízení, včetně přívodního potrubí a armatur a ovladače kormidla.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Strojní pohon systému řízení může mít společné mechanické komponenty, tj.

Stabilita lodí

Pro každou loď musí být stanoven individuální postup nouzového vlečení.

Jestliže členské státy považují uplatnění kritéria bouřlivého větru a kolébání stanoveného v rezoluci IMO A.749(18) v platném znění za nevhodné, lze použít alternativní přístup zajišťující uspokojivou stabilitu.

Hlavní příčná přepážka může mít výstupek, pokud všechny části výstupku leží uvnitř svislých rovin vedených na obou bocích lodi ve vzdálenosti od obšívky rovnající se jedné pětině šířky lodi, měřeno kolmo k ose lodi v rovině nejnižší vodorysky dělení.

Čtěte také: Pracovní rizika

Má-li hlavní příčný vodotěsný oddíl místní dělení a prokáže-li se správě státu vlajky, že po každém předpokládaném poškození boku lodě, které se rozprostírá na délce 3,0 m plus 3 % délky lodě nebo 11,0 metrů, nebo 10 % délky lodě, podle toho, která hodnota je menší, nebude celý objem hlavního oddílu zaplaven, lze povolit přiměřené zvětšení přípustné délky vyžadované jinak u tohoto oddílu.

Požadavky pododstavce.1 se stanoví výpočtem, který je v souladu s pododstavci.3,.4 a.6 a který bere v úvahu rozměry a konstrukční charakteristiky lodi a vybavení a rozmístění poškozených oddílů.

Křivka vratného ramene stability musí mít minimální rozsah 15 stupňů za úhel rovnovážné polohy.

Ve střední fázi zaplavení musí mít maximální rameno stability nejméně 0,05 metru a rozsah pozitivního vyrovnávacího ramena páky musí být nejméně 7 metrů.

Nesouměrné zaplavení se musí vhodnými opatřeními omezit na minimum.

Je-li nutné korigovat velké úhly náklonu lodi na stranu, musí opatření fungovat pokud možno sama, ale v každém případě musí být armatury pro příčné zaplavení vybaveny ovládacími prvky a musí dát ovládat z místa nad přepážkovou palubou.

U nových lodí tříd B, C a D nesmí maximální úhel náklonu lodi na stranu po zaplavení, ale před vyrovnáním, přesáhnout 15 °.

Vyžaduje-li se vybavení lodi potrubím pro příčné zaplavení, nesmí doba vyrovnání přesáhnout 15 minut.

ponorová mez nesmí být v žádném případě v konečném stádiu zaplavení ponořena.

Veliteli lodi se musí poskytnout údaje nutné k udržení dostatečné stability v neporušeném stavu za provozních podmínek, aby měla loď možnost odolat velkému poškození.

Údaje uvedené v odstavci.7, které mají veliteli lodi umožnit udržet dostatečnou stabilitu v neporušeném stavu, musí obsahovat informace s uvedením největší přípustné výšky těžiště lodi nad kýlem (KG) nebo alternativně nejmenší přípustnou metacentrickou výšku (GM) pro rozsah ponorů nebo výtlaků dostatečných k pokrytí všech provozních podmínek.

Každá loď musí mít na přídi a zádi jasně označené stupnice ponorů.

Když je dokončeno naložení lodi a před jejím vyplutím musí velitel lodi určit sklon a stabilitu lodi a také zjistit a zaznamenat, zda loď vyhovuje kritériím stability podle příslušných pravidel.

Stabilita lodě se určuje vždy výpočtem.

Konstrukční požadavky

Musí být vestavěna přepážka předního kolizního prostoru nebo kolizní přepážka, která je vodotěsná a vede až po přepážkovou palubu.

Přesahuje-li kterákoli část lodi pod vodoryskou přední svislici, např.

Je-li loď vybavena dlouhou nástavbou na přídi, musí být kolizní prostor na přídi nebo kolizní přepážka vodotěsně protaženy po další plnou palubu nad přepážkovou palubou.

nevyhovuje-li stávající rampa požadavkům, aby byla schválena jako protažení kolizní přepážky, a poloha rampy zabraňuje toto protažení provést v rozmezí hranic stanovených v odstavcích.1 nebo.2, může být protažení uskutečněno v malé vzdálenosti dozadu za zadní hranici stanovenou v odstavcích.1 nebo.2.

Tato vzdálenost vzad nesmí být delší, než je nutné k zajištění, aby nepřekážela rampě.

Zadní kolizní přepážka a přepážky rozdělující prostor strojovny od nákladových prostor a prostor pro cestující musí být také vodotěsné až po přepážkovou palubu.

Vazové trubky musí být ve všech případech uzavřeny ve vodotěsných prostorech.

Vyžaduje-li se vybavení dvojitým dnem, musí jeho výška vyhovovat normám uznané organizace a vnitřní dno se musí rozprostírat až na boky lodi tak, aby chránilo dno lodi až po outor (po přechod lodního dna do boků lodě).

Malé studny v dvojitém dnu spojené s odvodňovacím zařízením podpalubí atd. nesmějí přesahovat směrem dolů více, než je nutné.

Hloubka studní nesmí být v žádném případě větší, než hloubka dvojitého dna na ose minus 460 mm, ani nesmí studna přesahovat směrem dolů vodorovnou plochu uvedenou v odstavci 5.

Studna dosahující až k vnější obšívce je však přípustná na zadním konci tunelu hřídelového vedení.

Jiné studny (např.

Aby byl dodržen požadovaný stupeň dělení, musí být stanovena vodoryska dělení odpovídající schválenému dělícímu ponoru a označena na lodním boku uprostřed lodi.

Vodotěsné přepážky

Každá vodotěsná dělící přepážka, ať příčná nebo podélná, musí být konstruována tak, aby byla způsobilá odolat s náležitou mírou bezpečnosti náporu hydrostatického tlaku vody, což by měla vydržet v případě poškození lodi, avšak alespoň nápor hydrostatického tlaku vody po ponorovou mez.

Zkoušky hlavních oddílů jejich zaplavením vodou nejsou nařízeny.

Když se zkoušky zaplavením vodou neuskuteční, je nařízená zkouška postřikem; tato zkouška se musí uskutečnit v nejpokročilejší etapě postupu stavby lodi.

Není-li zkouška postřikem proveditelná vzhledem k možnému poškození strojního zařízení, izolace elektrického zařízení nebo spojovacích prvků, může být nahrazena důkladnou vizuální kontrolou svařovaných spojů a podle potřeby podpořena takovými zkouškami, jako je test na průnik barvy nebo ultrazvukový test průsaku nebo rovnocenný test.

Procházejí-li trubky, jícny, lodní odpadové trubky, elektrické kabely atd.

Pokud není v odstavci.3.3 stanoveno jinak, může kolizní přepážkou procházet pod ponorovou mezí nejvýše jedno potrubí pro vedení kapalných látek do nádrží v předním kolizním prostoru za předpokladu, že potrubí je vybaveno šroubovacím ventilem způsobilým k tomu, aby byl ovládán seshora z přepážkové paluby, ventilová skříň je upevněna uvnitř předního kolizního prostoru ke kolizní přepážce.

V prostorách obsahujících hlavní a pomocné hnací strojní zařízení včetně kotlů sloužících potřebám pohonu mohou být v každé hlavní příčné přepážce umístěny jen jedny dveře, kromě dveří do tunelů hřídelového vedení.

Kde jsou dvě nebo více hřídelí, musí být jejich tunely spojeny průchodem pro vnitřní dorozumívání.

Mezi strojovnou a prostory tunelu vybaveného dvěma šachtami mohou být jen jedny dveře a tam, kde jsou více než dvě šachty, jen dvoje dveře.

tags: #112 #v #ohrozeni #zivota #jeřáb #visící