Doprava a Přeprava Odpadu v České Republice

Pojmy "přeprava" a "doprava" odpadů nejsou zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen "zákon o odpadech") definovány. Vychází se proto ze základních pojmů zvláštního předpisu, kterým je pro tento účel zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ("Silniční zákon"), který v § 2 odst. 1 stanoví, že silniční doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob (linková osobní doprava, kyvadlová doprava, příležitostná osobní doprava, taxislužba), zvířat a věcí (nákladní doprava) vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu.

Z této definice vyplývá, že pojem "silniční doprava" je nadřazeným pojmem pojmu "silniční přeprava". Pojmy se tedy navzájem nevylučují, ani zásadně neliší. Naopak, přepravu lze uskutečňovat pouze v rámci dopravy a doprava může být uskutečněna pouze s cílem přepravy osob, zvířat a věcí (včetně odpadu).

Z hlediska stanovení povinností při nakládání s odpady je důležité, že oba pojmy - přeprava a doprava, jsou podle těchto definic nakládáním s odpady a tudíž i součástí odpadového hospodářství.

Pro účely zákona o odpadech a jím stanovených povinností není mezi pojmy doprava a přeprava rozdíl žádný. Doprava, či přeprava odpadů je nakládáním s odpady, musí být provozována osobou oprávněnou k nakládání s odpady, definovanou v § 4 písm. y), což dopravce odpadů může splnit podle zvláštních právních předpisů (živnostenský zákon, silniční zákon aj.).

Pokud tedy dopravce odpadů není zároveň původcem přepravovaného odpadu, ani osobou oprávněnou k převzetí odpadu do svého vlastnictví, potom po dobu přepravy odpadu do zařízení k nakládání s odpady a jeho převzetí k tomu oprávněnou osobou, ručí za odpad jeho původce. Dopravce ručí za dopravu (přepravu) - tj. za plnění povinností zvláštních právních předpisů pro silniční přepravu a dopravu. Povinnosti přímo pro přepravu odpadů jsou zákonem o odpadech stanoveny jeho § 24, a to především odkazy na zvláštní právní předpisy, jak přímo vyplývá z § 24 odst. 1 písm. a) a z povinností při přeshraniční přepravě odpadů (§ 53 a další zákona o odpadech) odkazem na přímo účinný předpis ES (Nařízení EP a Rady (ES) č. 1013/2006, ze dne 14. 6.

Čtěte také: Studie o dopravě a ovzduší

Další důležité ustanovení zákona o odpadech je v případě přepravy odpadů jeho § 40, stanovící způsob vedení evidence při přepravě nebezpečných odpadů.

Účastní-li se právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání na přepravě odpadů, jsou povinny ji zabezpečit podle požadavků zvláštních právních předpisů (například zákon č. 111/1994 Sb., Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR, vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb., Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží RID).

A nastupují také povinnosti evidence: doklady související s přepravou odpadů je třeba na vyžádání předložit kontrolním orgánům a doklady uchovávat po dobu 3 let ode dne zahájení přepravy. Prostředek přepravující odpad se označuje způsobem, který stanoví vyhláška č. 374/2008 Sb. Při přepravě nebezpečných odpadů se musí vést evidence a ohlašovat NO tak, jak požaduje zákon o odpadech.

Motorové vozidlo přepravující odpad na veřejně přístupných pozemních komunikacích musí být označeno výstražnými tabulkami s černým nápisem "A". Rozměr a provedení tabulek i jejich umístění jsou detailně stanoveny: tabulka je bílá 40 x 30 cm, s černým písmem o výšce písmene 20 cm a tloušťce 2 cm. Během přepravy musí být viditelně umístěny vpředu a vzadu na vozidle kolmo k jeho podélné ose, nezakrývat ostatní povinné značení atd. Označení se nevztahuje na vozidla M1 a N1 (zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích).

Při přepravě nebezpečných odpadů jsou odesílatel a příjemce povinni vyplnit evidenční list, což neplatí při vnitropodnikové dopravě vlastními dopravními prostředky, pokud nepřesahuje areál provozovny. Odesílatel odpadu přikládá k zásilce nebezpečného odpadu vyplněný evidenční list, a to pro každou přepravu samostatně. Tento list v sedmi kopiích mapuje cestu odpadu (viz schéma).

Čtěte také: Životní prostředí a letecká doprava

Když odesílatel do 20 dnů od odeslání odpadu neobdrží od příjemce potvrzený evidenční list o převzetí nebezpečného odpadu, má informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa zahájení přepravy a Českou inspekci životního prostředí. Evidenční list je uveden v příloze č. 26 vyhlášky č. 383/2001 Sb. Odesílatel odpadu a příjemce odpadu jsou povinni evidenci archivovat po dobu nejméně 5 let.

Přeshraniční Přeprava Odpadů

Při přepravě odpadů přes hranice států se rozlišují různé režimy podle charakteru odpadů, podle účelu přepravy a podle zemí, do nichž nebo z nichž se přeprava uskutečňuje. Vzhledem ke svému mezinárodnímu charakteru v ní platí jednotná pravidla stanovená předpisy ES, které jsou ve všech členských státech závazné a přímo použitelné. Z našich předpisů tuto problematiku upravuje devátá část zákona o odpadech, navazující nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů.

Nařízení č. 1013/2006 upravuje čtyři typy přeprav odpadů, a to v závislosti na tom, z jakého státu, přes jaký stát a do jakého státu se odpad přepravuje. Správný postup při přeshraniční přepravě odpadů určuje také režim přeshraniční přepravy odpadů, který se odvíjí od druhu a množství odpadů.

Konkrétně se jedná o hlavu II daného nařízení. Ta se skládá ze šesti kapitol, které upravují postup zahrnující práva a povinnosti osob zúčastněných na této přepravě. Největší počet práv a povinností dopadá na samotného oznamovatele přepravy odpadů při režimu přepravy dle bodu 1. a 2.

Rozsah informací a dokumentace při přepravě určuje vyhláška č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů (navazující na přílohu II zmiňovaného nařízení). Odpad vzniklý v České republice se má u nás také přednostně odstraňovat. Přeshraniční přeprava odpadů do České republiky za účelem odstranění je zakázána s výjimkou odpadů vzniklých v sousedních státech v důsledku živelních pohrom nebo za stavu nouze.

Čtěte také: Letecká doprava a kvalita bydlení

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů, platí u nás přímo od července roku 2007. České předpisy upravují přeshraniční přepravu odpadu v oblastech, které toto nařízení přímo neupravuje.

V tomto nařízení byla provedena zásadní změna u "barevných seznamů". Místo tří seznamů (zeleného, žlutého a červeného) se používají seznamy dva s kódy, odpovídající přílohám VIII a IX Basilejské úmluvy.

• "Zelený" seznam obsahuje odpady uvedené v příloze IX Basilejské úmluvy (odpady označené kódem B a čtyřciferným číslem) a další "zbytkové" odpady zeleného seznamu (označené kódem začínajícím písmenem G).
• "Žlutý" seznam obsahuje odpady uvedené v přílohách II a VIII Basilejské úmluvy (odpady označené kódem A a čtyřciferným číslem) a další "zbytkové" odpady žlutého a červeného seznamu (označené kódem začínajícím písmenem A nebo R).

K přepravě odpadů ze "zeleného" seznamu v rámci EU není třeba písemného souhlasu. Toto pravidlo má však mnoho výjimek: Podle přechodných ustanovení uvedených v čl. 63 nařízení č. 1013/2006 je písemný souhlas třeba k přepravě těchto odpadů do Polska, Slovenska, Lotyšska, Bulharska a Rumunska. Vývoz odpadů zeleného seznamu do třetích zemí podléhá přísným omezením.

Velmi zásadní pro dopravce jsou také změny v požadavcích na doklady, které mají provázet přeshraniční přepravu odpadů. V příloze VII nařízení č. 1013/2006 je závazně stanovena forma a obsah dokladu, který musí doprovázet zásilky zeleného seznamu, k nimž není třeba souhlasu. Tento doklad musí podepsat osoba, která přepravu zařizuje, a po ukončení přepravy příjemce odpadu.

Podle čl. 18 nařízení č. 1013/2006 musí být uzavřena smlouva o využití příslušných odpadů "zeleného" seznamu a o zajištění jejich zpětného převzetí pro případ, že přepravu odpadů nebo jejich využití nelze dokončit podle plánu. Smlouva musí být účinná nejpozději ode dne zahájení přepravy a na vyžádání musí být poskytnuta dotčeným příslušným úřadům.

K přepravě odpadů určených k využití uvedených ve "žlutém" seznamu je vždy třeba písemného souhlasu příslušných úřadů ve všech zemích, které jsou přepravou odpadů dotčeny. Vývoz odpadů považovaných za nebezpečné, do třetích zemí je zakázán (podrobnosti stanoveny v čl. 36 ve spojení s přílohou číslo V nařízení č. 1013/2006).

Přes určité změny však základní postup při přeshraniční přepravě zůstává zachován: český oznamovatel podává oznámení Ministerstvu životního prostředí v příslušném počtu kopií a v jazycích přijatelných pro všechny dotčené státy. Ministerstvo životního prostředí oznámení postoupí příslušným orgánům ostatních dotčených států.

Pokud chcete vyvážet odpad do zahraničí, který podléhá povinnosti podání předchozího písemného oznámení. Tj. je zařazen pod položku žlutého seznamu dle nařízení 1013/2006, popř. pokud se jedná o tzv. nezařazené pod ani jednu položku v zeleném nebo žlutém seznamu, nebo směsi odpadů nezařazených pod ani jednu položku v zeleném nebo žlutém seznamu, pokud nejsou uvedeny v příloze IIIA nařízení č.

Při podání oznámení o přeshraniční přepravě na Ministerstvo životního prostředí České republiky musí oznámení obsahovat náležitosti vyplývající z nařízení o přepravě odpadů a příp. i z národní legislativy země odeslání.

Dokumentace musí obsahovat:

• Originál formuláře oznámení (Formulář oznámení pro přeshraniční pohyb / přepravu odpadů) - vyplněný a řádně podepsaný v bloku č. 17; číslo oznámení vám na základě vaší žádosti přidělí Ministerstvo životního prostředí České republiky, a po obdržení oznámení Ministerstvo životního prostředí České republiky číslo na formulář oznámení vytiskne, popř.
• Originál průvodního dokladu (Průvodní doklad pro přeshraniční pohyb / přepravu odpadů) - vyplněný v blocích 3, 4, 9 - 14, nepodepsaný v bloku č.
• Finanční záruka je počítána ministerstvem dle přílohy 8 zákona o odpadech. Finanční záruka musí být platná po celou dobu oznámení a ještě dalších 16 měsíců po ukončení přepravy.
• Rozhodnutí o vydaném předchozím souhlasu (pre-consent) příjemce dle čl.

Přeprava Nebezpečných Odpadů a Dohoda ADR

Pokud je již tedy nebezpečný odpad zařazen podle kritérií ADR pod UN číslo, případně pod obalovou skupinu, je nutné vyřešit způsob jeho přepravy. Nebezpečný odpad může být přepravován buď balený, tzn. v kusech, jako volně ložený nebo v cisterně. Poslední dva jmenované způsoby přepravy ovšem musí být dovoleny ustanoveními dohody ADR.

Přeprava v kusech je umožněna vždy a zákon o odpadech v § 13 odkazuje na zvláštní právní předpisy, pokud se týká balení nebezpečných odpadů a značení kusů. Nebezpečný odpad zařazený pod příslušné UN číslo, případně pod obalovou skupinu, musí být zabalen do předepsaných obalů podle pokynů pro balení uvedených v části 4 ADR. Většina těchto obalů podléhá zvláštnímu schvalování podle části 6 ADR, a to včetně splnění všech všeobecných podmínek balení, uvedených v části 4 ADR. Značení kusů (tedy finálních produktů balení sestávajících se z nebezpečného odpadu a obalu) je řešeno v části 5 ADR.

V obecné poloze se dá říci, že na kusu musí být bezpečnostní značka či značky předepsané pro dané UN číslo a obalovou skupinu v části 3 ADR a nápis „UN číslo". Toto jsou povinnosti stanovené mimo rámec § 13 zákona o odpadech. Další povinnosti dohoda ADR ukládá pro způsob přepravy, nakládku, vykládku, manipulaci a provoz, a to vždy podle konkrétního zařazení pod UN číslo, a případně obalovou skupinu. Odkaz na tyto povinnosti je uveden v § 24 zákona o odpadech.

Část 5 ADR pak odchylně od zákona o odpadech řeší požadavky na průvodní doklady, a to jak u dokladů vztahujících se k řidiči, tak i u dokladů k vozidlu a k nákladu. U některých přeprav nebezpečných odpadů je vyžadováno dohodou ADR pro řidiče tzv. „osvědčení o školení řidičů vozidel přepravujících nebezpečné věci" a nově též doklad vydaný státem, na němž je fotografie řidiče. Při přepravě nebezpečných odpadů cisternovými vozidly je dokladem k vozidlu myšleno „osvědčení o schválení vozidel pro přepravu některých nebezpečných věcí". Dokladem vztahujícím se k nákladu je vždy nákladní list s předepsanými údaji v předepsaném pořadí.

Zápis v nákladním listu může vypadat například následovně: ODPAD, UN 1263, BARVA, 3, II nebo ODPAD, BARVA, 3, UN 1263, II. Dále v zápisu následuje údaj o popisu a počtu přepravovaných kusů, hmotnost či objem nebezpečného odpadu. Přitom platí pro jednotlivé třídy a UN čísla řada odchylných či zvláštních ustanovení. Při přepravách, které nejsou tzv. podlimitní, jsou rovněž vyžadovány „písemné pokyny pro řidiče". Jejich forma je stanovena v části 5 ADR a jejich obsah je dán konkrétním nebezpečných odpadem a jeho zařazením pod příslušné UN číslo. Z těchto pokynů pak vyplývají požadavky na zvláštní vybavení vozidel pro přepravu ADR.

Jelikož dohoda ADR ukládá řadu dalších povinností, se zařazením nebezpečného odpadu jako nebezpečné věci podle ADR se výrazně komplikuje způsob jeho balení, značení, odesílání, přepravy i příjmu, včetně dalších požadavků na průvodní doklady.

Tvůrci předpisu si toho byli vědomi, a proto u odesilatelů, dopravců a příjemců nebezpečných věcí je stanovena povinnost zajistit si odborně způsobilou a státem přezkoušenou osobu, tzv. „bezpečnostního poradce". Tato osoba pak má za povinnost uvést firmu do souladu s poněkud komplikovanými, a navíc v každém lichém roce se měnícími předpisy ADR.

tags: #14 #doprava #a #preprava #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Aktuality a Události z Kalendáře Ochrany Přírody
• Ochrana přírody skrze stromy
• Kvalita životního prostředí Žďár
• Udržitelný rozvoj na SSGOŠ
• Lidé a příroda