24. Konference OSN o Změnách Klimatu: Podrobnosti a Význam

Klimatický summit, který začal v Paříži, je vnímán jako příležitost pokročit v procesu, který odstartoval v roce 1992 uzavřením Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Český geochemik a ekolog Bedřich Moldan uvedl, že jsme ve fázi, kdy víme, co a jakým způsobem máme dělat, a můžeme se soustředit na detaily. Především jde o to si uvědomit, že naše děti a jejich děti budou žít ve zcela jiném světě a zkusit jim ten svět pozitivně připravit.

Význam Skleníkového Efektu pro Klima Země

Klima na všech planetách sluneční soustavy je určováno vzdáleností od Slunce, to znamená intenzitou slunečního záření. Nejdůležitější přímý efekt na klima má však skleníkový efekt. Dobře je to patrné na trojici planet Venuše, Země, Mars. Jejich vzdálenost od Slunce není tolik rozdílná, ovšem skleníkovým efektem se naprosto odlišují.

• Na Venuši je skleníkový efekt mohutný do té míry, že je tam teplota při zemi nějakých čtyři sta stupňů Celsia.
• Mars, kde je skleníkový efekt velmi malý, má minusovou teplotu v řádech desítek až stovek stupňů Celsia.
• Průměrná teplota našeho zemského povrchu se v současnosti pohybuje okolo 15 °C, jenže bez vlivu skleníkového efektu, tedy bez přítomnosti skleníkových plynů v atmosféře, by činila minus 33 stupňů. Všechno by tu bylo zamrzlé a život, jaký známe, by vůbec neexistoval.

Vznik Skleníkového Efektu

Sluneční záření ohřívá zemský povrch, který se následně tohoto záření potřebuje zbavit, protože kdyby se této energie nezbavil, došlo by postupně k roztavení Země. Hlavní podíl energie, jež odchází ze zemského povrchu, je ve formě infračerveného tepelného záření. To se v atmosféře zachycuje právě díky skleníkovým plynům, jejichž molekuly toto záření pohlcují. Tím dochází k ohřívání vzduchu.

Ohřátý vzduch sám o sobě ale také vyzařuje infračervené záření, a to všemi směry. Můžeme si to představit tak, jako kdyby byly skleníkové plyny soustředěny do jedné vrstvy podobné sklu skleníku (odtud jejich název). A jak se to sklo zářením ze země ohřeje, zamíří přibližně polovina z této energie nahoru do kosmického prostoru, ovšem ta druhá jde dolů. Tím pádem je dole na zemském povrchu více energie, než by odpovídalo jen slunečnímu záření.

Vědci zjistili, že na teplotu na Zemi má koncentrace skleníkových plynů v atmosféře naprosto zásadní vliv. Byla dokonce prokázána lineární závislost mezi těmito veličinami, kdy platí, že čím vyšší je koncentrace skleníkových plynů, tím více roste teplota.

Čtěte také: COP: Vysvětlení

Takže s každým větším či menším množstvím emisí skleníkových plynů, zejména CO2, dochází k zesilování přirozeného skleníkového efektu. To má za následek, že se na zemský povrch dostává více tepla, více energie. Proto je základním rysem současné změny klimatu oteplení.

Příroda je velmi citlivě vyvážená. Jakákoliv změna teploty je zásahem do její křehké rovnováhy.

Antropocén a Lidský Vliv na Klimatické Změny

Podle amerického biologa Stoermera a nizozemského chemika Crutzena se počátky nárůstu unikání skleníkových plynů do atmosféry následkem lidské činnosti datují do doby zdokonalení parních strojů a rozmachu průmyslové výroby. Od konce 18. století tak podle obou vědců začíná nové geologické období, tzv. antropocén. Říkáme, že je epochou, v níž lidské síly přesáhly svým objemem a významem původní přírodní síly. Uvedu příklad, který to dokazuje - a tím je kvalita složení mořské vody. Oceán se v důsledku zvýšené koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře okyseluje.

Je to jev, o kterém se ví teprve deset, patnáct let, proto ještě není známý celý dopad na mořský ekosystém, nicméně je jisté, že bude významný. Předpokládá se, že to ,odnesou' korálové útesy, jež budou do konce století z velké části zničeny. Už dnes jich je poškozeno 50 procent.

Další Hrozby v Souvislosti s Globálním Oteplováním

Za vůbec nejvážnější považuji vymírání biologických druhů, u nás třeba ptáků zemědělské krajiny, jejichž počet dramaticky poklesl. Ještě o patro výše než samotnou změnu klimatu stavím celkový tlak lidské společnosti na celou planetu, v souvislosti s technologiemi, rostoucí populací a jejími materiálními nároky. Projevuje se to nejrůznějším způsobem. Pro mě je ale opravdu nehrozivější ztráta biologické rozmanitosti, říkám tomu „odpřírodnění“.

Čtěte také: Klimatická konference v Bonnu

Odlesňování do této kategorie spadá. Ono ale stačí tropické lesy „jen“ degradovat tím, že se vyhubí určití živočichové, což nakonec ovlivní celý ekosystém včetně rostlin.

Dnes víme, že změna klimatu je složitý systém a propletenec, v němž kromě atmosféry figuruje oceán a vlastně celá živá příroda - pochopitelně včetně toho, jak se chová člověk.

Dopady v Hydrologické Oblasti

Velmi významná změna je spojená se zvyšováním hladiny oceánů. Důsledkem je kupříkladu ohrožení zdrojů pitné vody v přímořských oblastech.

Obrovské nebezpečí pro zhruba miliardu lidí, kteří jsou přímo závislí na vodních zdrojích spojených s ledovci, se týká rozsáhlých oblastí pod Andami a Himalájem. Úplně nejzřetelnější to je v Jižní Americe, kde ledovce tají velkou rychlostí a zdroje vody zde zkrátka zmizí.

Energetika a Globální Oteplování

Prakticky celý svět se dnes shodne, že se budeme muset obejít bez fosilních paliv. A to dost rychle, máme-li dosáhnout vrcholu globálních emisí oxidu uhličitého před rokem 2030. Pak by emise měly postupně klesat až k nule.

Čtěte také: Konference pro žáky s ekologickým zaměřením

V praxi to znamená, že energetika nebude založena na fosilních palivech. Bude to ohromná změna, která se dotkne každého člověka na světě. Proto, pokud mluvíme v souvislosti s klimatickými změnami o celé škále adaptačních opatření, energetika mezi ně patří na první místo.

Očekávání od Pařížské Klimatické Konference

Rozhodně nelze předpokládat, že čtrnáct dní konference v Paříži změní svět nějak radikálně. Na druhé straně jsem přesvědčen, že by to mohl být významný mezník v procesu, který odstartoval před mnoha lety uzavřením Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.

Tehdy lidé pochopili, že se jedná o vážnou věc a že je třeba v ní konat. Dnes už jsme ve fázi, že víme, co máme dělat a jakým způsobem to dělat. A už se můžeme soustředit pouze na „detaily“.

Především jde o to vidět dlouhodobější perspektivu a uvědomit si, že naše děti a jejich děti budou žít ve zcela jiném světě.

Dohoda o Uhlíkových Povolenkách

Účastníci konference OSN o změně klimatu COP29 se dohodli na pravidlech globálního trhu pro nákup a prodej uhlíkových povolenek. Podle zastánců obchodu s povolenkami to přinese miliardy dolarů pro nové projekty na pomoc v boji proti globálnímu oteplování, uvedla agentura Reuters. Dohoda se týká hlavně toho jak zajistit důvěryhodnost systému, aby mohl spolehlivě vést ke snižování emisí skleníkových plynů.

Již na začátku dvoutýdenní konference se podařilo dojednat dohodu, která umožní, aby centralizovaný systém obchodování podporovaný OSN začal fungovat příští rok. Poté strávili vyjednavači většinu času v Ázerbájdžánu tím, že se snažili doladit podrobnosti samostatného dvoustranného systému, který by zemím umožnil přímé obchodování.

Další Aktuality a Iniciativy

• MŽP nabídne na projekty adaptace na změnu klimatu přes 1,75 mld.
• Portugalsko definitivně uzavřelo svou poslední uhelnou elektrárnu.
• Evropská unie by v příštích letech mohla omezit dovoz produktů, jejichž výroba je spojena s odlesňováním planety.
• Česko dostalo další polský návrh dohody o hnědouhelném dolu Turów.

Vývoj v Oblasti Klimatických Změn a Energetiky

V oblasti energetiky se v Evropě ubírá vývoj průběžně dobíjených elektrobusů. Byla prokázána lineární závislost mezi koncentrací skleníkových plynů a teplotou. V rámci týmu Intersucho byl připraven speciální číslo Bulletinu.

tags: #24 #konference #OSN #o #zmenach #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Liniové stavby a životní prostředí
• Význam faktorů v regionálním rozvoji
• Postup pro hlášení o odpadech v ČR
• Politická korektnost a hezké holky
• Recenze: Ekologický dětský opalovací krém