§ 70 Zákona o ochraně přírody: Vysvětlení a soudní rozhodnutí

Tento článek se zaměřuje na problematiku § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) a jeho dopad na účast spolků v různých správních řízeních. Analyzuje také relevantní soudní rozhodnutí, která se k tomuto tématu vztahují.

Účast spolků v správních řízeních

Spolky, jejichž účelem je ochrana životního prostředí, se za určitých podmínek mohou stát účastníky správních řízení, která mají dopad na životní prostředí. Mohou podle několika zákonů požádat úřady, aby je informovaly o zahajovaných správních řízeních, při kterých by mohlo být dotčeno životní prostředí. Jedná se zejména o řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny (dále také „ZOPK“), ale též o řízení podle vodního zákona a zákona o předcházení ekologické újmě a její nápravě.

Úřad, který jste podle jednoho z těchto tří zákonů požádali, aby vás informoval o zahájení správních řízení, musí vašemu spolku tyto informace poskytovat po dobu jednoho roku. Zákon nicméně nepředepisuje způsob, jakým má úřad žadatele informovat. Je tedy klíčové, aby spolky sledovaly příslušné úřední desky nebo si z nich nechaly posílat notifikace.

V praxi se může stát, že i přes podanou žádost úřad spolek neinformuje. Proti takovému postupu může váš spolek podat stížnost, která se podává písemně nebo ústně u úřadu, který vede řízení, resp. který byl povinný o zahájení řízení informovat. Stížnost musí úřad vyřídit do 60 dnů ode dne jejího doručení. Pokud shledá stížnost důvodnou nebo částečně důvodnou, musí bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. Pokud chcete být o výsledku šetření a přijatých opatřeních vyrozuměni, musíte o to požádat.

Pokud se o zahájení řízení dozvíte, přestože váš spolek nebyl úřadem informován, můžete se do něj jako spolek stále přihlásit a vystupovat jako účastník řízení. Za účastníka řízení se totiž v pochybnostech považuje i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, jestli váš spolek je či není účastníkem, vydá úřad usnesení. To se oznamuje (doručuje) pouze vám, ostatní účastníci se o něm vyrozumí. Proti tomuto usnesení se můžete do 15 dnů odvolat. Podle správního řádu nemá takto podané odvolání odkladný účinek.

Čtěte také: Postup vyrozumění spolku

Ústavní soud a § 70 zákona o ochraně přírody

Plénum Ústavního soudu nálezem ze dne 26. ledna 2021 v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy zamítlo návrh skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení § 70 odst. 3 věty první zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 225/2017 Sb., ve slovech „podle tohoto zákona“.

Skupina senátorů (dále jen „navrhovatelka“) navrhla zrušení části citovaného ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, neboť nesouhlasí s tím, že spolky po novelizaci zákonem č. 225/2017 Sb. ztratily možnost účastnit se například některých řízení podle stavebního zákona, u kterých se neposuzují vlivy na životní prostředí podle jiného, speciálního zákona (zákon o EIA), zejména jí pak vadí vyloučení účastenství spolků z rozhodovacích procesů u tzv. „středně velkých záměrů“, které podle ní tvoří více než 90 % všech stavebních záměrů v České republice.

Ústavní soud konstatoval, že právní úprava účastenství v územním řízení, jakož i stavebním řízení, na které podle navrhovatelky dopadá novelizovaná právní úprava nejvíce negativně, je podle jeho názoru dostatečně komplexní a zaručuje ochranu vlastnického práva a jiných věcných práv, která mohou být záměrem přímo dotčena.

V případě, že by se spolky, jakož i další osoby, kterým právní úprava nepřiznává účastenství v některých správních řízeních, cítily dotčeny na svých právech a svobodách rozhodnutím správního orgánu (typicky rozhodnutím o umístění stavby či povolení stavby), mohou se v souladu s čl. 36 odst. 2 Listiny obrátit na soud.

Ústavní soud dospěl k závěru, že napadené ustanovení v testu racionality obstálo. Napadeným ustanovením se pouze zúžila, nikoliv vyloučila, procesní možnost uplatňování práva na příznivé životní prostředí ve správním řízení.

Čtěte také: Ekologická újma a nová legislativa

Ekologické spolky se navíc i nadále mohou účastnit správních řízení, a to těch, v nichž lze skutečně identifikovat možnost reálného a vážného dotčení ochrany přírody a krajiny - zejména jde (vedle řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny) o řízení a postupy v režimu zákona o integrované prevenci, zákona o EIA a vodního zákona.

Přestože nejspíše neexistuje studie komplexně posuzující délku všech jednotlivých povolovacích procesů v České republice, ani příčiny neúměrné délky některých z nich, lze vyslovit premisu, že s rozšiřujícím okruhem účastníků řízení se délka těchto procesů v obecné rovině může prodlužovat.

Invazní druhy rostlin a povinnosti vlastníků pozemků

Dle § 9 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči má ohlašovací povinnost každý, kdo zjistí výskyt invazního druhu. Hlášení výskytu invazních rostlin by mělo obsahovat základní údaje: druh rostliny, velikost a hustota porostu, ohrožení okolních pozemků, životního prostředí nebo zdraví lidí či zvířat, případně jiné důvody, aktuální fotografie (případně i dokumentace předchozího stavu) včetně času pořízení s možností identifikace místa (např. budova, cesta, plot, sloup a jinéí pevné znaky v terénu).

Odstranění invazních rostlin z pozemků mohou dle § 68 zákona O ochraně přírody a krajiny požadovat po vlastnících orgány ochrany přírody (OOP), kterými jsou například úřady obcí s rozšířenou působností (ORP), Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK) a v některých případech i krajské úřady.

Pokud na výzvu neučiní vlastník či nájemce pozemku žádný zásah, jsou OOP oprávněny provádět zásahy samy či prostřednictvím jiného subjektu. Tento zákon neukládá za neuposlechnutí výzvy žádné sankce.

Čtěte také: Analýza dopadů nového zákona

Pokud vlastník (obec, soukromá osoba, firma) pronajímá pozemky, je vhodné, aby byly výše uvedené povinnosti zahrnuty nájemci přímo ve smlouvě spolu se sankcí za jejich neplnění a s možností uplatnění náhrady způsobené škody.

Soudní rozhodnutí a aplikace zákona

Níže jsou uvedeny příklady soudních rozhodnutí, které se týkají aplikace zákona o ochraně přírody a krajiny a dalších souvisejících předpisů:

• Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 08.03.2018, sp. zn. 70 zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 225/2017 Sb., do podstaty tohoto práva nezasahuje, neboť pouze zužuje procesní aspekt jeho uplatňování ve správním (nikoliv rovněž soudním) řízení.
• Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.06.2017, sp. zn. Vlastník pozemku se nemůže po sousedovi domáhat odstranění stromů, které byly vysazeny před rokem 2014, tj. před nabytím účinnosti občanského zákoníku z roku 2012.
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18.02.2019, sp. zn. Vlastník lesa je odpovědný za následek ohrožení nebo porušení životního prostředí v lesích, který by vznikl jeho nečinností (nezalesněním holin), přičemž případné škody způsobené zvěří jej nemohou v zásadě ze spáchání předmětného přestupku vyvinit.
• Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. zn. Při zasílání rozhodnutí soudu osobě zúčastněné na řízení je třeba vždy doručit vyrozumění dle § 34 odst. 2 s. ř. adresně, nikoliv jeho vyvěšením na úřední desku soudu dle § 42 odst. 4 s. ř. žadateli procesně neúčinné.
• Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 8. č. j. 30 A 13/2011-46: Pod pojmem "námitky proti provádění stavby“ uvedeným v § 117 odst. s přímým prováděním stavby, tedy se stavebními pracemi na ní.
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 6. 2011, sp. 1 As 6/2011-347: Taxativní výčet účastníků stavebního řízení obsažený v § 109 odst. účastníků řízení obsažené v § 27 správního řádu z roku 2004.

Tabulka: Přehled povinností a práv spolků v správních řízeních

tags: #70 #zákona #o #ochraně #přírody #vyrozumění

Oblíbené příspěvky:

• Informace o poplatku za odpady
• Recenze elektrického kompostéru
• Průvodce výběrem odpadkového koše se senzorem
• Informace o Odpadu v Otesicích
• Vyhláška o znečištění: Co přináší?