8 Zákonů o Ochráně Přírody v České Republice

Dřeviny rostoucí mimo les jsou chráněny před poškozováním a kácením. V případě, že dřeviny mají větší rozměry než minimální (dle vyhlášky č. 189/2013 Sb. obvod kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí, resp. plocha 40 m2 u zapojeného porostu dřevin), jsou chráněny i před kácením. Výjimku dle této vyhlášky představují energetické dřeviny, vánoční stromky a ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří. Ze zákazu poškozování dřeviny nelze dát výjimku, jde o zákaz absolutní.

Povolení ke kácení dřevin

Obecně je pokácení dřeviny možné na základě povolení dle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „ZOPK“). Pokud nemáte kvalifikovaný důvod dle § 8 odst. 2 a 4 ZOPK, budete potřebovat povolení dle § 8 odst. 1 ZOPK. V případě, že dřevina, do které chcete zasahovat, je památným stromem, budete potřebovat výjimku ze zákazu u památného stromu dle § 56 odst. 1 ZOPK, nebo souhlas s ošetřením památného stromu dle § 46 odst. AOPK ČR je k této životní situaci na úseku ochrany přírody příslušná ve dvou rovinách.

Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem.

Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení pro rozvod tepelné energie prováděném při provozování těchto zařízení, k odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin; v případě odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze tak může učinit jen na základě závazného stanoviska drážního správního úřadu.

Čtěte také: Postup vyrozumění spolku

Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.

Výše uvedené možnosti kácení bez povolení se nevztahují na případy, kdy tyto dřeviny tvoří součást tzv. Je ale třeba si dát pozor také na případ, kdy sice dřeviny těchto rozměrů nedosahují, ale tvoří souvislý, tzv. zapojený porost dřevin.

Postup při žádosti o povolení kácení

Jste vlastníkem nelesního pozemku (popř. Kdykoliv během roku. Musíte doložit žádost o povolení kácení s náležitostmi dle vyhlášky č. 189/2013 Sb. Jednotný formulář není k dispozici. Je však doporučeno ověřit, zda konkrétní úřad nedisponuje vlastním formulářem (nejlépe na webových stránkách, popř. specifikace dřevin - druhy, popř. rody dřevin, jejich počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí, popř. Na základě žádosti zahájí příslušný úřad správní řízení, v rámci něhož se může v případě potřeby konat i místní šetření k ověření skutečného stavu v terénu.

Kácení a stavební záměry

V případě, že ke kácení dřevin má dojít z důvodu realizace stavebního záměru povolovaného v územním řízení, popř. V případě, že má být káceno za účelem stavebního záměru, který podléhá povolení dle stavebního zákona č. 283/2021 Sb. a současně se nachází celý nebo i jen z části ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti bude posouzení kácení předmětem společného řízení a případné povolení ke kácení bude vydáno ve společném rozhodnutí příslušného orgánu ochrany přírody dle § 83 odst. 9 ZOPK.

Čtěte také: Analýza dopadů nového zákona

Pravomocné společné rozhodnutí je samostatným správním rozhodnutím, které se předkládá jako povinná součást žádosti o povolení záměru podle § 184 odst. 2 písm. e) stavebního zákona č. 283/2021 Sb. Režim společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK je speciální postup oproti zákonu č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.

V případě, že má být káceno za účelem stavebního záměru, který podléhá povolení dle stavebního zákona č. 283/2021 Sb. a záměr se ani z části nenachází ve zvláště chráněném území (nebo se nachází pouze v ochranném pásmu zvláště chráněného území), evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti bude povolení kácení součástí jednotného environmentálního stanoviska dle zákona č. 148/2023 Sb. Příslušným orgánem k vydání jednotného environmentálního stanoviska je v závislosti na parametrech konkrétního záměru obecní úřad s rozšířenou působností, krajský úřad nebo MŽP.

Mírnější režim povolování

V některých případech je povolen mírnější režim povolování (§ 8 odst. 2 ZOPK), tzv. oznámení spočívající v předchozím oznámení záměru kácet. Pokud orgán ochrany přírody nezahájí do 15 dnů správní řízení o pozastavení, omezení či zákazu Vámi oznámeného kácení, můžete dřevinu legálně pokácet.

V případě dřeviny, u které hrozí bezprostřední ohrožení zdraví, života nebo škoda na majetku značného rozsahu, je možné rovněž kácet v dodatečném oznamovacím režimu (§ 8 odst. 4 ZOPK). U tohoto případu jde o oznámení dodatečné, které musíte doručit orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení. Tento postup je však velmi výjimečný, lze ho aplikovat např.

Dřevina, které se váš záměr týká, může být také památným stromem. V takovém případě je kromě shora uvedených limitací zakázáno takovou dřevinu poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji, a ke kácení by bylo třeba nejprve ochranu památného stromu zrušit.

Čtěte také: Rozhodnutí Ústavního soudu a ochrana přírody

Příslušnost AOPK ČR

K povolování kácení v „běžném“ režimu dle § 8 odst. 1 ZOPK je příslušná na území národních přírodních rezervací (NPR) a národních přírodních památek (NPP) a jejich ochranných pásem, a dále na území přírodních památek (PP) a přírodních rezervací (PR) a jejich ochranných pásem, které se nacházejí na území chráněných krajinných oblasti (vyjma CHKO Labské pískovce a CHKO Šumava).

Dále je AOPK ČR příslušná k povolení kácení za účelem stavebního záměru, který podléhá povolení dle stavebního zákona č. 283/2021 Sb., a to v případě, že se stavební záměr bude nacházet byť i jen zčásti na území chráněné krajinné oblasti (mimo CHKO Labské pískovce a CHKO Šumava), PP či PR v překryvu s územím chráněné krajinné oblasti, NPP nebo NPR. V těchto případech kácení pro účely stavebních záměrů, které podléhají povolení dle stavebního zákona č. 283/2021 Sb. AOPK ČR rozhoduje o povolení kácení v rámci společného rozhodnutí dle § 83 odst.

K oznamovacímu kácení dle § 8 odst. 2 a 4 je AOPK ČR příslušná kdekoliv na území chráněných krajinných oblastí vyjma CHKO Labské pískovce a CHKO Šumava a dále kdekoliv na území národních kategorií maloplošných zvláště chráněných území (NPR a NPP) a jejich ochranných pásem, pokud neleží na území národního parku a vojenského újezdu.

Orgány příslušné k povolení kácení

Povolení kácení dle § 8 odst. Povolení kácení dřevin § 8 odst. 1 ZOPK: obecné úřady, AOPK ČR, příslušné regionální pracoviště - v případě kácení pro účely stavebního záměru, který podléhá povolení dle stavebního zákona č.

• Povolení kácení dřevin § 8 odst.
• území CHKO Šumava - obecní úřady, Správa NP Šumava v případě kácení pro účely stavebního záměru, který podléhá povolení dle stavebního zákona č.
• Oznámení kácení dřevin § 8 odst.
• Povolení kácení dřevin § 8 odst.
• území CHKO Labské pískovce - obecní úřady, Správa NP České Švýcarsko v případě kácení pro účely stavebního záměru, který podléhá povolení dle stavebního zákona č.

V případě kácení pro účely stavebního záměru (mimo zvláště chráněné území a území Natura 2000), který podléhá povolení dle stavebního zákona č. 283/2021 Sb. je povolení kácení součástí jednotného environmentálního stanoviska, které vydává příslušný orgán dle zákona č. 148/2023 Sb. (tj.

• Povolení kácení dřevin § 8 odst.
• obecní úřady; příslušný krajský úřad v případě kácení pro účely stavebního záměru podléhajícího povolení dle stavebního zákona č.
• Oznámení kácení dřevin § 8 odst.
• Povolení kácení dřevin § 8 odst.
• obecní úřady; v případě kácení pro účely stavebního záměru, který podléhá povolení dle stavebního zákona č. 283/2021 Sb., je povolení kácení součástí jednotného environmentálního stanoviska, které vydává příslušný orgán dle zákona č. 148/2023 Sb. (tj.
• Oznámení kácení dřevin § 8 odst.

V případě kácení pro účely stavebního záměru, který podléhá povolení dle stavebního zákona č. 283/2021 Sb., a zasahuje pouze do ochranného pásma (nezasahuje žádné ZCHÚ nebo území Natury 2000) je povolení ke kácení součástí jednotného environmentálního stanoviska, které vydává příslušný orgán dle zákona č. 148/2023 Sb. (tj.

Žádost o povolení kácení

Povolení kácení, výjimku pro památný strom pouze na žádost. Žádost musí obsahovat obecné náležitosti žádosti dle § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále speciální obsahové náležitosti stanovené v § 83a ZOPK, v případě kácení dřevin rovněž náležitosti stanovené vyhláškou č. 189/2013 Sb.

Jedná - li se o záměr na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti s potenciálním vlivem na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je třeba si vždy přednostně zajistit stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK. Toto stanovisko je povinnou přílohou žádosti dle ZOPK a je třeba o něj požádat před podáním žádosti o vydání všech ostatních povolení, souhlasů či rozhodnutí.

Vaše úplná identifikace - jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiná adresa pro doručování, resp. musí z ní být patrné, o co přesně žádáte (povolení kácení dle § 8 odst. 1 ZOPK, výjimka pro památný strom dle § 56 odst.

V případě žádosti o kácení musíte kromě shora uvedeného uvést dle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 189/2013 Sb. Podobné parametry dle § 4 odst. 2 vyhlášky č. 189/2013 Sb. má také předchozí oznámení záměru kácet dle § 8 odst.

Orgán ochrany přírody může postupem dle § 83 odst. 5 a 6 ZOPK vydat rozhodnutí i jako první úkon v řízení. V případě, že máte zájem na tomto zrychleném správním řízení je nutné o tento postup výslovně požádat v žádosti a doložit souhlas všech účastníků řízení (minimálně vždy jím bude obec/obce dle § 71 odst. 3 ZOPK v jejímž obvodu je záměr situovaný). Souhlas musí být vyznačený na situačním výkresu projektové nebo jiné obdobné dokumentace.

Souhlas spolku s podanou žádostí o informování dle § 70 odst. 2 ZOPK může být nahrazen vyjádřením spolku, že se řízení nebude účastnit. Informace o přihlášených spolcích, se kterými je nutné záměr projednat si vyžádejte u příslušného regionálního pracoviště AOPK ČR, případně mohou být informace zveřejněny na webu příslušného regionálního pracoviště AOPK ČR.

• Vzor žádosti - kácení dřevin dle zákona č.
• Vzor žádosti dle § 45i odst. 1 zákona č.

Plovoucí fotovoltaické elektrárny (PFVE)

Stanovisko sjednocuje pravidla pro umisťování plovoucích fotovoltaických elektráren (PFVE) na vodních plochách v České republice. V první skupině jsou zařízení, která jsou součástí vodního díla a jsou s ním funkčně spojena, slouží k jeho napájení. Taková instalace má charakter stavební úpravy, která, pokud se nejedná o záměr EIA, splňuje podmínky podle odst. 1 písm. e) přílohy č. 1 stavebního zákona (č. 283/202 Sb.), nevyžaduje povolení záměru ani kolaudaci. V opačném případě povolení záměr vyžaduje. Pokud je stavební úprava na nádrži I. až IV. kategorie z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu, musí ji posoudit odborně způsobilá osoba s ohledem na bezpečnost hráze a kotevních prvků.

Druhou skupinu tvoří samostatné plovoucí PFVE, které jsou klasifikovány jako plavidla - plovoucí zařízení. Pokud tato zařízení přesáhnou stanovené rozměry nebo hmotnost 10 tun, podléhají evidenci v plavebním rejstříku a musí mít schválenou technickou způsobilost od Státní plavební správy. Umístění těchto zařízení na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, vyžaduje souhlas vodoprávního úřadu.

Z hlediska umisťování PFVE na vodárenských nádržích je základní podmínkou vyloučení jakéhokoli ohrožení jakosti vody. Umístění nezávadných PFVE vlastníkem nádrže na vodárenských nádržích je možné v návaznosti na rozhodnutí o výjimce ze zákazu vstupu a vjezdu do ochranného pásma vodárenské nádrže. Zprovoznění a obsluha zařízení nesmí být v rozporu s výčtem činností, který je uveden ve správním aktu, kterým bylo ochranné pásmo stanoveno (rozhodnutí, opatření obecné povahy).

Z hlediska ochrany přírody a krajiny je nutné každý záměr posuzovat individuálně. Umístění PFVE a priori nepředstavuje zásah do významného krajinného prvku. Takový zásah bude předmětem správní úvahy a individuálního posouzení. Záměr také může vyžadovat povolení odchylného postupu dle § 5b ZOPK nebo výjimku ze zákazů dle § 56 ZOPK. Podle § 82a ZOPK v těchto dvou případech platí tzv. vyvratitelná domněnka převažujícího veřejného zájmu.

V rámci správní úvahy je tedy třeba vyhodnotit naplnění podmínky neexistence jiného uspokojivého řešení i podmínky neovlivnění dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska jeho ochrany a posoudit předpoklad převahy veřejného zájmu nad zájmem daného druhu (případně převahu zájmu daného druhu nad veřejným zájmem, což je nutné dostatečně odůvodnit).

Vyvratitelná domněnka se neuplatní, pokud se jedná o EVL a ptačí oblasti, zvláště chráněná území nebo lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. Ve ZCHÚ a lokalitách Natura 2000 je třeba ve vztahu k umisťování a povolování PFVE respektovat základní a bližší ochranné podmínky ZCHÚ a jejich ochranná pásma, v rámci kterých je umisťování, povolování a provádění staveb vázáno na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. U NP je dále nezbytné zohledňovat jak režim, tak cíle ochrany jednotlivých zón ochrany přírody a též dlouhodobé cíle ochrany národních parků.

V případě realizace PFVE v NP nebo CHKO je třeba vydání souhlasu příslušné správy NP nebo AOPK ČR. Bude-li PFVE vyžadovat povolení stavebního úřadu v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona, vydává se jako podklad pro něj jednotné environmentální stanovisko podle zákona č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku. Nachází-li se záměr PFVE vyžadující povolení podle stavebního zákona alespoň zčásti v ZCHÚ nebo na území soustavy NATURA 2000, vydává se kromě jednotného environmentálního stanoviska v případě, kdy je pro daný záměr nezbytné vydat některý ze správních úkonů uvedených v § 83 odst. 8 ZOPK, rovněž společné rozhodnutí podle § 83 odst.

Legislativní novinky a změny

• Nařízení Agentury č. 1/2026: Vyhlašuje přírodní památku V koutech na území Pardubického kraje, v katastrálním území Nasavrky. Předmětem ochrany je ekosystém mělkých stojacích vod a vodního toku s navazujícími mokřadními biotopy populace ďáblíku bahenního (Calla palustris) a čolka obecného (Lissotriton vulgaris). Nařízení je účinné od 21. ledna 2026.
• Nařízení Agentury č. 2/2026: Vyhlašuje přírodní rezervaci Jistebnické mokřady na území Moravskoslezského kraje v katastrálních územích Jistebník a Studénka nad Odrou, bez ochranného pásma. Předmětem ochrany vyhlášené přírodní rezervace jsou ekosystémy lužních lesů, aluviálních a vlhkých luk, mokřadních vrbin, mokřadů a rybníků. Nařízení zároveň ruší vyhlášku č. 4 Správy CHKO Poodří ze dne 14. 10. 2002 o zřízení přírodní rezervace Rákosina. Nařízení je účinné od 31.
• Vyhláška č. Ministerstvo životního prostředí dne 18. září vyhlásilo národní přírodní památku Lom Československé armády na území Ústeckého kraje, v katastrálních územích Ervěnice, Albrechtice u Mostu, Čtrnáct Dvorců, Černice u Horního Jiřetína, Horní Jiřetín, Jezeří, Dřínov u Komořan, Kundratice u Chomutova a Komořany u Mostu. Vyhláška chrání výskyt přírodních ekosystémů vázaných na těžební jámu bývalého hnědouhelného lomu Československé armády, populaci lindušky úhorní (Anthus campestris) a bělořita šedého (Oenanthe oenanthe) a sesuvy v patě Krušných hor. Národní přírodní rezervace se vyhlašuje bez ochranného pásma. Vyhláška je účinná od 4.
• Vyhláška č. Vyhláška Ministerstva životního prostředí nahrazuje stávající vyhlášku č. 468/2004 Sb., o autorizovaných osobách podle zákona o ochraně přírody a krajiny, a upravuje podmínky pro udělování autorizací k posuzování vlivů záměrů a koncepcí na chráněná území podle ZOPK. Konkrétně se jedná o obsah a formu zkoušky odborné způsobilosti k provádění posouzení podle § 45i odst. 2 ZOPK a hodnocení podle § 67 ZOPK, obsah přezkoušení odborné způsobilosti podle § 45j odst. 4 ZOPK, náležitosti přihlášky ke zkoušce k provádění posouzení podle § 45i odst. 2 ZOPK a hodnocení podle § 67 ZOPK, náležitosti žádosti o udělení zvláštní autorizace k provádění posouzení podle § 45i odst. 2 ZOPK a hodnocení podle § 67 ZOPK a náležitosti žádosti o prodloužení zvláštní autorizace k provádění posouzení podle § 45i odst.

Vyhláška přináší následující změny. Zkouška podle § 67 ZOPK a podle § 45i ZOPK má nyní jednotnou formu (písemný test a ústní část s obhajobou případové studie), přičemž obě části zkoušky jsou neveřejné. Dále se prodlužuje lhůta pro doručení zadání případové studie uchazeči z 30 na 40 dnů i lhůta pro odevzdání případové studie ze 7 na 10 pracovních dnů. Každou část zkoušky lze opakovat pouze jednou a novou přihlášku po neúspěšném opakování je možné podat až po 1 roce ode dne konání opakované zkoušky. Při prodlužování autorizace se zkoumá praxe žadatele v posledních pěti letech, pokud v tomto období žadatel praxi nevykonával, musí v rámci přezkoušení obhájit případovou studii zadanou ministerstvem. Při žádosti o prodloužení musí žadatel doložit všechna zpracovaná hodnocení, která nejsou dostupná v informačním systému EIA/SEA. Důležité je rovněž přechodné ustanovení, podle kterého přihlášky podané podle staré vyhlášky (mladší 5 let), u kterých ještě neproběhla zkouška, zůstávají v platnosti a pohlíží se na ně jako na přihlášky podle nové úpravy. Vyhláška je účinná od 1.

• Vyhláška č. 468/2025: Novela doplňuje vyhlášku o posuzování vlivů záměrů a koncepcí na chráněné území o ustanovení související s rozvojem obnovitelných zdrojů energie, zejm. posuzování vlivů tzv. akceleračních oblastí (oblastí určených pro zjednodušené povolování projektů obnovitelných zdrojů). Vyhláška č. 142/2018 se nově nazývá vyhláška o náležitostech posouzení hodnocení podle zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie. Novela zavádí identifikaci nevýznamných negativních vlivů s ohledem na předmět ochrany EVL nebo ptačí oblasti, v § 4a způsob posouzení vlivů územního rozvojového plánu a zcela novou úpravu v § 7a týkající se náležitostí posouzení návrhu akceleračních oblastí ve vztahu k výskytu volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť.
• Vyhláška č.: Vyhláška provádí § 23d novelizovaného lesního zákona, který zmocňuje k vydání tzv. „typologické vyhlášky“. Vyhláška přináší podrobnou věcnou úpravu lesnické typologie, sloužící pro klasifikaci přírodních podmínek lesních stanovišť. Vyhláška má dělenou účinnost - nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026 s výjimkou ustanovení § 1 písm. d), § 5 odst. 3 a § 6 (související s informačním systémem lesnické typologie), která nabývají účinnosti dnem 1.

• Vyhláška č. 559/2025 Sb.: Novela v reakci na změnu lesního zákona odstraňuje část vyhlášky č. 298/2018 Sb., která se týká lesnické typologie, jelikož ta je upravena výše uvedenou „typologickou vyhláškou“. V textu vyhlášky č. 298/2025 Sb. je výslovně zavedena příslušnost Národního lesnického institutu (ve vyhlášce označován pouze jako „Institut“) ke zpracování oblastních plánů rozvoje lesů. Do oblastních plánů rozvoje lesů nově přibyla doporučení pro plánování preventivních protipožárních opatření a zdolávání lesních požárů. Novela dále systematicky sjednocuje pojmy s novelizací lesního zákona (jako je „přehled funkcí“ místo funkčního potenciálu a „poskytování ekosystémových služeb“ místo plnění funkcí lesa). Plánovaná cílová druhová skladba se nově vztahuje k hospodářským skupinám, nikoli k „typům vývoje lesa“. V příloze č. 2 došlo k rozšíření výčtu stanovišť vhodných dřevin. Nově se v poznámkách k přílohám zdůrazňuje riziko pěstování smrku ztepilého ve 3. a 4. lesním vegetačním stupni s ohledem na změnu klimatu. Vyhláška dále počítá s provázáním na vznikající informační systém lesnické typologie, nicméně až od roku 2028, do té doby slouží výstupy oblastních plánů rozvoje lesů. Vyhláška je účinná od 1.

• Sdělení sekce ochrany přírody a krajiny MŽP: Sdělení obsahuje proměnné veličiny pro výpočet náhrady újmy vzniklé nebo trvající v období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026, přičemž poslední termín pro podání žádosti o náhradu takové újmy je 31. března 2027. Pro výpočet náhrady újmy vzniklé nebo trvající v roce 2025 (s termínem pro podání žádosti nejpozději do 31.
• [1] V souvislosti s Institutem je vhodné rovněž upozornit na novelu zákona č. 226/1993 Sb., o dodávání na trh a vývozu dřeva, dřevařských výrobků a některých dalších komodit, která do znění zákona účinného od 1. 1. 2026 zavádí úpravu Institutu jako správního úřadu (viz § 2 jmenovaného zákona). Postavení institutu jako správního úřadu má význam i pro činnost orgánů ochrany přírody vzhledem k uplatnění zákonných výjimek předvídaných ZOPK pro správní úřady, viz např. § 26 odst. 1 odst.

tags: #8 #zákonů #o #ochraně #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Druhy kontejnerů na odpad
• Definice a význam
• Ubytování pro školy v přírodě
• Bezpečnost v medvědím teritoriu
• Jak správně recyklovat kartony od mléka