Jak šetřit vodou: Tipy a triky pro ekologický život

Ve světě kolem nás je toho tolik k objevování! Naše planeta je překrásné místo plné zajímavých staveb, exotických zvířat a pozoruhodností. Není tajemstvím, že se oceány se začínají nebezpečně plnit odpadky, které ubližují všem jejich obyvatelům i nám lidem. Situace začíná být vážná.

Kolik je přesně ve světových oceánech plastů, nevíme. Odborníci ale odhadují, že jde o stovky milionů tun - navíc sem neustále proudí další a další odpadky. Prý je to tolik, jako by pod hladinu každou minutu vysypal plnou korbu popelářský vůz. Současným tempem tak bude v roce 2050 v mořích více plastů než ryb.

Už dnes přitom platí za lidský nepořádek životem více než milion ptáků a stovky tisíc savců, jako jsou delfíni, velryby či tuleni. A to každý rok. Situace zašla tak daleko, že v moři začala plout obrovská hromada lidských odpadků tvořená zejména plasty. Nalezneme ji v severní části Tichého oceánu. Zrodila se tu působením podmořských proudů, které sem během mnoha let zanesly a svým vírem zkoncentrovaly odpadky ze všech koutů světa. Možná to zní kuriózně, ale ve skutečnosti je to katastrofa. Nejde jen o nějakou plující skládku uprostřed nekonečného Pacifiku: Podle nejnovějších propočtů tato takzvaná Velká pacifická odpadková skvrna zabírá plochu třikrát větší než Francie nebo stejně velkou jako celé Mexiko.

Ekologové tento plující ostrov dokonce prohlásili za nový stát. Pojmenovali ho Souostroví odpadků a navrhli i jeho státní symboly. Na vlajce má PET lahev na modrém a bílém poli, cestovní pas zdobí zvířata zamotaná do rybářských sítí či velryba plující mořem odpadků. Na bankovkách zase uvidíte výjevy ze znečištěného pobřeží. Nejde přitom o nadsázku, která má varovat před tím, co se může stát. Podobné výjevy jsou v mnoha oblastech běžnou realitou. Mladý nizozemský vynálezce Boyan Slat se svým projektem Ocean Cleanup už několik let pracuje na myšlence velkého úklidu oceánů. Její součástí je i systém zaměřený na likvidaci Souostroví odpadků.

Skládá se z obrovských sítí zavěšených na obřích natlakovaných trubkách. Sítě budou zachycovat plastové odpadky a trubky je do sebe vcucnou podobně, jako když doma vysavačem uklízíte drobky z koberce. Namísto do prachového sáčku ale odpad poputuje do obřích lodí, které ho nakonec odvezou na pevninu k zasloužené recyklaci. Projekt má během pěti let zredukovat velikost Souostroví odpadků na polovinu.

Čtěte také: Koupání na vlastní nebezpečí

Staré, pomačkané a vyšisované plastové lahve, sáčky, obaly od sušenek… To vše můžeme nějakým způsobem z oceánů odstranit. Jenže to není jediný problém s plasty v mořích. Minimálně stejně velké potíže zůstávají okem neviditelné. Vlivem slunce a neustálého pohybu mořských vln se plastové odpadky doslova rozemílají na stále menší kousky. Konečným stadiem jsou mikroplasty - úlomky tak malé, že si je živočichové pletou s planktonem a žerou je. Mikroplasty se v potravním řetězci hromadí, stoupají skrze něj a v tělech ryb se klidně mohou dostat i na náš talíř. Boyan Slat proto tvrdí, že je důležité odpadky posbírat ještě předtím, než začnou mikroplasty uvolňovat.

Naději našli nedávno japonští biologové, a to rovněž v mikrosvětě. Objevili bakterii Ideonella sakaiensis, které plast nevadí - naopak si na něm přímo pochutnává. Přišli na ni před dvěma lety na jedné skládce a začali ji hned zkoumat. Letos rozklíčovali strukturu enzymu, kterým bakterie rozkládá polyethylentereftalát - materiál, z něhož se vyrábějí například PET lahve. Doufají, že bude brzy možné enzym používat v recyklačních centrech pro odbourání odpadních plastů, a to zcela bez zátěže životního prostředí. Někteří odborníci již také naznačili, že může pomoci i při úklidu oceánů. Ostatně vědci také nedávno vyvinuli podobnou bakterii, která pro změnu požírá naftu. A mají v pláni ji využít při příští ropné havárii na moři.

Nápad vysát z moře odpadky nebo na ně poslat plastožrouty zní výborně. Jenže uklidit oceán vyřeší jen polovinu problému. Pokud budeme nadále každoročně vyrábět miliony tun plastových lahví, obalů a sáčků, které vyhodíme hned po použití, brzy naplníme moře plastem znovu. Přední vědci proto upozorňují, že se musíme naučit s plasty šetřit. Na vině jsou zejména země jihovýchodní Asie, odkud míří největší množství plastů do řek a moří. Podle posledních odhadů je největší problém s recyklací plastů v Číně, Indonésii, Vietnamu či Srí Lance.

Čína přitom donedávna zpracovávala plastový odpad pro celý svět. Z jejích přístavů putovaly lodě naplněné zbožím, a aby se nevracely zpět prázdné, vykupovala Čína od Evropanů i Američanů plastový odpad a zajišťovala jeho recyklaci. Nebo také ne. Díl viny tak nejspíš neseme i my - právě lahve od našich limonád mohly skončit na druhém konci světa vysypané do řek a moří. Čína nicméně nedávno zpřísnila pravidla pro dovoz odpadků a doufá, že tak sníží množství nerecyklovaných plastů. Snad to opravdu přispěje k napravení tohoto podivného putování použitých plastů po celém světě.

Nepřísnější pravidla pro používání plastů dnes ale platí v africké Keni. Není to ani rok, co Keňa zakázala použití veškerých plastových tašek a sáčků kromě těch na odpadky a těch, které se používají v nemocnicích. Kdokoli zákon poruší, dostane pokutu v řádu stovek tisíc korun. Je to drsné, ale účinné. Už během několika měsíců si místní obyvatelé všimli, že v ulicích je méně odpadků. Rybáři méně bojují se sáčky zapletenými do sítí a místní řezníci říkají, že zvířata na porážku už nemají v zažívacím traktu zbytky rozžvýkaného igelitu. Nová nařízení mají zkrátka úspěch. Chtějí je proto převzít i okolní země a Keňa plánuje, že se brzy zaměří na omezení vzniku odpadu z PET lahví. Snad se naučí s plastem šetrně hospodařit celý svět.

Čtěte také: Více o ABCD Ekologii

Americká organizace Ocean Conservancy pomáhá čistit oceány od odpadků. Každoročně pořádá dobrovolnický úklid moří a oceánů, kterého se loni zúčastnilo více než půl milionu lidí. Někteří uklízeli odpadky z břehů, jiní se dokonce vydali je sbírat s potápěčským vybavením na dno moře. Našli jich více než osm tun a přitom pečlivě zaznamenali, o jaké odpadky šlo.

Nejčastější odpadky v oceánech

Každodenní záchrana

Ačkoli nežijeme u moře, do velkého úklidu oceánů se můžeme zapojit také. Stačí snížit svou spotřebu plastů. Zamyslet se nad tím, jestli opravdu potřebujeme všechny ty jednorázové plastové výrobky nebo stopadesát levných plastových hraček. Odmítnout plastové brčko, které se nerozloží ani za celý lidský život. Nakupovat do své vlastní opakovaně použitelné tašky. Nosit si láhev na vodu a nekupovat si ji v "PETkách". Nebrat si fórovou plastovou propisku, i když je zadarmo. A tak dál.

Čtěte také: Praktický průvodce úsporou vody

tags: #abcd #ekologie #jak #usetrit #za #vodu

Oblíbené příspěvky:

• Umění přežití v přírodě
• Krásy nizozemské přírody
• Odpadkový koš 50l s popelníkem
• Třídění stavebního odpadu Zlín
• Současné ekologické problémy