Ekologie a úspora vody: Praktické rady pro každodenní život


22.03.2026

V následujícím textu se vám pokusíme ukázat cesty, které vedou k úsporám - jak finančním (snížíte účty za energie), tak uhlíkovým. Zneklidňují vás změny klimatu a máte chuť s tím něco dělat? Brožura vám nabízí jednoduché návrhy, co změnit v našem každodenním životě.

Rady a nápady, jak šetřit energie, peníze i přeneseně životní prostředí v domácnostech.

Ochrana přírody v praxi

Alice Hrbková a Hynek Skořepa jsou hlavními protagonisty v boji o zachování stoleté Svárovské aleje svobody a dalších alejí během plánované opravy silnice Velké Opatovice - Chlum. Podíleli se na boji o zachování stoleté Svárovské aleje svobody, která měla být nelegálně pokácena. Jejich aktivismus nezačal jako organizovaná kampaň, ale jako osobní reakce na nezákonné rozhodnutí o kácení aleje, které ohrožovalo nejen historickou hodnotu aleje, ale i místní ekosystémy a životní prostředí.

Alice Hrbková pochází z rodiny turistů a od malička byla vychovávána k úctě k přírodě. Její osobní zkušenosti s přírodou a láska k místní krajině ji vedly k aktivnímu zapojení do ochrany aleje. Hynek Skořepa, přírodovědec, byl od dětství fascinován přírodou a její ochranou. Jeho zkušenosti z práce v oblasti ochrany přírody a popularizace ekologických témat mu poskytly nezbytný know-how k organizaci a propagaci boje za záchranu aleje.

Jejich činnost není jen o osobním nasazení, ale i o zapojení místních obyvatel do boje za zachování aleje. Organizovali petici, kterou podepsalo více než dva tisíce lidí, a vytvořili veřejný zájem o problematiku silničních alejí. Společně se zasadili o popularizaci Svárovské aleje v anketě Alej roku 2020 a organizovali sběr odpadků a likvidaci skládky podél silnic v okolí aleje.

Čtěte také: Tipy pro šetření vodou

Jejich úsilí nekončí u zachování aleje svobody. Pracují na návrzích, jak řešit problematiku silničních alejí v budoucnosti a jak zapojit místní občany do procesu rozhodování o životním prostředí.

Filip Šálek se již mnoho let snaží o zachování, zlepšení a ochranu stavu lužní krajiny především v jižním cípu Moravy. Vystudoval obor Lesnictví v Brně a Environmentální inženýrství v Ostravě. Jemu vlastní je hlavně praktická ochrana zejména místní přírody a krajiny ve formě realizace výsadeb, mokřadů a tůní.

Samozřejmostí jsou pro něj projekty a žádosti o dotace v oblasti ochrany přírody. Snaží se spojit různé obory, včetně ochrany přírody, lesnictví a vodohospodářství, a vytvořit tak širší povědomí o důležitosti ochrany této krajiny. Neustále hledá kompromisy a snaží se prezentovat vyvážený pohled na problematiku ochrany přírody.

Nyní se na volné noze věnuje ochraně přírody na Břeclavsku - projektování výsadeb ve volné krajině a ekologické výchově. Pro dobrovolníky z řad mládeže a veřejnost v průběhu roku organizuje akce na podporu zlepšení stavu životního prostředí a prázdninový brontosauří tábor. Vyučuje i v Lesní mateřské školce Veverka a pro žáky základních škol každý rok na jaře pořáda přírodovědné vycházky do lužního lesa Kančí obora.

Jana Sehnalová se stala vůdčí osobností v úsilí o revitalizaci venkovské krajiny v okolí obce Vinaře. Dlouhodobě pečuje o krajinu v obci Vinaře. Pod jejím vedením bylo v daném území vysázeno statisíce stromů, vytvořeny nové lesíky, polní cesty a krajinotvorné sady s ovocnými stromy. Dále byly vybudovány menší vodní plochy, tůně, a nainstalováno přes 300 ptačích budek.

Čtěte také: Koupání na vlastní nebezpečí

Jejím cílem je vytvořit přírodně úživný biotop pro volně žijící zvěř a hmyz, který má také estetický a funkční přesah pro místní obyvatele.Sehnalová také aktivně šíří myšlenky obnovy krajiny. Vytvořila instagramový profil a YouTube kanál pod názvem Obnova krajiny Vinaře, kde prezentuje jednotlivá opatření a poskytuje návody a inspiraci pro další zájemce.

V roce 2016 založila ekologický mikropodnik Ječmínkovy sady, s.r.o., který bez nároku na honorář sama vede. Zisky investuje zpátky do přírody a krajiny. Zahrnuje do svých aktivit i propojení zemědělského, vinařského, lesnického a mysliveckého hospodaření s udržitelnou péčí o krajinu. Díky jejímu úsilí se v oblasti zvedly stavy ohrožené drobné zvěře a zlepšila se kvalita půdy.

Jindřich Hýža je od roku 1983 lesníkem ve VLS Plumlov. Součástí jeho aktivit bylo vždy zadržování vody v lese, a to v nejrůznějších formách. Postupně se mu podařilo navrhnout a zrealizovat celkem 6 rybníků a na ploše divize Plumlov vytvořil cca 70 různě velkých mokřadů na všech typech stanovišť, které se zde nacházejí (od náhorního plata přes zahloubená údolí až po nivu).

V poměrně suchých lesních celcích nacházející se na břidlicovém podloží tak vytvořil dokonalou síť vodních stanovišť, důležitou pro zachování všech druhů živočichů, kteří jsou na tyto stojaté vody vázány. Zvláště důležité jsou pro obojživelníky (Amphibia), kteří novotvary v krajině obsadili a v současnosti se zde pravidelně rozmnožují (čolek horský, čolek obecný, ropucha obecná, skokan štíhlý, rosničky zelená).

Zadržená voda nemá význam pouze pro biotu dané oblasti, ale je důležitým předpokladem vývoje lesních biocenóz. Hýža dbá ve své profesi na citlivou výsadbu listnatých druhů dřevin, které do těchto nadmořských výšek patří, včetně šíření ovocných druhů (třešně, jabloně) do porostů. V lokalitách, kde se podařilo zadržet vodu, se nechává prostor i přirozené obnově.

Čtěte také: Více o ABCD Ekologii

I přes počáteční nepopularitu tohoto typu hospodaření se Hýžovi povedlo přesvědčit i několik spolupracovníků a nakonec i vedení svého podniku.

Jiří Krist se dlouhodobě angažuje v oblasti udržitelného rozvoje venkova a inovací v energetice a aktivně se podílel na rozvoji obnovitelných zdrojů a úspor energie v rámci Národní sítě místních akčních skupin (NS MAS). Podporuje rozvoj komunitní energetiky v ČR. Jiří Krist inicioval vznik energetického společenství ENERKOM Opavsko v listopadu 2021, ještě před schválením legislativy týkající se komunitní energetiky.

Projekt směřuje k instalaci chytrých měřičů a řízení spotřebičů, aby se spotřeba energie optimalizovala a zefektivnila. Jeho cílem je zvýšit energetickou nezávislost regionu, snížit uhlíkovou stopu a přinést úspory domácnostem, firmám a institucím v oblasti Opavska. Stál u vzniku Unie komunitní energetiky. Ani v roce 2023 se ve svém úsilí pro rozvoj komunitní energetiky, decentralizované a demokratické, nezastavil.

V rámci NS MAS osobně vyškolil (s podporou týmu lektorů, který pro ten účel sestavil) stovky energetických konzultantů. Jako konzultant, mentor a kamarád podpořil Jiří Krist své kolegy v místních akčních skupinách k zakládání energetických společenstev (Enerkomů), kterých už vznikla řada.

Lucie Poubová a Kristýna Holubová jsou zakladatelky swapování v ČR. Propagátorky SWAPU. Jejich akce, kde se lidé mohou zbavit nepotřebných věcí (např. oblečení, knih, domácích potřeb) a zároveň získat to, co potřebují, změnila pohled tisíců lidí na spotřebu a nakládání s materiály.

Lucie a Kristýna nejen hovoří o udržitelnosti, ale svým příkladem ji žijí každý den. Jejich práce inspirovala desítky organizací, komunit a jednotlivců a přispěla k etablování swapů v různých regionech. Jedním z klíčových prvků, který odlišuje jejich počin od běžné činnosti, je interaktivní doprovodný program na swapových akcích.

Zajišťují workshopy, přednášky a diskuze na témata související s udržitelností a nakládáním s věcmi, která jsou prezentována zábavnou a motivující formou. Jejich příběh začal malou akcí doprovázející bezobalovou konferenci v Praze a vyústil ve vznik silné komunity. Nyní už jako SWAP PRAGUE z.s. o swapu mluví jako o alternativě k nákupu, točí videa a publikují, konzultují vzniky swapů i skupin po celé ČR a SR.

Lukáš Čížek spojuje vědecké znalosti s aktivním občanským angažmá a nekompromisním postojem. Jeho práce a přístup jsou inspirativní pro mnohé, protože dokáže spojit tvrdé vědecké údaje s osobním přesvědčením a vášní pro ochranu přírody. Jeho přínos spočívá nejen v oblasti vědy, ale i v propagaci výsledků vědeckého výzkumu a aplikaci těchto poznatků do praxe.

Dokáže formulovat složité informace srozumitelným způsobem pro širší veřejnost a následně je srozumitelnou formou komunikovat. Jeho práce představuje most mezi odborníky a laiky, kterým ukazuje, jak lze spojit vědu s občanskou angažovaností pro dosažení společného cíle - ochrany přírody. Spolu s dalšími významnými osobnostmi v oboru, jako jsou Martin Konvička, Jiří Beneš a Zdeněk Frýbort, se mu podařilo vyvolat revoluci v přístupu k ochraně přírody v České republice.

Magdalena Davis odvrátila projekt neekologicky navržené sanace bývalého prostoru kovohutí, která se zařadila do zátěže nejvyšší priority v Systému evidence kontaminovaných míst MŽP. Původní projekt předpokládal „Bažantnici“ o rozloze 12 ha zamořenou toxickým odpadem z Kovohutí zavozit až 5 m vrstvou zeminy. S podporou občanských sdružení Zdravý Mníšek a Hnutí Brontosaurus, a s využitím svých odborných znalostí dokázala prosadit nový projekt sanace, který respektoval nebezpečí spojené s původním plánem.

V roce 2019 založilo Město Mníšek pod Brdy a Kovohutě Holding společnost Mníšecká servisní, ve které je Magdalena Davis jednatelkou. Tuto práci vykonává bezúplatně, avšak se všemi povinnostmi, které jsou s řízením s.r.o. spojené. Společnost začátkem roku 2024 získala na nový sanační projekt dotaci od Státního fondu pro životní prostředí v hodnotě 94 mil.

Ve svém volném čase učí děti z Byniny a okolí, jak se chovat v lese a přírodě, pořádá pro ně naučné procházky a pohádkovou formou se v nich snaží probudit pozitivní vztah k životnímu prostředí. Organizuje akce jako rozvěšování krmítek pro ptáky, zimní přikrmování zvěře a sběr odpadků.

Martin Hutař - zemědělec, ekolog a vizionář a Karel Matěj - strojař a obchodník, společně v roce 1992 založili firmu PROBIO, první společnost, která začala v Česku zpracovávat biopotraviny a ukazovat jejich důležitý přínos pro naše zdraví i životní prostředí. Martin Hutař stál u zrodu a je průkopníkem ekologického zemědělství v Česku. Byl u prvních ekologických projektů, s kolegy nastavili pravidla pro ekologické hospodaření a produkci biopotravin.

Lze ho nazvat „otcem ekologického zemědělství“ u nás. V rámci firmy PROBIO se zasloužil o vznik fungující ekologické farmy, která je také ukázkovou farmou pro další zájemce. Přináší inspiraci současným ekologickým zemědělcům i těm budoucím, formou nové Farmářské školy, na jejímž vzniku se Hutař podílel a aktivně zde působí. Je zapojen v několika výzkumných projektech např. výzkum týkající se přešlechtěného obilí.

Tipy pro zahradu

Je libo nálev z pampelišek, jíchu z kopřiv nebo odvar z vratiče? Kdy je správný čas pro řez ovocných stromů? Chtěli jste se už dávno dozvědět, jak udržet úrodnost půdy v zahradě? Prostě si to v naší brožurce „100 nejlepších tipů pro zahradu“ nalistujte. Přírodní zahradničení může jít snadno od ruky, aby nepřišel zkrátka ani užitek ani odpočinek.

Čím druhově bohatší a rozmanitější zahrada je, tím více může nabídnout. Je oázou pro domácí druhy rostlinstva a zvířectva a pramenem zdraví pro člověka. Kvalitní ovoce a zelenina, které zde rostou, lákají k ochutnání a mlsání, kdykoli procházíte kolem. Uprostřed zachované přírody a nádhery pestrých květů je radost experimentovat.

Brožura 100 nejlepších tipů má 64 celobarevných stran formátu V2 (10 x 21 cm) se spoustou fotografií. Jsou v ní obsaženy zkušenosti a rady s přírodním zahradničením od našich dolnorakouských kolegů. Brožura má jednoduchou formu a přehlednou strukturu. Je vhodná hlavně pro úplné začátečníky v přírodním zahradničení, ale jsou zde i zajímavé zkušenosti z dolnorakouských přírodních zahrad, např. Obsahuje tipy pro pěstování ovoce a zeleniny, pro prvky v přírodní zahradě i pro péči o ni včetně podpory zvířecích pomocníků v zahradě a pro to, jak si poradit se škůdci a chorobami na přírodní zahradě.

Ekologická výchova

Publikace plná her a činností s environmentální a ekologickou tematikou. Vztah dnešních dětí k přírodě je stále slabší. Ukažte jim její pestrost a krásu. Nechte je zahrát si na vítr nebo na včelu dělnici. Ukažte jim, co lze vytvořit z přírodních a odpadních materiálů.

Udržitelnost v praxi

Velký barevný plakát, inspirující k šetrnějšímu hospodaření v domácnosti s ohledem na životní prostředí. Kresby s doprovodným textem nabízejí konkrétní a praktické tipy, jak se chovat, aby naše ekologická stopa byla co nejméně výrazná.

Máte balkón a rádi byste jej zajímavě využili? Přinášíme inspiraci, jak si založit divoký balkón. Pěstujte byliny okrasné, ale i takové, které přilákají hmyz a motýly nebo ze kterých si připravíte čaje, saláty či koření do polévky. I mezi planými rostlinami se najdou druhy zářivých barev a sytých vůní, zvyklé na naše podmínky.

Otočné kolečko je praktický pomocník - v okénku si nastavíte plodinu a ve výřezu hned vidíte, jak daná plodina ovlivňuje pozitivně nebo negativně svoje sousedy. Zjistíte, že do záhonu brambor je dobré vysadit měsíček nebo že mrkev s cibulí jsou dobří sousedé.Zelenině prospívá, pěstujeme-li ji ve smíšených kulturách. Když jsou některé druhy na záhoně vedle sebe, odhánějí si navzájem škůdce, podporují se v růstu a zlepšují si chuťové vlastnosti.

Projekty na školách

Okoli školy nám není lhostejnéProjektová výuka je výbornou formou vzdělávání, která rozvíjí mnohé kompetence. Naši studenti dostávají pravidelně takovou příležitost a při volbě témat se opakovaně zaměřují na bezprostřední i vzdálenější okolí školy. Již několikátý rok se v rámci výuky základů ekologie věnujeme zvelebení prostranství před školou. V uplynulém školním roce jsme využili prostředků z projektu Jedlá školní zahrada.

Upravili a rozšířili jsme záhony před školou a osázeli je bylinkami. Také jsme doplnili výsadbu keřů bobulovin - např. rybízy, ostružiny, maliny. Do truhlíků na stěnách altánu jme vysadili jahody a rajčátka. Velký zásah vyžadoval altán využívaný jako relaxační prostor i venkovní učebna. Vzhledem k tomu, že je veřejně přístupným místem, stává se bohužel terčem místních nenechavců. Museli jsme proto vyměnit rozbitou krytinu střechy a také pořídit nový sud, do kterého zachytáváme dešťovou vodu ze střechy altánu.

Naši šikovní sextáni zvládli vybrat vhodné produkty a vše také instalovali. Další studenti umístili ve škole žížalárium na likvidaci bioodpadu. Vzniklý kvalitní substrát se použil do truhlíků, tzv. žížalí čaj pak na hnojení pokojových rostlin v budově školy. Prezentace projektu Jedlá školní zahrada proběhla během zahradní slavnosti na konci školního roku.

Žáci kvint postoupili ve vylepšování okolí školní budovy. V rámci miniprojektu Extratřída kvinta AB1 pokračovala v přípravě ozelenění stěny školy u parkoviště, realizace by měla proběhnout na jaře 2023 a na konstrukci s rostlinami chtějí použít prvky z recyklovaných materiálů. O tom, že svým nápadem zaujali, svědčí skutečnost, že se jejich nápad objevil v komiksu Ode zdi ke zdi, který je součástí materiálu Volání Brna vydaného Magistrátem města Brna.

Naší další oblastí zájmu je zastávka Osová, kde se dlouhodobě staráme o květináče uprostřed trolejbusové točny. Kvintáni z kvinty AB2 natřeli dřevěnou stavbu na zastávce a zkultivovali ji výsadbou břečťanů. Využili při tom prostředky Rezekvítku z programu Pomáháme spolu mimo školu.

EKO točna na Osové je připravena na další sezónu

Studenti EKO Gymnázia Brno o.p.s. pokračovali na podzim ve svém projektu zvelebení květinových kontejnerů na konečné trolejbusů ve Starém Lískovci. Díky finanční podpoře, kterou škola získala z programu Škola pro udržitelný život, mohli místo odkvétajících letniček vysadit vhodné suchomilné trvalky a vyset okrasné trávy. Vytrvalé rostliny byly vybrány tak, aby přežily přicházející chladné období a na jaře se dále v květináčích rozrůstaly.

Do doby, než bude celý povrch nádob zarostlý netřesky, rozchodníky, barvínkem nebo kostřavou, byly nádoby doplněny také dekoračními kameny.Z šetření, které studenti provedli mezi občany, vyplývá, že většina obyvatel si proměny místa všimla a změny oceňují. Z šetření je také zřejmé, že většina místních si svých veřejných prostranství váží a nebyli by lhostejní k projevům vandalismu.

Věříme tedy, že se obnovené nádoby se zajímavým porostem stanou trvalou součástí veřejného prostoru Starého Lískovce.Aktivity projektu byly podpořeny z Programu švýcarsko-české spolupráce. Škola pro udržitelný životVe školním roce 2012/13 získalo EKO GYMNÁZIUM BRNO certifikát o zapojení školy do sítě Škol pro udržitelný život.

Ekologická výchova

EVVO - environmentální výchova, vzdělávání a osvěta, je naší prioritou. Naším cílem není vychovávat ekology - odborníky, ale probudit v žácích ekologické vnímání, kritické myšlení a rozvíjet u nich správné environmentální postoje. EVVO je proto integrována do všech všeobecně vzdělávacích předmětů - především pak do biologie, zeměpisu, základů společenských věd, chemie a výchovy ke zdraví.

Je doplněna terénními exkurzemi, environmentálně zaměřenými projekty a soutěžemi a ekologickými výukovými pobyty. Na environmentální vzdělávání jsou na vyšším stupni zaměřeny dva samostatné předměty - základy ekologie a sociologicko-ekologický seminář. I jejich náplň je pokud možno co nejvíc praktická. Škola je součástí sítě škol M.R.K.E.V., která pomáhá se začleňováním EVVO do školních vzdělávacích programů.

Naši žáci se v rámci výuky ekologie pravidelně zapojují do řady dlouhodobých projektů, v kterých se zabývají stavem životního prostředí nebo veřejnými prostranstvími města Brna. Byly to např. projekty Multimediální atlas brněnských parků, Mechorosty v brněnských lesích, Půda živitelka, Pěšky v Brně, Nový Lískovec očima studentů.

Prezentace výstupů z projektů mívá slavnostní formu veřejně přístupné výstavy v sále Slévárny Vaňkovka. Velkým přínosem projektů je i to, že žáci musí komunikovat v průběhu realizace se samosprávnými orgány a učí se tím aktivně se zapojovat do občanské společnosti. Environmentálně významnou aktivitou je žákovský energetický audit školy, jehož součástí je i návrh energeticky úsporných opatření provozu školy.

Pro environmentální výchovu jsou velmi přínosné pobytové výukové kurzy. Část z nich probíhá v centrech ekologické výchovy - jednou jsme využili nabídky SEV Sluňákov u Olomouce, pravidelně však jezdíme na Rychtu Krásensko - výukové středisko Lipky Brno. Osvědčila se nám i vlastní organizace ekologických výukových kurzů.

Na závěr předmětu základy ekologie vyučovaného v sextě pořádáme ekologický cyklokurz v některé z nedalekých chráněných krajinných oblastí. Dvakrát jsme projeli CHKO Litovelské Pomoraví, další ročníky se konaly v CHKO Pálava. Několik kurzů jsme také uspořádali v blízké oblasti Moravského krasu. Jednou z posledních aktivit je dvoudenní výjezd našich nejstarších žáků do míst povrchové těžby hnědého uhlí v severních Čechách.

Environmentální výchova nemůže probíhat jen ve školních lavicích. Výuka je doplněna exkurzemi na ekologicky zajímavá místa a řadou terénních cvičení do přírodně cenných nebo naopak člověkem negativně ovlivněných lokalit. Žáci pravidelně navštěvují kozí ekofarmu Ratibořice, CHKO Moravský kras a Pálavu, vodní dílo Dalešice, sluneční elektrárnu na střeše PdF MU, NPR Stránskou skálu nebo organizace zabývající se ekologickou výchovou a poradenstvím (Lipka, Rezekvítek, Veronica, Ekocentrum Brno).

tags: #abcd #ekologie #porady #úspora #vody

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]