ABCD Ekologie aneb Životabudič

09.03.2026

Jsou zde představeny náměty na přestavbu lesního hospodaření a typy na obnovení narušené přírody ekologicky s respektováním přírodních zajímavostí.

Osobnosti české ekologie

Alena Klvaňová svou dětskou vášeň pro ptactvo proměnila v celoživotní poslání. Je také šéfredaktorkou časopisu ČSO Ptačí svět. Za sedmnáct let jejího působení se tento popularizační časopis stal čtenářsky oblíbeným čtvrtletníkem, jenž je u nás jako jediné periodikum zaměřen výhradně na zprávy o výzkumu, ochraně a pozorování volně žijícího ptactva a jeho prostředí.

Její publikační činnost, ať už odborná nebo popularizační, je rozsáhlá. Podílela se na významné ornitologické monografii Ptáci 3/I (2011), Atlasu migrace ptáků České a Slovenské republiky (2008) či na zprávě Stav ptactva České republiky (2009).

Věnuje se také popularizaci vědy (je autorkou více než stovky popularizačních článků) a překladům populárně-naučné literatury o přírodě, zejména ornitologii, pro děti a dospělé. Dosud přeložila 16 knih, mezi nimiž jmenujme například knihu významného britského ornitologa Tima Birkheada Ptačí smysl: jaké to je být ptákem (2020) nebo knihy americké popularizátorky vědy Jennifer Ackermanové Ptačí způsoby (2021) a Co sova ví (2024).

V mezinárodní práci prosazuje využívání unikátní databáze o změnách početnosti ptáků ve výzkumu a v evropské legislativě, jako je například Nařízení na obnovu přírody. Působí také jako pozorovatelka ve výboru Evropské rady pro sčítání ptáků (EBCC). Je aktivní i v terénním výzkumu, zabývá se sčítáním a mapováním rozšíření ptáků a je kroužkovatelkou Kroužkovací stanice Národního muzea.

Čtěte také: Tipy pro šetření vodou

Od roku 2014 působí ve spolku ZAzemí, posledních několik let jako předsedkyně. Vystudovala Teologickou fakultu UK v Praze.

Anna Uhnák Kárník dlouhodobě přispívá ke kultivaci debaty o klimatických a environmentálních otázkách jak na tuzemské tak celoevropské úrovni. V rámci environmentální debaty v České republice zvedá mimo jiné sociální perspektivu, akcentuje otázku, jak globální změna klimatu dopadá na jednotlivé části společnosti. Všímá si energetické chudoby a její souvislosti s klimatickou krizí i význam komunit a jejich roli v prohlubování společenské odolnosti.

Nominaci na výjimečný počin za rok 2024 získala za úspěšné vedení Hnutí DUHA v nelehkých letech epidemie covidu, energetické krize a povodní.

Hnutí DUHA také nějakou dobu fungovalo formou sdíleného ředitelství, čímž ukazuje, že je možné vést velkou ekologickou organizaci netradičními způsoby a umožnit kariéru, smysluplnou práci i péči o rodinu.

Cyril Klepek je zakladatelem technologické, odpadové a poradenské společnosti Cyrkl. Bývalý manažer inovací v Raiffeisenbank a inovační agentury Direct People usilovně pracuje na disrupci odpadového světa s cílem cirkulárního nakládání se zdroji. Projekt nabízí poradenství firmám, pro které odborníci na nakládání s odpadem analyzují odpadové toky a zjišťují potenciál pro úsporu finančních nákladů i pro redukci emisí CO2.

Čtěte také: Koupání na vlastní nebezpečí

Díky tomuto projektu se Klepek stal jedním z oceněných v žebříčku Innovators 20, společném projektu CzechCrunche a Hospodářských novin, ve kterém hledali osobnosti, jež byly v roce 2020 zdrojem největších inovací s touhou měnit nejen Českou republiku.

V oblasti, kde až 70 % všech emisí jsou spojeny s materiály a 90% odpadů jsou od firem, Cyrkl nabízí revoluční cestu, jak pochopit hodnotu odpadů a najít nejlepší možné partnery, ale i kompletní cirkulární nastavení provozu.

Dalibor Carbol vnímá svět okolo sebe v souvislostech. Jeho podnikatelská činnost stojí dlouhodobě na udržitelných i prospěšných principech, bez podpory kyslíku podnikl řadu světových prvoletů.

Flight Park, který je místem pro výcvik nových pilotů (či jen místem poskytujícím ubytování pro kohokoliv), je postaven s citlivým přístupem k lokálnímu rázu krajiny a jeho technický provoz je udržitelně koncipován. Vzniklo tak pracovní prostředí, které i díky horizontálnímu řízení firmy může být místem, kde jsou lidé v práci rádi.

David Číp patří do té druhé skupiny. Nominaci získal za založení a dlouhodobé vedení záchranné stanice pro hendikepované živočichy ZO ČSOP Jaro Jaroměř, iniciaci a koordinaci kampaně za omezení používání palmového oleje v ČR, praktickou ochranu řady chráněných území na Královéhradecku, včetně přírodní památky na Plachtě přímo v Hradci Králové a Josefovských luk, zavádění nových způsobů managementu chráněných území (mj.

Čtěte také: Praktický průvodce úsporou vody

Jeho činnost přináší zásadní systémové změny v ochraně přírody na Královéhradecku (změna způsobu managementu chráněných území, nové přístupy k ochraně přírody a krajiny, změna postojů veřejnosti i veřejné správy).

Uplatňuje zkušenosti s ochranou rozmanitých přírodních prostředí na stovkách míst od nížin až po vrcholky Alp. Díky němu rozkvétají orchidejové louky, v mokřadech skřehotají žáby, nebo se po Plachtě v Hradci Králové prohánějí divocí koně. Právě taková krajina kdysi bývala domovem mnoha druhů - a David se snaží, aby se jím znovu stala.

Edvard Sequens se od poloviny 90. let vytrvale věnuje energetice, když upozorňuje na rizika spojená s jadernou energetikou a zároveň neúnavně propaguje obnovitelné zdroje a energetické úspory. Je jedním z mála kritických veřejných hlasů, kteří se vyjadřují k jaderné energetice v Česku. I proto je častým hostem diskusních pořadů, členem pracovních skupin a poradních orgánů.

Obnovitelné zdroje představuje veřejnosti - vytvořil Atlas obnovitelných zdrojů. Podílí se na přípravě a prosazování potřebné legislativy - kromě podílu na zákonu o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se snažil i o vznik zákona o teple z obnovitelných zdrojům a příslušnou kapitolu zpracoval i pro koncept publikovaný neziskovými organizacemi - pro Chytrou energii.

Edvard Sequens si udržel čistý štít i v nerovném prostředí Pačesovy komise, kde nakonec jako jediný, navíc nevládní expert, hájil obnovitelné zdroje a poukazoval na nevhodnost a rizika budování megalomanských a centralizovaných jaderných zdrojů.

Eliška Beranová je environmentální právnička, ale také prozaička a básnířka. Cílem Eliščiny práce bylo prosadit změnu energetického zákona (známou jako Lex OZE 2) a návazných vyhlášek a umožnit tak vznik energetických společenství a sdílení elektřiny skrze veřejnou distribuční soustavu. Toho se Elišce a celé Unii komunitní energetiky podařilo dosáhnout v roce 2024. Tato přelomová inovace umožňuje efektivní využívání obnovitelných zdrojů a tedy i vznik přínosných obecních a komunitních projektů.

Narážela však na silný odpor velkých energetických společností, které nechtějí přijít o dominantní postavení na trhu. Eliška byla tahnounkou návrhů a uplatnila svoje hluboké znalosti práva a schopnost hledat řešení složitých problémů. Účastnila se desítek jednání, často proti přesile zástupců mocných firem a uhájila změny potřebné pro běžné občany, obce či malé firmy.

Eliška Kubrychtová je studentkou 2. ročníku Sportovního gymnázia Pardubice, kde se aktivně věnuje veslování. Vedle sportovních úspěchů se dlouhodobě angažuje v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelnosti. Opakovaně se úspěšně zúčastnila soutěže Enersol, kde se svými projekty postoupila do celostátního kola. V roce 2024 představila projekt Obchody bez obalu, v rámci kterého si vyzkoušela praxi v Krámku bez obalu v Brozanech a přímo se zapojila do propagace udržitelné spotřeby. V roce 2025 se zaměřila na projekt Lovci odpadků, který se věnuje vzdělávání dětí v oblasti třídění odpadu a recyklace. Ve spolupráci se Základní školou Závodu míru v Pardubicích zorganizovala interaktivní vzdělávací program pro žáky 2. a 5. ročníku.

Eliška je inspirativní nejen pro své vrstevníky, ale také pro mladší generace. Spojuje ekologická témata s interaktivní formou vzdělávání a motivuje děti k větší odpovědnosti vůči životnímu prostředí.

Ella se svým spolkem pořádá alespoň jednou za měsíc akci pro veřejnost, akce většinou obsahuje kreativní dílničku, edukační přednášku a prohlídku prostorů, pro zájemce i focení s plazy. Elliny počiny jsou výjimečné nejen svým rozsahem, ale především tím, jak systematicky a nezištně propojují vzdělávání, praktickou pomoc zvířatům a osvětu v oblasti ochrany přírody.

Už v mladém věku dokázala vytvořit funkční platformu, která pomáhá nejen plazům, ale i lidem - učí děti i dospělé respektu ke všem živým tvorům a bourá předsudky, které vůči těmto zvířatům často máme.

Její práce má skutečný dopad: díky jejím aktivitám se podařilo zachránit desítky zvířat, poskytnout jim nový domov a zároveň inspirovat stovky dětí k zájmu o přírodu.

Mgr. Hana Vašina Svobodová se více než 20 let věnuje ochraně mořských želv v Indonésii a na Srí Lance. Už 15 let mluví indonésky, díky čemuž se s místními lidmi snadno domluví. Poskytuje jim poradenství, jak k ochraně přistupovat, aby probíhala efektivně.

V Indonésii chrání pláže, kde želvy kladou vejce, na šesti místech a na Srí Lance na dvou místech. Ochranářské projekty také financuje. Vzdělává děti a rozvíjí místní obyvatele, aby neubližovali želvám a neničili přírodu. Šíří informace o moři a želvách a bojuje proti turistickým pastem.

Dlouholetý předseda Asociace strážců přírody České republiky a strážce přírody v CHKO České středohoří a Ústecký kraj. Vedením Asociace strážců přírody ČR dosáhl navázání úzké spolupráce se slovenskou a německou asociací strážců, s IRF (International Ranger Federation) a je spoluzakladatelem ERF (European Ranger Federation).

Organizoval úspěšné setkání evropských strážců přírody v Litoměřicích, kde došlo k založení ERF. Je zakladatelem českých oslav World Ranger Day (Světového dne strážců přírody) u NPP Panská skála, loňská návštěvnost přesáhla 5000 návštěvníků a do dětských soutěží se zapojilo 511 dětí.

RNDr. Ivana Bufková, Ph.D. absolvovala Přírodovědeckou fakultu Univerzit...

Vzdělávání ve vysílání České televize

Česká televize odvysílala 6005 hodin vzdělávacích pořadů. V roce 2019 k mírnému navýšení, a to o 58 hodin meziročně.

Kvalitativní parametry vzdělávacích pořadů jsou i v roce 2019 nadprůměrné. Spokojenost za všechny vzdělávací pořady vzrostla na hodnotu 8,6.

V roce 2019 tvořil podíl vlastních pořadů vč. p. 6,0 % pořadů vyrobených ve vlastní koprodukci.

Celkově za ČT bylo v roce 2019 takto odvysíláno 6423 hodin pořadů.

Oslavy výročí České televize

První květnový den oslavila Česká televize jako nástupkyně Československé televize šedesáté výročí svého prvního vysílání.

Česká televize může být pyšná. Je čelnou institucí české národní kultury, je Národním divadlem 21. století. Je největším mediálním zaměstnavatelem v Česku, lídrem technologického pokroku nejen v televizním vysílání, ale dnes i v digitální televizní multimedialitě.

Napomáhá přežití nezávislého českého filmu, investuje do koprodukcí, investuje do dokumentární a animované tvorby.