Jak vydělat na zpracování odpadu: Podnikání pro velké i malé

Podnikání v oblasti zpracování odpadu se netýká jen velkých firem, ale i drobných podnikatelů (živnostníků). Soukromé nebo právnické osoby jsou zodpovědné za nakládání s veškerým odpadem, který jejich firma vyprodukuje.

Jako živnostníci či majitelé firem jste si zajisté vědomi povinností spojených s nakládáním s odpady. Je třeba mít na zřeteli, že v takovýchto případech je i komunální odpad předmětem smlouvy o odpadech. Smlouva na odvoz směsného komunálního odpadu musí být uzavřena mezi firmou a obcí, v níž je odpad shromažďován a odkud je odvážen a následně likvidován.

Povinnosti podnikatelů a legislativa

Původce odpadů je nejen povinen mít uzavřenu smlouvu na jejich likvidaci, ale také odpady zařazovat dle druhů a kategorií, zajišťovat jejich přednostní využití a odpady, jež nelze využít, převést na firmu k tomu oprávněnou. Rovněž je nutné vedení evidence odpadů a jejich likvidace a tuto evidenci pak archivovat.

Za nedodržování Zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. ze dne 15. 5. 2001 hrozí sankce, a to v rozpětí od 300 tisíc až do 10 milionů Kč. Při představě vydání takovýchto částek na pokutách jistě každý uzná, že je vždy lepší oslovit odpadářskou firmu, která na základě společné smlouvy vše vyřeší, a to plně v souladu s právními předpisy.

Na základě dlouhodobého prosazování povinného zapojení živnostníků do systému nakládání s odpady obce vypracovala ČAOH (Česká asociace odpadového hospodářství) přehlednou příručku, která slouží jako drobný průvodce živnostníků povinnostmi a možnostmi vyplývajícími ze zákona o odpadech. Smlouvu na svoz živnostenského odpadu uzavírá podnikatel buď přímo se svozovou firmou nebo se může zapojit do obecního systému nakládání s odpady, ale pouze se souhlasem obce. Obec a podnikatel musí v takovém případě uzavřít smlouvu o svozu a likvidaci odpadu.

Čtěte také: Příjem fotografa přírody v ČR

Jaké náležitosti by měla obsahovat smlouva o svozu odpadu mezi obcí a podnikatelem?

Mgr. Petr Opluštil, z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS s.r.o. upřesňuje, bez jakých náležitostí se smlouva mezi obcí a podnikatelem neobejde. Zákon o odpadech nestanoví povinné obsahové náležitosti, jaké by měla mít smlouva o svozu odpadů uzavíraná mezi obcí a podnikatelem, pokud se chce podnikatel zapojit do obecního systému nakládání s odpadem.

Ze zákona o odpadech lze dovodit, že smlouva musí být písemná a musí být uzavřena před tím, než odpad vznikne. Smlouva bude uzavírána zpravidla na množství odpadů, které podnikatel běžně produkuje a sám nezpracuje. Žádné další podrobnosti zákon o odpadech nestanoví.

V případě, že se obec rozhodne, že povolí právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, aby se zapojily do obecního systému nakládání s komunálním odpadem, pak je obec povinna vydat vlastní obecně závaznou vyhlášku, kterou obecní systém nastaví. V této vyhlášce je nutno uvést alespoň druhy odpadu, které může právnická nebo podnikající fyzická osoba předávat do obecního systému, způsob určení výše úhrady za zapojení do obecního systému a způsob výběru této úhrady.

Z hlediska právní jistoty by smlouva obce s právnickou nebo podnikající fyzickou osobou měla obsahovat alespoň druhy předávaného odpadu, výši úhrady za zapojení do systému a způsob jejího výběru, včetně odkazu na obecní vyhlášku, která toto obsahuje. Smlouva by též měla umožňovat obci jednostrannou změnu smlouvy zejména v případě změny obecní vyhlášky, a to včetně změny výše úhrad.

Vhodné je též do smlouvy specifikovat konkrétní povinnosti podnikatelů související s předáváním odpadů do obecního systému a při využívání obecního systému. Smlouvy bývají obvykle uzavírány na dobu neurčitou s možností výpovědi kdykoliv bez uvedení důvodu s určitou ve smlouvě vymezenou výpovědní lhůtou. V případě, že jsou uzavírány smlouvy na dobu určitou je dobré věnovat ve smlouvě pozornost možnosti a důvodům jejího předčasného ukončení.

Čtěte také: Jak vydělat peníze z přírody

Liší se nějak detaily smlouvy, pokud se jedná o "malého" živnostníka?

Zákon o odpadech nečiní žádné rozdíly mezi smlouvami uzavíranými obcí s „malými“ živnostníky či s velkými podniky. Na druhou stranu však ani rozdílné smluvní podmínky nezakazuje. Pokud by obec chtěla svůj obecní systém nastavit tak, aby platily jiné podmínky například pro malé podniky, je nutné pamatovat na to, že i na tuto situaci se budou vztahovat pravidla ochrany hospodářské soutěže, včetně pravidel veřejné podpory. Obecní systém musí být nastaven i v souladu s těmito pravidly, aby se obec, potažmo podnikatelé využívající tento systém, nedostali využíváním takto nastaveného systému do problémů.

Rozhoduje, zda má podnikatel sídlo na stejné adrese jako je jeho bydliště?

Tato skutečnost není rozhodující. Každý podnikatel, byť podnikající jako fyzická osoba, má dle zákona o odpadech i v případě komunálního odpadu, který běžně produkuje a který sám nezpracuje, povinnost mít jeho předání v odpovídajícím množství zajištěno písemnou smlouvou, a to před jeho vznikem.

Takovou písemnou smlouvou ve vztahu ke komunálnímu odpadu může být i smlouva s obcí místo smlouvy mezi podnikatelem a odpadovou společností, pokud obec umožňuje zapojení podnikatelů do svého obecního systému.

Za podmínek stanovených obecní vyhláškou a smlouvou by pak podnikatel, vedle platby za komunální odpady z vlastní domácnosti, měl platit obci též dle zvláštní smlouvy za komunální odpady produkované při jeho podnikatelské činnosti, a to i za odpady z provozovny v domě, ve kterém podnikatel též bydlí.

Na co by obce neměly zapomínat při uzavírání smlouvy s podnikateli? Kde se často chybuje, co se podnikatelé snaží obcházet apod.?

Smlouvy o zapojení podnikatelů do obecního systému jsou zpravidla tzv. formulářovými smlouvami. Obsah smlouvy se v takovém případě s podnikateli nevyjednává. Všichni podepisují stejný text připravený obcí.

Čtěte také: Peníze a příroda

Při přípravě smlouvy na straně obce je důležité pamatovat především na samotné nastavení a fungování obecního systému jako takového, zejména ekonomiky jeho provozu. Ideálem samozřejmě je, aby byl obecní systém samofinancovatelný z poplatků od občanů a úplaty od podnikatelů a dalších osob zapojených do systému na základě smlouvy. Obec by neměla ze svého rozpočtu doplácet za nakládání s komunálním odpadem od podnikatelů a stejně tak by neměli místo podnikatelů využívajících obecní systém tzv. načerno bez smlouvy náklady na obecní systém nést pouze občané obce ve zvýšeném poplatku za odpady. V tomto směru lze doporučit nastavit systém plateb podnikatelů za odpad podle skutečných nákladů - počtu a velikosti sběrných nádob, četnosti odvozů, apod.

Při přípravě smlouvy je vhodné též pamatovat na rozdíl mezi režimem poplatku za komunální odpad vybíraného od občanů podle zákona o místních poplatcích a režimem smluvní úplaty za využívání obecního systému právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami. Zatímco dlužné místní poplatky může obec jako správce poplatku sama přímo vymáhat postupem dle daňového řádu, dlužné smluvní úplaty musí obec vymáhat prostřednictvím obecných soudů. Je proto vhodné pamatovat i na další náklady a čas s tím spojený a ve smlouvě si vhodným způsobem včasnou smluvní úplatu a případné vyšší náklady spojené s vymáháním zajistit, ať již smluvními pokutami vedle úroku z prodlení, či vyšším než zákonným úrokem z prodlení.

Zapojení podnikatelů do obecního systému však není nutně pro obec jen přítěží. Pokud jsou místní podnikatelé - včetně například samoobslužných prodejen, zapojeni se svým komunálním dopadem do obecního systému místo toho, aby odpad předávali specializovaným odpadovým společnostem napřímo, mohou tím pomocí obci lépe plnit cíle odděleného soustřeďovaní recyklovatelných složek komunálního odpadu. Současně pak díky tomuto většímu množství odpadu může obec využít úspor z rozsahu a získat od odpadových společností, které pro obec zajišťují nakládání s komunálním odpadem, lepší cenu, z čehož budou profitovat též obyvatelé obce.

Motivací pro místní podnikatele k zapojení do obecního systému může být například nižší administrativní zátěž.

Oprávněná osoba pro převzetí odpadů

Zažitý pojem „oprávněná osoba“ v minulém zákoně o odpadech jasně definoval právnickou nebo fyzickou osobu oprávněnou k podnikání. V novém zákoně o odpadech č.541/2020 Sb. se tento pojem vyskytuje už jen na jediném místě, a to v § 78. Naopak zákon v § 13 odst. Základním principem ochrany životního prostředí při nakládání s odpady je tedy povinnost fyzicky předat odpad do schváleného zařízení nebo obchodníkovi, u kterého je zákonem stejně zajištěno, že odpad musí skončit v zařízení určeném pro nakládání s odpadem. Smyslem těchto povinností je, aby odpad byl vždy fyzicky předán pouze do zařízení, která mají jasně nastavená pravidla pro nakládání s odpadem.

Provozovatel zařízení je právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání po získání volné nebo vázané živnosti. Živnosti lze provozovat na základě ohlášení místnímu živnostenskému úřadu a po zaplacení správního poplatku. Při udělení volné živnosti se nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. To znamená, že musí být splněny pouze všeobecné podmínky provozování živnosti. Získat lze takto živnost s názvem „Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných)“.

Pro získání vázané živnosti musí žadatel prokázat odborné způsobilosti, které jsou upraveny zvláštními právními předpisy uvedenými v příloze 2 živnostenského zákona. Příloha č. Získání živnostenského oprávnění ale neopravňuje právnickou nebo fyzickou osobu oprávněnou k podnikání k převzetí odpadů. Oprávnění získává podnikající osoba udělením rozhodnutí, kterému říkáme souhlas od místně příslušného krajského úřadu.

Získání povolení k provozování zařízení

Krok 1: Na počátku získání rozhodnutí stojí vždy důkladná rozvaha toho, jak má v úmyslu podnikající osoba s odpady nakládat. Součástí je seznámení se s platnou legislativou a zvážení podnikatelského záměru ve vztahu k ní. Součástí nově vznikajícího podnikání jsou vyhovující prostory, a to všem zákonným předpisům, a dále jejich vybavení pro provádění úprav s odpady. Provozovatel zařízení musí především vlastnit nebo mít prokazatelně pronajaté zařízení k výkonu své podnikatelské činnosti. V této části již podnikatel s odpady nese první rizika. Je povinen prokázat užívání a vybavení zařízení ještě před získáním rozhodnutí o udělení souhlasu. Při místním šetření bude tento stav kontrolován. Vychází se z předpokladu, že aby bylo možné zařízení povolit, musí dané zařízení již existovat.

Krok 2: Dalším krokem je sepsání provozního řádu v souladu s § 22 odst. 1 zákona, který přesně popisuje operace prováděné s odpadem ve firmě. Povinné náležitosti provozního řádu vyjmenovává prováděcí vyhláška O podrobnostech nakládání s odpady ve své příloze č.1. Obsahové náležitosti žádosti o povolení provozu zařízení a povolení provozu zařízení jsou stanoveny v příloze č. e) vymezení činnosti podle Katalogu činností uvedeném v příloze č.

Krok 3: Dalším nezbytným krokem, který je součástí kladného vyřízení žádosti na krajském úřadě, je předložení souhlasného stanoviska krajské hygienické stanice na základě § 22 odst. 3. Přesné znění je: Žadatel k žádosti o vydání povolení provozu zařízení připojí závazné stanovisko krajské hygienické stanice. Krajská hygienická stanice posoudí tuto žádost z hlediska dopadů na zdraví lidí a zhodnotí zdravotní rizika. Bez doložení stanoviska krajské hygienické stanice bude správní řízení přerušeno do doby dodání stanoviska.

Při doložení všech dokladů a splnění požadavků přistoupí krajský úřad k vydání povolení provozu zařízení. Dokument má podobu správního rozhodnutí, ve kterém je budoucímu zařízení přiděleno identifikační číslo zařízení, což je unikátní evidenční číslo v systému nakládání s odpady. Dále jsou stanoveny podmínky provozování nad rámec předloženého provozního řádu. Častou chybou je vepsání do provozního řádu nadbytečných povinností, které zákon nevyžaduje. Po schválení provozního řádu se tyto povinnosti stávají závazné a při kontrolách vymahatelné. Je tedy nutné předem dobře zvážit, které povinnosti do provozního řádu uvést.

Po vydání rozhodnutí má žadatel 15 dní na podání odvolání.

• Žadatel podá odvolání podle § 81 správního řádu, ve kterém se uvede, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho oznámení k Ministerstvu životního prostředí podáním učiněným u místně příslušného krajského úřadu. Odvolání jen proti odůvodnění vydaného rozhodnutí je nepřípustné. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden. Lhůta pro podání odvolání se počítá ode dne následujícího po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, nejpozději však po uplynutí desátého dne ode dne, kdy bylo nedoručené a uložené rozhodnutí připraveno k vyzvednutí.
• Žadatel se vzdá práva na odvolání před uplynutím lhůty v případě, že pospíchá na nabytí právní moci u vydaného rozhodnutí.
• Po uplynutí lhůty pro odvolání vyznačí krajský úřad na rozhodnutí datum nabytí právní moci.

Provozní řád je nedílnou součástí rozhodnutí. Jeho podoba je závazná a duplicitně uložena na krajském úřadě.

Po vydání rozhodnutí je povinností provozovatele zařízení oznámit zahájení činnosti do 15 dnů podáním formuláře přes ISPOP. Po dokončení všech výše popsaných povinností se z obyčejné firmy stává zařízení s oprávněním dle typu činnosti vymezené v katalogu činností v příloze č.

Rozdělení zařízení

Zákon rozděluje zařízení určená pro nakládání s odpady v § 11 odst.

• zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu, ve kterém probíhá činnost vymezená v katalogu činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu a provozované na základě povolení podle § 21 odst.
• zařízení k využití odpadu vymezené v příloze č. 4 k tomuto zákonu, které je provozováno na základě výjimky podle § 21 odst. 3 a jehož zahájení provozu bylo ohlášeno podle § 95 odst.
• malé zařízení provozované na základě souhlasu podle § 64 odst.

Zákon dále stanovuje, že povolení provozu zařízení je vykonatelné až dnem nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí, povolení k předčasnému užívání stavby, povolení ke zkušebnímu provozu nebo povolení ke změně v užívání stavby nebo dnem nabytí právních účinků kolaudačního souhlasu nebo souhlasu se změnou v užívání stavby, pokud jsou podle stavebního zákona vyžadovány.

Vyhledávání vhodného zařízení pro spolupráci při nakládání s odpady

Úspěch při nakládání a obchodování s odpady je hlavní zásluhou dobré spolupráce mezi partnerskými subjekty, kteří spolu obchodují. Vyhledání vhodného partnera na trhu je možné několika způsoby. První způsob je na základě předaného kontaktu a dobrých ověřených referencí. Druhou možností je znalost trhu a osob nakládajících s odpady v daném regionu. Tím třetím způsobem je vyhledávání zařízení určených pro nakládání s odpady s využitím systému ISOH (Informační systém odpadového hospodářství). ISOH je ucelený, podrobný, regionálně členěný, modulární a plně elektronizovaný informační systém. Slouží pro vyhledávání, rozhodování, kontrolu a statistické vyhodnocování při řízení odpadového hospodářství v České republice. Systém umožňuje vyhledávání zařízení pro nakládání s odpady dle klíčového vyhledávače.

Příklad: Původce odpadů produkuje odpad pod kódem 200101, který třídí a vzniká mu v jeho provozovně. Doprava odpadu hraje zásadní roli při určování ceny, tedy vhodné je nalézt partnera pro spolupráci ve stejné ORP (obec s rozšířenou působností), ve které odpad vzniká. V dalším kroku potvrdíme Přejít do aplikace Registr zařízení a spisů. V dalším kroku volíme Vyhledávání zařízení. Jednotlivá zařízení je možno dále rozkliknout a zjistit úplný rozsah povolených kódů odpadů k nakládání pro zvolené zařízení, dále historii provozovatelů a provozu zařízení a další informace jako jsou adresa s pomocným vyhledáním na mapě.

Obchodník s odpady

Předmětem obchodování jsou odpady s kladnou hodnotou. Zpravidla to bývají druhotné suroviny, které zákon definuje v § 11 odst. 2 písm. h. Druhotné suroviny jsou materiály mající charakter vedlejších produktů nebo upravených odpadů, které přestaly být odpadem poté, co splnily podmínky a kritéria, pokud jsou stanovena. Dále materiálů získaných z výrobků podléhajících zpětnému odběru podle zákona o výrobcích s ukončenou životností, nebo materiálů z dalších výrobků využitelných pro další zpracování, včetně nespotřebovaných vstupních surovin, materiálů předávaných k novému využití.

Obec

Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob. Obec je tak další subjekt oprávněný k převzetí odpadů za podmínek popsaných v § 59 zákona o odpadech. Po převzetí odpadu se obec stává původcem tohoto odpadu a také vlastníkem, což obci dává možnosti s odpadem hospodařit. Zajímavostí je pro původce odpadů právnické nebo podnikající fyzické osoby legální možnost využívání obecního systému sběru komunálního odpadu nebo odpadu z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, kdy mohou tyto odpady na základě písemné smlouvy s obcí do obecního systému předávat.

Tipy a triky pro efektivní nakládání s odpady

• Zjistěte si, kolik za svoz odpadu zaplatíte u specializovaných firem a kolik ve sběrném dvoře. Porovnejte nabídky a vyberte tu pro vás nejvýhodnější.
• Firmám se vyplatí také lisy na odpad. Ty pomohou zmenšit objem odpadu a usnadní tak jeho odvoz například do sběrného dvora.
• S úsporou na odpadech vám pomohou i přímo ve sběrném dvoře.

Původce odpadu je pro účely nakládání s odpady vždy povinen správně zařadit vyprodukované odpady pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů, jež jsou uvedená v Katalogu odpadů.

Podle Katalogu odpadů je komunálním odpadem odpad z domácnosti a podobné živnostenské, průmyslové odpady, ale také odpady z úřadů. Z toho důvodu, že odpad pocházející z činnosti podnikatelů je odpadem podobným komunálnímu, nelze tento odpad bez dalšího odkládat do popelnic, popř.

Mezi povinnosti, které zákon o odpadech původcům odpadů ukládá, patří také vedení průběžné evidence o odpadech a způsobech nakládání s nimi.

tags: #jak #vydělat #na #zpracování #odpadu #podnikání

Oblíbené příspěvky:

• Fond Ohrožených Dětí
• Lesby a příroda v ČR
• Od Stockholmu po Paříž
• Možnosti Cities: Skylines
• Věda a výzkum na TUL