Agentury ochrany přírody a krajiny Střední Čechy

Na AOPK ČR pracuje celá řada osobností, které se celý život věnují vybranému oboru, jenž aktivně spoluutvářejí.

Mezi přední z nich patří bezesporu Ing. Tomáš Just, který se u nás nejvýznamněji zasloužil o založení a etablování oboru revitalizací a renaturací vodních toků.

Tomáš Just se narodil 18. ledna 1962 v Praze a v těchto dnech tedy slavil významné kulatiny.

Při studiu na gymnáziu často jezdil se spolužáky na objevitelské výpravy do Českého krasu.

S podporou tehdejšího vedoucího správy CHKO Petra Mouchy (Pešout, Pelc 2020) zpracoval spolu s dalšími dvěma spolužáky svou první práci na téma ochrany přírody v rámci středoškolské odborné činnosti.

Čtěte také: Přístupnost nálezové databáze AOPK

Tomáš Just většinu svého volného času věnuje procházení potoků a řek ve „svém rajónu“ ve středních Čechách i jinde.

Dobrovolný ochránce přírody

Účast ve středoškolské odborné činnosti přivedla Tomáše do komise pro životní prostředí při obvodním výboru Socialistického svazu mládeže v Praze 7. ČSOP Troja mnoho let Tomáš Just předsedal.

Spolek vždy hlavně manuálně pracoval, především na přírodní a krajinářské rehabilitaci blízké Trojské kotliny, a provozoval výletní činnost, nikdy neměl a dodnes nemá ambice vystoupit z čistě dobrovolnického formátu.

Z čištění Dalejského potoka v Prokopském údolí na brigádě organizované ČSOP Troja v r. 1985. U hromady vysbíraných odpadků stojí Tomáš Just v zadní řadě třetí zleva.

Po ukončení studia začal jubilant přispívat do dnes již legendárního bulletinu pražských ochránců přírody NIKA, tehdy vedeného Ivanem Makáskem (Zemánek, Foldyna 2017).

Čtěte také: AOPK ČR: Ochrana přírody

Časopis působil v prostoru mezi pražskou komunitou Českého svazu ochránců přírody a tehdejším Pražským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody.

Jeden z prvních článků Tomáše Justa se vymezoval proti melioračnímu odvodňování. Podle vzpomínky jubilanta byl článek probírán na jeho „rodné“ katedře hydromeliorací stavební fakulty s výsledkem, že by si za článek zasloužil odebrat diplom.

Po změně vedení Svazu se v devadesátých letech po nějakou dobu angažoval na ústřední úrovni ČSOP a byl zvolen do ústřední výkonné rady. Toto organizační působení ho však neuspokojovalo, a proto se nadále angažoval především v partě dobrovolníků základní organizace ČSOP Troja.

Kromě práce v terénu se věnoval i environmentální osvětě. V této souvislosti bych rád zmínil v té době unikátní periodikum „Trojské koniny“, které spolu s přáteli vyráběl ručně na cyklostylu.

Vodohospodář

V roce 1985 Tomáš Just nastoupil do Výzkumného ústavu vodohospodářského v Podbabě (VÚV) do odboru odpadních vod, oddělení kalů a suspenzí.

Čtěte také: Právní aspekty školy v přírodě

Na začátku absolvoval čtvrtroční stáž v pražské Ústřední čistírně odpadních vod. Měl možnost v ní projít všechny dělnické profese a příležitost seznámit se s objektem staré Lindleyovy kanalizační čistírny.

Tomáš Just v r. 2008 obdivuje dílo bobrů v CHKO Zahorie. Foto D. Ve VÚV se od spíše technologických výzkumů zneškodňování čistírenských kalů a čištění odpadních vod propracovával k otázkám zdrojů znečištění vody v povodích.

V devadesátých letech vedl výzkumný úkol zaměřený na zdroje znečištění v povodí vodárenské nádrže Želivka - Švihov. Bohužel velká část doporučení z devadesátých let nadále zůstává v platnosti, protože se z nich realizovalo jen málo.

Profesionální ochránce přírody a krajiny

V roce 1998 nabídl Pavel Mudra (Just, Špryňar 2015), v té době vedoucí pražského a středočeského krajského střediska Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR), Tomáši Justovi možnost zabývat se v Praze a Středočeském kraji vodohospodářskými krajinotvornými opatřeními.

AOPK ČR se tehdy teprve učila administraci podpor v rámci Programu revitalizace říčních systémů MŽP. Vlastní revitalizace vodních toků se potácely ve slepých uličkách kosmetických úprav odvodňovacích kanálů a většina dotací mířila na výstavbu či rekonstrukce rybníků.

Byly tehdy podporovány i kontroverzní akce, jako budování rybníků v přírodně hodnotných územích nebo v nevhodných profilech. Pracovníci AOPK ČR většinou nemohli být adekvátními partnery technikům ze správ vodních toků a z vodohospodářské projekce.

Tomáš Just nastoupil na AOPK ČR na pozici vedoucího oddělení péče o přírodu a krajinu krajského střediska, nyní Regionálního pracoviště AOPK ČR Střední Čechy, a na ní působí dosud.

Zabývá se iniciováním, kultivací a administrací záměrů a projektů vodohospodářských krajinotvorných opatření. Získával vlastní cenné zkušenosti - inicioval úpravy a přepracování technicistních návrhů řešení a jejich realizace pak vyhodnocoval.

Stále provádí opakovaná sledování vývoje koryt po revitalizaci a vše bohatě dokumentuje. Sbírá zkušenosti od kolegů na jiných regionálních pracovištích AOPK ČR.

Zde je třeba zmínit jeho spolupráci s kolegou Vladimírem Šámalem z jihočeského krajského střediska AOPK ČR, který množství úspěšných revitalizací prosadil a pomohl dotáhnout do konce.

Poté, co se dozvěděl o realizovaných revitalizacích vodních toků v Bavorsku, zakoupil ojetý automobil Favorit a začal s ním bavorské revitalizace objíždět.

Poznatky z těchto cest pak hojně publikoval, mimo jiné v časopise Vodní hospodářství, kde byl nakonec přizván k trvalému působení v redakční radě a kde je činný doposud.

Postupně se jubilantovi podařilo vytvořit obsáhlou znalostní základnu oboru a uceleně ji publikovat v četných knižních publikacích (Just 2010, 2016, Just a kol. 2003, 2005, 2020, Randák a kol. 2015, Cílek a kol. 2017, Adámek a kol. 2013 atd.).

Mnohé z nich představují základní metodický materiál státní ochrany přírody pro danou oblast. Tomáš Just tak dlouhodobě zúročuje své zkušenosti při nastavování oboru revitalizací, renaturací a ekologické správy toků a dalších vodohospodářských opatření v krajině v AOPK ČR.

Stál na počátku zavádění nákladových limitů pro vodohospodářské stavby, které byly prazákladem dnešních nákladů obvyklých opatření.

Pokrokový a konzervativní

Jak je jubilant v otázce prosazování ekologické správy vodních toků, renaturací a využívání postupů ekologické obnovy velmi progresivní, tak v pracovním životě patří ke konzervativnějším kolegům.

Jednou napsal: „Dneska je život naší instituce kompjuterizován a dokonale regulován a kontrolován stále se zdokonalujícími a zahušťujícími metodikami, pokyny a předpisy, jsou vypracovány složité postupy administrace. Na všechno jsou intranety, mnohovrstevné mapové programy a podobné věci.

Profiluje se nosný typ snadno nahraditelného referenta - odklikávače, který hlavní poznatky o přírodě nesbírá tolik chozením v terénu jako koukáním do obrazovky počítače.

(Jestliže naše generace městských ochránců přírody věděly aspoň z brigád ČSOP nebo Brontosaura, za kterou stranu při pracech v přírodních územích držet hrábě, hlavní úderná síla dnešních generací spočívá ve znalosti počítačové administrace dotací na tyto činnosti.) Upřímně obdivuji například pracovníky dávného Pražského střediska Státní památkové péče a ochrany přírody, vedené legendami, doktory Jaromírem Strejčkem a Jarmilou Kubíkovou, kteří s kinofilmovými fotoaparáty a tištěnou mapou tak dlouho chodili terénem, až vychodili a s pomocí mechanických psacích strojů, s průklepáky přes kopírák, položili základy, na nichž dodnes stojí pražský systém územní ochrany přírody“.

Tomáš Just se často netají svým neortodoxním světonázorem a v kombinaci se svou zemitostí, satirickými „šlehy“ a přímočarostí při vystupování a právě při kritice různých nových IT systémů a vnitřních postupů „leze občas některým kolegům na nervy“.

Já mám Tomášův styl vyjadřování rád a na každé setkání s ním se těším.

Na tomto místě se ještě sluší alespoň stručně připomenout jubilantovy záliby a koníčky. Kromě dobrovolné ochranařiny a turistiky má zálibu v zahradnických pracích, včelaření a zálesáctví, které provozuje na své chatě v Posázaví. Manuální práce mu nahrazují sport, ke kterému není nadán a který považuje za poněkud samoúčelný.

Komise pro rybí přechody je odborným orgánem zajišťující odbornou podporu činnosti regionálních pracovišť a ústředí AOPK ČR. Její činnost je zaměřena na problematiku migrační prostupnosti vodních toků ve vztahu k ochraně vodních živočichů, zejména zvláště chráněných druhů ryb a dalších zvláště chráněných druhů živočichů existenčně závislých na migracích ve vodních tocích.

Odborná skupina - komise pro rybí přechody byla zřízena OOŘ č. Blíže je činnost upravována na základně ročních plánů činnosti.

tags: #agentury #ochrany #prirody #a #krajiny #stredni

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožení v protisměru: Právní aspekty
• Územní rozložení obyvatelstva v ČR
• Příklady ekologického zemědělství v Jeseníkách
• Vnitrodruhové a mezidruhové vztahy
• Definice a souvislosti energetického využití odpadů