Aktuální znečištění ropou: Zprávy z Černého moře a globální perspektiva

Do Černého moře u ruského přístavu Novorossijsk uniklo podle odborníků nejméně deset tun ropných produktů. Informovala o tom nezávislá redakce Meduza. Jde o druhou vážnou havárii během necelého roku. Vloni v prosinci došlo k obřímu úniku paliva po srážce dvou tankerů v Kerčském průlivu.

Pracovníci ropovodu Caspian Pipeline Consortium (CPC) oznámili, že 29. srpna došlo k „nouzové situaci“ u jejich mořského terminálu v Novorossijsku. Během nakládky na turecký tanker T. Semahat praskla hadice, což vedlo k úniku ropných produktů na hladinu Černého moře. CPC uvedl, že nedošlo k žádným zraněním a že probíhá sběr ropné emulze.

Ruská státní agentura TASS potvrdila, že únik se stal během nakládky. Podle jejích odhadů se do moře dostala více než jedna tuna ropných produktů. Následně byl u terminálu vyhlášen stav nouze. Ruská Federální služba pro dohled nad přírodními zdroji uvedla, že ropná skvrna byla „rychle zadržena“ a že do moře proniklo asi třicet kubických metrů ropy.

Navzdory tvrzení úřadů se situace jeví vážněji. Dobrovolníci a členové sociální sítě Telegram, kteří pomáhají ptákům postiženým prosincovým únikem, zveřejnili fotografie zraněných a potřísněných ptáků v Novorossijsku a Anapě. Mazut z tankerů v Černém moři znečistil až 200 000 tun půdy.

Podle Sergeje Statichného, experta na dálkové snímkování z ruské Námořní záchranné služby, se ropná skvrna rozprostírá na ploše přibližně 350 kilometrů čtverečních. „Za celou svou kariéru jsem neviděl tak rozsáhlý film znečištění na moři. Film je pro tento typ ropných produktů poměrně silný, což znamená, že se do vody dostalo alespoň deset tun ropy,“ uvedl pro platformu Meduza.

Čtěte také: Občanská společnost: Současná rizika

Skvrna se nachází západně od Anapy, a postupuje směrem k poloostrovu Krym. Fotograf z Anapy Jurij Ozarovskij zveřejnil na svém telegramu fotografie a videa ropy vyplavené na jedné z pláží. V současné době pobřeží páchne ropnými produkty.

Mezitím Igor Vachrušev, docent na katedře cestovního ruchu z Univerzity Taurida, uvedl, že „škody na životním prostředí se za těchto okolností jeví jako minimální“, protože ropná skvrna „prochází jižně od Kerčského průlivu a vyhýbá se citlivým ekologickým zónám“. „Lehké frakce se neusazují na mořském dně, takže se neočekává dlouhodobé poškození ryb a delfínů, ale úmrtnost mořské fauny by měla být sledována,“ poznamenal.

Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk potvrdil, že únik skutečně nastal v oblasti kontrolované Ruskem. Podle něj došlo k rozlití ropných nebo neidentifikovaných ropných produktů na poměrně velké ploše Černého moře.

Jak vznikají ropné skvrny na moři?

Ještě donedávna se mělo za to, že odpovědnost za tento druh znečištění si lidé a příroda dělí na půl. Znečišťování moří a oceánů ropou může být i docela přirozený proces. K takovým průsakům například dochází, když ropa uniká z trhlin na mořském dně nebo volně prosakuje skrz sedimenty. Množství ropných látek to mohou a nemusí být velká.

Například v okolí kalifornské Santa Barbary takto uniká ropa z mořského dna už po tisíciletí, tempem 25-30 tun denně. A ropa po sobě zanechává až 30 kilometrů čtverečních velkou ropnou skvrnu. Není to ojedinělý fenomén.

Čtěte také: Aktuální stav ovzduší

V roce 2003 podle odhadů americké Národní výzkumné rady mohlo být tímto způsobem do vod podél Severní Ameriky uvolněno okolo 160 000 tun ropy ročně, tedy asi 5 milionů galonů. Na bázi podobných lokalizovaných odhadů se pak usuzovalo, že na celkovém znečištění moří a oceánů ropnými látkami se přirozené přírodní průsaky a lidské aktivity podílí vyrovnaně.

Ropné skvrny se od sebe liší, svou velikostí, rozlohou. Obvykle ale mají podobu mikroskopicky tenkého povrchového filmu na hladině, s nímž si pohrávají mořské proudy, příliv a odliv, vítr, rozbíjí ho vlny. Proto je těžké ho sledovat, mapovat jeho pohyb nebo se dopátrat místa jeho vzniku.

Výzkumníci z Oceánografické optické laboratoře Univerzity Jižní Floridy k tomu využili součinnost s nástroji umělé inteligence, programu, který vyhodnocoval 560 000 sesbíraných satelitních snímků, pořízených v letech 2014-2019. To jim umožnilo určit polohu, rozsah a pravděpodobné zdroje ropného znečištění. Díky tomu mohli poupravit původní tezi o tom, že lidé jedou s přírodou ve znečišťování oceánů ropnými látkami napůl.

Satelitní snímky totiž přiřadily ropné skvrny k velmi konkrétním zdrojům: k ropovodům, vrtům, potrubím, ke splachům z průmyslových oblastí, k únikům z lodí. A dokázaly je odlišit od přírodních zdrojů, průsaků. Až 90 % všech identifikovaných ropných skvrn se nacházelo ve vzdálenosti do 160 kilometrů od pobřeží (z toho polovina se jich nacházela ještě blíže, do 40 km od pobřeží).

Jednou z mála dobrých zpráv je to, že v oblasti Mexického zálivu se momentálně nachází jen minimum ropných skvrn. Což vypovídá o tom, že přísné kontroly po katastrofálním úniku z ropné plošiny BP nesou výsledky. Výzkumníci zmiňují, že hlavním přínosem jejich metody je identifikace antropogenních zdrojů znečištění. A to může pomoci nápravě a navést nápravné kroky konkrétním směrem.

Čtěte také: Hostivařský požár: Jaké je ovzduší?

Stínová flotila a znečišťování vod navzdory sankcím

Navzdory sankcím ze strany Západu plavidla napojená na Rusko pokračují ve znečišťování pobřeží evropských zemí ropou unikající ze zastaralých tankerů. Situace podle bruselského webu Politico podtrhuje neschopnost západních struktur zkrotit takzvanou stínovou flotilu ovládanou Moskvou.

Dvě z těchto plavidel byla před vypuštěním ropných skvrn sankcionována Británií. Tato nová odhalení, která vycházejí ze satelitních snímků neziskové organizace SkyTruth v kombinaci s údaji z platformy Kpler, navazují na vyšetřování Politica z roku 2024, které dokumentuje úniky ropy z plavidel ruské stínové flotily.

Odhalení poukazují na obtíže, kterým čelí západní vlády při omezování ruského vývozu ropy a minimalizaci rizika ekologické katastrofy ve svých vodách. Podle lotyšského ministra energetiky Kasparse Melnise jde o velký problém. „V tuto chvíli máme velké štěstí, že nedošlo k žádné ekologické katastrofě,“ dodal.

V roce 2022 zavedla skupina G7 cenový strop na globální prodej ruské ropy, jejíž export tvoří asi čtvrtinu příjmů ruského státního rozpočtu. Od té doby Moskva stále častěji přepravuje ropu pomocí rostoucí flotily starých, nedostatečně pojištěných tankerů s nejasnou vlastnickou strukturou. Odborníci varují, že zchátralý stav tankerů zvyšuje pravděpodobnost nehod a kolizí.

Flotila čítá 1300 plavidel. Nejasné vlastnictví těchto plavidel navíc znemožňuje efektivní sledování a kontrolu ze strany západních úřadů. Tato plavidla jsou spojována s masivními úniky ropy a poškozením kritické podmořské infrastruktury, jako jsou například komunikační kabely.

Odstranění následků rozsáhlé ropné katastrofy způsobené podobným tankerem by mohlo stát až 1,4 miliardy eur, odhaduje ve své analýze think tank Centrum pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA). Pokud by se viníka nepodařilo vypátrat, náklady by pravděpodobně hradili evropští daňoví poplatníci.

Brusel dosud blokuje 444 ruským tankerům přístup do přístavů členských států Evropské unie v naději, že podobná opatření přijmou i nečlenské státy, kde jsou tyto tankery registrovány. Například Británie uvalila sankce na 450 plavidel.

„Stínová flotila je zoufalým a nebezpečným pokusem Putina udržet si své zisky z ropy a zároveň znečišťovat moře,“ uvedl mluvčí britského ministerstva zahraničí.

Kromě uvalení sankcí na více lodí musí EU zasáhnout celý řetězec zapojený do přepravy ropy. Podle vedoucí CREA Isaaca Leviho to v praxi to znamená zařadit na černou listinu více rafinérií, které odebírají ropu z ruských tankerů spojených s ropnými skvrnami. Pobřežní stráž by také podle Leviho měla zadržovat plavidla, která v minulosti způsobila ropné skvrny, jsou provozována bez platného pojištění nebo plují pod falešnou vlajkou.

Emmanuel Macron uvedl, že evropští vojenští velitelé a NATO vypracují v nadcházejících týdnech nový společný plán s cílem zabránit podezřelým lodím vplouvat do západních vod, píše Politico.

Reakce na únik v Černém moři

Podle Slivjaka Kreml rozsah katastrofy z velké části ignoruje, protože to pro něj není priorita. Bylo zjevně zapotřebí více zdrojů - lidí, vybavení, finančních prostředků. Ale vládu to nezajímalo, dokud se rozsah katastrofy nedal popřít. Úřady se nyní snaží odstraňovat směs písku a ropy.

Přestože se ropa stále dostává na pobřeží, regionální politici mluví o návratu turistů. Už se dokonce na letošní sezonu plánují dětské tábory v Anapě. Jedno z tamních lázeňských středisek chce přijmout asi tři tisíce dětí. Přístup úřadů k nadcházející turistické sezoně Slivjak zkritizoval a naznačil, že se možná budou snažit rozsah škod dále tajit.

tags: #aktuální #znečištění #ropou #zprávy

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody v Bosně a Hercegovině
• Likvidace kotle na tuhá paliva
• Změna klimatu: Akademie věd
• Protesty proti klimatické změně: Přehled
• Odpadové hospodářství Nýrsko