Jaké návnady a nástrahy použít při lovu ryb v přírodě?

Lidi dnes přivádí k rybolovu mnoho rozličných důvodů, přičemž každého rybáře na této všestranné činnosti baví něco jiného. Zatímco dříve šlo o obživu rybáře a jeho rodiny, v dnešní době je velmi rozšířený sportovní rybolov. Ten se provozuje podle zásady „Chyť a pusť“. Sportovní rybáři loví pro radost, milují chvíle strávené v přírodě u vody a plni očekávání čekají, až se jim začne hýbat splávek, který dává rybáři signál, že se právě chytila ryba na návnadu.

Návnadu rybáři používají pro dva účely. První je zakrmování a přilákání ryby na místo, kde chce rybář chytat. Takový rybář chodí pravidelně na jeho oblíbené místo, kde krmí ryby, čímž je zvyká, že v tomto místě vždy dostanou něco dobrého k snědku. Tím druhým je samotné chytání ryb na prut, kdy si rybář dá do krmítka vnadící směs.

Je více než jasné, že kvalita návnady jednoznačně ovlivňuje rybářův úspěch. Rybáři si dnes mohou vybrat ze spousty druhů vnadících směsí, které mohou zakoupit v rybářských potřebách či přímo na internetu. Možných příchutí, kterými lze rybám zpříjemnit život, je mnoho, a tak rybáři mají z čeho vybírat. Důležité je, jaké ryby chce rybář chytat. Zda se chce zaměřit na kaprovité ryby, nebo spíše na ryby dravé.

Nyní se zaměříme na koncovou a zároveň nejdůležitější součást udice, kterou je nástraha. Nástraha je obecně to, na co ryby chytáme - bez nástrahy prakticky nelze na udici rybu ulovit. Neodmyslitelným souputníkem každé nástrahy je háček. Některé z nástrah jsou přímo háčky opatřeny (vláčecí nástrahy, umělé mušky), jiné se k háčku umisťují těsně před lovem (většinou se na něj přímo napichují, některé nástrahy se však umisťují mimo háček tzv. „na vlas“ - například při lovu na boilies). Důležitým předpokladem je, aby nástraha vypadala co možná nejpřirozeněji. Sama dobrá volba nástrahy nám úspěch nikdy nezaručí, pokud není součástí celkově dobře vyvážené udice.

Naším úkolem má být předložit rybě takové sousto, které upoutá její pozornost a zároveň působí co nejvěrohodněji jako součást jejího přirozeného podvodního světa. Abychom vybrali vhodnou nástrahu, musíme mít aspoň základní znalosti o potravním chování ryb v jejich přirozeném prostředí.

Čtěte také: Znečištění vody Bulhary

Podle charakteru přijímané potravy rozlišujeme dvě základní skupiny ryb - dravé a nedravé. U dravců tvoří hlavní potravinový zdroj různě velké ryby, na 1 kilogram přírůstku spotřebují dravci asi 3-7 kg ryb. Nedravé ryby dále dělíme podle převládající složky přijímané potravy na rostlinožravé a všežravé. U některých všežravých druhů tvoří určitý podíl přirozené potravy i drobné rybky, a můžeme je tedy poměrně úspěšně chytat na nástrahy, určené jinak výhradně k lovu dravců, například lehkou přívlačí.

Právě různá živočišná potrava tvoří hlavní podíl jídelníčku většiny našich druhů ryb. Ale i u většiny ostatních nedravých ryb tvoří převažující složku živočišná potrava. I kapři, líni, cejni nebo oukleje tedy většinou při vyhledávání potravy aktivně loví, byť třeba jen drobný vodní hmyz. Jen velmi málo našich ryb se zhlédlo ve vegetariánském způsobu života - specialistou na fytoplankton je u nás tolstolobik, amur se zase zaměřuje na spásání vyšších vodních rostlin.

V přírodě není nic neměnné, samozřejmé, snadno předvídatelné. Proto nás může občas překvapit i amur atakující naši rotační třpytku, nebo candát, kterého zaujala nastražená zrnka kukuřice. Ryby jsou navíc přizpůsobivé a učenlivé a jejich potravní chování můžeme výrazným způsobem ovlivňovat. Tyto všechny skutečnosti musíme brát při volbě vhodné nástrahy v potaz a vždy se umět přizpůsobit konkrétní situaci a momentálními chování ryb.

Jak už bylo naznačeno v úvodu, sama dobrá volba nástrahy nám úspěch nikdy nezaručí, pokud není součástí celkově správně sestavené udice. Důležité zejména je, aby nástraha na háčku vypadala co možná nejpřirozeněji. Je třeba pochopit, že ryba je tvor plachý a opatrný, který má k naší nástraze přirozenou nedůvěru. Naším úkolem je tedy předložit rybě takovou sousto, které upoutá její pozornost a zároveň působí co nejdůvěryhodněji jako součást jejího přirozeného vodního světa.

Rovnice - čím větší nástraha, tím větší ryba, ve sportovním rybolovu neplatí, aspoň ne vždy a všude. Velikost nástrahy musíme umět přizpůsobit nejen cílové rybě, ale i dalším okolnostem - ročnímu období, počasí, denní době, apetytu ryb apod.

Čtěte také: Příroda Mallorky

Rybářské nástrahy dělíme do 3 hlavních skupin: rostlinné, živočišné a umělé. Rostlinné a živočišné navíc souhrnně patří do kategorie přírodních rybářských nástrah. Těmto přírodním nástrahám se budeme věnovat v dalších článcích naší rybářské abecedy, zatímco umělé nástrahy jsme si už představili v minulých dílech, a proto si nyní ve zkratce shrňme jen to nejpodstatnější. Do této skupiny řadíme především umělé vláčecí nástrahy - třpytky, woblery, twistery, smáčky, banja, ripery, jerky, marmyšky, pilkry, jigy a další typy vláčecích nástrah. Druhou velkou skupinu umělých nástrah tvoří umělé mušky. Ty zase dělíme na suché a mokré mušky, nymfy nebo streamery.

Rostlinné nástrahy

Většina z upravovaných nástrah jsou vlastně běžné lidské potraviny jako například pečivo, sýr, maso či zelenina, a nejsou součástí přirozené rybí potravy. Po předložení je ale stejně přijímají.

Z chleba můžeme připravit velké množství rozličných nástrah. Chlebová kůrka se dá požít při lovu z hladiny, na položenou, dokonce i na moderní lov kaprů na přehradách a jezerech. V oblibě jí mají všechny druhy kaprovitých ryb. Střídku je možné nastražit na háček nebo použít jako návnadu. Střídka, co by nástraha, je nevhodnější z úplně čerstvého bochníku, protože na háčku vydrží nejdéle.

Kukuřici má v oblibě celá řada kaprovitých druhů ryb. Je k dostání v konzervované nebo mražené formě. Zrna mají poměrně pevnou slupku, a proto je lze nahazovat daleko a razantně, aniž by spadla z háčku. Kromě toho jsou zrna kukuřice dost těžká a rychle klesají ke dnu, což je výhodné hlavně při lovu na řekách.

Vařená zrna kukuřice a obilky pšenice a ječmene jsou dobré nástrahy i na ostatní kaprovité druhy ryb (amury, plotice, jelce, cejny, líny).

Čtěte také: Ryby chované v ČR

Ovoce je velmi tradiční letní nástraha, na kterou se snad chytaly ryby odjakživa. Kdo taky nikdy neslyšel třeba o lovu tloušťů na třešně? Bude to zřejmě dáno tím, že ovoce jako nástraha je z pohledu pestrosti rybích druhů, které zaujme, poněkud selektivní - cíleně s ním můžeme v našich podmínkách vyrazit asi jen na tlouště a na amury, i když příležitostně si na něm pochutnají i kapr, parma, jesen a další kaprovité ryby. Na tlouště i amury můžeme použít různé druhy ovoce, nejoblíbenější jsou však třešně, višně, švestky, meruňky, špendlíky nebo mirabelky.

Například pokud se nad řekou klenou větve stromu obtěžkaného mirabelkami a ryby se živí zralými plody spadanými do vody, budeme lovit právě na tomto místě a právě na tuto nástrahu. K lovu je nejlépe používat čerstvé zralé plody. V nouzi sice můžeme použít i nakládané, ale plody z kompotů jsou většinou příliš měkké a na háčku špatně drží. Stražit můžeme buď celé plody vč. pecek, nebo jejich část. Pokud však dáváme na háček např. celou třešeň, je dobré ji před nastražením naříznout nebo natrhnout, aby z ní vytékala sladká šťáva, která rybu přivábí.

S ovocem můžeme lovit na plavanou, feeder i položenou, či jen tak na lehko bez zátěže - tzv. na cit. Je to způsob lovu hodící se spíše na řeky a menší vody, kde kýžené druhy žijí a můžeme je snadněji vyhledat. Sestava by však měla být celkově jemná a vyvážená, protože hlavně tloušti jsou ryby velmi opatrné a nenechají se od nás snadno ošálit.

Živočišné nástrahy

Konzervované vepřové maso a šunka nakrájené na malé kostky jsou dobrou nástrahou pro tlouště a parmy. Nepohrdne jimi ani kapr, sumec, úhoř a některé další druhy ryb. Jestliže se vhodně upevní na háček, vydrží tam dlouho.

Živý hmyz můžeme označit za typickou letní nástrahu už proto, že je právě v letním období nejaktivnější a dochází k jeho líhnutí a spadu do vody. Samozřejmě ne každý druh hmyzu můžeme jako nástrahu použít. Nesmíme zapomínat ani na to, že mezi naším hmyzem je spousta velice vzácných a chráněných druhů, jejichž jakékoliv nastražování je přísně zakázáno.

Různé kobylky a sarančata jsou tradiční a oblíbenou letní nástrahou, použít se dají i cvrčci. Od nepaměti se stražili především na tlouště, ale nepohrdnou jimi ani plotice, jeseni, boleni a další druhy kaprovitých ryb. S koníky chytáme buď klasicky na jemnou plavanou s lehkým a dobře vyváženým splávkem, nebo zcela bez zátěže z hladiny. Kobylku při tomto způsobu lovu opatrně napíchneme na malý háček za hlavičkou, opatrně se přiblížíme lovnému místu, spustíme kobylku na hladinu a lehkým třepáním špičkou prutu simulujeme pohyb hmyzu na hladině.

Z larev se dají v létě stražit např. různé housenky motýlů, ponravy (larvy chroustů) nebo larvy vážek. Z dospělého hmyzu lze dále využít třeba dospělých masařek, bzučivek nebo větších jepic. Nevýhodou prakticky všech těchto nástrah je jejich křehkost - musíme proto používat co nejmenší háčky z tenoučkého drátku a velmi jemnou montáž.

Když už jsme u různých druhů brouků, ti se mohou na první pohled jevit jako potenciálně zajímavá a atraktivní nástraha, je však k nim v tomto směru třeba přistupovat s velkou opatrností. Velká část našich brouků je totiž ze zákona přísně chráněna a jako nástraha se proto nesmí použít.

Boilies

Boilies je speciální rybářská nástraha a návnada z vařeného těsta a některých dalších přísad, mezi které může patřit rybí maso, mléko, obiloviny. Často se přimíchávají i vejce jako pojivo. V průmyslových krmivech jsou také obvykle přimíchány aromatické látky a různé posilující směsi. Boilies má vždy kulatý tvar, který umožňuje přesné nahození v místě lovu.

Vznik boilies se datuje od roku 1970, kdy dva anglický rybáři Lenny Middleton a Kevin Maddocks hledali způsob, jak lovit kapry bez toho, aby byli rozptylováni jinými rybami. Vývoj návnady s velkou tvrdostí a poměrně velkými rozměry způsobil, že ostatní ryby jako je cejn nebo lín měly s konzumováním potravy problémy. Díky své tvrdosti se boilies na rozdíl od tradičních návnad tak rychle nerozpustí. Druhy boilies jsou : potápivé, plovoucí, mini boilies, rozpustné a vyvážené.

Boilies se vyznačuje tvrdším povrchem, který se po nahození do vody hned nerozpouští, ale až po několika hodinách. Pomalým rozpouštěním boilies uvolňuje aroma, které dokážou stáhnout ryby i z větších dálek. Boilies je mezi rybáři velmi oblíbená nástraha, která je k dostání v různých sladkých, masitých a kořeněných příchutích. Boilies se nabízí i v různých velikostech od 10 mm až do 30 mm a podle velikosti můžete ryby selektovat.

Výhody boilies:

• Vysoce selektivní nástraha
• Kapři jej přijímají v oblibě
• Variabilita v podobě tvaru,velikosti a příchutí

Nevýhody boilies:

• Poměrně nákladná nástraha
• Delší čekání na záběr

Pelety

Pelety jsou slisované válečky, které mohou být složeny z mletých a rozdrcených surovin. Rozdíl mezi peletou a boilis je, že do pelet se nepřídávají vejce. Peleta zvláště účinná v teplejších měsících, ale díky rozpustnosti je peleta taky vhodná do chladných měsíců.

Jsou to velmi účinné nástrahy, ale dříve, než s nimi začneme lovit, musíme si ověřit místní předpisy, neboť na pelety se nesmí chytat všude! Důvod je ten, že určité druhy těchto nástrah jsou pro některé ryby, například pstruhy, nestravitelné. Existuje však spousta komerčně dostupných výrobků, které byly otestovány v terénu a jsou zcela neškodné. Vybereme si tedy k lovu takové pelety, které jsou měkké nebo tvárné. Ty se budou také mnohem snáze nastražovat na háček. Pelety je také možné nastražit při lovu kaprů nebo feeder technice na tzv.

Výhody pelet:

• Dobré přijímaní dipů a esencí.
• Výborná atraktivita díky své rozpustnosti.

Nevýhody pelet:

• Poměrně nákladná nástraha.
• Atak bílých ryb sice odolá, ale cejni se většinou nedají odradit.

Partikl

Partikl jsou plody rostlinného původu: různá semena, zrna a určité luštěniny. Pamatujte, že partikl musí být vždy předem namočený! Namáčení, popřípadě následné vaření má své opodstatnění. Je třeba myslet na to, že pokud bychom návnadu nijak neupravili, způsobili bychom rybám nemalé zdravotní komplikace, což rozhodně nechceme.

Doba namáčení se liší podle druhu daného partiklu. Po namáčení je důležité určité druhy partiklů povařit. Je nutné si také uvědomit, že přehnaným vařením zbavujeme partikl esencí a olejů. Proto doporučuji raději s ohledem na čas co nejdéle namáčet a minimálně vařit. Má oblíbená směs partiklu se skládá z pšenice, řepky , kukuřice, ale můžeme přídat i konopné semínko, lněné semínko, proso.

Z mnoha druhů semen je vynikající drobná nástraha už za syrova. Ale některé je třeba před použitím napřed uvařit, protože ryby je nedokážou strávit syrové. Nejčastěji se tímto způsobem upravuje konopné semeno. Často slouží jako návnada a na háček se napichuje vetší zrno vikve. Jako velmi účinná nástraha na kapry se ukázaly vařené arašídy.

Výhody partiklu:

• Celkem levná a účinná návnada na kapry.
• Doporučuji koupit v zemědělských potřebách za zlomek ceny.
• Semínka dobře příjímají různé esence,boostery a jiná ochucovadla, stačí i sůl nebo cukr.

Nevýhody partiklu:

• Partikl mají v oblibě všechny druhy ryb, takže musíme počítat s tím,že na místě se nebudou vyskytovat jen kapři.
• Poměrně zdlouhavá příprava máčení a vaření.

Rada na závěr: Nikdy nesbíráme víc přirozené nástrahy, než kolik jich spotřebujeme!

tags: #na #co #lovit #ryby #v #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Projekt Pro-Value a recyklace hliníku
• Likvidace aut Nový Bor - průvodce
• Recenze knihy "Příroda ve čtvrtohorách"
• Tipy pro třídění plastů s lisem
• Obnovitelné zdroje a Česká republika