Dopady změny klimatu na Aljašce

Aljaška patří mezi místa s nejkrásnější přírodou na světě. V severním cípu nežije mnoho lidí, je tak možné vidět stovky kilometrů člověkem nedotčené divoké přírody. Přesto právě tady se začaly desítky řek barvit do oranžova.

Rezavění řek a tání permafrostu

Salmon je jedna z nejodlehlejších amerických řek. Nyní však doslova rezaví. Přítoky podél třetiny této 110 kilometrů dlouhé řeky jsou plné zoxidovaných minerálů železa a v mnoha případech i kyselin. Totéž se děje s řekami a potoky v celém aljašském Brooksově pohoří.

Za posledních pět až deset let se to týkalo nejméně 75 řek. A podobná je situace i v Rusku a Kanadě. Viníkem je tání permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdy, jak zjistila nová studie. Minerály jsou tak kvůli tání vystaveny kyslíku v procesu známém jako zvětrávání. To zvyšuje kyselost vody a rozpouští kovy, jako je zinek, měď, kadmium a železo.

Studie upozorňuje na možné zhoršení kvality pitné vody a riziko pro rybolov v Arktidě. Ačkoliv v okolí řek v oblasti Brooksova pohoří lidé nežijí a přírodě tak neškodí na místě, ničí ji lidstvo na dálku emisemi, které vypouští do ovzduší po celém světě. K rezavění nedochází celoročně, ale většinou v létě, během července a srpna, kdy je půda nejvíce rozmrzlá. Vědce, kteří oblast dlouhodobě zkoumají, ale šokovalo, jak rychle se situace zhoršuje.

Lesní požáry a oteplování

Letošní léto bude z hlediska lesních požárů pro Aljašku velmi pravděpodobně nejhorší v historii. A podle odborníků to není náhoda, nýbrž dopad globálních změn klimatu. Jeden z rozsáhlých lesních požárů se rozhořel v oblasti asi hodinu cesty severně od Fairbanksu, druhého největšího města na Aljašce, v nebezpečné blízkosti Transaliajšského ropovodu. Plameny tam zachvátily 31 000 akrů půdy a ke katastrofě nezbývalo mnoho.

Čtěte také: Horní Skládka Dolní Branná

"Lidé si neuvědomují, jak je Aljaška velká. Až 80 % Aljašky tvoří permafrost. Vysvětlení znepokojivého vývoje je jednoduché - ledovce tají, stejně jako dosud trvale zmrzlá půda, která pak vysychá a eroduje. Na konci června blesky během jediného víkendu zapálily 125 lesních požárů. Oteplování je navíc čím dál rychlejší.

Za posledních padesát let se podnebí na Aljašce oteplilo v průměru o 1,5 stupně Celsia, což je víc než kdekoliv jinde ve Spojených státech.

"Všechno je propojeno. Klima, permafrost, čistota vody i požáry. Není možné sledovat jednu problematiku, aniž byste vzal v potaz i další aspekty. Změna v jedné oblasti znamená změnu ve všech dalších.

Zkracování sezóny zmrzlé země

Ještě před několika lety byli zvyklí lidé hledající nová naleziště ropy na Aljašce zkoumat celou oblast arktického pobřeží i v prosincových sněhových bouřích, jezdit závějemi sněhu a snášet teploty 40 stupňů pod bodem mrazu. Konvoje ropných prospektorů mohou vyrážet na své hledačské cesty po oblasti North Slope pouze v době, kdy je křehký povrch tundry dobře zasněžený a umrzlý.

Během posledních třiceti let se sezóna zmrzlé země zkrátila o celou polovinu, z dvou set dní na sto. Nyní je tato obrovská planina místo věčného ledu zjizvená množstvím jezírek a křovinových porostů.

Čtěte také: Česká Lípa: Požár skládky

Celá arktická oblast se otepluje a to díky působní emisí, které chrlí tovární komíny a výfuky automobilů, a přitom se zde neustále pokračuje v honbě za novými nalezišti fosilních paliv, které jsou primárním zdrojem znečištění. Se vzrůstajícími teplotami narůstá poptávka po ropě ze Slope, které stále zůstává poslední velkou rezervací původní přírody.

Ochrana tundry při těžbě ropy

Úřad přírodních zdrojů je zavázán ústavou státu Aljaška nejen k ochraně země, ale i k hledání nových nalezišť ropy a zemního plynu ukrytého pod povrchem. Úřadu tak má právo vymezovat pravidla cestování po tundře. Harry Bader, který má na starosti oblast North Slope, testuje jaký dopad na krajinu způsobí těžká technika, využívaná pro těžbu nebo pro dopravu. Každých čtrnáct dní v zimním období zkouší těžkou techniku na jednotlivých místech, kam se v létě vrací, aby zhodnotil škody způsobené místní flóře. Podle Badera je to jediná možnost jak nabídnout vládě i federálním úřadům to co chtějí a zároveň zavést přísná pravidla, za kterých by směla těžká technika vyjíždět do tundry.

Po desetiletí se používal jednoduchý test, který měl zjistit zda těžká technika nepoškodí zeminu s houbami, lišejníky, porosty ostřice a ostatní vegetaci. Šest palců sněhu a stopa zmrzlé země, která se zjišťovala na prst tlustou železnou tyčkou zatlučenou do země, znamenalo, že konvoj smí projet. Problémem podle ekologů zůstává zajištění dostatečné ochrany vegetace, která je důležitým zdrojem živin pro savce i ptactvo, stejně jako ochrana trvale zmrzlé země.

Vegetace se udržuje na vrstvě organické půdy ležící na vrstvě minerální zeminy a pod ní se nachází trvale zmrzlá půda. Jestliže je pokrývka sněhem nedostatečná a půda se stává měkčí, může dojít k poškození organických vrstev půdy a stopy po těžké technice v ní zůstávají celé roky.

Čtěte také: Životní prostředí a skládky odpadu

tags: #Aljaška #dopady #změny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Tapety Příroda
• Dopady světelného znečištění v Polsku
• Popis a vnímání přírody
• Zapojte se do CNC
• Recenze odpadkových košů 50l