Analýza separace odpadu v České republice

Třídění odpadu je jednou z cest, jak můžeme kompenzovat náš konzumní způsob života. Třídění odpadu je předpokladem pro jeho další efektivní využití a také je to způsob, jak můžeme pomoci snížit naši uhlíkovou stopu.

Třídění odpadu Čechům, navzdory zažitým představám, příliš nejde. Více než dvě třetiny odpadů vyprodukovaných v obcích a městech totiž lze dále vytřídit. Vyplývá to z desítek analýz, které provedli odborníci ze společnosti JRK a Institutu cirkulární ekonomiky v letech 2021 a 2022.

Podle výsledků fyzických analýz je možné z popelnic na směsný komunální odpad dále vytřídit téměř 71 % odpadu!

Jak probíhá analýza směsného komunálního odpadu?

Analýza směsného komunálního odpadu je komplexní proces definovaných postupů, které je nutné dodržovat.

Rozbor SKO je proces, který tvoří na sebe navazující konkrétní kroky, kdy každá část procesu má svá pravidla, jež je potřeba dodržovat.

Čtěte také: Metodiky analýzy podzemních vod

Nezbytná je příprava k rozboru - nachystání síta, nádoby, do kterých se roztřiďuje vzorek, chybět nesmí váha a záznamový protokol.

Z konkrétní lokality doveze svozový vůz odpad (tzv. vzorek odpadu) na předem určené místo rozboru.

Zajímavostí je, že rozlišujeme různé typy zástaveb.

Co se děje během rozboru?

U rozboru SKO probíhá ještě dotřiďování papíru (lepenka, letáky, noviny a časopisy…) a plastů (PET láhve, fólie, duté plasty atd.).

Pod síto propadá tzv. podsítná frakce, to je odpad, který je menší než otvory síta (jedná se např. o malé kousky slupek, nedopalky, žvýkačky, pecky, popeloviny apod.). I tato podsítná frakce se zváží a zaznamená do protokolu.

Čtěte také: Zdroje rizik a ohrožení

V průběhu rozboru skladby odpadu se jednotlivé látkové skupiny fotí, váží a zapisují.

Výsledky analýz směsného komunálního odpadu

Dlouholeté sledování skladby domovního směsného komunálního odpadu (SKO) provádí na našem území každý sudý rok EKO‑KOM na základě pravidelně aktualizované metodiky.

Graf níže ukazuje výsledek rozboru 128 vzorků SKO, který se realizoval v roce 2020 v 15 různých lokalitách na území České republiky.

Analýza směsného komunálního odpadu v českých obcích z roku 2020 ukázala velké rezervy. Více než polovinu popelnic zabírá materiálově využitelný odpad.

Je skvělé, že své odpady třídí 73 % z nás, v tomto směru patříme k nejlepším v Evropě. Na základě výsledků rozboru z roku 2020 je ale patrné, že máme rezervy v kvalitě třídění odpadu - stále totiž tvoří 50 % hmotnosti našich popelnic odpad, který můžeme recyklovat nebo využít například energeticky.

Čtěte také: Městské klima Brna

Kromě odpadu, jako je papír (recyklovatelný až sedmkrát), nebo odpadu ze skla (recyklovatelné donekonečna, podobně jako kovy) tvoří dlouhodobě necelých 25 % SKO bioodpad.

Každý využitelný odpad, který nevytřídíme a nemůže tak být recyklován, představuje větší zátěž pro životní prostředí - nevyužití potenciálu použitých primárních surovin ve výrobcích znamená nové nároky na těžbu surovin, které potřebujeme pro výrobu nových produktů. například při výrobě nových produktů ze skla můžeme ušetřit až 65 % nově vytěžených sklářských písků, kterými je možné nahradit střepy z tříděného skla.

Když si představíme, že biologicky rozložitelný odpad tvoří čtvrtinu veškerého odpadu, který vyhodíme do popelnic, jedná se o obrovské množství odpadu, který bychom mohli efektivně využít.

Bioodpad můžeme využít na vlastním kompostu či v průmyslové kompostárně - díky recyklaci se promění v kvalitní zeminu využitelnou při pěstování rostlin a plodin.

Může se ale také stát zdrojem energie, kdy zpracováním v bioplynových stanicích je bioodpad využíván pro její výrobu.

Analýzy odpadu mohou být například pro obce a svozové firmy efektivním pomocníkem pro zjištění funkčnosti odpadového hospodaření a třídění odpadů obyvatel v dané lokalitě a jsou nápomocné při zkvalitňování systému nakládání s odpady.

Bioodpad - černá ovce třídění

Smutné prvenství drží bioodpad. Z celkového množství zkoumaného odpadu tvořil více než třetinu (35,6 %). Z toho představuje kolem 25 procent kuchyňský odpad a necelých jedenáct procent zahradní zeleň. Zastupitelé však často vnímají potenciál třídění bioodpadu a jeho různých složek.

Například v Opavě spustili pilotní projekt třídění kuchyňského odpadu, kdy se ho za prvních pět měsíců vysbíralo 31 tun! A podobné projekty se rozjíždí či rozjely třeba i v Teplicích, Příboře, Klášterci nad Ohří, Vyškově, Ivančicích, Slavkově u Brna a dalších městech. S tříděním bioodpadu začala i Praha.

Přesto, z fyzických analýz vyplynulo, že je v České republice obrovský prostor pro zlepšení třídění všech druhů bioodpadů.

Blízko k třídění, daleko k dobrým výsledkům

89 kroků. Tak daleko má občan České republiky průměrně ke kontejnerům s plastem, papírem či sklem. Přesto mnoho Čechů tyto komodity stále netřídí.

Odborníci během fyzických analýz odpadu totiž našli ve směsném odpadu větší množství plastu (8 %). Další složkou, která byla v analyzovaných vzorcích hojně zastoupena, byl papír, který tvořil 6,4 % a textil s 5,4 %, stejný byl i podíl skla. A zanedbatelný nebyl ani obsah stavebního odpadu (4,6 %) nebo kovů (2,8 %).

Trendem, který výrazně zlepšuje vytříděnost těchto odpadů, je sběr odpadu dům od domu. Ve městech a obcích, kde ho zavedli, došlo ke zvýšení množství vytříděného odpadu a rovněž tu klesl objem směsného komunálního odpadu.

Společnost EKO‑KOM každý sudý rok provádí analýzy směsného komunálního odpadu (SKO) napříč celou Českou republikou. Rok 2024 nebyl výjimkou.

Pravidelně probíhající analýzy pokrývají široké spektrum sídel - od venkovských zástaveb po městská sídliště. Vzorky odpadu jsou vybírány tak, aby odpovídaly skutečnému složení domovního odpadu a zohledňovaly různé regionální i socioekonomické podmínky.

Metodika společnosti EKO‑KOM je dlouholetým výsledkem kombinace českých i zahraničních přístupů. Opírá se zejména o výstupy z výzkumného projektu SP/2f1/132/08 Výzkum vlastností komunálních odpadů a optimalizace jejich využívání, Benešová, L. a kol., Univerzita Karlova v Praze, 2010.

Zároveň však stále plně respektuje principy definované v Metodice pro stanovení složení směsného komunálního odpadu z obcí a komunálního odpadu, Pavlas, M.

Metodika zohledňuje celou řadu faktorů, které mohou ovlivnit výsledné složení směsného komunálního odpadu - od časových (topná sezóna, prázdniny) přes místní (rozdílné typy zástavby, regionální specifika) až po socioekonomické (složení obyvatelstva).

Hlavním cílem je získat co nejvěrnější obraz o složení SKO v celé republice s přihlédnutím ke všem faktorům, jež mohou výsledky ovlivnit.

V roce 2024 došlo, stejně jako v předchozích letech, k dalšímu navýšení počtu analyzovaných vzorků i sledovaných lokalit. Zatímco v roce 2020 bylo v rámci rozborů vyhodnoceno 128 vzorků z 15 lokalit, v roce 2022 se počet vzorků zvýšil na 160 a počet lokalit na 18. Rozbory uskutečněné v roce 2024 zahrnovaly už 176 vzorků z celkem 20 lokalit napříč Českou republikou.

Směsný komunální odpad je velmi heterogenní tok, jehož složení se může mezi jednotlivými vzorky výrazně lišit. Proto nelze výsledky vyhodnocovat pouze na základě průměrných hodnot. Samotnou skladbu směsného komunálního odpadu z obcí v roce 2024 znázorňuje níže Tabulka 1, která kromě váženého průměru (zohledňujícího například typ zástavby či velikost obce, v níž byl vzorek odebrán) uvádí i medián. Pro co nejpřesnější interpretaci je dále nutné pracovat se směrodatnou odchylkou a rozsahem výskytu jednotlivých složek.

Největší část SKO dlouhodobě tvoří zbytkový odpad, tedy materiály, které není možné při rozborech zařadit do konkrétní využitelné nebo recyklovatelné frakce. Patří sem například silně znečištěné papíry a plasty, hygienické potřeby, kaučuk a další materiály vhodné především k energetickému využití.

Významný podíl má také frakce < 40 mm, do níž je zahrnuto vše, co při analýze propadne sítem se čtvercovými oky o velikosti 40 mm. Nejčastěji jde o drobné zbytky potravin, malé útržky papíru a plastu, popel, zeminu a další jemné částice.

Obě tyto skupiny (zbytkový odpad a frakce < 40 mm) dohromady představují téměř 45 % hm.

Od 1. ledna 2025 mají všechny obce v České republice povinnost zajišťovat oddělený sběr textilu a obuvi. V návaznosti na tuto změnu provedla společnost EKO‑KOM v roce 2024 podrobnější analýzu látkové skupiny textil a obuv ve směsném komunálním odpadu. Cílem bylo lépe porozumět složení této frakce a poskytnout obcím i dalším aktérům relevantní data pro zavádění nového systému sběru.

Detailní rozbor ukázal, že více než polovinu této skupiny tvoří textilní oděvy, následované obuví a bytovým textilem. Zbylou část představují oděvy z jiných než textilních materiálů a ostatní textil.

Při pohledu na vývoj skladby směsného komunálního odpadu v čase je patrné, že podíl jednotlivých složek se v posledních letech vyvíjí rozdílně. Největší meziroční změnou mezi roky 2022 a 2024 byl pokles podílu bioodpadu, a to z 27,2 % na 22,0 % hm. Tento trend je dobře vidět a jde o nejvýraznější posun mezi všemi sledovanými složkami.

I z tohoto pohledu je zřejmé, že množství bioodpadu obsažené ve směsném komunálním odpadu dlouhodobě klesá.

Systém sběru a třídění odpadu v ČR

Půlroční analýza v oblasti systému sběru a třídění odpadu Centra ekonomických a tržních analýz se zaměřila na to, jak systém třídění a recyklace odpadů v České republice funguje, jak efektivní je v mezinárodním srovnání, a také na srovnání efektivity monopolních a konkurenčních systémů sběru a třídění odpadu ve vybraných zemích EU.

Výsledky jsou podle zpracovatele analýzy pozitivní - český systém snese ta nejpřísnější měřítka.

V celé Evropské unii se ročně generuje asi 2,5 miliardy tun odpadu, z toho 80 miliónů tun odpadů obalových. V České republice připadá na obyvatele asi 96 kg obalových odpadů.

Tlak Evropské unie na vyšší využití především obalových odpadů jde ruku v ruce s diskusemi o tom, jak by měly členské země těchto závazných cílů nejefektivněji dosáhnout - v tom totiž mají členské země volnou ruku.

V případě nástrojů založených na rozšířené povinnosti výrobců obecně vzato existují dvě možnosti řešení - systémy s jedním provozovatelem (monopolní) a systémy s více provozovateli (konkurenční).

Evropská unie postavila regulaci oblasti na takzvané rozšířené povinnosti výrobců obalů - producenti obalů jsou zodpovědní za celý životní cyklus obalu, který používají pro doručení výrobku zákazníkům, tedy i za jeho následný sběr a vytřídění.

A záleží na členských státech, jakou formu fungování zvolí. V České republice, stejně jako v dalších šestnácti zemích EU, systém provozuje jeden subjekt. V České republice se většina producentů obalových odpadů připojila ke kolektivnímu systému rozšířené odpovědnosti (EPR), jehož provozovatele (společnost EKO-KOM, a.s.) producenti obalů zároveň vlastní a kontrolují.

Účastní se jej více než 20 tisíc firem, které zajišťují sběr obalových odpadů prostřednictvím více než 250 tisíc kontejnerů na tříděný odpad.

Z hlediska oficiálně reportovaných měr recyklace Česká republika patří k úspěšným státům - míra třídění odpadů roste, systém je nákladově efektivní a funguje transparentně. V roce 2013 byla celková míra recyklace 70 %, což řadí ČR v rámci EU na 6. místo.

tags: #analýza #separace #odpadu #v #České #republice

Oblíbené příspěvky:

• Historie závodu
• Vše o rozměrech husího krku odpadu 110
• Výchova a příroda
• Tipy na pobyt v Křivoklátsku
• Sklípkan na útěku