Ananasy ve volné přírodě: Výskyt a charakteristika

Ochrana přírody 5/2008 - Ostrov Nová Guinea oplývá neuvěřitelným bohatstvím, ať už jde o nerostné suroviny, počet jazyků, které zdejší obyvatelé používají, nebo druhovou rozmanitost rostlin a živočichů. Přes vzrůstající tlak okolního světa se na ostrově zachovaly korálové útesy, rozlehlé porosty nížinných i horských ralesů, ale i další typy suchozemských biotopů. Klasické národní parky tu nenajdete, ale místní chráněná území nejsou úplnou výjimkou.

Rezervace Kau WA

Proto dnes můžeme obdivovat pralesní velikány, stinné a chladné říčky, stejně jako velké bohatství nejrůznějších druhů rostlin a živočichů, které by vykácení a přeměnu původního prostředí na polokulturní krajinu nepřežili. Nevelká rezervace o rozloze zhruba 300 ha, která chrání nížinný deštný prales, se rozkládá na úpatí pohoří Adalbert Range v nadmořské výšce 80-200 m. Povrch rezervace je značně členitý, se spoustou strmých svahů a úzkých kaňonů, které zde vytvořily všudypřítomné říčky a potoky. Najdeme tu ale i větší tok - okrajem rezervace protéká řeka Biges. Tropické podnebí charakterizují vysoké průměrné denní teploty kolem 30 °C, které se po celý rok prakticky nemění. Průměrné roční srážky pak dosahují 3 500 mm s nejvyšším úhrnem mezi listopadem a květnem, kdy je tu období dešťů. Nevelkou rozlohu Kau WA kompenzuje její na místní podmínky velmi dobrá dostupnost. Najdeme ji 12 km severně od provinčního města Madang na severním pobřeží Nové Guineje. Dostat se tam můžeme autem nebo místní dopravou po hlavní silnici North Coast Road, z níž je nutné odbočit u vesnice Baitabag.

Rostliny v Kau WA

Území Kau WA je z velké části pokryté nížinným deštným pralesem, který i díky přítomnosti pralesních velikánů (například rod Ficus) vypadá velmi zachovale. Nejedná se však o čistě původní porosty, protože v podrostu místy najdeme i ananasovníky (Ananas spp.) nebo kakaovníky (Theobroma spp.). Jejich výskyt vypovídá o zemědělském využití pozemků v minulosti, ale díky tradiční mozaikovité tvorbě políček jsou dnes už znovu zarostlé kvalitním, byť druhotným pralesem. Pouze na okrajích rezervace se setkáme s poškozenými porosty, v nichž dominuje pepřovník úzkolistý (Piper aduncum), jedna z pionýrských dřevin rostoucí na opuštěných zahradách. Novoguinejský nížinný prales je tvořen mnoha desítkami dřevin, z nichž hojněji zastoupené jsou například rody Pometia, Ficus, Artocarpus nebo Aglaia.

Nechybí samozřejmě ani liány (rody Pothos, Hoya, Freycynetia nebo Lygodium) nebo kvetoucí rostliny rodů Mucuna, Heliconia či Hornstedtia, na první pohled však zarazí nápadná nepřítomnost epifytů (organismů rostoucích na živých rostlinách, ale vyživujících se samostatně), kterých se na Nové Guineji, oproti jiným tropickým oblastem jako je Jižní Amerika, vyskytuje velmi málo. Pro laika je však většina místních rostlin jen těžko určitelná. Setkáme se tu však i s celou řadou jiných, které známe ze skleníků nebo našich domácností. Kolem cest do vesnice a dále k rezervaci rostou a kvetou ibišky Hibiscus rosasinensis, v samotné rezervaci pak třeba zmijovec (Amorphophallus spp.), dracéna (Dracaena spp.) nebo cykasy (Cycas spp.).

Z pro našince neznámých rostlin pak stojí za pozornost liánovec Gnetum gnemon, olistěná dřevina na pomezí jehličnanů a krytosemenných rostlin, nebo liány rodu Myrmecodia, které pro symbiotické mravence vytvářejí duté hlízky s labyrintem chodeb. Pozor si musíme dávat na místní kopřivy rodu Dendrocnide, označované jako „salát“, protože pálí silněji než jejich příbuzné rostoucí v ČR.

Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?

Neobvyklí ptáci a fauna Kau WA

Kau WA neoplývá pouze rostlinami, ale bohatá je i zdejší fauna, ať už jde o bezobratlé nebo obojživelníky, plazy či ptáky. Setkáváme se tu samozřejmě i s rybami a savci, ale jejich druhové spektrum je poměrně chudé, což v případě savců ostatně platí pro celý ostrov. Přímo v rezervaci můžeme narazit na drobné hlodavce nebo netopýry, ale zážitkem jsou podvečerní přelety mnohaset hlavých skupin kaloňů rodu Pteropus z blízkého Madangu do lesů a na plantáže v okolí za potravou.

V minulosti tu žili i klokani, ale podlehli loveckému tlaku stejně jako největší ptáci, nelétaví kasuáři (Cassuarius spp.). Velká zvířata zde proto nenajdeme, ale poměrně běžně můžeme narazit na až 5 m široká a 2 m vysoká hnízda na zemi žijících tabonů novoguinejských (Megapodius affinis). Jejich vejce se inkubují díky teplu vzniklému při dýchání mikroorganismů (zvláště hub), jež rozkládají listí, větvičky a další materiál, který samci shromáždili z okolí. Dospělí ptáci, velcí zhruba jako husa, jsou však velmi plaší, a proto je zahlédneme jenom zřídka.

Častěji spatříme některého z mnoha druhů papoušků včetně kakadu žlutočečelatého (Cacatua galerita), holubů - například zeleně zbarvené zástupce rodu Ptilinopus, vzácněji pak majestátní korunáče vějířové (Goura victoria) nebo zoborožce guinejské (Rhyticeros plicatus). Nechybí ani rajky - malá (Paradisea minor) a královská (Cicinnurus regius), ale setkání s nimi je velkou vzácností.

Mezi mnoha druhy pěvců stojí za pozornost zvláště tři druhy pištců (rod Pitohui) z čeledi Pachycephalidae, kteří jsou jedovatí, což je fenomén u ptáků naprosto jedinečný. Tkáně těchto oranžovočerných ptáků velikosti naší kukačky obsahují homobatrachotoxiny, jedy nalezené předtím u jihoamerických žab pralesniček (čeleď Dendrobatidae), které tamní indiáni využívají na výrobu jedovatých šípů. Jed pištců působí při kontaktu s pokožkou podráždění a jejich maso má nepříjemnou chuť, ve větším množství může způsobit i smrt. Podobně jako u pralesniček není endogenního původu, ale pochází z potravy, pravděpodobně z brouků rodu Choresine (čeleď bradavičníkovití Melyridae), a slouží jako obrana před predátory a ektoparazity.

Bavlník barbadoský (Gossypium barbadense)

Bavlník barbadoský je tropický, vytrvalý keř pěstovaný jako jednoletá rostlina pro svá výjimečně dlouhá a jemná vlákna, ze kterých se vyrábějí luxusní textilie známé jako Pima nebo egyptská bavlna. Pochází z tropické Jižní Ameriky a vyznačuje se velkými žlutými květy s červeným středem. Plodem je tobolka obsahující semena obalená bílým chmýřím, tedy bavlnou.

Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě

Přírodní rozšíření a stanovištní nároky

Původní areál zahrnuje tropické oblasti Jižní Ameriky, konkrétně Peru a Ekvádor. V České republice není původní a jelikož ve volné přírodě neroste ani nepřezimuje, nepovažuje se za neofyt; jeho výskyt je omezen na pěstování. Celosvětově je rozšířen v subtropických a tropických oblastech, kde se pěstuje jako klíčová technická plodina, zejména v Egyptě (egyptská bavlna), USA (Pima bavlna), Peru a Súdánu.

Preferuje otevřená, plně osluněná stanoviště, jako jsou kultivovaná pole a plantáže. Vyžaduje hluboké, humózní, dobře propustné a výživné půdy, ideálně hlinité s mírně kyselou až neutrální půdní reakcí (pH 6-7,5), přičemž je citlivý na zasolení. Jedná se o výrazně světlomilnou (heliofilní) rostlinu, která pro svůj růst a produkci kvalitních vláken potřebuje dlouhou, teplou a slunnou vegetační sezónu.

Význam a toxicita

Jeho hlavní význam je technický a průmyslový, neboť poskytuje nejkvalitnější, nejdelší a nejjemnější bavlněná vlákna na světě, z nichž se vyrábějí luxusní textilie a oděvy. V gastronomii se po rafinaci, která odstraní toxický gossypol, využívá olej vylisovaný ze semen jako jedlý olej na vaření, do salátů a pro výrobu margarínů; zbylé pokrutiny slouží jako hodnotné proteinové krmivo pro dobytek.

V tradičním léčitelství se extrakty z kůry kořene historicky používaly pro vyvolání kontrakcí dělohy k usnadnění porodu nebo jako abortivum, dnes se však kvůli toxicitě nevyužívají. Pěstuje se i jako okrasná rostlina v nádobách či sklenících pro své velké, nápadné, žluté květy podobné ibišku a dekorativní zrající tobolky s bílým chmýřím.

Klíčovou chemickou sloučeninou ve vláknech je téměř čistá celulóza (více než 90 %), která definuje jejich textilní vlastnosti. V semenech, listech a kořenech, konkrétně v malých pigmentových žlázkách, je obsažen toxický polyfenolický aldehyd gossypol, který rostlině slouží jako přirozená ochrana proti hmyzu a býložravcům.

Čtěte také: Tipy pro kempování v přírodě

Rostlina je jedovatá pro lidi a zejména pro monogastrická zvířata (např. prasata, drůbež, koně) kvůli obsahu gossypolu, který je nejvíce koncentrován v semenech. Otrava se projevuje nechutenstvím, dušností, slabostí, poškozením srdce, jater a u samců může způsobit dočasnou nebo trvalou neplodnost. Přežvýkavci jsou díky mikroflóře v bachoru schopni gossypol do určité míry detoxikovat.

Záměna a ochrana

Záměna je teoreticky možná s jinými druhy z čeledi slézovitých (Malvaceae), jako je ibišek (Hibiscus) nebo proskurník (Althaea), kvůli podobnému tvaru listů a květů.

V České republice není předmětem zákonné ochrany, jelikož se v přírodě nevyskytuje. Na mezinárodní úrovni není uveden v přílohách úmluvy CITES.

Rodové jméno „Gossypium“ je latinizovanou verzí arabského slova „qutn“, které znamená bavlna. Druhové jméno „barbadense“ odkazuje na ostrov Barbados, kde byla tato forma bavlny popsána, přestože tam není původní.

Tento druh je tetraploid, což znamená, že má čtyři sady chromozomů; vznikl jako přírodní hybrid mezi starosvětským a americkým diploidním druhem před 1-2 miliony lety. Jeho vlákna jsou ve skutečnosti extrémně prodloužené jednobuněčné chlupy (trichomy) vyrůstající z pokožky semene, což je unikátní biologická adaptace pro šíření větrem.

tags: #ananasy #ve #volne #prirode #výskyt

Oblíbené příspěvky:

• Kultura a životní prostředí
• Studie z roku 1985: Ekologická stabilita
• Jak pěstovat oleandr
• Dopady znečištění ovzduší
• Globální hrozby