Andulka vlnkovaná: Rozmnožování a život v přírodě

Celým jménem andulka vlnkovaná je nejpopulárnější druh papouška chovaného v domácnosti. Je známá pro své pestré zbarvení, svou společenskost a povídavost. Vzhledem ke svojí hravé povaze a velkému množství variant zbarvení patří mezi nejčastěji chované papoušky. Je to ideální pták pro začínajícího chovatele, který potřebuje nabrat zkušenosti.

Život andulek ve volné přírodě

Andulka vlnkovaná je malý papoušek původem z Austrálie. V Austrálii nalezneme andulku vlnkovanou téměř všude a protože se jedná o společenského tvora, vyskytují se v přírodě v hejnech okolo 30 jedinců, mezi kterými si vyhledávají i své celoživotní partnery. Jsou to australští nomádi. V početných hejnech poletují po krajině a hledají potravu i vodu. Jsou zdatnými letci, o čemž svědčí i dlouhý, stupňovitý ocas. Hnízdí v nejrůznějších dutinách, od dutin v kmenech či větvích blahovičníků po staré sloupy.

Podnebí je v Austrálii poměrně tvrdé s velkým nedostatkem vody. Ve většině případů se andulky vlnkované zdržují poblíž vodních zdrojů. Pokud je v okolí dostatek vody, tak andulky na rozdíl od ostatních papoušků pijí pravidelně přibližně každé 3 hodiny. Ve volné přírodě jsou přes den andulky téměř potichu, šetří tím tekutiny v těle a hlavně se neprozrazují před nepřáteli. Tím jsou v denní dobu ve svém přirozeném okolí téměř nepozorovatelní. Pomáhá jim k tomu jejich zbarvení a chování.

Andulka vlnkovaná je ve své domovině velice dobře přizpůsobená k životu v převážně suchých oblastech a dokáže se překvapivě dlouhou dobu obejít bez vody. V tomto období je schopna podstatně omezit ztráty vody kůží a močí, kterou vylučuje jen v silně koncentrované podobě. Semena, kterými se živí, jim poskytují takové množství vody, že andulky vydrží nepít až několik měsíců. Stejně tak rychle jsou však schopny se rozmnožit. Už několik dní po příchodu dešťů začnou hromadně hnízdit a to stačí zopakovat třikrát. Navíc jsou mladí schopni založit vlastní rodiny již ve stáří necelých tří měsíců. Zajímavostí také je, že samička krmí zpravidla nejdříve nejmenší a nejslabší mláďata.

Potrava andulek v přírodě

Potravu hledají andulky převážně na zemi. Živí se sběrem semínek z různých bylin a trav. Protože je těchto trav nedostatek jsou nuceny vyhledávat potravu v širokém okolí. Přelétávají na velké vzdálenosti (až stovky kilometrů), než najdou nové zelené pastviny s dostatkem potravy.

Čtěte také: Andulky vlnkované: Chov

Chov andulek v zajetí

V zajetí je chov andulek poměrně jednoduchý. Andulky jsou nejznámější ptáci chovaní v zajetí. Dají se ochočit a při velké trpělivosti se některé mohou naučit napodobovat slova (mluvit). Pokud víte, že na adulku budete mít dostatek času, pořiďte si jednu, lépe si ji ochočíte. V opačném případě je lepší páreček. Pokud plánujete pořízení pouze jedné andulky, je potřeba se jí dostatečně věnovat a ona bude za odměnu Váš dlouholetý parťák.

Stejně jako většina australských papoušků se velmi dobře přizpůsobuje i nižším teplotám a můžeme ji chovat celoročně venku. Venkovní chov má však svá pravidla. Andulka musí být v dobré kondici, musí být otužována už od jara a samozřejmě jí v zimě musí být přizpůsobena strava. Jako každý exotický ptáček je náchylná na průvan, proto je potřeba zajistit voliéru alespoň ze tří stran a ochránit proti dešti. Vhodná je instalace plochých bidel, např. ze střešních latí, andulka si v mrazech přisedne nožičky a udržuje se v teple.

Klec a její vybavení

Klec by neměla být kratší než 50 cm a neměly by v ní chybět hračky, které je dobré jednou za čas obměnit. Klec pro andulku by měla mít rozměry alespoň 40 x 60 cm, pokud bude mít možnost se proletět i mimo klec v místnosti. Samozřejmě platí, že čím větší klec, tím lepší. Klec umístěte na vyvýšené místo bez průvanu, přímého slunečního záření a alespoň jednou stranou ke zdi (kvůli pocitu bezpečí). Pozor na lakované dráty, okusováním si můžou ptáci způsobit zdravotní obtíže.

Jako podestýlka se používá nepotištěný papír, dřevěné peletky a štěpky, konopná a kukuřičná vřetena, písek. Místo bidýlek použijte silné větve, na nichž si ptáci procvičují klouby a obrušují drápy. Bidla jsou nezbytným doplňkem klece. Ptáci v klecích potřebují rozptýlení, proto je důležité klec vybavit hračkami. Andulky se velmi rády koupou, proto je možné andulce zajistit tzv. Dejte si však pozor na zrcátko.

Krmení andulek v zajetí

Andulky krmíme kvalitní směsí zrnin, nezapomeneme přidávat vitamíny (nejépe ve formě kapek do napáječky) a trávicí písek. Základní potravou andulek v přírodě je travní semeno v různém stupni zralosti. Andulky potřebují také proteiny, glycidy, tuky, minerální látky a vitamíny, nesmí jim chybět ani písek na trávení a vaječné skořápky. Ty se v lidské péči nahrazují pomocí různých druhů prosa (žluté, šedé, senegalské, čumíza...), lesknice, loupaným a neloupaným ovsem. U andulek je oblíbený také bér italský, který si chovatel může pěstovat sám. Další složkou krmné dávky je zelené krmení, ovoce a zelenina. Velmi oblíbený je ptačinec žabinec, bez, pampeliška a jablka, hrušky, meruňky a další sezónní ovoce, také mrkev či červená řepa. Je třeba dávat pozor na avokádo - to je pro papoušky toxické. A pokud chovatel nabídne čerstvé větvičky ovocných stromů, nejen, že andulce zpestří jídelníček, ale obohatí i její welfare (životní pohodu). Důležitá je i sépiová kost, dostatek gritu a denně čerstvá voda. V období rozmnožování se přidává vaječná míchanice. V zimním období, pokud jsou ptáci venku, se krmná dávka obohacuje o semena bohatší na tuky, např.

Čtěte také: Andulka vlnkovaná v zimě

Tabulka doporučených potravin pro andulky:

Rozmnožování andulek

Pár si staví hnízdo, vystýlá je větvičkami a kůrou. Jestli chcete aby se Váš párek andulek pustil do páření, musíte jim poskytnout vhodnou budku. Potom musíte čekat. V obchodech s chovatelskými potřebami nabízí budky pro andulky v ideálních rozměrech. Mezi budku s ideálními rozměry patří budka ve tvaru kvádru, 25 cm široká, 15 cm hluboká a 15 cm vysoká. Vstupní otvor by měl být umístěn na druhé straně, než je připravené místo pro hnízdo. Z důvodu toho, aby samička nemusela z otvoru seskakovat na nakladená vajíčka. Vstupním otvorem sameček samičku krmí v době sezení na vejcích, proto musí být u otvoru z vnější strany připevněno bidýlko.

Ve volné přírodě andulky žádný materiál ke stavbě hnízda neznají. Při opracovávání dutiny v kmenu stromu napadá dolů trochu ztrouchnivělého dřeva, na kterém později leží vajíčka. Do budky nasypat asi 3 cm vrstvu podestýlky pro křečky. V následujících dnech začne samička věnovat nové budce pozornost, až se odváží nahlédnout i dovnitř. Pak do budky vklouzne a začně mírně ozobávat stěny. Pak v ní tráví, čím dál tím více času. Sameček si několikrát vnitřek také prohlédne, ale budka zůstane spíše výhradním prostorem samičky. Mimo budku budete moci pozorovat námluvy páru.

V rámci předehry se sameček pokouší stoupnout na ocas samičce, proti tomu se ona s naříkáním brání. Aby si samičku získal, používá i různé předměty, aby na sebe upoutal. Tak například se zápalem rozeznívá zvoneček a nechává si ho zvonit nad hlavou. Rychle prolétá místností a přistává v těsné blízkosti samičky. Ta se však tváří, jako by se jí celá podívaná vůbec netýkala. Malými krůčky a s kýváním hlavičkou se sameček znovu přibližuje k samičce a šťouchá jí zobáčkem do ramen. K páření je samička svolná až po několika dnech.

V téměř vodorovné poloze sedí na větvi, hluboce zaklání hlavu, ocas zvedá do výšky a takto bez pohnutí setrvává. Sameček signálu ihned porozumí a vystupuje na záda samičky, aby uskutečnil pohlavní spojení. Po páření si oba ptáci natřásají peří. Samička odlétá od samečka a sameček se začíná čistit. K 1. vajíčku se přidávají další vždy v intervalu dvou dnů, dokud není snůška úplná, tedy se čtyřmi až šesti vajíčky. Samice klade 5 - 6 vajec, na kterých sedí 17 - 20 dní. Snášení vajíček je pro samičku nesmírně namáhavé.

Čtěte také: Jídelníček andulky vlnkované

Již od 1. vajíčka se samička zasedne. Téměř nepřetržitě sedí na snůšce a budku opouští pouze kvůli vylučování trusu. Na rušivé podněty v okolí může samička reagovat přerušením vysedávání. Proto do budky nahlížejte pouze ve chvílích, kdy v ní samička právě není. Odolejte pokušení dotknout se vajíček, i když by byla špinavá. Od 6. dne po nakladení je možné zjistit, zda jsou vajíčka oplodněná. Nejvhodnější je navléknout si tenké rukavice a potom vajíčka přidržet proti svítící baterce. V oplodněných vajíčkách je zřetelný tmavý zárodek a vajíčka jsou protkána sítí světle červených cévek. Neoplodněná vajíčka jsou čirá a průsvitná. V hnízdě však ponechte všechna vajíčka, abyste samičku nezmátli.

Trvá 18 dní, než se embryo ve vajíčku vyvine v životaschopné ptáče. Ve stejných dvoudenních intervalech jako kladení vajec následuje také líhnutí mláďat. Samička tedy pečuje o holata různého věku. Dokud má samička v hnízdě neopeřená mláďata, ukryvá je ve dne v noci pod svými křídly. Doba sezení na vejcích a péče o mláďata v hnízdě má u domácích ptáků v podstatě stejný průběh, jako jsme to popsali u andulek, žijících v přírodě.

Péče o mláďata

Zajistěte klid, stálou teplotu a vzdušnou vlhkost. Teplota v hnízdě by měla být asi 37°C, teplota v místnosti mezi 16 a 18°C. Ke kontrole hnízda zvolte okamžik, kdy se samička právě nezdržuje v budce. Některé z mláďat by mohlo být mrtvé, rychle by se rozkládalo a ohrožovalo zdraví svých sourozenců. Proto je třeba jej ihned odstranit, stejně jako prázdné skořápky, které samička nanosila do jiného rohu budky. Opatrně ohmatejte volata mláďat. Pokud jsou většinou prázdná a mláďata se zřetelně nevyvíjejí, potom je rodiče krmí příliš málo nebo ne dosta pečlivě. V takovém případě musíte mláďata přikrmovat.

Mláďata s prázdným voletem položte na měkký papír, a nakapejte jim na jazyk tolik krmení, dokud chtějí. Potom mláďata očistěte vlhkým papírem a vraťte do budky. Pokud ptačí rodiče mláďata málo krmí, musíte podle potřeby přikrmovat několikrát denně. Pokud zpozorujete, že rodiče se snaží ptáče kroužku zbavit a zobákem ho odstraňují, musíte kroužek opět sundat. Jinak by mohli rodiče ptáče poranit.

Ve věku asi 4 týdnů mláďata postupně opouštějí budku. Nejprve vyhlížejí ven vletovým otvorem a uvnitř budky často zkoušejí mávat křídly, aby procvičovala létací svaly. Když potom mláďata vyrazí za svobodou, musí mít možnost létání. Pokud máte budku uvnitř klece, musí zůstávat její dvířka stále otevřená, První pokusy jsou spíše jakýmsi třepotáním než létáním. Přistávání je pro mláďata obtížné a potřebují trochu vaší pomoci.

Vývoj mláďat

Vývoj mláďat probíhá v lidské péči stejně jako u ptáků žijících ve volné přírodě.

1. 1. - 5. den: Mládě po vylíhnutí váží asi 2 až 2,7 g, oči jsou zavřené.
2. 6. - 8. den: Mláďata váží asi 1 až 14 g.
3. 7. 8. 9. den: Začínají růst ocasní pera. Otvírají se oči.
4. 12. 17. den: Vyrůstají všechna pera, ale jsou ještě zapouzdřená.
5. 21. 28. 28. - 31. den: Mláďata umějí lezt po stěně budky, třepotají křídly a vyrážejí poprvé ven z budky.
6. 38. 3. - 4. měsíc: Dochází k výměně peří, po kterém je opeření mláďat stejné jako u dospělých andulek.

Genetika a dědičnost

Je tedy zřejmé, že vlastnosti nového organismu musí být uloženy v těchto zárodečných buňkách. Zárodečná buňka každého pohlaví obsahuje mnoho malých tělísek, které nazýváme CHROMOZÓMY. Splynutím samčí a samičí buňky se počet chromozómů zdvojnásobí,a tak se budoucímu tvoru předávají vlastnosti obou rodičů. Při tomto aktu se chromozómy nesoucí stejné vlivy spojují např. Chromozómy jsou sídlem genů (dědičný faktor,vloha apod.). Gen je schopnost určitých částí Chromozómů vytvořit konkrétní vlastnost. K jejímu vzniku a vývoji jsou však třeba příznivé vnější podmínky (např. teplo,světlo,výživa atd.), v nepříznivém prostředí se vlastnost vyvine pouze částečně anebo se nevyvine vůbec,i když vloha pro ni v organismu je. Je důležité vytvořit optimální podmínky pro dokonalé vyvinutí určité vlastnosti (zbarvení,velikost apod.).

Souhrn genů, tj. Barva,která se při spojení rodičů různých barev objeví v první generaci u všech potomků, je dominantní. U andulek např. zelená barva je dominantní nad modrou. Barva, která se objeví až v následující generaci, je recesivní,u andulek je modrá barva recesivní vůči zelené. Dědičnost střídavá je charakterizována tím,že potomci v první generaci ukazují znaky pouze jednoho z rodičů. Zcela jiná je dědičnost smíšená, která spočívá v tom, že potomci v první generaci nemají barvu ani jednoho z rodičů, nýbrž novou, smíšenou. Dnešní počet barevných variací andulek umožňuje obrovský počet možných kombinací.

Zdraví a prevence

Drobní parazité jsou všude a proto je dobré chránit před nimi andulku preventivně. Můžete použít antiparazitní spreje, které se velmi snadno aplikují. Andulku postříkáte antiparazitním sprejem z dostatečné vzdálenosti dle návodu. Pokud se sprejování andulce nebude líbit, můžete použít antiparazitní pudr, který opatrně vmasírujete do suchého peří.

Mezi nejznámější nemoci, které andulky postihují, patří např. psitakóza či salmonelóza. Mohou trpět vnitřními parazity (např. škrkavky, oblí červi) či ektoparazity (např. při vápence). Škubání je ukazatel vnějších parazitů či psychického stavu ptáka. Je u nich známé francouzské pelichání, průjmy vlivem nevhodného krmení, nádorové bujení. U samic je pak problém např. zadržené vejce.

Andulky potřebují pravidelnou a systematickou preventivní péči, která pomůže předejít jejich zdravotním problémům a onemocněním. Základem je udržování čistoty klece/voliéry včetně vybavení.

tags: #andulka #vlnkovaná #rozmnožování #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Lokality pro jaderný odpad v ČR
• Budoucnost emisí CO2 u nákladních aut
• Definice obnovitelných zdrojů
• Tipy pro bezpečné rozdělávání ohně
• Rizika pro děti