Antropogenní vliv na klimatické změny

Klima neboli podnebí je průměrné (charakteristické) počasí na daném místě za delší časové období, typicky za několik desetiletí. Globální klima je výsledkem křehké rovnováhy, kde svoji důležitou úlohu na jedné straně hraje poloha Země vzhledem ke Slunci a na straně druhé „klimatický systém Země“ se vzájemným působením ovzduší, vody, ledu, zemské kůry a také všech živých organismů.

Otázka v nadpisu je záměrně položena tak, aby byla odpověď jasná a jednoznačná. Samozřejmě, že má, v tom není stín pochybnosti. Ale je a bude řešení, které je nutné, zároveň i přijatelné, správné a realizovatelné? O tom už můžeme vést diskuse a pravděpodobně se zcela jednoznačně neshodneme. Je dobře, že už většinou nikdo nediskutuje o příčinách změny klimatu, kterou naše generace prožívá. Kterou naše generace vidí všude kolem sebe. V těchto diskusích jsme ztráceli čas příliš dlouho.

Dnes už je obecně přijímáno, že spalováním fosilních paliv a změnami ve využívání půdy vychylujeme klimatický systém a uhlíkový cyklus z rovnováhy. K tomu začínají působit zpětné vazby, které teplejší systém dále oteplují. Teplejší oceán zpracovává méně CO2 než ještě před desetiletími oceán chladnější. Z méně plovoucího ledu v Arktidě vyplývá více slunečního záření pohlcené v oceánu a samozřejmě méně záření odražené ledovou vrstvou. A teplejší atmosféra obsahuje více vodní páry než atmosféra chladnější. A vodní pára je nevýznamnějším skleníkovým plynem.

Příčiny a důsledky změny klimatu

Změny klimatu probíhají ve velkém časovém rozpětí, některé jsou patrné již v řádu desetiletí, jiné za miliony let. Podle velikosti ovlivněného území hovoříme o lokálních či globálních změnách. Mezi dlouhodobé příčiny řadíme změnu zemské tektoniky, vznik pohoří. Mezi krátkodobé pak náleží vulkanická činnost či činnost člověka. Současné klimatické změny označujeme globálním oteplováním.

Jednou z příčin globálního oteplování je emise skleníkových plynů - oxid uhličitý a metan a neschopnost přírody, kterou měníme, tyto plyny pohlcovat. Důsledky jsou patrné již dnes - vzestup hladiny oceánů, změna tryskového proudění ve stratosféře a narušení globální cirkulace atmosféry, degradace půdy (sucho), vlny veder, nízká kvalita vody, šíření nemocí v nových oblastech nebo i delší pylová sezóna trápící alergiky. V důsledku změn klimatu dochází také k migraci zvířat i rostlin (pozorujeme v krajině zavlečené druhy, nepůvodní). Důsledky jsou, jak to již bývá, mnohem závažnější v rozvojových zemích.

Čtěte také: Životní prostředí v Česku a lidská činnost

Skleníkový efekt a skleníkové plyny

Skleníkový efekt je spojen s naší atmosférou již od jejího vzniku. Je velmi důležitý - umožňuje život na Zemi. Skleníkové plyny zadržují teplo, díky kterému je na naší planetě vhodné prostředí pro život. Navíc dokáží dorážet sluneční radiaci. Jenže ... nadměrná produkce skleníkových plynů způsobuje oteplování planety.

Mezi skleníkové plyny patří vodní pára, oxid uhličitý (zvyšování koncentrace v důsledku spalování, kácení lesů, především pralesů, výroba stavebních hmot - cement, vápno) a metan (do ovzduší se dostává díky intenzivnějšímu chovu dobytka, pěstováním rýže, zakládáním skládek či při těžbě uhlí. Nežádoucí plyny v atmosféře mohou také způsobit kyselé deště, které mají degradační účinky na zemědělskou půdu, vodní plochy či lesní společenstva.

Opatření a řešení

Zadání je tedy zřejmé. Změnit výrobu energií tak, abychom do atmosféry přidávali co nejméně CO2 a „uzdravit“ krajinu, aby přirozeně zpracovávala co nejvíce CO2. Troufám si říct, že je na tomto zadání široká shoda. Trvalo téměř 30 let, než jsme k takové shodě došli. Třicet let vysvětlování, přinášení dat a faktů. A je super, že dnes přinášejí data a fakta energetici. Data, která ukazují, jaký by měl být energetický mix, aby se emise skleníkových plynů snížily.

Ztratili jsme desítky let a máme teď oprávněný pocit, že je třeba emise snižovat rychle a nejsme na to připraveni. Ano, pozdě „bycha“ honit, jak se říká. Ale i teď máme více možností. Můžeme se dívat, jak reaguje svět a nedělat nic. Můžeme se uzavřít a řešení hledat na vlastním písečku. Můžeme spolupracovat a reagovat společně. Nutné změny v energetice, teplárenství, zemědělství, lesnictví, ..., jsou natolik složité, že si je bez globální spolupráce představit neumím. Pořád platí, že se bude jednat o opatření finančně nákladná, která však mají své přínosy. Vzpomeňme na odsíření a odprášení energetiky, které jsme před lety absolvovali. Bylo to drahé. Nebyla to dobrovolná akce provozovatelů, dělali to pod vnějším tlakem.

Opatření s cílem snížení emisí skleníkových plynů (či zmenšení jejich množství v atmosféře) se označují jako mitigace. Lze řešit příčiny emisí, např. zmenšením spotřeby, výrobou energie bez spalování fosilních paliv (obnovitelné zdroje, jaderná energetika, v budoucnu snad termojaderná fúze). Co se týče stravování, méně skleníkových plynů produkuje výroba rostlinné stravy (ve srovnání s produkcí masa a mléčných výrobků). Hromadná doprava produkuje méně skleníkových plynů než doprava individuální. Dlouhodobé zmenšení množství skleníkových plynů v atmosféře přirozenými či průmyslovými procesy se nazývá sekvestrace. Může zahrnovat např.

Čtěte také: Dopady antropogenního znečištění

Přizpůsobení se (např. klimatickým změnám) se označuje jako adaptace. Formou přizpůsobení může být např. zajišťování protipovodňových opatření či včasného varování před extrémním počasím, zlepšování hospodaření s vodou, zvyšování odolnosti infrastruktury či pěstování odolnějších plodin.

Mezinárodní dohody

Kjótský protokol byl dojednán v roce 1997 a vstoupil v platnost v roce 2005. Jeho cílem bylo snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %. Některé státy tento cíl splnily, jiné nikoli. V roce 2015 byla sjednána Pařížská dohoda mající za cíl udržet dlouhodobé zvýšení teploty (ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí) o 2 °C, ideálně pod 1,5 °C. Přijalo ji 193 států světa. Průměrná globální teplota v roce 2024 byla o 1,5 °C vyšší oproti stavu před průmyslovou revolucí.

IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change = Mezivládní panel pro změnu klimatu) je mezivládní orgán OSN, jehož úkolem je podávat vědecké posouzení klimatické změny a navrhovat adaptační či mitigační opatření. IPCC neprovádí vlastní výzkum, ale shrnuje publikované výzkumy. Vydává mj. Mezi ekonomická mitigační opatření patří např. uhlíková daň či prodej emisních povolenek (v rámci EU ETS). Na zmírňování (dopadů) klimatické změny se mohou podílet jak státy, tak společnosti a jednotlivci. Důležitou roli hraje informovanost a odpovídající vzdělání lidí (umět pochopit data popisující klimatickou změnu a uvědomovat si přírodní zákonitosti, které s ní souvisejí).

Čtěte také: Příklady antropogenních vlivů

tags: #antropogenní #vliv #na #klimatické #změny

Oblíbené příspěvky:

• Velkoobjemový odpad – co to je?
• Tipy pro pobyt v přírodě
• Yellowstone a klima
• Výroba ekologické zubní pasty
• Srovnání pracích prášků šetrných k přírodě