Použitelné recyklace odpadu v Česku

Třídění odpadů je obyvatelům České republiky vlastní. I výsledky mluví o tom, že Češi mají jasno a v tomto směru nezměnila náš přístup ani pandemie koronaviru. Třídění odpadu je běžnou součástí pro 73 % z nás.

Systém třídění a recyklace obalových odpadů, které jsou významnou složkou tříděného komunálního odpadu, je v ČR rozvíjen už 25 let. EKO-KOM je autorizovaná obalová společnost, která zajišťuje finančně a organizačně jeho provoz a je také zodpovědná za plnění recyklačních cílů obalového průmyslu.

Česká republika se může v současné době pochlubit jednou z nejlépe propracovaných sběrných sítí v Evropě. Obyvatelé mají k dispozici kolem 838 000 třídících kontejnerů a košů. Současně se zkracuje i docházková vzdálenost k tzv. sběrným hnízdům tříděného odpadu (tedy stanoviště kontejnerů na tříděný sběr).

Míra recyklace a využití odpadů v ČR

Míra recyklace obalů v Česku i jejich celkové využití se meziročně zvýšilo. Míra recyklace obalů v Česku se podle nových údajů společnosti EKO-KOM meziročně zvýšila o 4 procentní body, jejich celkové využití je vyšší o 5 procentních bodů.

Díky aktivnímu přístupu občanů se loni z celkového množství vyprodukovaných obalových odpadů podařilo předat 75 % k recyklaci a dalších 11 % k energetickému využití. Firmy v ČR uvedly navíc loni na tuzemský trh méně baleného zboží, což znamenalo i méně obalů.

Čtěte také: Tříděný odpad a kuchyňská lavice

A častěji oproti předcházejícím rokům pro své produkty volily opakovaně použitelné obaly. To se spolu s dalšími faktory projevilo na celkovém množství vzniklého obalového odpadu. Každý obyvatel ČR vytřídil loni v průměru 75,6 kilogramu odpadu.

Konkrétně to bylo 22,5 kilogramu papíru, 17,1 kilogramu plastů, 14,6 kilogramu skla, 0,4 kilogramu nápojových kartonů a 21 kilogramů kovů. K dispozici je více než 920 tisíc barevných nádob na tříděný odpad a ze svého bydliště to k nim měli Češi v průměru 90 metrů. V některých obcích třídí lidé místo do nádob na ulicích do pytlů přímo v domácnosti. Nejvyšší míra recyklace byla dosažena tradičně u papíru, který lze využít bez problému.

Srovnání s ostatními evropskými státy

Češi třídí odpad stále lépe a můžeme na to být hrdí i v evropském srovnání. V roce 2023 jsme se dle šetření Evropské komise zařadili mezi 9 nejlepších zemí z EU ve vztahu k plnění cílů recyklace komunálních odpadů. V podmnožině obalových odpadů si jako ČR vedeme také velmi dobře.

Celkově je však systém v ČR svými výsledky již řadu let mezi jedněmi z nejlepších v celé EU. Nejcennější na systému v ČR a jeho výsledích je fakt, že velmi dobrých výsledků lidé dosahují dobrovolně, ze svého přesvědčení a protože chtějí.

Systém třídění a financování

AOS EKO-KOM ve spolupráci se zapojenými obcemi a městy v Systému pokračovaly na zahušťování a zkvalitňování sběrné sítě pro třídění na území ČR. Systém třídění a recyklace obalů je v ČR dlouhodobě financován z poplatků firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží.

Čtěte také: Více o třídění odpadu v básních

Na konci roku 2023 bylo do systému zapojeno 21 301 výrobců, plničů nebo dovozců baleného zboží. Tyto firmy prostřednictvím AOS EKO-KOM plní svoji zákonnou povinnost zajistit pro obaly uvedené na trh v ČR zpětný odběr a využití v zákonem požadované míře. Za to platí do systému EKO-KOM poplatek, jehož výše se odvíjí od množství vyprodukovaných obalů.

Z těchto peněz pak EKO-KOM hradí náklady související s provozem a obsluhou sběrné sítě nádob na třídění, dotříděním odpadu na dotřiďovacích linkách, recyklací nebo energetickým využitím vzniklých obalových odpadů. Největší část nákladů Systému představují přímé platby městům a obcím za tříděné množství obalových odpadů.

Druhy odpadů a jejich recyklace

Recyklace odpadů a materiálové využití je cestou úspory primárních surovin, a tedy ekologického chování. Stále platí, že nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Vzniklé odpady se mají především opětovně používat, je-li to možné, nebo recyklovat a vytvářet z nich nové výrobky.

Podívejme se na některé odpady, které by se měly stát opětovně použitelnými surovinami nebo materiály:

• Stavební a demoliční odpady (SDO) a zemina: V ČR nejvíce produkujeme stavební a demoliční odpady (SDO) a zeminu. Recyklace SDO je řešena ve vyhlášce o podrobnostech nakládání s odpady v § 83, zatím ale dočasně do konce letošního roku.
• Plasty: Další velice zajímavou skupinou odpadů jsou plasty, jejichž technologie zpracování jsou relativně složitější - čištění, třídění, regranulace.
• Textilní odpady: Velkým tématem jsou i textilní odpady, jejichž zpracování (jiné než opakované použití např. jako oblečení) je náročné na kvalitu vstupní suroviny a důležité je proto jejich správné vytřídění.
• Kovy a papír: Historicky není problém s kovy, které se bez větších problémů sbírají v „kovošrotech“ a následně zpracovávají. Obdobné je to se sběrem papíru, oleje, obecně s tradičně vykupovanými surovinami.

Technologie zpracování odpadů

Podívejme se na jednotlivé technologie zpracování odpadů. Ty jsou definovány v zákoně o odpadech v příloze č. 2, katalogu činností:

Čtěte také: Udržitelnost a McDonald's: Třídění odpadu

• Mechanické úpravy - demontáž, drcení, dělení, třídění, lisování odpadů
• Biologické úpravy - biodegradace, bioplynové stanice, kompostování
• Chemické, fyzikálně-chemické úpravy - biodegradace, stabilizace, solidifikace, deemulgace, regenerace kyselin a zásad, rozpouštědel
• Termické úpravy - tavení skla, kovů, natavování plastů (pro regranulaci)

Zpracování elektroodpadů a baterií

Příkladem spojení řady recyklačních technologií je zpracování elektroodpadů a baterií různého druhu. Při zpracování baterií s náplní, ať již alkalickou, nebo kyselou dochází k oddělení hlavy baterie a prvotnímu zpracování náplně. Probíhá demontáž kovů a plastů, ty jsou od žíraviny a musí být očištěny před dalším zpracováním, např. drcením plastů před dalším využitím. Kovy jsou dále zpracovány - provádí se jejich demontáž a dělení anod, katod, případně barevných kovů, ze kterých jsou připojovací konektory. Kovy jsou recyklovány tavením - termickou úpravou.

U elektroodpadů je způsob jejich úpravy ještě složitější. Tyto odpady jsou složeny z poměrně velkých a sofistikovaných obalů okolo cílové elektroniky. Zde je potřeba oddělit kabely, plasty, příp. kovy tvořící obal elektrozařízení. Tyto části je nutné vytřídit do použitelné podoby - směs kovů a plastů, směsi plastů a jejich určení podle typu. U kovů je potřeba oddělit železné a neželezné kovy a ty dále roztřídit na jednotlivé druhy, většinou hliník a měď.

Ekonomické aspekty recyklace

Recyklace se vyplatí ve chvíli, kdy je vstupující odpadní surovina jednodruhová a ve větších objemech (kovy, papír, plasty apod.). Recyklace se vyplatí, pokud získaná složka je dostatečně cenná (elektroodpady - drahé kovy). Recyklace se vyplatí tam, kde výsledek vede k náhradě primární suroviny (např. textilie, které lze zpracovat v takové ceně a kvalitě, aby konkurovala primární surovině).

Zároveň bohužel často platí, že nejdražší výrobek je z recyklátu, protože celý proces od získání odpadu, jeho přepravy, zpracování, třídění a další úpravy končí zjištěním, že sekundární surovina je kvalitativně horší a dražší než primární. Procesní postupy jsou také často nákladnější než výroba primárních surovin.

Problémy a výzvy v recyklaci

Recyklace odpadů, jakkoliv je nastavena legislativou - povinnost třídit, využívat odpady, zákaz skládkování, je odkázána na vyváženost mezi potřebou původce, kterému takový odpad k recyklaci vznikl, a na druhé straně kapacitou zpracovatelů odpadů na výrobek nebo surovinu. Ti zpracují odpad pouze ve chvíli, kdy mají jistotu, že je pro vyrobený materiál odběratel, tj. Pokud tento tok materiálu není, potom přichází zástupné procesy a technologie, které mohou být využitím (ale nemusí) - spalovny, a poslední v hierarchii je potom odstranění - skládky.

V České republice v současné době není dostatek finálních zpracovatelských technologií a především využití recyklovaných surovin ve výrobě resp. tak, aby to bylo ekonomicky rozumné.

Stát nastavil podmínky využití pro složky komunálních odpadů, určil procento jejich sběru (vytřídění) a využití. Nastavil tedy kvóty pro plnění této povinnosti, jejich využití však nezajistil. Stát nevlastní technologie ani pro úpravu odpadů, ani pro finální využití. Dalšími zákonnými podmínkami nastavuje povinnosti i pro firmy a opět nezajistí podmínky pro jejich snadnější využití, když už ne technologické, tak alespoň legislativní.

Jak zlepšit oběhové hospodářství

Pokusme se tedy na závěr zamyslet, jak by oběhové hospodářství mohlo fungovat lépe. V první řadě pomůže legislativní jistota. Musí být vydány právní předpisy s trvalou účinností, v tomto případě vyhlášky pro nakládání s odpady a jejich zpracování na výrobky. Tyto předpisy by měly být dostatečně srozumitelné.

Také by mělo být jasné, jaké parametry musí mít výrobek vzniklý vyvedením z odpadového režimu. Dále musí být dostupné technologie, nejen z hlediska vědeckého vývoje, ale také fyzicky vybudované a fungující. S vývojem technologií je spojena i spoluúčast státu například formou dotací.

Chemická recyklace

Chemická recyklace označuje několik různých technologií, které přeměňují použité plasty na jejich základní stavební prvky, speciální polymery, suroviny pro nové plasty, paliva, vosky a další cenné produkty. Největší výhodou technologie chemické recyklace je možnost recyklace plastů, které jsou v jiných podmínkách jen obtížně recyklovatelné, případně nerecyklovatelné. Týká se to zejména kompozitních materiálů či komunálního odpadu obecně.

Termické procesy chemické povahy přetvářejí a vlastně recyklují původní vstupní odpad na nové produkty, které dle celospolečenské poptávky a potřeby nalézají finální materiálově či energeticky smysluplné uplatnění.

Když se ale na ně podíváme jako na jednu skupinu a ptáme se po jejich recyklačním potenciálu, zjistíme, že jen u malého zlomku technologií a zařízení na takzvanou chemickou recyklaci dochází v praxi k tomu, že by se díky nim odpad, nejčastěji odpadní plast, stával novým materiálem a byl znovu použit.

Místo toho většinou dochází k tvorbě paliva nízké kvality, se kterým je potřeba dále pracovat, aby se stalo použitelným. To vyžaduje další energetické vstupy u technologií, které jsou i bez toho velmi energeticky náročné a z tohoto důvodu prakticky nekonkurenceschopné. Velká energetická náročnost se samozřejmě pojí s velkou uhlíkovou stopou.

Třídění a recyklace plastových obalů v ČR

Česko patří mezi nejlépe třídící země v rámci Evropské unie. Díky autorizované obalové společnosti EKO-KOM, která zde provozuje systém sběru a recyklace obalových odpadů, je do třídění zapojeno 21 223 firem a 6160 obcí.

Dle stávající legislativy se totiž jako recyklace označuje nejen technologický proces přeměny druhotné suroviny na nový produkt, ale také výroba TAP pro cementárny. Tento způsob vykazování však EU mění a usiluje o navýšení reálné recyklace.

Za materiálové využití odpadů už nemůže být považována výroba paliv pro cementárny, je to totiž využití energetické. Zároveň se mění tzv. hodnotící bod recyklace z úrovně vstupu odpadu do některého z recyklační procesů úpravy a zpracování odpadu.

Zvýšení míry materiálové recyklace komplikují různé druhy plastů i jejich kombinace používané pro výrobu obalů i další odpad, který se dostane do žlutých popelnic. K nejlépe recyklovatelným plastovým materiálům patří PET. Přispívají k tomu nejen parametry tohoto polymeru, ale také zájem o recyklát rPET.

Aktuální statistiky a trendy

V minulém roce výrobci uvedli na tuzemský trh o 4 % více obalů. A zejména díky zodpovědnému přístupu obyvatel ČR se jich ale také více vytřídilo a zrecyklovalo. Každý z nás vytřídil v průměru 88,2 kilogramu odpadů. Z více než 1,31 milionu tun vyrobených obalů jich tak bylo předáno k recyklaci nebo využito energeticky 89 %, což je meziročně o 3 % více.

Firmy v ČR uvedly v roce 2024 na tuzemský trh více obalů. Častěji jsme se ale mohli opět setkat s těmi opakovaně použitelnými, těch jednorázových se pak podařilo vytřídit a předat k recyklaci 77 % (↗ +2 %) a k energetickému využití 12 % (↗ +1 %). Nejvyšší míra recyklace byla dosažena tradičně u papíru, který lze recyklovat bez problému. Na tom všem měli velkou zásluhu obyvatelé ČR, hlavně těch 75 %, kteří odpad třídí pravidelně. A v roce 2024 zase zvedli laťku o pořádný kus!

Pro třídění odpadů jsou v ČR velmi dobré podmínky, v celé ČR je rozmístěno již přes milion barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad a průměrná docházková vzdálenost k nim loni činila jen 91 metrů. Kromě známých barevných kontejnerů na ulicích fungují v některých obcích pytlové sběry nebo tzv. door to door systémy, kdy lidé třídí své odpady do menších nádob přímo u svých domů.

AOS EKO-KOM ve spolupráci se zapojenými obcemi a městy v Systému pokračoval i v roce 2024 na zahušťování a zkvalitňování sběrné sítě pro třídění na území ČR. Systém třídění a recyklace obalů je v ČR dlouhodobě financován z poplatků firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží.

Křišťálová popelnice

Nejlepší systém sběru a třídění odpadů z obalů měl loni v Česku šestitisícový Mníšek pod Brdy z okresu Praha - západ. Stal se vítězem 19. ročníku soutěže O křišťálovou popelnici, jejíž výsledky byly vyhlášeny tento týden na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové.

tags: #použitelné #recyklace #odpadu #v #česku

Oblíbené příspěvky:

• O Volyni: Historie a současnost
• Legislativa Ochranných Pásem
• Částice a Definice
• Překážky s koněm
• Udržitelné adventní svíčky