Arktida a Změny Klimatu: Dopady a Rozmanitost

Za čtyřicet let se Arktida velmi silně proměnila. Vědci to vědí, protože právě tak dlouho ji studovali. Prozkoumali tam přes dvě tisícovky arktických společenstev, přičemž v některých zkoumaných oblastech objevili nové druhy, jiná místa ale naopak druhovou rozmanitost ztrácela.

Rozmanitost Arktidy a Reakce na Klimatické Změny

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.

„Arktida je překvapivě rozmanitá. Ekosystémy tundry mohou na jednom čtverečním metru hostit desítky druhů rostlin,“ uvedla hlavní autorka studie Mariana García Criadová z Edinburské univerzity ve Skotsku.

Složitost Dopadů Klimatických Změn

Studie potvrdila, že v teplejších oblastech a na jihu Arktidy je rostlinná rozmanitost vyšší. Na každé zvýšení teploty o dva stupně Celsia připadá v průměru jeden nový druh. Dlouhodobé trendy ale nenaznačují jednoznačný nárůst ani pokles množství druhů. Vztah mezi oteplováním a biodiverzitou je ale výrazně složitější, než vědci očekávali.

Vědci zjistili, že v místech, kde se rozšířily keře, ubylo bylin, které nemohou růst v jejich stínu. Naopak tam, kde dominovaly byliny, byla vyšší druhová rozmanitost, protože vytvářely příznivější podmínky pro růst dalších druhů. Různé typy rostlin tak mají různorodé dopady.

Čtěte také: Arktické ekosystémy

Studie také ukazuje, že změny vegetace mohou být včasným varováním před hlubší proměnou ekosystémů. „Dlouhodobý výzkum je ve zkoumání Arktidy zásadní. Změny v ekosystému začínají u rostlin.

Globální Oteplování a Arktida

Nový výzkum finského meteorologického institutu potvrdil, že na Arktidě se zvyšuje teplota téměř čtyřikrát rychleji než ve zbytku světa. Celá planeta je přibližně o 1,1 stupně Celsia teplejší než na začátku průmyslové revoluce. A to bude mít obrovské dopady na tamní biosféru a velmi citlivé klima, změny můžeme pocítit po celé zeměkouli.

Oblast za severním polárním kruhem se už posledních 43 let otepluje téměř čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Numerické klimatické modely obvykle odhadují, že Arktida se otepluje 2,5krát rychleji, než je globální průměr. Jenže nové výzkumy už mluví o čtyřnásobku. „Takových hodnot starší klimatické modely nikdy nedosáhly, je možné, že jsme oteplování Arktidy a potenciální důsledky podceňovali,” dodává Bamber.

S táním mořského ledu se míra pohlcení paprsků zvyšuje, oceán se otepluje a tím podporuje další tání mořského ledu i ledovců. Tento uzavřený kruh je vysvětlením, proč se Arktida zcela pokrytá ledem a sněhem otepluje rychleji než zbytek planety.

Studie zveřejněná 29. srpna 2022 poprvé dokazuje, že grónský ledový příkrov je odsouzen ke zmenšení o nejméně 59 tisíc kilometrů čtverečních, což je plocha podstatně větší než Dánsko. I kdyby se dnes zastavily všechny emise skleníkových plynů, které způsobují globální oteplování, úbytek grónského ledu při současných teplotách by zvýšil hladinu světového oceánu nejméně o 27,4 centimetrů.

Čtěte také: Srovnání ekosystémů Arktidy a Antarktidy

Procesy v Arktidě

Vědci v souvislosti s Arktidou stále častěji hovoří o procesu zvaném „atlantifikace“. Teplejší a slanější voda z Atlantiku proudí dál na sever a narušuje tradiční vrstvení arktického oceánu. Tání se netýká jen mořského ledu. Aljašské ledovce ztratily od poloviny 20. století v průměru 38 metrů své výšky. Arktida se zároveň stává vlhčí - stále více srážek padá ve formě deště místo sněhu.

Jedním z nejznepokojivějších procesů je rozpad permafrostu. Jak půda rozmrzá, uvolňuje se dříve vázaný uhlík do atmosféry, čímž zesiluje globální oteplování. Výsledkem jsou tzv. „rezavé řeky“ - oranžově zbarvené toky, dnes už zaznamenané ve více než 200 povodích. Jak permafrost mizí, arktická tundra ustupuje a na sever se posouvají boreální lesy, čímž se zásadně přepisuje mapa ekosystémů.

Dopady Tání Ledovců

Tání ledovců má rozhodující vliv i na zvyšování hladiny oceánů, což ohrožuje existenci tisíců ostrovů na celém světě a do roku 2100 může z domovů vyhnat necelou půlmiliardu lidí. Zmenšení ledové plochy také dále zrychluje růst globální teploty. Led a sníh odrážejí několikanásobně více slunečního záření zpět do vesmíru než voda, čímž brání kumulaci tepla v atmosféře.

Studie naznačuje, že velká část antarktického ledového příkrovu by mohla přežít, pokud státy sníží emise skleníkových plynů v souladu s cílem Pařížské dohody z roku 2015, tedy na úrovni udržet globální oteplení na 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Dále výzkum ukazuje, že vysoké emise představují riziko nejen pro stabilitu západoantarktického ledového příkrovu - který už ke zvyšování hladiny moří přispívá - ale narušuje i mnohem větší a dosud stabilnější východoantarktický ledový příkrov.

V Atlantiku pro Evropu problém, s lehce lítostivým odhlédnutím od Nizozemska, nenastává. Nárůst hladiny dopadne na ostrovy Baham, Kuby, Jamajky, Haiti, Dominikánské republiky. Projeví se na pobřeží Surinamu a Guyany, při severním okraji Brazílie. A též na východní pobřeží USA, zejména na Floridě.

Čtěte také: Ochrana Arktidy: Aktuality a pokuty

Ambarish Karmalkar, spoluautor studie, uvádí, že například při tzv. středním scénáři - kdy svět sníží růst emisí skleníkových plynů, ale ne natolik, aby udržel globální oteplení pod 2 °Celsia do roku 2100 - by průměrný nárůst hladiny moře způsobený táním Antarktidy činil asi deset centimetrů. Ledový příkrov Grónska a teplotní roztažnost ohřívající se mořské vody by hladinu moří dále zvýšili. Průměrný vzestup globální hladiny by tedy mohl v roce 2100 činit dvaatřicet centimetrů a v roce 2200 až třiašedesát centimetrů.

Protože onen globální průměr o třiašedesáti centimetrech v roce 2200 může znamenat v rovníkových regionech Indického, Tichého a Atlantického oceánu až 150 centimetrů. Anebo až 430 centimetrů, pokud by se za základ použil tzv. vysoký scénář.

Sociální a Ekonomické Důsledky

Na těch místech v Arktidě, které jsou obydlené původním obyvatelstvem, má klimatická změna často závažné důsledky pro tradiční způsoby obživy. Zároveň je ale Arktida pevně zapletená do sítí globálního kapitalismu a hraje se v ní vysoká geopolitická hra. V té se změna klimatu může jevit nikoliv jako hrozba, ale jako fantastická příležitost pro nový byznys.

S lépe přístupnými nerostnými zdroji pod povrchem země i na mořském dně se otevírají nové možnosti pro těžbu, s úbytkem ledové pokrývky Severního „ledového“ oceánu vznikají nové varianty námořních tras, které mohou urychlit obchod. Vzkvétá turismus s obrovskou ekologickou stopou; bohatí cestovatelé z Evropy, Ameriky a Asie se jezdí dívat na „mizející destinace“ a konzumují „místní kulturu“ jako cokoliv jiného, co lze s trochou kreativity prodat.

V oblasti Arktidy se navíc nachází obrovské, prozatím téměř netknuté, množství nerostných surovin; odhadem jde o 13 % světových zásob ropy a skoro o třetinu zásob zemního plynu. Na expanzi těžby do oblasti mají zájem zejména státy, které mají za polárním kruhem své teritoriální vody a výlučné ekonomické zóny. Jde o Rusko, USA, Dánsko, Kanadu či Norsko.

Nebezpečí přináší také otevření nových cest skrz Arktidu pro nákladní lodě - zejména Rusko vidí velkou příležitost v celoroční prostupnosti Severní mořské cesty, která je nyní pro běžné nákladní lodě průplavná pouze několik dní v roce.

Mezinárodní Spolupráce a Regulace

Situací v Arktidě se zabývají státy a organizace na regionální i celosvětové úrovni. Na mezinárodní úrovni nebyl pro Arktidu přijat žádný celostní, všeobecně závazný dokument, jako je například Smlouva o Antarktidě. Tomu brání i Ilulissatská deklarace z roku 2008, ve které se pět pobřežních států Severního ledového oceánu shodlo mimo jiné na blokaci budoucích snah o vytvoření mezinárodního právního režimu pro Arktidu.

Některé dokumenty se ale zabývají Arktidou alespoň částečně - patří sem například Rámcová úmluva o změně klimatu (přijatá na půdě OSN v roce 1992) či Mezinárodní kodex pro lodě působící v polárních vodách (IMO, 2015).

Arktida Jako Ukazatel Budoucnosti

Arktida dnes vypadá úplně jinak než před dvaceti lety. Podle nejnovější Arctic Report Card 2025, pravidelné zprávy amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), se tento region otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety a změny už nelze označit jinak než jako alarmující. Období mezi říjnem 2024 a zářím 2025 bylo podle vědců nejteplejší v Arktidě minimálně od roku 1900. Ještě výmluvnější je fakt, že všech deset nejteplejších arktických let spadá do poslední dekády.

Arktida není izolovaným koutem světa. Funguje jako včasný varovný systém globální změny klimatu. To, co se děje na severu dnes, se jinde projeví zítra - v podobě extrémního počasí, stoupajících moří i narušených klimatických vzorců. Podle vědců nejde o jednotlivé rekordy, ale o dlouhodobý směr.

Tabulka: Změny v Arktidě

tags: #arktida #a #zmeny #klimatu #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Definice ekosystémových služeb a biodiverzity
• Komunální odpad Kladno
• Kritika Biocelu Paskov
• Profil: Milan Jeglík
• Adamov: Poplatky za odpady – co potřebujete vědět