Asie: Příroda a Mapa

Asie je největší světadíl planety s rozlohou 44,5 mil. km². Většinou svého území leží na severní polokouli a ve východních zeměpisných délkách. Přímo sousedí s Evropou (hranicí je pohoří Ural a spojnice jižního cípu Uralu, Kaspického a Černého moře). Od Afriky je oddělena Suezskou šíjí a od Ameriky pak Beringovým průlivem.

Velké procento území zabírají poloostrovy (Arabský, Přední a Zadní Indie, Korejský, Kamčatka, Malá Asie) a ostrovy (Velké a Malé Sundy, Japonské ostrovy, Cejlon, Kypr, ostrovy Severního ledového oceánu). Podél východního pobřeží se pak táhne pás činných sopek s častým zemětřesením - jejich příčinou je pohyb litosférických desek, na jejichž rozhraní se tato území nachází.

Povrch Asie

V Asii převažují vysočiny (území nad 200 m nad mořem). Nachází se zde také všech 14 vrcholů světa nad 8 000 m. Leží zde také nejvyšší hora - Mt. Everest (8848 m n. m.). Mezi velká pohoří pak můžeme dále řadit Karákoram, Pamír a Hindúkuš. Nejvyšší sopkou Asie je Ključevskaja (4 750 m n. m.) na Kamčatském poloostrově.

Velké nížiny se rozprostírají na Sibiři, při pobřeží oceánů a podél velkých řek. Nejnižším místem je hladina Mrtvého moře.

Významné horské oblasti Asie:

• Pontské pohoří
• Taurus
• Anatolie (Anatolská náhorní plošina)
• Arménská vysočina (Velký Ararat 5165 m.n.m., nejvyšší hora Turecka)
• Velký Kavkaz (nejvyšší hora je Elbrus 5642 m.n.m., Elbrus je nejvyšší horou Ruska)
• Malý Kavkaz
• Libanon
• Zagros
• Íránská vysočina
• Elborz (Damávand 5670 m.n.m., nejvyšší hora Íránu)
• Kazašská plošina
• Sulajmánské pohoří
• Západní Ghát
• Východní Ghát
• Dekánská (Dakšinská) plošina
• Hindúkuš (Tirič Mir 7690 m.n.m., Pákistán)
• Pamír („střecha světa“, horský uzel, kde se stýkají hřebeny hlavních pohoří, nejvyšší hora Kongur Shan 7719 m.n.m. leží v Číně)
• Ťan Šan (Džengiš Čokusu 7439 m.n.m.
• Tibetská plošina - největší (2 miliony km2) a nejvýše položená (průměrná nadmořská výška 4900 m.n.m.) náhorní plošina na světě.
• Himálaj - nejvyšší pohoří na světě, nejvyšší horou je Mount Everest 8850 m.n.m. (Nepál/Čína, nepálsky Sagarmatha, čínsky Qomolangma Feng).
• Karakoram - nejvyšší horou je K2 8611 m.n.m. (Pákistán/Čína, čínsky Qogir Feng, též Mount Godwin Austen), druhá nejvyšší hora světa.

Podnebí Asie

Podnebí je velmi různorodé a je určováno zeměpisnou šířkou a vzdáleností od oceánu. Zasahují sem všechny klimatické pásy severní polokoule. Rozsáhlé horské oblasti mají specifické vysokohorské klima. Nejsevernější, arktický pás, je chladný s nízkými srážkami. Severní mírný pás s vysokými teplotními rozdíly v létě a zimě. Subtropický pás kolem obratníku Raka - teplý, suchý. Tropický pás - výrazně ovlivňován monzuny.

Čtěte také: Zelená energie v Asii

Monzuny a cyklóny

Monzun je pravidelný vítr směřující v letním období z oceánu nad pevninu (přináší srážky), v zimním pak z pevniny k oceánu (suché období). Letní monzuny jsou často doprovázeny záplavami. Mezi tropickým a subtropickým podnebným pásem se často vyskytují tropické cyklony - tajfuny. Vysoká rychlost a rotace mají ničivý účinek.

Princip monzunů: V létě se, díky velmi vysokým teplotám, vytvoří nad Asií centrum nízkého tlaku, které nasává vzduch z oceánu (nad oceánem je v tu dobu relativně chladný vzduch a proto je tam vysoký tlak). Letní monzun je tedy vlhký a přináší srážky. V zimě je situace opačná: nad Asií se nachází centrum vysokého tlaku vzduchu (relativně studený vzduch), zatímco nad oceánem je vzduch relativně teplý, a proto je tam nízký tlak.

Vodstvo Asie

Asie je omývána vodami všech oceánů (kromě Jižního ledového). Přístup k moři je velkou výhodou z hlediska hospodářství. Pobřežní pásma a okolí řek jsou také hustě zalidněné oblasti Asie.

Nejvodnější a nejdelší řekou je Chang Jiang protékající Čínou a ústící do Tichého oceánu. Sem také ústí další veletoky: Huang He, Amur a Mekong. Do Severního ledového oceánu pak ústí sibiřské veletoky Ob, Jenisej a Lena. Do Indického oceánu se vlévá Ganga s Brahmaputrou, Indus, Eufrat a Tigris.

Řeky mají velmi často posvátný charakter - Ganga je přímo svatou řekou pro hinduistické náboženství. Převážně řeky v Číně jsou využívány jako zdroj energie (vodní elektrárny), všechny pak slouží k dopravě ať již osob či zboží.

Čtěte také: Asie a její ekologie

Jezera Asie:

• Největší: Kaspické moře.
• Nejhlubší: Bajkal (hluboký 1 602 m).
• Nejnižší položené: Mrtvé moře (- 400 m).
• Nejrychleji vysychající: Aralské jezero, zajímavý Balchaš.

Mezi kontinentem a samotným oceánem se nachází rozhraní v podobě okrajových moří či zálivů. Největším zálivem je Bengálský, dále můžeme jmenovat známý Perský záliv či Thajský. Okrajová moře pak mají různé charakteristiky - od studených a občasně zamrzajících (Karské moře, Moře Laptěvů, Beringovo moře) přes vnitřní moře (mezi kontinentem a ostrovy) - Ochotské, Japonské, Žluté, Jihočínské až po moře ryze tropická (Arabské, Andamanské, Jávská aj.). Úzká a protáhlá území mezi kontinentem a ostrovem zabírají průlivy (Beringův, Taiwanský, Korejský aj.). Moře jsou často využívána jako zdroj potravy - rybolov.

Podnebné pásy Asie

Asie je jediný světadíl (pokud nebereme Ameriku jako jediný světadíl), ve kterém najdeme všechny podnebné pásy, od rovníkového až po polární. Celkově převládá kontinentální klima, směrem do nitra kontinentu ubývá srážek a zvětšují se rozdíly teplot mezi létem a zimou. Extrémně kontinentální klima najdeme (kromě Ruska) ve Střední Asii a v Mongolsku.

1. Rovníkový (ekvatoriální) pás - vlhko a teplo po celý rok. Tento pás se rozkládá především na velkých indonéských ostrovech (Sumatra, Kalimantan, Sulawesi), v Malajsii a na jihu Filipín (Mindanao). Původně zde všude rostly tropické deštné pralesy, dnes jsou však z velké části vykáceny.
2. Tropický suchý pás. Teplo a sucho je tu po celý rok. Je typický pro jih Pákistánu a přilehlou část Indie (poušť Thár), kam již nezasahuje vliv letních monzunů, a dále pro Arabský poloostrov.
3. Subtropický pás. V subtropickém pásu je již v zimním období trochu chladněji.
   • Vlhké subtropy. Typická je pro ně mírná vlhká zima (bez sněhu) a horké suché léto.
   • Suché subtropy. Směrem dál na východ od Středozemního moře již není dostatek srážek, sucho je po celý rok a jsou zde pouště.
4. Mírný pás. V Asii se vyznačuje vysokým stupněm kontinentality. Na severu mírného pásu převažují jehličnaté lesy (hlavně v Rusku - tajga). Ve Střední Asii a v Mongolsku je větší sucho, a proto zde převažuje step (Kazachstán, Mongolsko) a v nejsušších částech jsou pouště - Karakum (Turkmenistán, „Černé písky“, 350000 km2), Kyzylkum (Uzbekistán/Kazachstán, „Rudé písky“), Gobi (Čína/Mongolsko).
5. Vysokohorská oblast. V této oblasti hraje rozhodující roli nadmořská výška. Typické pro část Střední Asie a Mongolska, západní Čínu, Himálaj a Tibet. Velmi chladná a většinou i hodně suchá oblast, v nejsušších oblastech jsou pouště (Taklamakan). Polopouštní až pouštní charakter má i Tibetská náhorní plošina.

Čtěte také: Produkce a nakládání s plasty: Evropa a Asie

tags: #Asie #příroda #mapa

Oblíbené příspěvky:

• Materiálová recyklace
• Prodloužení odpadní hadice
• Firmy pro zpracování odpadu, demolice a rekonstrukce - recenze
• Zodpovědná recyklace iPhonů
• Biologická diverzita