Atmosféra a klima: Znečištění ovzduší, problémy a řešení v České republice

24.11.2025

Mezi hlavní globální problémy se jednoznačně řadí klimatické změny, známé také jako globální oteplování. Za to může podle většiny vědců vypouštění skleníkových plynů (především oxidu uhličitého neboli CO2) do atmosféry. Mezi další palčivé globální environmentální problémy se řadí odlesňování. Mizí lesy i velké deštné pralesy. Nahrazovány jsou infrastrukturou, novou výstavbou či masivním průmyslovým zemědělstvím.

K dalším těžkostem se patří degradace půdy způsobená těžkými stroji a chemickým hnojením v masivní míře. Znečišťující látky kvůli průmyslové výrobě, zemědělství a dopravě zaplavují svět. Asi nejhůře je na tom východní a jihovýchodní asie a Latinská Amerika. Nemalý vliv na životní prostředí má i spotřeba energie. Při její výrobě se do ovzduší vypouští skleníkové plyny a je z valné části zajišťována spalováním fosilních paliv. A bohužel ani energie z jiných, než fosilních zdrojů, není bez problémů.

Nové výstavby například větrných či vodních elektráren zabírají mnohdy ornou půdu, musí se kvůli nim stěhovat část obyvatelstva z jejich obydlí a likvidují se původní porosty. Výroba energie z obnovitelných zdrojů je i přesto v globálním měřítku lepší variantou.U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů. V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.

Environmentální problémy v ČR

Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství. Mezi hlavní problémy životního prostředí v ČR se podle ekologů řadí sucho. Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší.

Suchem vyvolaná neúroda s sebou pak přinesla i zdražování základních potravin, jako je pečivo, zelenina či brambory. Navíc hrozí i další zhoršení stavu lesů. Především smrky kvůli jejich vysychání napadají kůrovci. Lesníci také varují, že se rozsah kůrovcové kalamity (i vlivem nešetrného lesního hospodaření) může brzy i zdvojnásobit. Když k tomu všemu přidáme odlesňování kvůli například nové výstavbě, není to zrovna hezký obrázek.

Čtěte také: Dopady klimatických změn

Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí. Mezi největší znečišťovatele se řadí tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, vytápění uhlím nebo spalování odpadu. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok. A podílí se i na celé řadě zdravotních problémů. Od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku.

V neposlední řadě ekologové varují před přemírou plastů (a mikroplastů), hlavně těch jednorázových, nerecyklovatelných. Chybí totiž opravdu ekologická náhrada, mezi kterou se dřevěné a papírové nádobí neřadí. Naopak se znovu vracíme k výše zmíněné přemíře odlesňování. Vědci proto apelují na změnu celého systému, který by v dokonalém ekologickém světě vypadal v podtatě tak, že by neexistovaly jednorázové plasty. Vše by bylo udržitelné a znovupoužitelné. Vznikla by uzavřená smyčka, do které by vstupovalo minimum nových zdrojů.

Změna přístupu Čechů k životnímu prostředí

Za posledních cca 15 let se přístup Čechů k ochraně životního prostředí výrazně proměnil k lepšímu. Vidět je to především na třídění odpadu. Aktuálně se Česko řadí mezi TOP 10 států Evropské unie ve třídění odpadu. Podle společnosti Eko-kom každý Čech v roce 2021 vytřídil průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). To není vůbec špatné.

Říká se, že všechno špatné je pro něco dobré. To platí i u šetření energiemi. Vlivem vysoké inflace v ČR a výraznému zvýšení cen energií, začali Češi více šetřit plynem a elektřinou. Oproti roku 2022 omezili plyn o 13,3 procenta a elektřinu o pět procent. Stále je však na čem pracovat například v třídění bioodpadu.

Většina české populace vidí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (z r. 2021), kde uvedlo 69 % dotázaných, že jsou životním prostředím v Česku spokojeni. S podobnými výsledky přišel v roce 2018 i neziskový výzkum STEM. Jako dobrý označila stav životního prostředí v ČR nadpoloviční většina dotázaných (57 %). U obou průzkumů odpověděla zhruba čtvrtina lidí, že se o environmentální problémy v Česku aktivně zajímá. Zajímavostí je, jak jsou výsledky průzkumů odlišné ve srovnání s rokem 1997. V té době životní prostředí v ČR hodnotilo pozitivně pouhých 13 procent respondentů.

Čtěte také: Městské klima Brna

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním vzorku obyvatel ČR starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů.

Vysoké teploty a kvalita ovzduší

V posledních letech se ukazuje, že vysoké teploty negativně ovlivňuje kvalitu vzduchu kolem nás. Teplý vzduch může zvýšit míru znečištění ovzduší třemi různými zůsoby:

Horké počasí = nárůst primárních zdrojů znečišťujících látek: Teplo znamená větší spotřebu energie klimatizací v budovách a autech a tato další spotřeba energie způsobuje větší míru znečištění ovzduší. Změna klimatu s delšími teplými obdobími může také způsobit větší produkci rostlinných alergenů, tedy hlavě pylů. Také vedlejší účinky teplého počasí mohou výrazně zvýšit znečištění ovzduší. Například požáry, které jsou každoročně k vidění na jižní Moravě nebo na balkánských pobřežích, produkují velké množství nečistot.
Toxičtější nečistoty způsobené horkem: Sluneční záření a vysoká teplota spouštějí chemické reakce mezi primárními látkami znečišťujícími ovzduší (např.oxidy dusíku z výfuků aut) a kyslíkem. Následnou chemickou reakcí vzniká nebezpečný oxidant pro náš dýchací systém - ozón. Čím je den teplejší a slunce intenzivnější, tím více ozónu vzniká. Výsledkem pak bývá zhoršení stavu astmatiků, ale také problémy s dýcháním u jinak zdravých lidí. Teplo a slunce také transformují primární částice na sekundární, menší částice, které mohou být toxičtější. Tyto sekundární částice, které jsou fotochemicky produkovány slunečním zářením, mají zásadní význam. Jsou všudypřítomné a mohou tvořit až 90 procent (v počtu) celkových částic. Sekundární částice mají velikost zhruba jednu tisícinu milimetru nebo ještě méně. Při vdechování se mohou dostat hluboko do dýchacích cest a dokonce proniknout do krve a rozšířit se do celého těla.
Vysoký tlak vzduchu drží nečistoty při zemi: Vlny veder a špatná kvalita vzduchu se často chovají jako spojené nádoby, protože přetrvávající vysoký tlak vytváří stojaté prostředí. Při slabém větru a beze srážek se znečišťující látky ze vzduchu neodstraňují a hromadí se přímo nad zemí. Při špatné kvalitě vzduchu mohou lidé zažít akutní zhoršení zdravotního svého stavu provázené dušností, pocitem, že nemohou popadnout dech, se svíráním na hrudi, kašlem z podráždění nebo dokonce zánětem průdušek.

Globální oteplování a znečištění ovzduší dohromady představují jeden z hlavních problémů veřejného zdraví ve světě i v Česku. Pociťují to hlavně lidé, které trápí astma. Jen u nás tato nemoc trápí zhruba každého desátého člověka a asi 100 lidé ročně na něj umírá. Kvalitu venkovního vzduchu zatím účinně ovlivnit nedokážeme. 90 % svého času ale většina z nás tráví uvnitř budov, odkud lze nečistoty snadno odstranit pomocí kvalitních čističek vzduchu s HEPA filtrem. Tím můžete výrazně ulevit svým plicím a obranyschopnosti našeho organismu.

Co s ozonem?

Svět by se mohl oteplovat ještě víc, než předpokládají velké předpovědi, jaké zveřejňují meteorologické organizace nebo Mezinárodní klimatický panel IPCC. Podle nového výzkumu totiž bude mít ozon zřejmě větší vliv, než se předpokládalo. Sice chrání Zemi před škodlivým slunečním zářením, ale také zadržuje teplo, protože je skleníkovým plynem.

Nová studie vedená vědci z Univerzity v Readingu zjistila, že v letech 2015 až 2050 by ozon měl způsobit oteplení o 0,27 wattu na metr čtvereční. Toto číslo měří, kolik energie navíc se zachytí na metr čtvereční zemského povrchu. Jestli se tyto předpovědi potvrdí, znamenalo by to, že ozon je druhý největší přispěvatel k budoucímu oteplování, hned po oxidu uhličitém. Předstihl by metan, který byl až doposud považován za druhý nejdůležitější skleníkový plyn.

Čtěte také: Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Výsledky ukazují, že zastavení výroby CFC a HCFC - provedené hlavně za účelem ochrany ozonové vrstvy - přináší menší přínos pro klima, než se původně předpokládalo. CFC a HCFC jsou skleníkové plyny, které oteplují planetu. Země je zakázaly, aby zachránily ozonovou vrstvu, a očekávaly, že to také pomůže v boji proti změně klimatu. Jak se ale ozonová vrstva zotavuje, dochází k většímu oteplování, které vyruší většinu přínosů pro klima plynoucích z odstranění CFC a HCFC - protože i ozon sám o sobě je skleníkovým plynem.

Podle Billa Collinse, který výzkum vedl, je důležité ozonovou vrstvu udržet stabilní a zlepšovat její stav. A to znamená nadále omezovat chemikálie, které ji narušují. Oxid uhličitý je sice hlavní příčinou klimatické změny, ale vyplatí se, pokud chce lidstvo udržet klima stabilní, podle něj kontrolovat i chemické látky jako CFC nebo HCFC, které poškozují ozonovou vrstvu. A to přesto, že nadbytek ozonu u země klima otepluje.

„Země dělají správnou věc, když pokračují v zákazu chemických látek zvaných CFC a HCFC, které poškozují ozonovou vrstvu nad Zemí. I když to pomáhá obnovit ochrannou ozonovou vrstvu, zjistili jsme, že toto oživení ozonové vrstvy způsobí větší oteplení planety, než jsme původně předpokládali.“

Možnosti řešení a zlepšení

Klimatické změny představují jednu z největších výzev současnosti, a je nutné s tím něco dělat. Emise skleníkových plynů, odlesňování, nadměrná spotřeba vody a fosilních paliv přispívají k celosvětovému oteplování. Celosvětově je velkým problémem spalování fosilních paliv, jako je ropa, uhlí a zemní plyn, které narušují přirozené cykly uhlíku tím, že uvolňuje do atmosféry velké množství uhlíku, který byl dříve uložen pod zemí.

Green New Deal (nebo také Greendeal) je politický a ekonomický koncept, který se zaměřuje na řešení klimatických změn a ekologických výzev. Greendeal silně zdůrazňuje potřebu omezovat činnosti, které neprospívají naší planetě.Nevyhnutelný dopad klimatických změn je realitou, se kterou se musíme vyrovnat. Každý z nás má sílu ovlivnit tuto situaci - včetně domácností v České republice. Úspora energie, snížení produkce odpadu a jeho třídění či redukce spotřeby vody jsou nejen dosažitelné, ale také pro domácnosti velmi výhodné.

Obnovitelnými zdroji jsou například solární panely na vlastním pozemku či na nemovitosti. Pak jsou zde například větrné turbíny. Německo je jednou z předních zemí v Evropě v oblasti využívání větrné energie. Mnoho vesnic a měst v Německu má své vlastní větrné turbíny. I v České republice jsou vesnice a obce, které mají své vlastní větrné turbíny. V okolí Chvaletic v Pardubickém kraji se nachází větrný park s několika větrnými turbínami.

Lze recyklovat odpad, kompostovat. Prostě minimalizovat množství potraviny, které musíte vyhodit. Nebo místo toho, abyste staré nebo poškozené věci vyhodili, zkuste je opravit nebo jim najděte nové využití. Investujte do úsporných spotřebičů a osvětlení, izolujte svůj dům nebo byt a vypínejte spotřebiče, když nejsou využívány. Každá domácnost má možnost přispět k řešení klimatické krize.

Kvalita vzduchu v domácnosti

Interiér našich obydlí slouží jako přirozený lapač i zdroj prachu, občasný průvan napomáhá k jeho šíření a usazování. Podlaha, omítka, koberec a jiné tkaniny a textilie chytají (a také uvolňují) do svého okolí drobné prachové částice a mikrovlákna. Čím sušší klima v domácnosti je, tím větší je i jeho prašnost. S vyšší vzdušnou vlhkostí to ale také nevyhrajeme. Tu mají v oblibě zase plísně a bakterie, které našemu zdraví rovněž neprospívají. Zdrojem znečištění mohou být nejrůznější nátěry, impregnace a ochranné vrstvy, ze kterých unikají do ovzduší těkavé látky. Hodně záleží i na sporáku a procesech spalování, a zapomenout bychom určitě neměli ani na to, že zdrojem znečištění, ve smyslu vydechovaného vzduchu, jsme hlavně mi sami, obyvatelé.

První řešení je prosté, ale trochu dvousečné. Je třeba větrat. Pravidelně byť krátce, ale za to intenzivně. Několikrát za den, i v zimním období. Minimálně 3x až 5x, řekněme v tříminutovém cyklu průvanu. Mimo topnou sezónu pak déle. Není od věci přizpůsobit režim větrání každodenním situacím: větrat při vaření v kuchyni, ráno po spaní (a před spaním) v ložnici, průběžně po koupeli nebo praní prádla v koupelně. Paradoxem větrání je, že 50 % znečišťujících látek se dovnitř dostane - při větrání. Což nepotěší, ale i tak je větrání drtivé většiny domů nezbytností. I minimální vyvětrání je tedy vždycky lepší, než pobyt ve vydýchaném skleníku uzavřené domácnosti.